| Mile Budak | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. srpna1889 Sveti Rok |
| Úmrtí | 7. června1945 (ve věku 55 let) Záhřeb |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Povolání | politik,spisovatel,dramatik, básník-právník,ministr a strůjce holokaustu |
| Alma mater | Záhřebská univerzita |
| Politická příslušnost | Ustašovci |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Mile Budak (30. srpna1889Sveti Rok –7. června1945) bylchorvatský politik a spisovatel v dobách existenceNezávislého státu Chorvatsko. Patřil k ideologůmustašovského hnutí.
Narodil se ve vesnici Sveti Rok vLice, která byla tehdy součástíRakousko-Uherska.[1] Navštěvoval školu vSarajevu a studoval práva na univerzitě vZáhřebu.[2]
V roce 1912 byl zatčen rakousko-uherskými úřady kvůli jeho údajné roli v pokusu o atentát nachorvatského bánaSlavka Cuvaje.
Již v 30. letech a především zadruhé světové války byl literárně činný. Jeho několikasvazkový románOgnjište představoval oficiální kurz literatury, který byl schválen představiteli chorvatského fašistického státu. V něm se především soustředil na vztah mezi člověkem a jeho rodnou půdou. Sepsal také ještě celou řadu jiných děl, jako např.Opanci dida Vidurine, neboRascvjetana trešnja.
Za druhé světové války zastával post ministra víry a školství (po celou dobu existence Nezávislého státu Chorvatsko) a po nějakou dobu byl i ministrem zahraničí. Několik měsíců po nástupu do funkce ministra školství přednesl projev, v němž veřejně prohlásil, že posláním Ustaše je "vyhladit všechny Srby v Chorvatsku". Jeho vize byla prostá a snadno zapamatovatelná:zabít jednu třetinu Srbů, vyhnat další třetinu a zbývající třetinu donutit konvertovat ke katolicismu (a byť je tato teze někdy připisována jinému chorvatskému válečnému zločinciAndrijovi Artukovićovi - toho Britové nevydali, další citát: "Pro menšiny, jako jsou Srbové, Židé a Romové, máme tři miliony nábojů!" je už jenom Budakův).[3]
Poporážce Chorvatského nezávislého státu a útěku jeho představitelů do Rakouska byl Budak zajat britskými vojenskými orgány a 18. května 1945 byl předánTitovým partyzánům. 6. června 1945 byl postaven před vojenský soud (vojenský soud 2. jugoslávské armády) vZáhřebu a ještě téhož dne odsouzen ktrestu smrti oběšením. Poprava následujícího dne se konala přesně 13 let poté, co na něho byl spáchán pokus o atentát.[4] Během procesu se Budak choval „zbaběle, neustále plakal a tvrdil, že se ničím neprovinil“.[5]
Jeho dílakomunistická moc zakázala. Po roce1990 se v souvislosti s oživenímchorvatského nacionalismu objevily snahy o jeho rehabilitaci, ke které však nedošlo.[zdroj?]
Obrázky, zvuky či videa k tématuMile Budak na Wikimedia Commons