Minjan (počet,hebrejskyמניין od slovaמונהmone, počítat) je společenství deseti dospělýchžidovských mužů (starších věkubar micva). Jedná se o minimální počet, bez něhož se nesmí konat žádná veřejná pobožnost.[1] Toto opatření má uchránit židovské společenství před individualismem a zánikem. Zároveň židé věří, že v takovémto shromáždění přebývášechina (Boží přítomnost).[2]
Počet desíti lidí jako minimum byl stanoven na základě biblických veršů, ve kterých se vyskytuje slovoeda, tj. obec, pospolitost, společenství. Řada obětí a činností má být podle Tóry vykonávána v přítomnosti obce. Rabíni se snažili zjistit, jaký je minimální počet lidí pro to, aby byli nazvániedou.
Jedna z možných odpovědí je vMišně:
| „ | Odkud Židé vědí, žeeda je deset (lidí)? Protože je řečeno: Nu 14, 27: Jak dlouho mám snášet tuto zloupospolitost… (což je verš, který se vztahuje ke dvanácti zvědům, které doKenaánu poslal Mojžíš) bez Jehošu'y a Kaleva (což je deset). | “ |
| — Sanhedrin 1:6 | ||
Rovněž Rút 4, 2 hovoří o deseti mužích, kteří mají právo rozhodovat ohledně soudu.
Reformní a většinou ikonzervativní[3] židé do minjanu započítávají i dospělé ženy (tj. ženy a dívky, starší věkubat micva, tedy starší 12 let),ortodoxní židé však většinou tuto praxi odmítají. Takovému minjanu se říká egalitariánský.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMinjan na Wikimedia Commons
