Michel Platini v Juventusu v Interkontinentálním poháru (1985)
Začínal hrát ve francouzském klubuNancy, poté přestoupil doAS Saint-Étienne, kde získal ligový titul v roce1981.
V roce1982 přestoupil do italskéhoJuventusu FC, kde zaznamenal 68 gólů v 147 ligových zápasech jako záložník. Tomuto klubu pomohl vyhrát dva ligové tituly, italský pohár,PMEZ aPohár vítězů pohárů. V letech 1983–1985 získalZlatý míč pro nejlepšího evropského fotbalistu.[2]
V prosinci 2015 etická komise FIFA udělila Platinimu zákaz činnost ve fotbale po dobu 8 let a pokutu 80 tisíc švýcarských franků za korupci. Platini v roce 2011 převzal bez dokladů 2 miliony švýcarských franků za údajnou poradenskou činnost od předsedy FIFASeppa Blattera.[3] Platini se odvolal,Mezinárodní sportovní arbitráž v Lausanne ale jako poslední instance trest pouze snížila na čtyřletý zákaz působení ve fotbale. Po vyhlášení jejího verdiktu Platini na svou funkci předsedy UEFA rezignoval.[4]
↑ab{{{typ}}} č. {{{číslo}}}, Décret du 13 juillet 1998 portant promotion et nomination. [cit. 2020-07-02].Dostupné online.
↑{{{typ}}} č. {{{číslo}}}, Décret du 3 décembre 1994 portant promotion et nomination. [cit. 2020-07-02].Dostupné online.
↑ Мишель Платини награжден орденом «Шохрат».Day.Az [online]. 2007-10-17 [cit. 2020-07-02].Dostupné online. (rusky)
↑ Мишеля Платини наградили в Молдавии Орденом почета.sport-express.ru [online]. 2009-03-05 [cit. 2020-07-02].Dostupné online. (rusky)
↑ Новости-ARMENIA Today-Президент Армении наградил Мишеля Платини Орденом Почета.armtoday.info [online]. [cit. 2020-07-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02.
↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №409/2012.Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2020-07-02].Dostupné online. (ua)