| Mirošov | |
|---|---|
 Kostel | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Rokycany |
| Obec s rozšířenou působností | Rokycany (správní obvod) |
| Okres | Rokycany |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′17″ s. š.,13°39′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 245 (2024)[1] |
| Rozloha | 13,63 km²[2] |
| Nadmořská výška | 457 m n. m. |
| PSČ | 338 43 |
| Počet domů | 710 (2021)[3] |
| Početčástí obce | 2 |
| Početk. ú. | 2 |
| PočetZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Míru 53 Mirošov 338 43 Mirošov 1 mu@mirosov.cz |
| Starosta | Vlastimil Sýkora |
| Oficiální web:www | |
 | |
  Mirošov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559997 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Mirošov (německyMiröschau) je město vokrese Rokycany vPlzeňském kraji. Leží v lesní krajině při úpatíBrd, necelých osm kilometrů jihovýchodně odRokycan. Městem procházíželezniční trať Rokycany–Nezvěstice (staniceMirošov a zastávka Mirošov město). Ve městě žijepřibližně 2 200[1] obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukouFloriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.
Významnou roli ale Mirošov sehrál v doběnárodního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jakoJosef Dobrovský,Josef Kajetán Tyl,Václav Kramerius neboVojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.
V Mirošově byla v první polovině 19. století objevenačernouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova doRokycan a později i druhým směrem doNezvěstic.
V Mirošově byla od dobVratislavů z Mitrovic těžena takéželezná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť,Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v doběsedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostelasv. Jakuba.
Běhemdruhé světové války byl zde zřízenkoncentrační a kárný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).
V souvislosti se zánikemvojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální územíMirošov v Brdech, které vzniklo k10. únoru2014.[4] Toto území má rozlohu 2,088398 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 626 | 2 247 | 2 322 | 1 957 | 1 635 | 1 729 | 1 771 | 1 826 | 1 875 | 1 849 | 2 218 | 2 045 | 2 237 | 2 343 | 2 433 |
| Počet domů | 145 | 200 | 222 | 213 | 202 | 224 | 279 | 341 | 357 | 388 | 470 | 554 | 583 | 653 | 710 |
V roce 1869 k městu patřily iHrádek aNová Huť a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 takéKakejcov,Kornatice,Mešno,Příkosice,Skořice,Štítov,Trokavec aVísky.[8]
Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedyPoslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. května 1994.[9]
Obrázky, zvuky či videa k tématuMirošov na Wikimedia Commons
Encyklopedické hesloHory (obce) vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích Encyklopedické hesloMirošov vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
| Města,městyse aobceokresu Rokycany | |
|---|---|
Bezděkov •Břasy •Březina •Bujesily •Bušovice •Cekov •Čilá •Dobřív •Drahoňův Újezd •Ejpovice •Hlohovice •Holoubkov •Hrádek •Hradiště •Hůrky •Cheznovice •Chlum •Chomle •Kakejcov •Kamenec •Kamenný Újezd •Kařez •Kařízek •Klabava •Kladruby •Kornatice •Lhota pod Radčem •Lhotka u Radnic •Liblín •Líšná •Litohlavy •Medový Újezd •Mešno •Mirošov •Mlečice •Mýto •Němčovice •Nevid •Osek •Ostrovec-Lhotka •Plískov •Podmokly •Příkosice •Přívětice •Radnice •Raková •Rokycany •Sebečice •Sirá •Skomelno •Skořice •Smědčice •Strašice •Svojkovice •Štítov •Těně •Terešov •Těškov •Trokavec •Týček •Újezd u Svatého Kříže •Vejvanov •Veselá •Vísky •Volduchy •Všenice •Zbiroh •Zvíkovec | |
| legenda:město,městys. | |
