Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Mokřad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mokřady se vyskytují v různých velikostech, typech a lokalitách. Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře: Vrchoviště vs. mokřad vs. jezero; sladkovodníbažinný les vBangladéši; sladkovodní mokřad sorobincem, který se vyvíjí při stojaté vodě a vysoké úrodnosti půdy;rašeliniště jsou sladkovodní mokřady, které se vyvíjejí v oblastech sestojatou vodou a nízkouúrodností.

Mokřad je samostatnýekosystém, který jezaplaven nebo nasycenvodou, a to buď trvale (po léta nebo desetiletí), nebo sezónně (po týdny nebo měsíce). Při zaplavení převládají bezkyslíkaté (anaerobní) procesy, zejména v půdě.[1] Hlavním faktorem, který mokřady odlišuje od suchozemských forem půdy nebovodních ploch, je charakteristickávegetacevodních rostlin, přizpůsobená jedinečným anaerobním hydrickým půdám.[2] Mokřady jsou považovány za jedny z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů, které slouží jako domov široké škále rostlinných a živočišných druhů. Pro mnoho oblastí světa byly vyvinuty metody hodnocení funkcí mokřadů, jejich ekologického zdraví a celkového stavu. Tyto metody přispěly k ochraně mokřadů částečně tím, že zvýšily povědomí veřejnosti o funkcích, které některé mokřady plní.[3]

Mokřady se přirozeně vyskytují na všechkontinentech.[4] Voda v mokřadech je buďsladkovodní,brakická, neboslaná.[2] Hlavní typy mokřadů se klasifikují na základě převládajícíchrostlin a/nebo zdroje vody. Napříkladmočály jsou mokřady, v nichž převládátvrdá vegetace, jako jerákos,ocún aostřice;bažiny jsou mokřady, v nichž převládádřevinná vegetace, jako jsoustromy akeře (ačkoli v Evropě převládárákos, nikoli stromy). Příklady mokřadů klasifikovaných podle zdroje vody:přílivové mokřady (oceánský příliv),estuáry (smíšené přílivové a říční vody),záplavové oblasti (přebytečná voda z rozvodněných řek nebo jezer),prameniště, průsaky aslatiniště (podzemní voda vytéká na povrch),rašeliniště a efemerní (jarní) tůně (srážková voda nebo voda z tání).[1][5] V některé mokřadech se nachází více typů rostlin a jsou napájeny více zdroji vody, což znesnadňuje jejich klasifikaci. Mezi největší mokřady světa patřípovodí Amazonky,Západosibiřská rovina,[6]Pantanal v Jižní Americe[7] aSundarbans v deltěGangy aBrahmaputry.[8]

Mokřady plní řadu funkcí, z nichž má člověk užitek. Nazývají seekosystémové služby a patří mezi něčištění vody, doplňování zásob podzemní vody, stabilizace pobřeží a ochrana před bouřemi, zadržování vody aochrana před povodněmi, zpracování uhlíku (fixace,rozklad aukládání uhlíku), dalších živin aznečišťujících látek a podpora rostlin a živočichů.[9] Mokřady jsou zásobárnoubiologické rozmanitosti a poskytují mokřadní produkty. PodleHodnocení ekosystémů k miléniu tisíciletí OSN jsou mokřady postiženyzhoršováním životního prostředí více než kterýkoli jiný ekosystém na Zemi[10] a jedná se o světově nejohroženějšíekosystém.[11] Mokřady mohou být významnými zdroji i propady uhlíku, v závislosti na konkrétním mokřadu, a proto budou hrát důležitou roli přiglobálním oteplování a je třeba je zohlednit při pokusech ozmírňování změny klimatu. Některé mokřady jsou však významným zdrojem emisímetanu a některé jsou také emitentyoxidu dusného.[12][13]Kořenové čistírny odpadních vod (vybudované mokřady) se navrhují a budují za účelem čištění komunálních a průmyslovýchodpadních vod a také k odvádění dešťových vod. Vybudované mokřady mohou hrát roli také při navrhování městských staveb citlivých k vodě.

Název

[editovat |editovat zdroj]

Termín mokřad pochází odJana Květa[14] zBotanického ústavu Akademie věd a zJihočeské univerzity, který jej v této formě zavedl v70. letech 20. století jako český ekvivalent k anglickému pojmuwetland. Samotný výraz je staršího původu, označoval mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající místo.[15]

Definice mokřadu

[editovat |editovat zdroj]

Podle definice mokřadů, která byla stanovena pro účely tzv.Ramsarské úmluvy, se jedná o „...území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými,brakickými nebo slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů“.[16]

Ministerstvo životního prostředí (České republiky) pak doplňuje že „pro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména:rašeliniště aslatiniště, rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska“.[17]

Takto široké pojetí umožňuje mezinárodní ochranu velkého rozsahu biotopů a ekosystémů, pro vědecké účely však není vhodné. Používají se spíše funkční definice. Např. definice používaná federální organizacíU. S. Fish and Wildlife Service, podle které je mokřad „území na přechodu mezi suchozemskými a vodními systémy, kde leží vodní hladina obvykle mělce pod povrchem nebo při povrchu anebo mírně nad úrovní podkladu (dna či půdního povrchu)“, nebo definice, kterou předložil Keddy (2000), ta mokřad specifikuje jako „ekosystém, který vzniká, když v důsledku zaplavení vodou v půdě převažují anaerobní procesy, což vyvolává vznik adaptací živých organismů (převážně rostlin) k zaplavení“.[18]

Ačkoli jsou mokřady dosti různorodé ekosystémy, všechny mají jeden společný rys: je pro ně typická vyšší hladina povrchové nebo podpovrchové vody.

Typy mokřadů

[editovat |editovat zdroj]

Význam mokřadů

[editovat |editovat zdroj]

Z hlediska biodiverzity

[editovat |editovat zdroj]

Biologická rozmanitost mokřadů je dána specifickými podmínkami, které zde panují. K těmto podmínkám patří určitá dynamická nestabilita, dlouhodobé bezlesí, a zároveň obtížná dostupnost pro spásače a predátory.[19] Poskytují životní prostor rostlinám a živočichům, kteří by bez mokřadů vyhynuli, a často zde nalezneme druhy, které jsou nyní vzácné právě vinou výrazného úbytku těchtobiotopů v přírodě. Zbytky mokřadů tak představují důležitá útočiště v krajině plné pustých polí a monokulturních lesů.

Jak vyplývá z plného názvuRamsarské úmluvy, mokřady hrají důležitou roli v životních cyklech migrujících ptáků, a těší se tak velkému zájmu ornitologů. Ačkoli představují mokřadní oblasti jen malou část rozlohy naší krajiny, ptačí druhy, které se zde vyskytují, tvoří celých 30 % všech v Česku hnízdících ptáků.[20] Řada z těchto druhů není vůči znečištění a změnám životního prostředí citlivá, jiné druhy se mu ale přizpůsobit neumí. Mezi druhy avifauny ohrožené destrukcí mokřadních biotopů patří například:čírka obecná amodrá,lžičák pestrý,břehouš černoocasý,koliha velká, nebovodouš rudonohý, kteří jsou vázáni na biotopy zaplavovaných luk.[20]

Mokřady hrají důležitou roli i v životěobojživelníků, kteří v současnosti tvoří ve střední Evropě jednu z nejohroženějších skupin. V České republice je v různém stupni ohrožení odhadem až 90 % druhů.[21] Jejich zranitelnost je dána mimo jiné úzkou vazbou na vodní prostředí a jeho blízké okolí. Ze zástupců lze jmenovatmloka skvrnitého, jehož biotopem jsou vlhké listnaté a smíšené lesy středních poloh. Pro rozmnožování potřebuje pomalu tekoucí potůčky, tůně a studánky s čistou vodou, ve kterých se vyvíjejí jeho larvy.[21] Jako další známý (a také tzv.deštníkový) druh je možné zmínitrosničku zelenou, často spojovanou s krajinou českého venkova, která z něj ale také dosti rychle mizí.[22]

Z hlediskabiodiverzity jsou v kontextu střední Evropy velmi zajímavárašeliniště, ta zde totiž představují cennéreliktníekosystémy, kde dosud žije mnoho vzácných druhů rostlin i živočichů vývojově z doby ledové nebo raných fází holocénu. Jako příklad lze zmínitbřízu trpasličí,ostružiník morušku,žluťáska borůvkového nebostřevlíka Menetriesova.[23] V České republice jsou takovým jedinečným ostrovním ekosystémem např.Šumavská rašeliniště, kde můžeme nalézt reliktní populace asi 25 druhů motýlů a také pozoruhodné populace vážek, brouků a chrostíků. Oblast je rovněž důležitým stanovištěm protetřeva hlušce atetřívka obecného.[23]

V letech bohatších na srážky vznikají na polích efemérní polní mokřady. Ty představují v intenzivně obhospodařované krajiněrefugiumbiodiverzity – při vhodných podmínkách se „probudí“ spící semena rostlin ze semenné banky v krajině, záhy se objevílupenonozí korýši a obojživelníci, kteří přitáhnou zájem táhnoucích ptáků – např.bahňáků.[24]

Význam pro krajinu a klima

[editovat |editovat zdroj]

Mokřady plní důležité funkce v krajině – jinými slovy poskytujíekosystémové služby. Tou asi nejzřetelnější je schopnost zadržet v krajině vodu – kupříkladu mokřad o ploše pouhých 10 m2 dokáže zadržet až 9000 litrů vody.[25] Díky postupnému výparu vody zpět do ovzduší[26] pak mokřady příznivě ovlivňují lokálníklima – ve dne ochlazují vzduch, zvyšují vlhkost, a v noci při kondenzaci vodní páry zpět na vodu dochází k uvolňování skupenského tepla.Evapotranspirace takto snižujeamplitudu denního chodu teplot.[27]

Ačkoli byly mnohé úpravy poříčních ekosystémů, regulace a ohrazování řek často motivované snahou zamezit záplavám, dnes je již známo, že nejlepší ochranou proti povodním je nechat řeku rozlévat ve volné krajině, do mrtvých ramen alužních lesů, a bránit rozlivům jen v sídlech. Záplavy v říčních nivách navíc zlepšují úrodnost půdy a biodiverzitu zdejších ekosystémů.[23] Schopností zadržet přívalové deště a zmírnit povodňové vlny vyrovnáváním průtoku v povodí řek a evapotranspirací se projevuje pozitivní efekt mokřadů na krajinu a klima.[28] Navíc mokřady posilujípodzemní vodu.[29]

Díky anoxickým podmínkám a vlhku, které zde panuje, dochází v mokřadech přirozeně ksekvestraci uhlíku. Světové mokřady proto představují významnépropady uhlíku.[30] Díky schopnosti filtrace také zlepšují kvalitu vody.[31]

Obecně lze říci, že mokřady přispívají ukládáním uhlíku ke zmírňováníklimatické změny a vykazují tedymitigační efekt.[32] Zároveň však klimatická změna mokřady silně ovlivňuje a ohrožuje, v tomto kontextu se pak hovoří o jejich schopnostiadaptace na změnu klimatu. Dopady klimatické změny na mokřadní ekosystémy jsou umocňovány jejich strukturálním poškozením.[28]

Ovšem snižování emisí síry bude zvyšovat emise methanu z mokřadů.[33]

Další funkce

[editovat |editovat zdroj]

Mnohé oblasti, jako rozkvetlé mokřadní louky, lužní lesy, nebo rozlité meandry řek jsou lákavým cílem pro turisty.

Je vhodné zmínit také jejich hodnotu estetickou, či vzdělávací (naučné stezky, vzdělávání veřejnosti, probíhající vědecké výzkumy…).   

Pro výše zmíněné důvody jsou mokřady považovány za jeden z nejvýznamnějších ekosystémů na světě. Současně se ale jedná o jeden z nejohroženějších.[11]

Ubývání mokřadů

[editovat |editovat zdroj]

Mokřady dříve tvořily asi 6 % souše. Podle odhadů z přelomu 80. a 90. let 20. století jich asi polovina zmizela vybagrováním, zavezením zeminy, odvodněním, tvorbou příkopů. Jiné zanikly znečištěním.[34] V České republice došlo mezi lety 1950 a 2018 ke ztrátě zhruba 950 tisíc ha mokřadů.[35]

Ve snaze upozornit veřejnost na význam mokřadů v krajině se Český svaz ochránců přírody rozhodl zahájit kampaň Naše mokřady, který si klade za úkol vyhledávání a mapování drobných mokřadů, jejich praktickou ochranu a popularizaci problematiky.[25]

Ochrana mokřadů

[editovat |editovat zdroj]

Na mezinárodní úrovni zaštiťuje ochranu mokřadů tzv.Ramsarská úmluva (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva). Vyhlášena byla víránském městěRámsar 2. února 1971. Ramsarská úmluva je první celosvětová mezivládní úmluva na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů, a zároveň jediná úmluva, chránící určitý typ biotopu.Tento den (2. únor) byl pak stanoven jakoSvětový den mokřadů a každoročně připomíná, proč je potřeba tyto ekosystémy chránit. Na plnění závazků z dohody plynoucí pro Českou republiku (přistoupila 1. ledna 1993) dohlížíČeský ramsarský výbor.

V České republice probíhal v letech 2014–2017 projekt Ministerstva životního prostředí „Ochrana a udržitelné využívání mokřadů České republiky“.[36] V rámci něj se uskutečnil rozsáhlý ekologický průzkum mokřadů. Jeho cílem bylo zmapovat současný stav českých ramsarských mokřadů a jejich biodiverzity, navrhnout opatření pro jejich vhodný management, a také vzdělávání a šíření povědomí o významu a fungování mokřadů.[37] Výstupem je mimo jiné vznik online databáze mokřadů České republiky na portáluAgentury ochrany přírody a krajiny ČR, která umožňuje vyhledávat mokřady na interaktivní mapě a také zjišťovat výskyt druhů živočichů a rostlin.[38] Databáze obsahuje (k roku 2022) 2073 mokřadů.[39]

Agenda obnovy retenčních schopností krajiny se stává předmětem řady koncepčních dokumentů a strategií, přijímaných i na úrovni Vlády České republiky. Ekosystémové služby, které mokřady krajině poskytují, dochází většího pochopení a uznání, a jsou také již lépe vyčísleny.[35] K obnově ale dochází i nevhodným způsobem.[40]

České ramsarské mokřady

[editovat |editovat zdroj]

Mokřady, které jsou chráněny v rámciRamsarské úmluvy (a tudíž splňují kritéria z  hlediska biodiverzity, ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie) se nazývají ramsarské mokřady. Česká republika má na Seznamu mokřadů mezinárodního významu zařazeno celkem 14 oblastí, a sice:[41]

Světové mokřady

[editovat |editovat zdroj]
PahýlTato část článku je příliš stručná nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodněrozšíříte.

Vysoký podíl mokřadů najdeme v boreální zóně a tundře či také v tropickém a subtropickém pásu v okolí velkých řek.[23]

Mezi největší světové mokřady patří mokřadní lesy v povodí řekyAmazonky a rašeliništěZápadosibiřské nížiny, které svou rozlohou přesahují 1 milion km2.[42] První zmíněná oblast je rozlehlý aluviální mokřad, významný svou vysokou biodiverzitou. VZápadosibiřské nížině se pak nacházejí rozsáhlá rašeliniště, která jsou významná z hlediska sekvestrace uhlíku a regulace toku severských řek do Arktického oceánu.

Z dalších větších mokřadních oblastí (rozloha 100 000 – 400 000 km2) lze zmínit například: nížinuHudsonova zálivu,Pantanal v Jižní Americe, povodí řekyMackenzie, řekyKongo, řekyMississippi,Nilu a kotlinu Čadského jezera.[42]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuWetland na anglické Wikipedii.

  1. ↑abKEDDY, P.A.Wetland ecology : principles and conservation. 2nd. vyd. New York: Cambridge University Press, 2010.Dostupné online.ISBN 978-0521519403. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑abOfficial page of the Ramsar Convention [online]. [cit. 2011-09-25].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑Wetland and Stream Rapid Assessments: Development, Validation, and Application. Redakce Dorney J.. London; San Diego, CA: Academic Press, 2018.ISBN 978-0-12-805091-0.OCLC1017607532 Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑Davidson, N.C. How much wetland has the world lost? Long-term and recent trends in global wetland area.Marine and Freshwater Research. 2014, s. 934–941.doi:10.1071/MF14173.S2CID85617334. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑US EPA [online]. 2015-09-18 [cit. 2011-09-25].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑The World's Largest Wetlands: Their Ecology and Conservation. Redakce Fraser L.. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2005.Dostupné online.ISBN 978-0521834049. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑WWF Pantanal Programme [online]. [cit. 2011-09-25].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑Giri, C.; PENGRA, B.; ZHU, Z.; SINGH, A.; TIESZEN, L.L. Monitoring mangrove forest dynamics of the Sundarbans in Bangladesh and India using multi-temporal satellite data from 1973 to 2000.Estuarine, Coastal and Shelf Science. 2007, s. 91–100.doi:10.1016/j.ecss.2006.12.019.Bibcode2007ECSS...73...91G. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑Wetlands [online].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  10. ↑DAVIDSON, N.C.; D'CRUZ, R.; FINLAYSON, C.M.Ecosystems and Human Well-being: Wetlands and Water Synthesis: a report of the Millennium Ecosystem Assessment. Washington, DC: World Resources Institute, 2005.Dostupné online.ISBN 978-1-56973-597-8. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  11. ↑abAOPK ČR.Mokřady [online]. 2021 [cit. 2022-03-05].Dostupné online. 
  12. ↑BANGE, Hermann W. Nitrous oxide and methane in European coastal waters.Estuarine, Coastal and Shelf Science. 2006, s. 361–374.Dostupné online.doi:10.1016/j.ecss.2006.05.042.Bibcode2006ECSS...70..361B. (anglicky) Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. ↑THOMPSON, A. J.; GIANNOPOULOS, G.; PRETTY, J.; BAGGS, E. M.; RICHARDSON, D. J. Biological sources and sinks of nitrous oxide and strategies to mitigate emissions.Philosophical Transactions of the Royal Society B. 2012, s. 1157–1168.doi:10.1098/rstb.2011.0415.PMID22451101. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  14. ↑ Květ Jan | Řádní členové Učené společnosti | Členové | Učená společnost České republiky.www.learned.cz [online]. [cit. 2022-01-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-22. 
  15. ↑Ústav pro jazyk český ČSAV.Slovník spisovného jazyka českého I. (a-m). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. S. 1270. 
  16. ↑Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb., o sjednání Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva a Protokolu o její změně. [online]. [cit. 2022-03-05].Dostupné online. 
  17. ↑MŽP ČR.Ramsarská úmluva o mokřadech [online]. 2012 [cit. 2022-03-05].Dostupné online. 
  18. ↑ČÍŽKOVÁ, Hana; VLASÁKOVÁ, Libuše; KVĚT, Jan.Mokřady: Ekologie, ochrana a udržitelné využívání. České Budějovice: Episteme, 2017.ISBN 978-80-7394-658-6. 
  19. ↑PATZELT, Zdeněk. Pískovny a lomy jako příležitost  v ochraně přírody.Ochrana přírody [online]. 2021 [cit. 2022-03-12].Dostupné online. 
  20. ↑abREIF, Jiří. Naši mokřadní ptáci. S. 8–9.Ptačí svět - časopis České společnosti ornitologické [online]. Česká společnost ornitologická (ČSO), 2015 [cit. 2021-03-05]. Roč. XXII, čís. 3/2015, s. 8–9.Dostupné online. 
  21. ↑abMIKÁTOVÁ, Blanka; VLAŠÍN, Mojmír.Ochrana obojživelníků: Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. Třetí, upravené vydání. vyd. Brno: Český svaz ochránců přírody, 2002. 137 s.Dostupné online. S. 7–12. 
  22. ↑DOMINIKOVÁ, Klára. Malá žabka s velkým dopadem.Sedmá generace [online]. Hnutí DUHA - Sedmá generace, 2021 [cit. 2022-03-05].Dostupné online. 
  23. ↑abcdMACHAR, Ivo, et al.Mokřadní ekosystémy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 137 s.Dostupné online.ISBN 978-80-244-3946-4,ISBN 80-244-3946-8.OCLC886606820 
  24. ↑VALÁŠEK, Martin; NĚMEC, Radomír. Polní mokřady v zemědělské krajině – významná refugia biodiverzity. S. 14.Ptačí svět - časopis České společnosti ornitologické [online]. ČSO, 2015 [cit. 2022-03-05]. Roč. XXII, čís. 3/2015, s. 14.Dostupné online. 
  25. ↑abČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY.O mokřadech [online]. 2014 [cit. 2022-03-17].Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-31. 
  26. ↑WAN, Heng; MCLAUGHLIN, Daniel; SHAO, Yang. Remotely-sensed evapotranspiration for informed urban forest management.Landscape and Urban Planning. 2021-06-01, roč. 210, s. 104069.Dostupné online [cit. 2022-04-04].ISSN0169-2046.doi:10.1016/j.landurbplan.2021.104069. (anglicky) 
  27. ↑FENG, Li; LIU, Yanxia; ZHOU, Yanan. A UAV-derived thermal infrared remote sensing three-temperature model and estimation of various vegetation evapotranspiration in urban micro-environments.Urban Forestry & Urban Greening. 2022-03-01, roč. 69, s. 127495.Dostupné online [cit. 2022-04-04].ISSN1618-8667.doi:10.1016/j.ufug.2022.127495. (anglicky) 
  28. ↑abPITHART, David; KUČEROVÁ, Andrea. Ekologický stav mokřadů v době klimatické změny.Fórum ochrany přírody [online]. 2019 [cit. 2022-03-08].Dostupné online. 
  29. ↑Zadržování bobra v krajině. In:Česká televize [online]. 2011, [cit. 22. 4. 2025]. Dostupné z:https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/222562248420007/
  30. ↑MITSCH, William J.; BERNAL, Blanca; NAHLIK, Amanda M. Wetlands, carbon, and climate change.Landscape Ecology. 2013, roč. 28, čís. 4, s. 583–597.Dostupné online [cit. 2022-03-16].ISSN0921-2973.doi:10.1007/s10980-012-9758-8. (anglicky) 
  31. ↑RICHTER, Pavel; SKALOŠ, Jan. Sledování změn mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky 1843–2015.Vodní hospodářství [online]. 2016 [cit. 2022-03-05].Dostupné online. 
  32. ↑WERE, David; KANSIIME, Frank; FETAHI, Tadesse. Carbon Sequestration by Wetlands: A Critical Review of Enhancement Measures for Climate Change Mitigation.Earth Systems and Environment. 2019, roč. 3, čís. 2, s. 327–340.Dostupné online [cit. 2022-03-17].ISSN2509-9434.doi:10.1007/s41748-019-00094-0. (anglicky) 
  33. ↑ Clean air policies unintentionally drive up wetland methane emissions, study finds.phys.org [online]. [cit. 2025-02-05].Dostupné online. 
  34. ↑Meadowsová, D.:Meze růstu, Argo, 1992, str. 89
  35. ↑abJUST, Tomáš; PEŠOUT, Pavel.Ekologická obnova v České republice II.. Příprava vydání Ivana JONGEPIEROVÁ, Pavel PEŠOUT a Karel PRACH. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2018. 204 s.Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-31.ISBN 978-80-88076-83-4. Kapitola Vodní toky a mokřady - úvod, s. 123–129. 
  36. ↑Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky | projekt Ministerstva životního prostředí 2014 – 2017 [online]. [cit. 2022-03-02].Dostupné online. 
  37. ↑VLASÁKOVÁ, Libuše. Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky – projekt o mokřadech a pro mokřady. S. 5–6.Ptačí svět - časopis České společnosti ornitologické [online]. 2015 [cit. 2022-03-05]. Roč. XXII, čís. 3/2015, s. 5–6.Dostupné online. 
  38. ↑AOPK ČR.Mokřady České republiky [online]. [cit. 2022-03-02].Dostupné online. 
  39. ↑ Vyhledávání mokřadů.mokrady.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2022-10-13].Dostupné online. 
  40. ↑ Lidé v přírodě budují v dobré víře tůně. Může to krajině spíš škodit, varují experti Zdroj:https://brnenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/33062-lide-v-prirode-buduji-v-dobre-vire-tune-muze-to-krajine-spis-skodit-varuji-experti.html.brnenska.drbna.cz [online]. [cit. 2025-04-21].Dostupné online. 
  41. ↑ Mokřady mezinárodního významu v České republice.mokrady.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2022-10-13].Dostupné online. 
  42. ↑abKEDDY, Paul A.; FRASER, Lauchlan H.The World’s Largest Wetlands: Ecology and Conservation. Příprava vydání FRASER, Lauchlan H. a Paul A. KEDDY. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. 488 s.Dostupné online.ISBN 978-1-139-44395-1. Kapitola Introduction – big is beautiful. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • Pithart, David; Přikryl, Ivo; Melichar, Vladimír; Křesina, Jiří; Vlasáková, Libuše.Ekologický stav mokřadů České republiky a trendy jejich vývoje. Praha: Beleco;ISBN 978-80-270-3127-6

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mokřad&oldid=25423818“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2025 Movatter.jp