Montana (bulharskyМонтана) jeoblastní město na severozápaděBulharska. Žije tupřibližně 35 tisíc[2] obyvatel. Je také správním střediskemstejnojmennéobštiny.
Montana leží v podhůříStaré Planiny na řeceOgosta. Je významnou silniční křižovatkou, prochází tudysilnice E79 zVidinu doSofie.
Zdejší oblast se v roce 29 př. n. l. stala součástíŘímské říše jakoprovincie Moesia. Kolem roku 160 zde byl založen vojenský tábor, patrně na místě bývaléhothráckého sídliště. Paralelně s táborem, jehož cílem byla obrana proti případnému útoku ze severu, vznikla osada, která se nazývala podle tábora zprvuCastra ad Montanesium a později po obdržení městských právMunicipio Montanensium, nebolihorská osada, nejspíše kvůli blízkému pohoří. Městečko se vyvíjelo podle římského modelu a stalo se druhou nejvýznamnější osadou v Horní Moesii (latinskyMoesia superior). Během onoho období byla postavena pevnost na kopci, veřejné budovy, chrámy, lázně a divadla. Montana se stala typickou římskou osadou, kde spolu žili místníromanizovaní obyvatelé,italičtí a maloasijští osadníci. Základem ekonomiky byli velcí majitelé půdy, kdežto místní obyvatelstvo sloužilo jako pracovní síla v zemědělství nebo při rýžování zlata na břehu Ogosty. Kromě toho zde žiliřecky mluvící řemeslníci a lichváři východního původu. Patrony města byli v duchuhelénismuDiana aApollón.
Mezi roky 440 a 490 zdevastovaly severozápadní Bulharsko nájezdyHunů. Nicméně město bylo nejspíš obnoveno, protože se zde dochovaly pozůstatky dvou pozdněantických kostelů pocházejících z6. století (na východním cípu pevnosti a v jejím podhradí). V letech 500 až 560 sem přicházeliSlované aAvaři a zasadili další ničivou ránu řecko-římské kultuře. Běhemprvní adruhé Bulharské říše bylo sídlo obnoveno a pod názvemKutlovica se stalo centremeparchie. Po začlenění doOsmanské říše byla obec vylidněna a k jejímu obnovení došlo okolo roku 1450, kdy byla osídlenaTurky. Město zažilo nový rozkvět, v té době je zapisováno jakoKutlu Viçe neboKutlofça. Byly postaveny dvě mešity, turecké lázně, fontány a nové veřejné budovy. Jeho postavení jako výspy osmanské moci a opory proti rakouskému vlivu bylo utuženo poté, co bylo roku 1688 za pomoci místních obyvatel poraženoČiprovské povstání.
Město se stalo součástíBulharského knížectví v roce 1878. Těsně před osvobozením zde žilo v oddělených čtvrtích zhruba 50Bulharů, 100Cikánů a 600 Turků, kteří však byli po něm v rámci migrace obyvatel vyhnáni. Do města přišli noví obyvatelé z blízkých dědin Belimel a Mitrovci a další vlna přišla zBerkovice; pobalkánské válce se po roce 1912 přištěhovali také ze vzdálenějších oblastí odCaribrodu,Godče,Sofie,Trojanu aMakedonie. Spolu s přílivem obyvatel se ve městě rychle rozvinula infrastruktura; zřídila se elektrická síť, postavilo se vlakové nádraží, pošta, nemocnice, tržnice a knihovna. Po tehdejším caroviFerdinandu I. bylo v roce 1890 město přejmenováno naFerdinand. Město se stalo jedním ze středisekzářijového povstání v roce 1923, kdy povstalci město dobyli a krátce zde zavedli dělnicko-rolnickou diktaturu. Po převratu 9. září 1944 nastala masivní migrace do města z okolních dědin. Bylo přejmenováno naMichajlovgrad po komunistickém revolucionáři. Město zažilo hospodářský růst a rozvinulo se v průmyslové centrum. Během tohoto období byla postavena továrna na baterie, dva strojírenské závody, továrna na nářadí,přádelna, továrna na dlažbu aarmatury. Současný název nese město od roku 1993, a to podle svého antického jména.
Ve městě žije 41 183 obyvatel a je zde trvale hlášeno 49 461 obyvatel.[3] Podle sčítání1. února2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 1]
- ↑Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
- ↑Národní statistický institut:Националният регистър на населените места.Dostupné online. [cit. 2011-11-08].
- ↑abNárodní statistický institut.Dostupné online.
- ↑Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20].Dostupné online. (bulharsky)
- ↑НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
- ↑Дзержинский О городе [online]. [cit. 2019-06-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-09. (rusky) Je zde použita šablona
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMontana na Wikimedia Commons- (bulharsky)Montana
.jpg)
.png)
