| Miroslav Moc | |
|---|---|
.png) Miroslav Moc (Obrana lidu, 1971) | |
| PoslanecFederálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 27. listopadu1971 – 21. října1976 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 12. února1928 Předlice Československo  Československo |
| Úmrtí | 27. června1996 (ve věku 68 let) Praha Česko Česko |
| Alma mater | VŠP ÚV KSČ |
| Profese | politik,spisovatel anovinář |
| Ocenění | Řád práce.png) (1970)Řád Vítězného února  (1973) |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Miroslav Moc (12. února1928Předlice –27. června1996Praha[1]) bylčeský ačeskoslovenský novinář, politikKomunistické strany Československa, poslanecSněmovny liduFederálního shromáždění a šéfredaktor deníkuRudé právo zanormalizace.
Koncem druhé světové války pracoval jako lesní dělník vSuchdole nad Lužnicí[1]. V roce1945 vstoupil do KSČ. V letech1946–1947 působil jako redaktor komunistického regionálního listu v severních ČecháchPrůboj. V letech1953–1954 absolvoval stranickou vysokou školu v Moskvě a koncem 50. let navštěvoval i přednášky naVysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa. V letech1947–1963 působil jako redaktor listuMladá fronta, v letech 1963–1969 byl redaktorem deníkuRudé právo (mezi roky 1966 a 1969 coby zahraniční dopisovatel zBonnu) a v letech 1969–1975 i jeho šéfredaktorem. Názorově patřil v letech 1968–1969 k prosovětské konzervativní části KSČ.[2][3][4]
Jeho nástup do čela redakce Rudého práva v dubnu 1969 přímo souvisel s nástupem normalizačních politiků poinvazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Gustáv Husák místoAlexandra Dubčeka).[5] V květnu 1969 patřil mezi signatáře prohlášeníSlovo do vlastních řad, v němž se apelovalo na větší loajalitu novinářské obce vůči KSČ a novému kurzu normalizace.[6]
26. září 1969 byl kooptován za členaÚstředního výboru Komunistické strany Československa.XIV. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V období leden 1970 – říjen 1975 byl navíc členem sekretariátu ÚV KSČ.[2] Vevolbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 57 –Děčín-sever,Severočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy dovoleb roku 1976.[7][8]
V období let 1975–1981 působil jako velvyslanec Československa veŠvýcarsku.[2] Po návratu zBernu byl zařazen do 4. německo-rakouského odboru ministerstva zahraničí, ale již v roce 1982 z ministerstva odešel zpět do stranického aparátu.[1]
V roce 1970 byl vyznamenánŘádem práce, v roce 1973Řádem Vítězného února.[9]
