Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Molekulární mračno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Toto molekulární mračno, které se odpoutalo z Velké mlhoviny Carina, během několika následujících milionů let vlivem záření z blízkých jasných hvězd zanikne. Poblíž lze vidět mladé hvězdy, jejichž obraz zčervenal, protože všudypřítomný prach rozptyluje především modré světlo. Fotografie, pořízená roku 1999Hubblovým vesmírným dalekohledem, zachycuje oblast o rozměru asi 2 světelných let.[1]

Molekulární mračno (téžmolekulární mrak čioblak) je druhmezihvězdného mračna, jehož rozměry a hustota umožňují tvorbumolekul, mezi nimiž naprosto převažují molekulyvodíku (H2).

Pozorování a význam

[editovat |editovat zdroj]

Protože molekuly vodíku je obtížné zachytit při pozorování vinfračerveném neborádiovém oboru,astronomové se místo toho snaží zachytit stopy jiných molekul, napříkladoxidu uhelnatého (CO). Ten je v těchto mračnech hned po vodíku nejběžnější, přesto je ho však asi 10 000krát méně. Mezi další zaznamenané molekuly patříoxid uhličitý,voda nebokyanovodík.[2]

Tzv. obří molekulová mračna mohou mít hmotnost až 10 miliónů Sluncí.

Podle tzv. mlhovinové hypotézy mohou kolapsem molekulárních mračen vznikat novéhvězdy a kolem nich rotujícíplanetární soustavy. Spouštěcím mechanismem může být například výbuch blízkésupernovy. Stejným způsobem zřejmě před asi 4,6 miliardami letvznikla i Sluneční soustava.[3]

V roce 2018 zjistila soustava radioteleskopůALMA spolu sHerschelovou vesmírnou observatoří, že tato mračna obsahují oblasti s vyšší hustotou hmoty – tenké a dlouhéfilamenty. Hvězdy vznikají přednostně v těchto filamentech.[4][5]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Astronomický snímek dne: Mizení mračen v Carině [online]. NASA a Česká astronomická společnost, 2003-6-30 [cit. 2010-04-26].Dostupné online. 
  2. KULESA, Craig.Overview: Molecular Astrophysics and Star Formation [online]. University of Arizona, 1999-10-17 [cit. 2010-04-26].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-19. (anglicky) 
  3. MONTMERLE, Thierry; AUGEREAU, Jean-Charles; CHAUSSIDON, Marc, et al. Solar System Formation and Early Evolution: the First 100 Million Years.Earth, Moon, and Planets. Červen 2006, roč. 98, čís. 1–4, s. 39–95.Dostupné online.ISSN0167-9295.doi:10.1007/s11038-006-9087-5. (anglicky) 
  4. PAVLÍK, Václav. Jak vznikají hvězdokupy?.Astropis. 2019, roč. XXVI, čís. 4, s. 30.ISSN1211-0485. 
  5. ZHANG, Guo-Yin; ANDRÉ, Ph.; MEN'SHCHIKOV, A.; WANG, Ke. Fragmentation of star-forming filaments in the X-shaped nebula of the California molecular cloud.Astronomy and Astrophysics. 1 October 2020, s. A76.ISSN0004-6361.doi:10.1051/0004-6361/202037721.S2CID211126855.Bibcode2020A&A...642A..76Z.arXiv2002.05984. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • EHLEROVÁ, Soňa. Vodík, základ galaxií.Astropis. 2024, roč. XXX, čís. 140, s. 34–35.ISSN1211-0485. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématumolekulární mračno na Wikimedia Commons
  • WÜNSCH, R. Temná molekulární oblaka.Nebeský cestopis [online]. Praha: Český rozhlas Leonardo, 2011-10-29 [cit. 2012-3-18]. Čas 2:20 od začátku stopáže.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-15. 
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Hvězdy
Vývoj
Protohvězdy
Typy
Pozůstatky
Speciální kompaktní hvězda
Podhvězdná tělesa
Struktura hvězdy
Nukleosyntéza
Vlastnosti
Seznamy
Astronomický portál
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Molekulární_mračno&oldid=24833270
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp