Mistrovství Evropy ve fotbale, označované zkratkouEuro, je hlavnífotbalovou soutěží mužských národních týmů organizovanouevropskou fotbalovou federacíUEFA. Jde tudíž okontinentální mistrovství, jehož se ale mohou účastnit i geograficky neevropští členové UEFA. Turnaj, jehož první ročník proběhl ve Francii v roce1960, má většinou čtyřletou periodicitu. Prozatím ji dokázala narušit pouzepandemie covidu-19, kvůli níž se turnaj plánovaný na léto 2020 musel posunout o jeden rok (zmarketingových důvodů si ale ponechal značku „Euro 2020“).[1]
Periodicita soutěže byla naplánována tak, aby se závěrečný turnaj konal vždy v polovině čtyřletého cyklu mezimistrovstvími světa. Jde o druhý nejsledovanější fotbalový turnaj na planetě, po světovém šampionátu. FináleEura 2020 sledovalo 328 milionů diváků.[2]
První dva ročníky (1960, 1964) se konaly pod názvem Evropský pohár národů, v roce 1968 byl přijat současný název. Od roku 1996 UEFA oficiálně užívá pro označení mistrovství marketingovou zkratku "Euro" (naproti tomu u mistrovství světa jsou podobné zkráceniny a přezdívky, jako například "mundial", pouze neoficiální). O účast na závěrečném turnaji všechny týmy svádějí zápas v turnaji kvalifikačním. V letech 1960–1976 byl závěrečný turnaj pouze čtyřčlenný a obsahoval jen dvěsemifinále, finále a zápas o třetí místo. Od roku 1980 se závěrečného turnaje účastnilo osm týmů, od toho roku také platí pravidlo, že hostitelská země se kvalifikuje automaticky (toto pravidlo bylo porušeno pouze u Eura 2020, které se konalo v mnoha různých zemích). Ročník 1980 byl také posledním, kdy se hrál zápas o třetí místo. Od roku 1984 získávají bronzovou medaili oba poražení semifinalisté. V roce 1996 se počet účastníků závěrečného turnaje zvedl na šestnáct. Do té doby bylo pro evropská reprezentační mužstva snazší kvalifikovat se na mistrovství světa, kde v letech 1982–1990 hrálo 14 evropských týmů. Od roku 2016 se počet účastníků finálového turnaje zvýšil na 24 zemí (v situaci, kdy se počet členů UEFA zvýšil na 55). Formát základních skupin se prvně objevil v roce 1980, do té doby se celý turnaj hrál výhradně vyřazovacím způsobem.
Na šampionátu dosud triumfovalo deset národních týmů:Německo třikrát,Španělsko čtyřikrát,Itálie aFrancie dvakrát aSovětský svaz,Československo,Nizozemsko,Dánsko,Řecko aPortugalsko jednou. Španělsko je prozatím jediným týmem, který vyhrál dva tituly po sobě (2008 a 2012). Je poměrně tradičním jevem, že na mistrovství Evropy uspějí i týmy, kterým se na mistrovství světa tolik nedaří. Kupříkladu Řecko, mistr Evropy z roku 2004, se zúčastnilo jen tří světových šampionátů a nikdy zde nepostoupilo dále než do osmifinále. Bronzový medailista z EuraWales hrál na mistrovství světa jen dvakrát. Dánsko má z Eura již tři medaile, z mistrovství světa žádnou. SamostatnéČesko se kvalifikovalo na všechna Eura od roku 1996 a získalo na nich dvě medaile, ale ve stejné době se mu jen jedinkrát podařilo probojovat na mistrovství světa, kde vypadlo v základní skupině.
PortugalecCristiano Ronaldo je se 14 brankami nejlepším střelcem historie mistrovství Evropy
Zajímavostí je, že ačkoli je Evropa kolébkou fotbalu, vznik kontinentálního mistrovství byl poměrně pozdní. Například jihoamerické mistrovstvíCopa América vzniklo již roku 1916. Myšlenku celoevropského fotbalového turnaje poprvé navrhl generální sekretář Francouzské fotbalové federaceHenri Delaunay v roce 1927, ale komplikované vztahy mezi evropskými státy vmeziválečném období, organizační chaos (UEFA vznikla až roku 1954), tradiční izolacionismus britské kopané a nelehká ekonomická situace Evropy podruhé světové válce realizaci nápadu odsunuly až na konec 50. let. Když byla kvalifikační část prvního mistrovství konečně rozehrána (v roce 1958), byl Delaunay již tři roky po smrti. Byla po něm alespoň pojmenována trofej udělovaná evropským šampionům.[3] Nicméně na svém počátku nemělo mistrovství Evropy jednoduchou pozici a důvěru všech evropských zemí: do první kvalifikace se přihlásilo jen 17 států, mezi nimiž chyběly třeba Anglie, Nizozemsko, Západní Německo a Itálie.
Do dějin mistrovství Evropy často zasahovala politika. Již do čtvrtfinále prvního šampionátu odmítli nastoupit z politických důvodů Španělé proti Sovětům. Řecko odstoupilo z kvalifikace druhého šampionátu, protože odmítlo hrát protiAlbánii, s níž bylo stále ve válečném stavu. Již kvalifikovanáJugoslávie byla kvůlijugoslávské válce vyloučena z Eura 1992.[5] Její náhradník Dánsko pak celý turnaj překvapivě vyhrálo. V roce 2022 bylo kvůlivojenské invazi na Ukrajinu z kvalifikace Eura vyloučenoRusko.[6]
Pohár Henriho Delaunaye je trofej, která se uděluje vítězi mistrovství Evropy. Je pojmenována na počestHenriho Delaunaye, prvního generálního sekretářeUEFA, který přišel s myšlenkou evropského šampionátu, ale zemřel pět let před prvním ročníkem, v roce 1960. Vytvoření trofeje měl na starosti jeho synPierre. Od prvního turnaje byla udělována vítěznému týmu, aby si jej ponechal po dobu čtyř let, do dalšího turnaje. Tato trofej nesla na přední straně slovaCoupe d'Europe (Evropský pohár),Coupe Henri Delaunay (Pohár Henriho Delaunaye) aChampionnat d'Europe (Mistrovství Evropy) a žonglér[ujasnit] na zadní straně.
Pro turnaj v roce 2008 byla Henri Delaunay Trophy předělána, na větší, protože stará trofej byla zastíněna jinými trofejemi UEFA, třeba jako je novýPohár pro vítěze Ligy mistrů. Nová trofej, která je vyrobena ze sterlingového stříbra, váží 8 kilogramů a je 60 centimetrů vysoká, přičemž je o 2 kilogramy těžší a o 18 centimetrů delší než ta stará. Mramorový podstavec, který sloužil jako základ, byl odstraněn. Nový stříbrný základ trofeje se musel zvětšit, aby byla stabilní.
1 1960–1992Československo, od 1996Česko 2 1960–1988SSSR, 1992 kvalifikaceSSSR, 1992 závěrečný turnajSNS, od 1996Rusko 3 1960–2000Jugoslávie, 2004Srbsko a Černá Hora, od 2008Srbsko 4Španělsko nenastoupilo proti Sovětskému svazu 5Řecko nenastoupilo proti Albánii 6Na základě sankcí OSN se Jugoslávie nemohla zúčastnit závěrečného turnaje.
Vysvětlivky ke kvalifikaci: KPŘ – kvalifikace předkolo, K1K – kvalifikace 1. kolo, K2K – kvalifikace 2. kolo, KČT – kvalifikace čtvrtfinále, KZS – kvalifikace základní skupina, KBR – kvalifikace baráž
Historická tabulka podle získaných bodů do roku 2021 (včetně)
Tabulka zobrazuje úspěšnost zemí podle vítězství, remíz a porážek. V letech 1960–1992 byly za vítězství dva body, remízu jeden bod a porážku nula bodů. Od ME 1996 jsou za vítězství tři body.
↑ Fotbalové Euro se o rok odkládá. Jde o první posun v jeho šedesátileté historii.E15.cz [online]. 2020-03-17 [cit. 2023-12-02].Dostupné online.
↑ Mistrovství Evropy 2020 mělo vysokou sledovanost.Svetsportu.info [online]. [cit. 2023-12-02].Dostupné online.
↑ Pohár s mnoha jmény.iSport.cz [online]. 2008-06-29 [cit. 2023-12-02].Dostupné online.
↑DELAHAIS, Matthieu. Quand Roubaix accueillait le premier championnat d'Europe, en 1911.Chroniques bleues [online]. 2023-12-11 [cit. 2023-12-11].Dostupné online. (francouzsky)
↑MLS, Martin. Jugoslávie a EURO 1992: stopka za válku. Náhradníci Dánové šokovali.iSport.cz [online]. 2022-03-03 [cit. 2023-12-02].Dostupné online.
↑ Losování kvalifikace o Euro 2024 bude bez Ruska, rozhodl fotbal.iDNES.cz [online]. 2022-09-20 [cit. 2023-12-02].Dostupné online.
↑ European Championship 1960-2021 - Final Tournaments - Top Goal Scorers.Rsssf.org [online]. [cit. 2024-06-02].Dostupné online.
↑ European Championships - UEFA Teams of Tournament.Rsssf.org [online]. [cit. 2024-06-02].Dostupné online.
↑ UEFA Euro 2016 Team of the Tournament.UEFA.com [online]. 2022-01-01 [cit. 2024-06-02].Dostupné online. (anglicky)
↑ UEFA Euro 2020 Team of the Tournament.UEFA.com [online]. 2021-07-13 [cit. 2024-06-11].Dostupné online. (anglicky)