Se svou rozlohou 380 800 km² je Montanačtvrtým největším státem USA, v počtu obyvatel (1 milion) je však v USA až na44. místě a s hodnotou hustoty zalidnění 3 obyvatel na km² je dokonce na48. místě (z 50). Hlavním městem jeHelena s 30 tisíci obyvateli. Největšími městy jsouBillings se 110 tisíci obyvateli, dáleMissoula (70 tisíc obyv.),Great Falls (60 tisíc obyv.),Bozeman (40 tisíc obyv.) aButte (30 tisíc obyv.). Nejvyšším bodem státu je vrcholGranite Peak s nadmořskou výškou 3904 m v pohoříBeartooth Mountains. Největšími toky jsou řekyYellowstone aMissouri.
Většina oblasti dnešní Montany byla od 17. století součástíLouisiany v rámciNové Francie, kterou získali roku 1762 Španělé a přičlenili ji domístokrálovství Nové Španělsko. V roce 1800 se vrátila zpět Francii, od níž celou kolonii v roce 1803odkoupily Spojené státy. Teprve následně se sem dostali první průzkumníci evropského původu. Západní oblast Montany byla součástíOregon Country, původně sporného území, které od roku 1819 spravovaly USA společně se Spojeným královstvím a které Spojené státy získaly roku 1846. První evropská osídlení se v Montaně objevila teprve ve 40. letech 19. století, v této době byla oblast také rozdělena několik různých amerických teritorií. V roce 1863 se celý region stal součástí nově vznikléhoidažského teritoria. Díky nárůstu počtu obyvatel vzniklo roku 1864 vlastnímontanské teritorium, jehož jméno bylo odvozeno ze španělského slova „montaña“ (tj. „hora“, případně odvozeně „hornatá země“), neboť první španělští průzkumníci označovali celý hornatý americký západ jakoMontaña del Norte. Montana se 8. listopadu 1889 stala41. státem USA.
Na území, které tvoří současnou Montanu, žily v minulosti různé domorodéindiánské skupiny. K historickým kmenům, zaznamenaným Evropany a osadníky ze Spojených států, patřiliVraní indiáni (Absarokové) ve středo-jižní oblasti,Šajeni na jihovýchodě,Černonožci,Assiniboinové aAtsinové ve středu oblasti a na středo-severních územích, aKutenajové aPloskohlavci na západě. Poblíž jezeraFlathead Lake a v horách na západě žily také malé skupinyKalispelů.
Území Montany na východ od kontinentálního rozvodí získaly v roce 1803 Spojené státy jakožto součástkoupě Louisiany. BěhemLewisovy a Clarkovy expedice a rovněž v následujících desetiletích zde působili američtí, britští a francouzští obchodníci s kožešinou, kteří po celém území budoucí Montany běžně jednali s domorodým obyvatelstvem. Spolupráce nebyla vždy mírumilovná, a i když obchod s kožešinami přinesl indiánským kmenům určitý materiální přínos, zároveň byli domorodci vystaveni evropským nemocem a jejich kultura a ekonomika se pod vlivem těchto kontaktů změnila. Až doOregonské smlouvy (1846) probíhaly o oblast západně od kontinentálního rozvodí (tzv.Oregon Country) spory mezi Brity a Američany. První stálé euro-americké sídlo na území dnešní Montany, misie St. Mary's poblíž dnešníhoStevensville, vzniklo v roce 1841. Roku 1847 byl založenFort Benton, který se stal výspou obchodníků s kožešinami na horním toku řekyMissouri. V 50. letech 19. století začali proudit osadníci zOregonské stezky do údolí řekBeaverhead,Big Hole a do údolí Clark's Fork.
V roce 1852 bylo v Gold Creeku u dnešníhoGarrisonu objeveno první montanské zlato. O deset let později začala série objevů, během kterých bylo v západní třetině území Montany nalezeno zlato, stříbro, měď, olovo, uhlí (a později též ropa), což do oblasti přilákalo tisíce prospektorů. Největší zásoby zlata byly objeveny v lokalitě Alder Gulch na místě pozdějšího městečkaVirginia City. Další bohatá naleziště v lokalitách Last Chance Gulch (dnešní městoHelena), Confederate Gulch, Silver Bow, Emigrant Gulch a Cooke City. Mezi lety 1862 a 1876 bylo získáno zlato v celkové hodnotě 144 milionů dolarů. V dalších letech se ale ještě důležitějším artiklem stalo stříbro. Největší doly se nacházely ve městěButte, které mělo významné zásoby stříbra a obrovské zásoby mědi.
Od konce 40. let 19. století byly různé části pozdější Montany součástí teritoriíoregonského (1848–1859),washingtonského (1853–1863),idažského (1863–1864) adakotského (1861–1864). Dne 26. května 1864 bylo v rámci Spojených států amerických zřízenomontanské teritorium, jehož hlavním městem se stalBannack a prvním guvernéremSidney Edgerton. Roku 1865 bylo hlavní město přesunuto do Virginia City a o deset let později do Heleny. Dne 2. února 1865 vznikla Montana Historical Society, která je nejstarší historickou společností v USA na západ odMississippi (nepočítajeLouisianu). V roce 1870 čítalo neindiánské obyvatelstvo Montany 20 595 lidí. V letech 1869 a 1870 vyrazily z Heleny směrem do horního Yellowstonu dvě expedice (Cook-Folsom-Petersonova aWashburn-Langford-Doaneova), což vyústilo v roce 1872 ve zřízeníYellowstonského národního parku.
Bílí osadníci začali osídlovat Montanu od 50. do 70. let 19. století. S tím souvisely spory s indiány, které souvisely především ohledně vlastnictví půdy. V roce 1855 vyjednalIsaac Stevens, guvernér washingtonského teritoria, mezi vládou Spojených států aSališi,Kalispely aKutenaji ze západní části Montany Hellgateskou smlouvu, která ustanovila hranice kmenů. Ratifikována byla o čtyři roky později. Během jednání o zřízení indiánské rezervace Flathead se vyskytly spory o interpretaci výsledků a podmínek smlouvy, které vedly bílé Američany k přesvědčení, že v údolí řekyBitterroot je možné zakládat osady, i když si toto území nárokovaly indiánské kmeny. Sališové zde zůstali až do roku 1891.
První montanskou základnouArmády Spojených států se stalCamp Cooke, založený v roce 1866 na řece Missouri pro ochranu parních lodí mířících do Fort Bentonu. V následujících letech zde vzniklo více než 10 dalších armádních stanovišť. Ve druhé polovině 19. století se na území Montany odehrálo několik významných střetnutí s indiány. Patří k nimMariaský masakr (1870),bitva u Little Bighornu (1876),bitva u Big Hole (1877) abitva u Bear Paw (1877). Posledním zaznamenaným montanským konfliktem s domorodými Američany jebitva u Crow Agency (1887). Indiáni, kteří střety přežili a kteří podepsali mírové smlouvy, byli v převážné většině přesídleni doindiánských rezervací, které zde během druhé poloviny 19. století a počátkem 20. století vznikly.
Během těchto bitev a válek byli pozabíjeni ibizoni, kteří byli klíčovým místním druhem a pro indiány primárním zdrojembílkovin. V roce 1870 žilo v Montaně údajně více než 13 milionů bizonů. V roce 1875 žádal generál Philip Sheridan o jednání sKongresem, od kterého chtěl povolit hromadné vybíjení bizoních stád, čímž by připravil domorodce o jejich zdroj potravy. Kolem roku 1884 přivedl komerční lov bizony na pokraj vyhynutí. V té době žilo po celých Spojených státech pouze 325 kusů.
Během vlády guvernéra montanského teritoriaThomase Meaghera proběhl v roce 1866ústavní konvent, během kterého ale byla státnost odmítnuta. Druhý konvent se uskutečnil v roce 1884 v Heleně; tehdy byla ústava přijata a v listopadu téhož roku montanskými obyvateli ratifikována. Z politických důvodů však Kongres Spojených států schválil státnost Montany až o pět let později. Stalo se tak v únoru 1889 a jakmile byly vytvořeny náležité ústavy, podepsal prezidentGrover Cleveland společný návrh zákona garantujícího státnost Montany,Severní Dakoty,Jižní Dakoty aWashingtonu. V červenci 1889 svolali Montaňané třetí ústavní konvent, na kterém byla vytvořena a lidmi i federální vládou odsouhlasena ústava. Dne 8. listopadu 1889 prohlásil prezidentBenjamin Harrison Montanu za 44. stát Unie. Prvním guvernérem se stalJoseph K. Toole. V 80. letech 19. století měla Helena, tehdejší i současné hlavní město Montany, na jednoho obyvatele více milionářů než kterékoliv jiné město Spojených států.
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Montany.
Montanská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3, se žlutým nápisem MONTANA, pod nímž je umístěna státní pečeť Montany, resp. její vnitřní kruh bez vnějšího okruží s opisem.[2]
Podrobnější informace naleznete v článku Pečeť Montany.
Montanská pečeť zobrazuje les a vodopádyGreat Falls na řeceMissouri v paprscích vycházejícího slunce. Na pravém břehu řeky je pluh a lopata. V popředí se nachází stuha se státním mottem vešpanělštině: ORO Y PLATA (českyZlato a stříbro). Vnější strana kruhu nese nápis: THE GREAT SEAL OF THE STATE OF MONTANA (českyVelká pečeť státu Montana).
Severní hranici Montany tvoříKanada. Na východě Montana hraničí se státyJižní Dakota aSeverní Dakota, na jihu ležíWyoming a na jihozápadě státIdaho. Montana je čtvrtý největší stát v USA. Západní Montana je země vysokých a drsných hor, zatímco východ země je tvořen pláněmi. Pramení zde řekaMissouri.
V Montaně se nalézáNárodní park Glacier a částYellowstonského národního parku. Také se zde nachází bojiště u Little Bighornu, kde došlo ke slavné bitvě mezi indiány a armádou USA. Nyní je to národní rekreační oblast. Hlavní atrakcí jsou početná stáda bizonů. Národní parky v Montaně jsou tvořeny scenériemi, plnými špičatých vrcholků hor, zalesněných údolí a početných jezer a vodopádů.
HDP Montany činí 20 miliard dolarů, což ji řadí na 48. místo v Unii. Roční příjem na hlavu činí 22 569 dolarů (1 880 dolarů měsíčně), což je 46. místo v Unii.
Podlesčítání lidu z roku 2010 zde žilo 989 415 obyvatel.[3] Hustota zalidnění je 2,39 obyvatel na km čtvereční, což ji řadí k nejméně zalidněným státůmUSA.
Montana je vpaleontologickém světě známa jako stát s jedněmi z nejlepších lokalit na objevovánídinosauříchfosilií. Jedná se především o sedimenty geologických souvrstvíHell Creek aTwo medicine, pocházejících z období pozdníkřídy (asi před 80 až 66 miliony let), zkoumaná zejména paleontology z Museum of the Rockies vBozemanu. V souvrství Hell Creek byly objeveny fosilie posledních žijících druhohorních dinosaurů, kteří vyhynuli při katastrofě na konci křídy před 66 miliony let.[4] V Montaně byla například objevena vůbec první kostra populárního dravého dinosauratyranosaura, tu odkryl paleontologBarnum Brown v roce1902.[5][6] Vůbec nejvíc exemplářů tohoto populárního dinosaura je známo právě z Montany.[7] Z Montany pochází také první doklady o hnízdní péči dinosaurů (kachnozobý dinosaurus roduMaiasaura). Rovněž zde byly nalezeny skvěle zachované exempláře různých dinosaurů, jako jsou například tzv. "dinosauří duelanti", objevení v roce 2006.[8] Místní paleontologickou kapacitou je zejména populární badatelJack Horner, který také působil jako poradce při natáčení filmové sérieJurský park.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuMontana na anglické Wikipedii.
↑Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online].United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-03-22].Dostupné online. (anglicky)
