Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Migmatit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Migmatit
Migmatit z oblasti norského Geirengerfjordu
Migmatit z oblasti norskéhoGeirengerfjordu
Zařazenípřeměněná hornina
regionálně metamorfovaná
Hlavníminerálykřemen,živce,slída
Akcesorieamfiboly,silimanit,granáty,chlority
Texturapáskovaná, krystalická
Barvastřídání světlých a tmavých pásů

Migmatity (z řeckéhomigma – směs) jsoupřeměněné horniny složené ze dvou složek,granitové arulové. Nejčastěji mívají podobu páskovaných rul. Vyskytují se při okrajích granitovýchintruzí nebo v zónách nejvyššího stupně přeměny (ultrametamorfismu), kde již začíná částečnáanatexe (roztavení horniny). Vznikají tak, že z magmatu unikající plyny a horké roztoky vnikají po plochách břidličnatosti do přeměněných hornin. Po ochlazení se z nich vyloučí minerályživec akřemen, které vytvoří v tmavé hornině (substrátu) světlé proužky (metatekt). Minerálním složením jsou migmatity blízké pararulám, způsobem vzniku zase magmatickým horninám. Často mají podobu páskovaných rul, od kterých je makroskopicky často nelze rozlišit. Proto jsou v soustavě přeměněných hornin řazeny do zvláštní skupinysmíšených hornin.Migmatit, jako hornina hybridního charakteru, tvoří hranici mezipřeměněnými amagmatickými horninami.

Pro migmatity se původně používalo několik různých označení. Termín migmatit poprvé použilfinskýpetrologJ. J. Sederholm v roce1907[1], který zkoumal migmatity v oblastiBaltského štítu v jižním Finsku.

Vznik

[editovat |editovat zdroj]
Ptygmatitickávrása v migmatitu

Migmatity vznikají procesemmigmatitizace. Je to proces blízký metamorfní diferenciaci ažčástečnému natavení (anatexia). K těmto procesům dochází často na okrajích granitovýchintruzí nebo v zónách mobilizace a migrace látek při tektonických a metamorfních procesech. Tyto procesy se mohou různě kombinovat, přičemž může dojít ke vzniku různých druhů migmatitů.

Injekce zbytkovýchgranitoidních (žulové, granodioritové nebopegmatitové taveniny[2]) roztoků mohou pronikat podél ploch břidličnatosti nebo příčných puklinkrystalických břidlic a vznikají tak injekční migmatity, tvořící aureolu kolemplutonů.[3] Po ochlazení z horkých roztoků vykrystalizují minerályživec akřemen, které vytvoří v tmavé hornině (označované jakopaleosom, nebo substrát) světlé proužky (leukosom či metatekt). Tmavé pruhy s relikty minerálů původní horniny tvoří tzv.melanosom. Jednotlivé pruhy bývajízvrásněné. Granitové pruhy vznikají dílčím natavováním mateřské horniny při teplotách těsně pod bodem tání krystalických břidlic nebo rul.

Granitová tavenina, která se podílí na vzniku migmatitu může mít i metamorfní původ, pokud vzniká na místě selektivním tavením některých složek horniny. Nově vzniklá páskovaná textura nemusí být paralelní s metamorfnífoliací původní horniny.[4]

Na vzniku migmatitů se tedy mohou podílet:

Dělení a označení migmatitů

[editovat |editovat zdroj]
Migmatit zVeporských vrchů

Při výzkumu migmatitů bylo vytvořeno více druhů klasifikací. Podrobnější členění se opírá o formy a vztahy obou hlavních složek tj. pevné složky a mobilní fáze.

Hlavní typy migmatitů jsou:

  1. Arterity – mají páskovanou texturu, tvořenou střídáním světlých poloh neosomu, složeného převážně z křemene, živců, a tmavých poloh paleosomu, které odpovídají původní pararulové hornině. Světlé polohy tvoří do pararuly injektovaná cizorodá granitoidní tavenina pronikající podle ploch břidličnatosti. Jejich tloušťka kolísá v rozmezí od 1 mm do několika decimetrů. Světlé a tmavé polohy jsou od sebe výrazně ohraničeny ostrými liniemi. Jsou podobnévenitům, které se liší tím, že granitoidní materiál vznikl parciálním tavením původní horniny na místě.
  2. Ptygmatity – mají světlé polohy neosomu detailně zvrásněné. Pro ptygmatické žilky je charakteristická rychlá změna tloušťky. Vznik ptygmatických žilek se vysvětluje deformací před jejich ztuhnutím, za plastického stavu horniny.
  3. Agmatity (také merismitický migmatit) – je typ migmatitů, ve kterých injektovaná světlá složka (leukosom) tmelíbrekciové úlomky původní horniny (amfibolitu, biotitických rul) a vytváří síť žil.[5]
  4. Nebulity (také diatexity) – představují pokročilejší stadium migmatitizace než agmatity. V nebulitech tvoří původní substrát v luekosomu jen velmi málo výrazné tmavší šmouhy, skvrny, tvoří hranici mezi migmatity a granity anatexického původu (S-typgranitů).[4]
  5. Stiktolity – představují velmi pokročilý stupeň migmatitizace, kde granitická složka výrazně převládá. Z původní metamorfovaných horniny se vyskytují už jen některé minerální relikty.

Podle textury se rozlišují také:


Výskyt

[editovat |editovat zdroj]
Migmatit z Bystré doliny v Nízkých Tatrách

Migmatity jsou časté vštítových oblastech prekambrického věku. Vyskytují se ve státěNew York vUSA, u městaKristiansand v jižnímNorsku, východně odStockholmu veŠvédsku či na více místech v jihovýchodnímFinsku.[1]

Využití

[editovat |editovat zdroj]

Migmatity se, podobně jako ruly, využívají jako lomový kámen a k výrobě drceného kameniva.[2] V oblastech, kde je možné těžit i větší bloky nepopraskaných hornin je lze využít jakodekorační kámen.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuMigmatit na slovenské Wikipedii.

  1. abDietrich, R.V., 2005: Migmatite [online]. cst.cmich.edu, 3.6.2009 [cit. 2016-02-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-22. 
  2. abMigmatit [online]. mineraly.sk, 2016-02-22 [cit. 2016-02-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-25. 
  3. Krist, E., Křivý, M., 1985;Petrologie. Alfa, Bratislava, 464 s.
  4. abPutiš, M. 2004:petrografie metamorfovanýh hornin. Univerzita Komenského, Bratislava, 131 s.
  5. Migmatit [online]. geology.cz, 2016-02-22.Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématumigmatit na Wikimedia Commons
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Migmatit&oldid=23834177
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp