Moca (hebrejskyמוצא) je městská čtvrť v západní částiJeruzaléma vIzraeli.
Leží v nadmořské výšce necelých 600 metrů, cca 6 kilometrů severozápadně odStarého Města. Nachází se na dně hlubokého údolí potokaSorek, v tomto úseku je údolí zvanéEmek ha-Arazim. Do něj zde od západu ústívádíNachal Arza aNachal Chalilim, od severu ještěNachal Luz. Údolí Soreku i bočních vádí jsou sevřena vysokými svahy náhorních teras. Na východ odtud je to horaHar ha-Menuchot respektive vrchHar Tamir s centrálním jeruzalémským hřbitovem a další vyvýšenina, na níž stojí čtvrťHar Nof. Sídelní terasy západně od Mocy zaujímá administrativně samostatná vesniceMoca Ilit a městoMevaseret Cijon. Jižně od Mocy se v údolí Soreku rozkládá vesniceBejt Zajit a u ní údolní nádržMa'agar Bejt Zajit. Skrz Mocu procházídálnice číslo 1 zTel Avivu do Jeruzaléma.[1][2] Populace čtvrti ježidovská.
Vyrostla v 19. století jako první židovské zemědělské sídlo v Palestině v novověkých dějinách. V roce1859 koupil Ša'ul Jehuda, bohatý Žid zBagdádu, zemědělský statek poblíž tehdejšíarabské vesniceKolonia a nazval ho Moca. Později se zde usadili další Židé, jeden z nichž tu založil továrnu na dlaždice. Po dlouhou dobu šlo o jediné židovské osídlení v této oblasti, tehdy vzdálené od Jeruzaléma.[3] Fungoval zde židovský zájezdní hostinec a sanatorium.[4]
Vesnice byla napadnuta běhemnepokojů v Palestině v roce 1929. Zavražděna tu byla rodina Maklefových (útok coby dítě přežil pozdější náčelník generálního štábu izraelské armádyMordechaj Maklef). V lednu1930 pak ale soud v Jeruzalémě zprostil obvinění z vraždy skupinu 12 Arabů.[5]
Obrázky, zvuky či videa k tématuMoca na Wikimedia Commons