Mojžíš (hebrejskyמֹשֶׁה,Moše, vykládáno jako „z vody vytažený“[pozn. 1]) je jednou z nejvýznamnějších postavizraelského národa aStarého zákona. PodleBible to byl náboženský a vojenský vůdce, starozákonníprorok a vykladač zákona, kterému je tradičně připisováno autorstvíTóry – prvních pěti knihTanachu:Genesis,Exodus,Leviticus,Numeri aDeuteronomium. Tyto knihy jsou souhrnně označovány jako Pentateuch či Pět knih Mojžíšových. Je mu též připisováno autorstvíknihy Jób. Mojžíš žil pravděpodobně okolo 15.–13. století přednaším letopočtem.[4] PodleDavida Ganse se narodil roku 2368 od stvoření světa, což odpovídá roku 1394–1393 před naším letopočtem, a zemřel roku 2488 od stvoření světa, což odpovídá roku 1274–1273 před naším letopočtem.[5] Pocházel z kmeneLévi a měl bratraÁróna a sestruMirjam.
Někteří badatelé zastávají názor, že Mojžíšova existence neníhistoricky doložena.[6] Podle zastánců tohoto názoru chybějí v Egyptě či naSinaji důkazy, které by potvrzovaly události, jež jsou popsány v knize Exodus, zvláště pak ty, které popisujíotroctví Izraelitů a jejich odchod zEgypta dozaslíbené země pod vedením Mojžíše.[7]
Podlebiblického vyprávění se narodil židovským rodičům vEgyptě, kde tehdy žil celý národ. Kvůli nařízenífaraona zabít všechny malé chlapce – syny narozené Izraelitům – byl také v ohrožení života, ale jeho rodiče, aby jej uchránili tohoto osudu, jej vložili do třtinové ošatky a pustili po řeceNilu. Tam novorozence nalezla faraonova dcera, která jej přijala za svého. Jakokojná byla pro něj vybrána jeho skutečná matka (aniž by se to o ní vědělo). Mojžíš znamená „vytažený“ – hebrejské Moše je odvozenina slovesa „mašah“, tedy „vytáhnout“. Význam jména „vytažený“ je gramaticky přesněji „vytahující“ – což podle teologaO. Havelky odkazuje na Mojžíšovo poslání vyvedení zotročeného lidu na svobodu. Podle jiné výkladové linie jde o jméno egyptského původu, jehož význam je „syn“.[9] Mojžíš se dokonce stal možným kandidátem na faraónský trůn, což ale nebyla jeho cesta – nikdy nezapomněl na svůj lid. Mojžíš žil na faraonově dvoře a lze se domnívat, že zde studoval a učil se umění písma, což má být také klíčovou dovedností při tvorbě dvou kamenných desekDesatera. Když Mojžíš dospěl, hájil v jednom sporu hebrejského otroka a přitom zabil faraonova služebníka. Mojžíš viděl, jak se Egypťan pokoušel ubít Hebreje, vzplanul posvátným hněvem a onoho Egypťana vlastníma rukama ubil k smrti a zahrabal do písku (Ex 2,12). Faraón vyhlásil nad Mojžíšem trest smrti.[9] Musel tedy utéci mimo Egypt.
Mojžíš se usídlil vMidjanu a oženil se seSiporou, dcerou midjánského knězeJetra. V té době se mu vhořícím keři zjevilBůh, aby jej poslal zpět do Egypta, kde měl vysvobodit svůj lid z egyptského otroctví a přivést jej do zaslíbené země. Při té příležitosti mu bylo zjeveno Boží jménoJHVH. Mojžíš se tedy vrátil do Egypta. Zjevení Božího jména Mojžíšovi z něho činí nenahraditelnou a zcela klíčovou postavu židovskéhoTanachu, křesťanskéhoStarého zákona i muslimskéhoKoránu. Je to teologický střed Mojžíšova příběhu, později zpečetěný vznikem kamenných desek Desatera. V hebrejském textu o Mojžíšovi je Boží jméno vyloženo pomocí slovesa „být“: „JSEM, KTERÝ JSEM.“ (Ex 3,14), hebrejsky „´ehjé ašer ´ehjé“. Jméno podle Havelky nevypovídá o Boží podstatě, ale o vztahu Boha k Izraeli. Hebrejské „hajá“, tedy „být“ je pojem dynamický, aktivní, s významem existovat, uskutečňovat se, být ve vztahu. Jméno JHVH se vyslovuje Jahve.[9]
Jeho jednání s faraonem však bylo neúspěšné, a tak Bůh skrze Mojžíše potrestal Egyptdeseti ranami. Poslední z nich bylo vyhubení všech prvorozených, mezi zvířaty i mezi lidmi.Židé byli této zkázy uchráněni díky krvi obětovaného beránka. K této události se váže vznik svátkuPesach. Poté faraon Izraelity propustil. Když si to pak rozmyslel a začal Izraelity s Mojžíšem pronásledovat, nechal Bůh Mojžíše přejít napříč Rákosovým mořem, zatímco Egypťané se v něm utopili. Pentateuch zmiňuje přechod Rákosového moře dvakrát mírně odlišným způsobem. Výsledný text se však překrývá a Mojžíš v něm hraje klíčovou roli. První verzi vypráví tradiceKněžského kodexu: v této verzi Mojžíš zvedne hůl nad moře, a to se rozdělí, takže uprostřed je suchá cesta. Ve chvíli, kdy Mojžíš a jeho lid projdou na druhý břeh, moře se opět zalije a pohřbí armádu. Druhou verzi vyprávíjahvistická tradice: v této verzi jsou Hebrejové cestou k Rákosovému moři zastaveni egyptským vojskem, které se dostane blíže k moři; mezi oba tábory se ovšem postaví Hospodinův oblak, který zamezí jejich přiblížení. Během noci žene Hospodin moře silným východním větrem a v nastalém zmatku nasměruje egyptské vojáky do moře.[10] Poté Mojžíš provedl izraelský lid pouští a po čtyřicetiletém putování jej přivedl na horu Nebó v pohoříAbárim, odkud shlédl naZaslíbenou zemi a zemřel. Po něm nastoupil jako vůdce IzraeleJozue, který lid převedl přesJordán do zaslíbené zeměKanaánu.
Není jasné, zda měl Mojžíš za manželku pouze Siporu a záhadnou kúšanku, zmíněnou vNu 12, 1 (Kral,ČEP). V knize Soudců je zmíněna ještě jiná žena, kterou však někteří ztotožňují s kúšankou.[11] Některé církve využívají zmínek o Mojžíšověpolygamii k vlastnímu učení (vizpolygamie v mormonismu).
Zvláštně Mojžíš zareagoval v situaci, kdy se jehošvagr Chóbab[12] chtěl vrátit do své země. Mojžíš ho požádal o to, aby byl průvodcem Izraelců, protože zná místa, kde se utábořit,[13] přestože věděl, že je vedeHospodinův oblak.[14][15] Někteří zastávají názor, že tento rozpor vznikl při finální redakci Mojžíšových knih (vizTeorie o vzniku Tóry). Nicméně tradičnírabínské vysvětlení v tom rozpor nevidí. Mojžíš si byl prostě vědom toho, že Chóbab znalpoušť a národy, které žily v jejím okolí, a mohl být tedy užitečným rádcem, jak postupovat a čeho se vyvarovat při putování a přebývání v pustině.
Související informace naleznete také v článku Urim a Thummim.
Mojžíš také vysvětil svého bratra Árona za velekněze izraelského lidu. Při této příležitosti mu v zastoupení Jahveho dal náprsník s kameny, reprezentujícími 12 kmenů Izraele, a také 2 posvátné věštecké kameny,Urim a Thummim.
Nejznámější a pravděpodobně nejrozšířenější přesvědčení je, žefaraon, na němž žádal Mojžíš propuštění svého lidu, bylRamesse II. (19. dynastie, vládl v letech 1279–1213 př. n. l.). Ten ale není jediným kandidátem a je obtížné nějak vysledovat Mojžíše v kontextu známých dějin. Odhady určení Exodu se pohybují v rozmezí let 1648 př. n. l. (nástup15. dynastie) až 1208 př. n. l. (pátý rok vlády syna Rameese II.Merenptaha).
Související informace naleznete také v článku Monotheismus.
V jednom z předpokládaných intervalů Mojžíšova života se také zároveň nachází období panováníAmenhotepa IV., známějšího jakoAchnaton, který provedl radikální monotheizující reformuegyptského náboženství. Vzhledem k jeho značně pacifistickému založení se nepředpokládá, že by to byl on, kdo pronásledoval prchající Židy z Egypta, ale vyvstává tu otázka vzájemného vlivuatonismu a judaismu.
AchnatonůvHymnus na Slunce se nápadně podobá 104.žalmu. Neexistuje jednoznačný názor na to, který text si vypůjčil z kterého, vedle těchto názorů tu však je i teorie možné existence jiné obecné tradice, z níž oba tyto texty čerpaly.[16] O to výraznější je vzájemná (byť ne zcela prokázaná) souvislost mezi judaismem a atonismem ve světle skutečnosti, že Mojžíš mohl být současníkem této reformy. Pokusy hledat v atonismu počátky monoteistických světových náboženství však někteří badatelé zpochybňují.[17]
Existují snahy zmapovat putování Mojžíše, především po opuštění Izraelitů z Egypta, a nalézt tak místo přechodu Rákosového/Rudého moře. PodleRona Wyatta se místo přechodu nachází v oblasti pláže u městaNuweiba, jako podporu tohoto místa uvádí, že tato pláž je i dostatečně velká k tomu, aby se na ní mohli Izraelité utábořit.[18][19] Toto místo je ale zpochybňováno, protože naopak pláž není dostatečně velká a navíc v trase putování podle Rona Wyatta neodpovídá polohaEthamu.[20] Navíc je zpochybněna i malá hloubka podmořské vyvýšeniny, po které Izraelité mohli přejít, ve skutečnosti v tomto místě dosahuje hloubka až 765 metrů a Izraelité by museli překonat 17stupňové stoupání.[20] Jako místo přechodu je navrhovánaTiranská úžina.[20] Naopak pro podporu pláže u města Nuweiba se vyslovujeTed Charlton s tím, že vodní hradby sloužící jako ochrana přecházejících Židů byla voda zledovatělá díky silnému východnímu větru[21].[22] Naopak zpochybňuje jako místo přechodu Tiranskou úžinu, neboť v této úžině se nachází ostrovy, o kterých se ale bible nezmiňuje.[23]
Podle některých názorů je překlad Rákosového moře jako Rudé moře pokládán za chybný a Rákosové moře umísťují do oblastiSuezské šíje nebo ho ztotožňují seSirbónským jezerem.[24]
Když toto vidění skončilo, nebesa se nám opět otevřela; a před námi se ukázalMojžíš a předal nám klíče shromažďování Izraele ze čtyř částí země a přivedení deseti kmenů ze země severní.
Nauka a Smlouvy 110
Mormonský Mojžíš byl podle učení teologa Smithe vyvolen ke svému úkolu v předsmrtelném životě[28] a jeho příchod byl podleKnihy Mormonovy prorokován užJosefem egyptským.[29]
"A Mojžíše vzbudím, aby vysvobodil lid tvůj ze země egyptské."
Mojžíš byl svým tchánemJetrem vysvěcen kMelchisedechově kněžství[30], kterému učil také Izraelity během pobytu na poušti[31]. Toto kněžství bylo však za nevíru Izraelitům odebráno a kmenům tak zůstalo pouze nižší,Aaronovo kněžství.
"Tudíž, vzal (Bůh) Mojžíše ze středu jejich a Svaté (Melchisedechovo) kněžství také; A menší (Aaronovo) kněžství pokračovalo, kteréžto kněžství drží klíč služby andělů a přípravného evangelia; Kteréžto evangelium je evangeliem pokání a křtu a odpuštění hříchů a zákonem tělesných přikázání, kteréžto Pán ve hněvu svém způsobil, aby pokračovalo s domem Aronovým mezi dětmi Izraele až k Janovi, jehož Bůh vzbudil a jenž byl naplněn Duchem Svatým od lůna matky své."
Související informace naleznete také v článku Proroci islámu.
Mojžíš je nejčastější prorockou postavou vislámské tradici a pojí se s nim nejrozsáhlejší pasáže, které vKoránu najdeme.[32]
"A připomeň v Knize také Mojžíše, jenž byl upřímně oddaným a byl poslem i prorokem.A zavolali jsme naň na pravém úbočí hory Sinaje a učinili jsme jej blízkým důvěrníkem. A obdařili jsme jej z milosrdenství Našeho bratrem jeho Árónem, též prorokem."
Korán 19:51-53
Mojžíšův příběh je paralelou k Mohamedově vlastnímu životu.[33][34][35] Uskutečnil "hidžru" – exodus z Egypta, přinesl Písmo (Tóru) a podnikl výpravu do 7 nebí[36].
Islámské zdroje uvádí, že egyptský Faraon měl v době Mojžíšova narození sen o ohni, který přišel z Jeruzaléma a spálil vše v Egyptě kromě Izraelců. Egyptští kouzelníci a vykladači snů Faraonovi řekli, že se narodí chlapec, který osvobodí Izraelce z otroctví a uvrhne na egyptskou zemi zkázu a katastrofy. Faraon proto přikázal, aby byl každý nově narozený izraelský chlapec okamžitě zabit.[37][38] Mojžíšova matka však získala od Boha zjevení a svého syna ukryla dříve, než jej mohli Egypťané najít. Bůh jí poté Mojžíše vrátil jako adoptovaného královského syna.[39]
<Mluví Bůh k Mojžíšovi> "A již jednou jsme ti prokázali jiné dobrodiní,když jsme vnukli matce tvé toto vnuknutí: ,Do truhly jej vlož a do moře jej vhoď, a nechť moře jej na břeh vyvrhne, a tehdy se ho nepřítel Můj i jeho ujme.'A já jsem na tebe Svou lásku vrhl, abys před Mýma očima vyrostl. A hle, přišla sestra tvá a pravila: ,Mám vám ukázat toho, kdo se oň postará?'A vrátili jsme tě k tvé matce, aby se ochladilo oko její a nermoutila se.
Korán 20:37-40
Faraonovi poradci později egyptskému králi poradili, aby nezabíjeli mužská novorozeňata každý rok, nýbrž pouze každý druhý rok. Tak bylo možné, aby vznikla nová generace otroků. Jedním z takto přeživších byl také Mojžíšův bratrÁron.[40]
Když Mojžíš dospěl, zabil neznámého Egypťana a musel ze své země uprchnout do Midjánu, kde poznal svou budoucí manželku Sipporu i svého budoucího tchána,Jetra (Šuajba).
<Mluví Bůh>"Když pak Mojžíš dosáhl dospělosti a zralosti, dali jsme mu moudrost a vědění. A takto My odměňujeme ty, kdož dobré konají. I vešel Mojžíš jednou do města ve chvíli, kdy obyvatelé to nepozorovali, a nalezl v něm dva muže, kteří spolu bojovali; jeden z nich patřil k jeho straně, zatímco druhý byl z jeho nepřátel. A ten, jenž patřil k jeho straně, požádal Mojžíše o pomoc proti nepříteli svému.I udeřil jej Mojžíš a ukončil život jeho; pak zvolal: „Toto je dílo satanovo, jenž nepřítelem je i svůdcem zjevným!“A pokračoval: „Pane můj, sám sobě jsem ukřivdil, odpusť mi!“ A odpustil mu, vždyť On věru je odpouštějící, slitovný... A nazítří se zdržoval ve městě pln strachu a ve střehu. A hle, ten, jemuž včera přispěchal na pomoc, opět na něj volal. I řekl Mojžíš: „Tys věru zjevným rozkolníkem!“ Když pak chtěl napadnout toho, jenž oběma byl nepřítelem, ten zvolal:„Mojžíši, chceš mne zabít, tak jako jsi zabil včera onoho člověka? Ty zřejmě chceš být jen násilníkem v této zemi a nechceš být vůbec jedním z těch, kdož o nápravu usilují?“Tu přiběhl muž nějaký z druhého konce města a zvolal: „Mojžíši, rada velmožů se radí o tobě, aby tě zabili. Odejdi, neb já jsem ti rádcem dobrým!“ I odešel z města pln strachu a ve střehu a řekl: „Pane můj, zachraň mne před tímto lidem nespravedlivým!“
Související informace naleznete také v článku Jetro.
Mojžíš se podle islámské tradice i Koránu stal (stejně jako v Bibli)Jetrovým zetěm a žil vMidjánu se svou manželkou po dlouhou dobu.
"Když dospěl k napajedlu v zemi Madjan, nalezl u něho skupinu lidí stáda napájející a nalezl vedle nich dvě ženy, jež držely se stranou; i zeptal se jich: „Co je s vámi?“ Odpověděly: „Nemůžeme napojit, dokud neodejdou tihle pastýři, a otec náš je stařec věku vysokého.“ I napojil Mojžíš pro ně stádo jejich, potom se uchýlil do stínu a pravil: „Pane můj, jsem potřebný toho dobrodiní, které mi sešleš.“.. Jedna z žen pak řekla: „Otče můj, najmi jej jako pastýře, neboť nemůžeš najmout lepšího než tohoto muže silného a spolehlivého.“A pravil (Šuajb): „Přeji si, aby ses oženil s jednou z těchto dvou dcer mých s tím, že budeš u mne sloužit za mzdu po osm let.A chceš-li dokončit deset let, záleží jen na tobě.Nechci ti to nikterak ztížit a shledáš - bude-li Bůh chtít - že jsem z bezúhonných.“ I řekl Mojžíš: „Dohodnuto je mezi mnou a tebou. A ať se rozhodnu pro kteroukoliv z těchto dvou lhůt, nechť na mne není činěn žádný nátlak. A Bůh je ručitelem toho, co říkáme.“
Související informace naleznete také v článku Teofanie.
Během svého pobytu byl Mojžíš povolán za proroka.Korán tuto událost (známou zBible jako scéna shořícím keřem) popisuje následovně:
<Mluví Bůh k Mohamedovi> "Dostalo se ti zprávy o Mojžíšovi? Hle, oheň spatřil a rodině své pravil: „Zastavte se,já postřehl jsem oheň nějaký, možná že vám z něho oharek přinesu anebo u něho správnou cestu naleznu.“ A když přišel k ohni, ozvalo se: „Mojžíši, já vpravdě jsem tvůj Pán; zuj si opánky své, neboť v posvátném údolí Tuwá jsi. A já jsem si tě vyvolil, proto slyš, co vnuknuto ti bude! Já vpravdě jsem Bůh a není božstva kromě Mne...Co to máš ve své pravici, Mojžíši?“ Odpověděl: „To je moje hůl, opírám se o ni a srážím s ní listí pro ovce své a mám pro ni i jiné použití.“ I pravil mu: „Hoď ji na zem, Mojžíši!“ A hodil ji, a hle, stal se z ní had plazící se. Pravil Bůh: „Vezmi ji a neboj se, My vrátíme ji do podoby původní.Nyní přitlač ruku svou k boku, a až ji sejmeš, bude bílá, ale nepoškozená; a toto další je znamení. Abychom ti pak z našich velkých znamení ukázali některá, odeber se k Faraónovi, jenž vzpurně si počíná!“ I řekl Mojžíš: „Pane, mou hruď mi rozevři a mé dílo mi usnadni a uzel na mém jazyku uvolni, aby porozuměli mé řeči!A dej mi z rodiny mé pomocníka, Áróna, mého bratra, a podpoř jím mou sílu a učiň jej společníkem v mém úkolu, abychom mohli Tebe často slavit a hojně Tě vzpomínat, vždyť věru nad námi jsi jasnozřivý!“ I pravil Bůh: „Vyslyšena je prosba tvá, Mojžíši!"
Korán 20:9-36
Korán obsahuje ještě další verze příběhu s hořícím keřem.[41][42][43]
Kromě toho, že Mojžíš vyvedl Izraelity z egyptského otroctví, je významný především proto, že skrze něj dal Bůh Izraeli na hořeSinajDesatero a uzavřel s ním smlouvu, díky které se Izrael stal Božím lidem. Zákony, které Izrael od Boha tehdy dostal, se všechny nacházejí (včetně vyprávění o těch událostech) vTóře, čili Pentateuchu, kterému se říká také Pět knih Mojžíšových, neboť tradice jejich autorství připisuje právě Mojžíšovi. Proto se hovoří často o „Mojžíšově zákoně“. Mojžíš je pro židovství nepřekonatelný prorok a zákonodárce, vzor a model každého proroka.
I kdyžNový zákon z velké části chápe Ježíše Krista a jeho učení jako překonání (dovedení k dokonalosti, naplnění) Mojžíšova zákona (tak předevšímsv. Pavel), některé spisy Nového zákona představují Ježíše jako nového, dokonalého Mojžíše a jeho učení jako nový Mojžíšův zákon či jeho naplnění, např.Evangelium podle Matouše.
Související informace naleznete také v článcích Jahvista aElohista.
Příběh Mojžíše je zřejmě spojením několika navzájem odlišných tradic a příběhů. Vypovídá o tom například to, že Mojžíšův tchán bývá jednou nazývánReúel, podruhé zasJetro. Nicméně veškeré pokusy o životopis či naopak o vyškrtnutí Mojžíše jako nereálné postavy zůstávají stále jen hypotetické – na základě dostupných pramenů jednoduše nelze provést ani jedno, ani druhé.[44]
V románském umění bývá Mojžíš zastoupen především ve scénách Vyzdvižení a svržení měděného hada, Mojžíšovy ruce podpírané Áronem a Chúrem, Usmrcení prvorozených synů, Zázračný přechod Rudého (Rákosového) moře, Zázračné objevení pramene ve skále, Hořící keř, či Přijetí desek Starého zákona. K nejvýznamnějším dílům patří:
Biskupská hůl s relikvií-prutem z Mojžíšovy hole[45]
Emailované destičky nebo tepané medailony na románských oltářních nástavcích či křížích, například na retáblu vKlosterneuburgu u Vídně.
Od doby vrcholné gotiky se objevuje Mojžíšovo reprezentační vyobrazení samostatně, nebo v sérii starozákonních králů a prororků
Z vážných filmů lze za nejúspěšnější považovat filmDesatero přikázání z roku1956, který patří mezi nejúspěšnější americké filmy všech dob (v roce2006 byl natočen jehostejnojmenný seriálový remake). Pochopitelně se vyskytly i četnéparodie, v nichž postava Mojžíše vystupuje.
Velmi populární byl ve své době také americký animovaný muzikálový filmPrinc Egyptský z roku 1998, který popisuje narození a dospívání Mojžíše a vyvedení Izraelitů z Egypta. Film byl oceňován kritiky i veřejností a získal Oscara za nejlepší filmovou píseň. V roce 2014 natočil režisérRidley Scott filmExodus: Bohové a králové, kde Mojžíše ztvárnilChristian Bale.
↑FINKELSTEIN, Israel; MAZAR, Amihay.The Quest for the Historical Israel: Debating Archeology and the History of Early Israel. Atlanta: Society of Biblical Literature, 2007.Dostupné online.ISBN978-1-58983-277-0.
↑KYTLICOVÁ, Zuznana.Postava proroka Mojžíše v Tóře a v Koránu. Pardubice: Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická, 2009. 61 s.Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15. Kapitola Dvojí manželství, s. 25–27. Bakalářská práce, vedoucí bakalářské práce: Mgr. Štěpán Lisý.Archivováno 15. 12. 2014 naWayback Machine.
↑Nu 10, 29 (Kral,ČEP), hebrejský text je možné chápat i tak, že uvedené jméno Chóbab se týká Mojžíšova tchána a ne švagra.
↑ASSMANN, Jan.Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha: Oikuméné, 2002. 328 s.ISBN80-7298-052-1. S. 256.
↑RENDTORFF, Rolf.Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury. 3. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003.ISBN80-7021-634-4. str. 27-43.
↑Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300 Dušan Foltýn, Jan Klípa, Pavlína Mašková, Petr Sommer, Vít Vlnas (editoři a kolektiv autorů). Katalog Národní galerie v Praze 2014, s. 54-55, č. kat. I/32
MAYER, Daniel. Nikdy již v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš. Slovo k sedmému adaru. S. 2–3.Maskil [online]. Březen 2009 [cit. 2011-01-22]. Roč. 8, čís. 6, s. 2–3.Dostupné online.
VOLZ, Paul.Mose: Ein Beitrag zur Untersuchung über die Ursprünge der israelitischen Religion. Tübingen: J. C. B. Mohr, 1907. 115 s.Dostupné online.
WIESEL, Elie.Příběhy o důvěře. Eseje o velkých postavách židovské tradice. Praha: Portál, 2001.ISBN80-7178-468-0. 4. kapitola:Mojžíš aneb moc a samota, s. 51-64.
