Misinformace jeinformace, která je nepravdivá, ale není vytvořena úmyslně se záměrem způsobit škodu či ke lhaní. Tím se liší oddezinformace, se kterou bývá zaměňována, což je také nepravdivá informace, která je ale šířena s vědomím, že se jedná o nepravdivý obsah a se záměrem uškodit nebo ovlivnit náš úsudek. Dalším podobným termínem jemalinformace, což je oproti předchozím termínům pravdivá informace, která je šířena se záměrem někoho poškodit (stejně jako dezinformace).[1][2]
Misinformace často vznikají z dezinformací, kterým někdo uvěřil a šíří je dál. Může jít ale také o překlepy, které změní znění informace, jako například desetinné čárky u finančních částek nebo překlep ve jméně.[1] Ačkoliv se jedná o neutrální jev, podleMinisterstva vnitra „mohou misinformace v případech, kdy jsou šířeny ve velkém rozsahu a bez náležité opravy, vést ke stejnému výsledku, jako dezinformace – tedy k přijetí rozhodnutí nebo osvojení názorů na základě nepravdivých informací.“[3] Typickým rysem misinformace je oprava původní chybné informace po jejím zveřejnění.[2]
Misinformace se šíří mimo jiné proto, že lidé si často neověří informace, které sdílejí. Základem je proto si získané informace ověřit. V dnešní době existuje velké množství zdrojů, které jsou snadno dostupné, proto je jednoduché si informace ověřit.
Centrum prevence rizikové virtuální komunikace zUniverzity Palackého v Olomouci vydalo příručku se sedmi body, ve kterých doporučují zkontrolovat si kdo je autorem článku a pokud je autor uvádí, tak i zdroje které použil nebo posoudit získané informace s jiným zdrojem. Dále doporučují článek přečíst celý, předtím než ho sdílíme dál - tedy nepřeposílat ho jen na základě titulku, který má za cíl upoutat naši pozornost a nemusí vystihovat obsah celého článku.[4]
Vigdermanová ve svém článku doporučuje nedůvěřovat lidem jenom proto, že tvrdí, že jsou novináři. Vysvětluje, že jedním ze znaků, jak poznat profesionálního novináře od toho neprofesionálního, jsou anonymní zdroje. Profesionální novináři využívají anonymní zdroje jen když to je nezbytné a informace poskytnuté anonymním zdrojem opírají o další důkazy. Doporučuje tedy článku, který má většinu zdrojů anonymních a je bez dalších potvrzujících důkazů nedůvěřovat.[5]
Centrum prevence rizikové virtuální komunikace i Vigdermanová doporučují si také ověřovat videa a obrázky. V dnešní době je snadné vytvořit obrázky a videa pomocíumělé inteligence, nebo můžou být vytržené z kontextu. Je proto důležité ověřit si, že se jedná o relevantní obrázky a videa, a že nejsou vytvořená umělou inteligencí, nebo se nejedná o tzv.deepfake videa.[4][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématumylná informace na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
