Minsk (bělorusky:původně: Менск (do roku 1939); oficiálně: Мінск; ukrajinsky: Мінськ;rusky:Минск;polsky:Mińsk (Litewski)) je hlavní a největší městoBěloruska. V Minsku žijí na ploše409,5 km² přibližně 2 miliony obyvatel. Město se administrativně dělí na 9 obvodů (rajónů).Hustota zalidnění činí asi 7030 obyvatel na 1 km2. Město je hlavním hospodářským i kulturním centrem Běloruska a sídelním městemSpolečenství nezávislých států.
Minsk leží v mírně zvlněné a lesnaté krajině ve střední části Běloruska; průměrná nadmořská výška je 280 m, průměrné ročnísrážky 646 mm. Minsk je křižovatkou hlavních dopravních tepenvýchodní Evropy.
V rámci územního dělení Běloruska má zvláštní status a je centremMinské oblasti (Мінская вобласць) a Minského rajonu (Менскі раён). Minsk leží na řekáchSvislač aNjamiha (Няміга) na 53°54'8”s. š. a 27°33'41”v. d.
Podruhé světové válce, během níž jej okupovali tři rokyNěmci, byl sice Minsk přestavěn, ne však alerekonstruován, jako jiná města. Ruiny staletých starých domů ustoupilystalinistickéarchitektuře – objevily se tak velké bulváry a velkolepé budovy. Díky rozvojiprůmyslu město zaznamenalo velký růst. Již v roce1972 překročilo 1 milion obyvatel, o dalších čtrnáct let později to bylo 1,5 milionu. Noví obyvatelé Minsku byli většinou venkované z celéhoBěloruska, kteří se sem nastěhovali za prací. Pro ně tak vznikla velká panelová sídliště; město několikrát muselo posouvat své hranice.
Během 90. let a po páduSSSR se Minsk začal měnit. Stal sehlavním městem země, vznikla novávelvyslanectví, z budov bývalých úřadůSSR se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi kekonomické krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkých projektů, objevila senezaměstnanost. Od začátku21. století však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy,silnice imetro. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikožsoukromý sektor není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován.
Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech19. století, byl následně podpořen výstavbouželeznice, která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena běhemprvní. a zejménadruhé světové války.Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených svědou avýzkumem. Minsk se stal hlavním centremstrojírenství (zejména výrobydopravních prostředků),chemického průmyslu (gumárenství) aelektrotechniky (výrobatelevizí,rozhlasových přijímačů). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvojizpracovatelského,potravinářského atextilního průmyslu. K nejznámějším podnikům patříMAZ (Minský automobilový závod) neboMTZ (Minský traktorový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladníchautomobilů,autobusů, ale itramvají,trolejbusů,zemědělské techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi.Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli zSSSR, což vedlo po rozpadu svazu v roce1991 k vážným ekonomickým problémům. Po přijetíneokeynesiánských opatření Alexandra Lukašenka v roce1995 byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní městaSNS a východní Evropy. Kolem 40 % ekonomicky aktivního obyvatelstva je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu.
Současné administrativní členění Minsku bylo ustanoveno v roce 1938 v souvislosti s výrazným nárůstem počtu obyvatel (218 tisíc obyvatel). Usnesení Výkonného výboru BSSR ze dne 17. března 1938 byl vytvořen Stalinský rajón (od 2. listopadu 1961 Zavodzký rajón), Varašylaŭský rajón (od 2. listopadu Sovětský rajón) a Kahanovický rajón (od 20. července 1957 Kastryčnický rajón). Moderní město je rozděleno do 9 administrativních rajónů (čtvrtí):
V dnešním Bělorusku mají asi32 univerzit, z toho12 se nachází právě v Minsku.Mezi nejznámější patříBěloruská státní technická univerzita,Běloruská státní lékařská univerzita nebo víceoborováBěloruská státní univerzita.
Minsk je jedním z hlavních dopravních uzlůvýchodní Evropy. Železniční tratě odtud vycházejí sice jen do 4 směrů, jde však o hlavní evropské magistrály ve směru jihozápad - severovýchod (Berlín -Varšava -Brest - Minsk -Orša -Smolensk -Moskva) a severozápad - jihovýchod (Riga -Vilnius -Maladzečna - Minsk -Homel -Kyjev). Ve stejných směrech vedou i hlavnísilniční tahy, přičemž další významné silnice vedou naSluck aPolock, resp.Vitebsk. Silnice a dálnice ve městě jsou v dobrém stavu. V Minsku se nachází již nepoužívané mezinárodní letištěMinsk-1, zhruba 40 km od centra města pak leží vnitrostátní letištěMinsk-2, otevřené roku1992. Hlavním osobním nádražím jeMinsk Passažyrskij.
Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvořímetro,autobusy,trolejbusy atramvaje.Minské metro má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami.
Vítězné náměstí, centrum MinskuObchodní dům BelarusChrám Panny Marie
Weather of Minsk - minsk.the.by [online].Dostupné online. (ruština)
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Шпацыр па старым Менску [online]. [cit. 2012-05-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-04. (běloruština)
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менскія старажытныя бровары [online]. [cit. 2012-05-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-25. (běloruština)
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск, што мы губляем [online]. [cit. 2012-05-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-19. (běloruština)
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менская ратуша [online]. [cit. 2012-05-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština)
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Першая менская электрычная станцыя [online]. [cit. 2012-05-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština)
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Першае менскае трамвайнае дэпо [online]. [cit. 2012-05-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština)
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Лякарня габрэйская [online]. [cit. 2012-05-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-19. (běloruština)
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Вайсковы шпіталь у Менску [online]. [cit. 2012-05-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština)
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Траецкі кляштар базыльянак [online]. [cit. 2012-05-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-23. (běloruština)
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск па-за фасадамі [online]. [cit. 2012-05-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština)
.png)
