Jeho přirozenýareál zahrnuje pohoří střední Evropy –Alpy aKarpaty a jejich předhůří. Izolovaná populace se nachází v severnímPolsku. Jeho přirozený výskyt na územíČeské republiky je ze západu ohraničenHrubým Jeseníkem, ovšem v současné době se zde jeho přirozené porosty nevyskytují. Vyskytují se zde však záměrně pěstovanévyšlechtěné produkční či okrasné odrůdy.[2]
Jeho přirozeným prostředím jsou světlé a roztroušené horskélesy. Významně světlomilná dřevina, nesnášející v dospělosti ani boční zástin.[5] Dobře snáší kontinentálnější ráz klimatu (zimní mrazy i letní horka).
Mladý stromek vyrůstá z kulovitého hlavníhokořene, který posléze zakrní a je nahrazen větvenými postranními kořeny. Z rovného, 20–50 metrů vysokéhokmenu vyrůstají nepravidelně postranní větve vytvářející řídkou, kuželovitou korunu.Borka je hrubá, rozpraskaná, zvenčí šedavá, na řezu hnědočervená.Jehlice jsou měkké, světle zelené a vyrůstají ve svazečcích na zkrácenýchkolcových větévkách (brachyblastech), na zimu opadávají (viz českédruhové jméno). Kvete od dubna do června. Samčíšištice jsou kulovité a sírově žluté, samičí karmínově červené. Drobné vejčitě kulovité nerozpadavéšišky dozrávají na podzim.
Jde o horský světlomilný strom, často se pěstuje vparcích. Jehodřevo je značně ceněno, je měkké, ale tvrdší než dřevo našich běžnějších jehličnanů (s výjimkou tisu). Je středně těžké, poměrně pružné a trvanlivé. Má úzkou nažloutlou běl a výrazné červenohnědé jádro. Dřevo se používá k výroběnábytku, obkladům stěn či jako stavební dříví.[5] Dříve se z něj též vyráběly bedny a kola. Vysoce ceněna je ipryskyřice modřínu, nazývanábenátský terpentýn.
