| Moše Ja'alon משה יעלון | |
|---|---|
 | |
| 23. ministr obrany Izraele | |
| Ve funkci: 18. března2013 – 22. května2016 | |
| Předseda vlády | Benjamin Netanjahu |
| Předchůdce | Ehud Barak |
| Nástupce | Avigdor Lieberman |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Likud (2009–2016 ) Kachol lavan (od 2016) |
| Vojenská služba | |
| Služba | Izraelské obranné síly |
| Doba služby | 1968–2005 |
| Hodnost | generálporučík náčelník GŠ |
| Bitvy/války | jomkipurská válka operace Lítání první libanonská válka jiholibanonský konflikt první intifáda druhá intifáda |
| Narození | 24. června1950 (75 let) Kirjat Chajim,Izrael |
| Kneset | 18.,19.,20. |
| Příbuzní | Simha Goldin (druhý bratranec) Static |
| Sídlo | Maccabim-Reut |
| Alma mater | Haifská univerzita |
| Profese | politik, voják adůstojník |
| Ocenění | legionář Záslužné legie rytíř Řádu čestné legie |
| Webová stránka | mosheyaalon.com |
| Commons | Moshe Ya'alon |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Moše „Boogie“ Ja'alon (hebrejskyמשֶׁה "בּוֹגִי" יַעֲלוֹן,rodným jménemMoše Smilansky; * 24. června1950Kirjat Chajim,Izrael) jeizraelskýpolitik zaKachol lavan, dříve poslanecKnesetu za stranuLikud aministr obrany.
Z politických funkcí byl v minulostivicepremiérem, z vojenských paknáčelníkem Generálního štábuizraelské armády a ředitelemvojenské rozvědky.
Ja'alon se narodil jako Moše Smilansky na předměstíHaify,Kirjat Chajim, kde i vyrostl. Byl činný v mládežnickém hnutídělnického sionismuha-Noar ha-Oved ve-ha-Lomed a od roku 1968 v rámci své povinné vojenské služby sloužil v oddílu pěchotní brigádyNachal s názvem Ja'alon, po kterém přijal jméno.[1] Po absolvování povinné vojenské služby se stal členemkibucuGrofit v aravské oblasti poblížEjlatu. Studoval naHaifské univerzitě, kde získal titulbakalář v oboru politických věd.[1] Je ženatý a má tři děti.[1]
PoJomkipurské válce v roce 1973, kde sloužil jako rezervista, se Ja'alon opět vrátil do armády a sloužil vevýsadkářské brigádě aSajeret Matkal.[1]
V roce 1995 byl jmenován ředitelem vojenské zpravodajské službyAman a v roce 1998 velícím důstojníkem izraelskéhocentrálního velitelství odpovědného zaZápadní břeh.[1] Na této pozici byl i v září 2000, kdy vypukla takzvanádruhá intifáda. Náčelníkem Generálního štábu byl jmenován 9. července 2002 a tuto funkci zastával až do 1. června 2005.[1] Hlavním cílem po celou dobu jeho služby bylo potlačit druhou intifádu.
V únoru 2005 se tehdejšíministr obranyŠaul Mofaz rozhodl neprodloužit Ja'alonovu službu v pozici náčelníka GŠ pro příští rok. Jednalo se o vyvrcholení sporů mezi Mofazem a Ja'alonem, které částečně ještě vzrostlo kvůli Ja'alonově kriticeŠaronovaplánu na stažení se z Gazy. Na postu náčelníka štábu skončil 1. června 2005 a následnému izraelskému stažení již dohlížel jeho nástupceDan Chaluc.
V prosinci 2005 podali na Ja'alona veWashingtonu žalobu příbuzní obětí z ostřelování libanonského města Kana z roku 1996 za jeho podíl na jejich smrti. Koncem roku 2006 byl Ja'alon na soukroméfundraisingové cestě naNovém Zélandu pořádanéŽidovským národním fondem.Aucklandský distriktní soudce při té příležitosti vydal příkaz k jeho zatčení za údajné válečné zločiny za jeho podíl na zabití vůdceHamásuSaleha Šahída ve městěGaza, při kterém bylo zabito 14 arabských civilistů, s komentářem, že Nový Zéland je povinen dodržovatŽenevské úmluvy na ochranu obětí války.[2] Novozélandský nejvyšší státní zástupce Michael Cullen však příkaz zrušil, jelikož dospěl k závěru, že neexistují dostatečné důkazy.[2][3]
V lednu 2008 prohlásil během diskuse v Interdisciplinárním centru, že: „Neexistuje žádný způsob, jak stabilizovat situace na celém světě a zejména naBlízkém východě, bez konfrontaceÍránu.“[4]
Po odchodu z funkce náčelníka Generálního štábu pracoval v think tankuWashingtonský institut pro blízkovýchodní politiku a stal se starším vědeckým pracovníkem na Adelsonově institutu strategických studií přiŠalemově centru pro mezinárodní a blízkovýchodní studia. Byl rovněž předsedou centra pro židovskou identitu a kulturu v Bejt Moraša v Jeruzalémě.
Poslancem Knesetu byl poprvé zvolen vevolbách v roce 2009 za stranu Likud. Následně se stal členemdruhé Netanjahuovy vlády, v níž zastával postvicepremiéra aministra pro strategické záležitosti. Poslanecký mandát obhájil vevolbách v roce 2013, po nichž se stalministrem obrany. Poslanecký mandát obhájil rovněž vevolbách v roce 2015.[5] Post ministra obrany si ponechal i večtvrté Netanjahuově vládě.[6]
20. května 2016 oznámil Ja'alon rezignaci na funkci ministra i poslance; zdůraznil však, že nemá v úmyslu zcela odejít ze společenského a politického života Izraele. Záhy nato opustil Likud a stal se členem nové koaliceKachol lavan vedenéBinjaminem Gancem.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuMoshe Ya'alon na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMoše Ja'alon na Wikimedia Commons
OsobaMoše Ja'alon ve Wikicitátech| Ministři obrany Izraele | |
|---|---|
| |
Náčelníci Generálního štábu Izraelských obranných sil | |
|---|---|
| |
| Velitelécentrálního velitelství | |
|---|---|
Ajalon (1948–52) •Avidar (1952–53) •Ajalon (1954–56) •Cur (1956–58) •Amit (1958–59) •Geva (1960–66) •Narkis (1966–68) •Ze'evi (1968–72) •Efrat (1973–77) •Levi (1977–81) •Or (1981–83) •Lipkin-Šachak (1983–86) •Barak (1986–87) •Micna (1987–89) •Mordechaj (1989–91) •Jatom (1991–93) •Tamari (1993–94) •Jatom (1994) •Biran (1994–95) •Dajan (1996–98) •Ja'alon (1998–2000) •Ejtan (2000–02) •Kaplinsky (2000–04) •Nave (2005–07) •Šamni (2007–09) •Mizrachi (2009–12) •Alon (2012–15) •Numa (2015–18) •Padan (2018–20) •Jadaj (2020–21) •Fuks (2021–2024) •Bluth (od 2024) | |
| NáčelníciAmanu | |
|---|---|
| |
| Členové dvacátého Knesetu zvolenéhoroku 2015 | |
|---|---|
| Likud | |
| Sionistický tábor | |
| Sjednocená kandidátka | |
| Ješ atid | |
| Kulanu | |
| Židovský domov | |
| Šas | |
| Sjednoc. judaismus Tóry | |
| Jisra'el bejtenu | |
| Merec | |
| Členové devatenáctého Knesetu zvolenéhoroku 2013 | |
|---|---|
| Likud bejtenu | |
| Ješ atid | |
| Izr. strana práce | |
| Židovský domov | |
| Šas | |
| Sjednoc. judaismus Tóry | |
| ha-Tnu'a | |
| Merec | |
| Sjednoc. arab. kandidátka-Ta'al | |
| Chadaš | |
| Balad | |
| Kadima | |
| Členové osmnáctého Knesetu zvolenéhoroku 2009 | |
|---|---|
| Kadima |
|
| Likud | |
| Jisra'el bejtenu | |
| Izr. str. práce | |
| Šas | |
| Sjednoc. judaismus Tóry | |
| Sjednoc. arab. kandid.-Ta'al |
|
| Národní jednota |
|
| Chadaš | |
| Nové hnutí-Merec | |
| Židovský domov | |
| Balad | |
