| Miroslav Pich-Tůma | |
|---|---|
.jpg) | |
| PoslanecProzatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Vojenská služba | |
| Přezdívka | Tůma |
| Hodnost | politický komisař |
| Velel | Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus |
| Narození | 22. srpna1919 Havlovice Československo  Československo |
| Úmrtí | 9. ledna1995 (ve věku 75 let) Trutnov Česko Česko |
| Národnost | Češi |
| Zaměstnání | Státní bezpečnost |
| Profese | politik |
| Commons | Miroslav Pich-Tůma |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Miroslav Pich-Tůma (22. srpna1919Havlovice –9. ledna1995Trutnov[1]) bylčeský ačeskoslovenský vrah[2], odbojář z druhé světové války, poválečný politikKomunistické strany Československa a poslanecProzatímního Národního shromáždění. Po roce1948 byl funkcionářemStátní bezpečnosti s podílem na bezpráví v 50. letech.
Zadruhé světové války působil v odboji. V roce1940 přešel doSovětského svazu, později byl členemRudé armády. Byl zařazen do důstojnické školy pro specialisty na partyzánský boj a stal se komisařempartyzánské brigády Mistra Jana Husa. Na jaře1945 se podílel naboji Na Dlouhé[zdroj?!] a velel partyzánské brigádě Mistra Jana Husa. Existují spekulace o jeho roli při tomto bojovém střetnutí, které skončilo smrtí téměř všech partyzánů. Někteří autoři ho obviňují ze spolupráce sgestapem, jasné důkazy ale chybí.[3] V roce 1945 vytvořil vlastní skupinu F-15, která se zabývala získáváním archivů gestapa a vydíráním agentů, kteří byli v těchto archivech uvedeni.[4] V letech1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ, respektive zaSvaz české mládeže. V parlamentu setrval do března 1946. Pak rezignoval na mandát a po krátký zbytek funkčního období doparlamentních voleb v roce 1946 místo něj zasedal v parlamentuRostislav Závodský.[5]
Byl předsedou Československého svazu partyzánů.Klement Gottwald ho pověřil vybudováním tajné zpravodajské organizace uvnitř KSČ a svazu partyzánů. Působil uStátní bezpečnosti, kde plnil úkoly proti ostatním politickým stranám a měl velký podíl na zničení československé demokracie[6], po roce 1948 se podílel na násilnostech a justičních zločinech. V den nalezení těla politikaJana Masaryka se pohyboval v 7 hodin ráno na místě činu. Nedokázal nikdy tuto okolnost vysvětlit. V roce1964 závěry inspekce ministra vnitra potvrdily, že v letech 1948–1949 osm příslušníků StB v čele s Tůmou zlikvidovalo tři vyšetřované osoby. Dvě byly bez soudu popraveny, třetí měla být utlučena v průběhu výslechu. Jeho vyjadřování bylo velmi jednoduché, jeho primitivnost se projevovala nelidským postupem vůči vyšetřovancům. Používal nejsurovější metody a figuroval ve většině případů, kdy došlo ze strany orgánů Státní bezpečnosti k páchání násilné trestné činnosti.[4] Již po roce1953 byl za „porušování socialistické zákonnosti“ Tůma krátce odsouzen, ale v roce1956 mu byl zbytek trestu přeměněn na podmíněný a v roce1960 byl amnestován. Do vazby se dostal opět v letech 1968–1969. Před Vojenským soudem vPříbrami se znovu ocitl roku 1990 a ten jej pak v červenci1991 rehabilitoval, což vyvolalo kritickou odezvu, protože spolutvůrce zločinů 50. let tak byl postaven na roveň politickým vězňům. V první polovině 90. let byla jeho osoba objektem zájmu médií, byl kritizován za svou roli v komunistickém teroru 50. let a připravovalo se nové vyšetřování. V lednu1995 se oběsil na půdě svého domu v Trutnově.[3][7][8][9][10]
Obrázky, zvuky či videa k tématuMiroslav Pich-Tůma na Wikimedia Commons