Midsummer,anglicky „střed léta“,švédskymidsommar, a podobně v dalších jazycích, je oslavaletního slunovratu asvatojánské noci v různých zemíchseverní Evropy. Svátek je spojen se zvyky, jako je tanec, zpěv, hodování, pálení ohňů, sběr květin a úklid. VeŠvédsku je typické také stavění májek, vNorsku aDánsku je tento zvyk také známý, ale méně rozšířený. Původ těchto oslav může ležet vpředkřesťanských dobách, kdy snad měly oslavy zajistit zdárný počátek léta a následnou bohatou úrodu. Rozličným praktikám spojeným s letním slunovratem byla připisována moc zajistit štěstí a zdraví, ohně měly chránit před zlými silami a prováděla se různákouzla lásky nebo věštění, které mělo zjistit identitu budoucího ženicha či nevěsty. Nejstarší doklad o ohních stavěných na letní slunovrat či svatojánskou noc pochází zeZlaté legendyJacoba de Voragine z konce 13. století.[1][2]
Na počátku 21. století je letní slunovrat nejvýrazněji slaven ve Švédsku aFinsku, kde je státním svátkem. S oslavami jsou často spojenykřtiny asvatby, pořádají se také velké festivaly pod širým nebem.[1]
VeWicce je Midsummer, zvaný téžLitha, jedním ze svátkůKola roku.
V Norsku původně připadalmidtsommer na 14. června, přičemž léto se počítalo od 14. dubna do 13. října, až později začal být spojován s letním slunovratem. Předkřesťanské a lidové oslavy se také spojily s křesťanským svátkem Jana Křtitele (staroseverskyjónsvaka, norskysankthans nebojonsok), který přestal být v roce 1770 oficiálním svátkem. Oslavy však dále pokračovaly, především vevýchodonorskémVestfoldu aGrenlandu.[3][2]
O midtsommeru se zakládaly velké ohně, které měly chránit před zlými silami, k nejznámějším patřily ty na kopci vosloskémSt. Hanshaugen a na hořeAksla uÅlesundu. V roce 2016 byl v Ålesundu ustanoven světový rekord s vatrou vysokou 47,39 metrů. Domy a kostely se zdobily zvenku i zevnitř květy a březovými ratolestmi a selky v rámci „probouzení polí“ sbíraly slámu a květiny, z kterých pletly věnce. V noci se sbíralyléčivé byliny, taktéž voda nabraná ze studánek o tomto svátku měla mít léčivé účinky, stejně jako účast na náboženské pouti. K dalším zvykům patřila, především v západním Norsku, dětská „svatba“ kopírující svatbu skutečnou. O této noci se měly shromažďovat čarodějnice nasabatu, především na mytické hořeBloksberg, někdy ztotožňované s německýmBrockenem.[3][2]
Nejstarší doklad pochází odOlause Magnuse, který kolem roku 1550 zmínil, že se Švédové namidsommar shromažďují na trzích, staví velké ohně a tančí. Ústřední prvkem oslav jemajstång, tedymájka, kulturní historik Herleik Baklid se domnívá, že zvyk stavění májky přišel do Švédska z Německa na přelomu 15. a 16. století. Od roku 1953 midsommar spadá na sobotu nejbližší letnímu slunovratu, tedy na datum mezi 20. a 26. červnem.[pozn. 1][1][3][2]
Americký režisérAli Aster natočil roku 2019 psychologický thrillerMidsommar (v české verziSlunovrat[4]), v němž jsou na pozadí milostného příběhu ztvárněny i lidské oběti a sexuální rituály.[5]
Obrázky, zvuky či videa k tématuMidsummer na Wikimedia Commons