Gorbačov s manželkou Raisou (zcela vpravo) a dcerou Irinou ve Stavropolu, 1964
Narodil seruskému otci aukrajinské matce (Maria Gorbačova, roz. Hopkalo) ve vesnici Privolnoje poblížStavropolu.[4] Rodina z otcovy strany pocházela z oblastiVoroněže, zatímco matčina strana pocházela zČernigova. Jeho rodinu postihlhladomor v letech 1932–1933, který zapříčinilaStalinova politikakolektivizace zemědělství. O této události Gorbačov později napsal: „V tom strašlivém roce [1933] zemřela hlady skoro polovina obyvatel mé rodné vesnice Privolnoje.“ Hladomor způsobil smrt tří sourozenců jeho otce.[5] Jeho prarodiče z otcovy i matčiny strany zasáhl StalinůvVelký teror na konci30. let.[4] Gorbačovův otec Sergej Andrejevič Gorbačov byl jako vojákRudé armády zraněn v bojích uKošic.[6] Gorbačov studoval práva naLomonosovově univerzitě vMoskvě, kde potkal svou budoucí ženuRaisu Maximovnu Titarenkovou. Oženil se s ní v září 1953 a po svépromoci roku 1955 se přestěhovali zpět keStavropolu v jižním Rusku.
Do KSSS vstoupil roku 1952 ve věku 21 let. Roku 1966, v 35 letech, dokončil Zemědělský institut jako agronomický ekonom. Jeho politická kariéra byla strmá a už roku 1970 se stal prvním náměstkem pro zemědělství a následujícího roku členemÚstředního výboru KSSS. Roku 1972 vedl sovětskou delegaci doBelgie a o dva roky později, v roce 1974, se stal poslancemNejvyššího sovětu, a předsedouKomise pro záležitosti mládeže. Dne 27. listopadu 1979 byl zvolen kandidátemPolitbyra ÚV KSSS a 21. října 1980 pak řádným členem Politbyra. Jeho postavení v novéKSSS mu přineslo více příležitostí cestovat do ciziny, což ovlivnilo jeho politické i sociální názory jako budoucí hlavy státu. Roku 1975 vedl delegaci doZápadního Německa, roku 1983 doKanady a roku 1984 doSpojeného království, kde se setkal s Margaret Thatcherovou.
Po smrtiKonstantina Černěnka byl dne 11. března 1985 ve svých 54 letech zvolen generálním tajemníkem KSSS. Stal se prvním vedoucím představitelem, který se narodil poVelké říjnové revoluci. Jako vůdčí osobnost Sovětského svazu se pokusil reformovat stagnující Komunistickou stranu Sovětského svazu a státní ekonomiku změnami, spuštěnými po XXVII. sjezdu KSSS v únoru 1986. Byly jimi tzv.glasnosť („otevřenost“),perestrojka („přestavba“), auskorenije („zrychlení“ ekonomického vývoje).
Pokusil se zavést ekonomickéreformy, které – jak doufal – měly zvýšitživotní úroveň a produktivitu práce, jako část svéhopřestavbového programu. Mnohé z jeho reforem byly však negativně vnímány vládnoucími špičkami a částí obyvatelstva.
Zákon o družstvech z května 1987 byl asi nejradikálnější ekonomickou reformou začátku jeho éry. Poprvé od dobLeninovyNové ekonomické politiky, zákon umožňovalsoukromé vlastnictví podniků ve službách, výrobě a zahraničním obchodu. Zákon původně zaváděl vysoké daně a zaměstnanecká omezení, ale později byl upraven, aby úplně nezahubil aktivitu soukromého sektoru. Díky tomu se staly družstevní restaurace, obchody amanufaktury součástí sovětské scény.
Jeho zavedeníglasnosti dalo lidem větší svobodu slova, což byla zásadní změna v systému, v němž kontrola projevu a hlavně kritiky režimu byla jednou z hlavních zbraní mocenského aparátu. Tisk byl méně kontrolován, a tisícepolitických vězňů adisidentů byly propuštěny. Jeho cílem při zavedeníglasnosti bylo především uplatnit nátlak na konzervativní síly v KSSS, které odmítaly jeho politiku hospodářských reforem, a také doufal, že díky novému přístupu k otevřenosti, komunikaci a spolurozhodování obyvatelé Sovětského svazu podpoří jeho reformní kroky. Od ledna 1987 požadoval zavedení některých demokratických prvků, jako např. volby z více kandidátů. V červnu 1988 se na XXIX. sjezdu KSSS zasadil o radikální změny ke snížení kontroly Komunistické strany SSSR nad státními orgány. V prosinci 1988 schválilNejvyšší sovět SSSR zřízení Sjezdu lidových zástupců jakožto nového legislativního orgánu. První volby proběhly v celém Sovětském svazu v březnu a dubnu 1989 a 15. března 1990 byl zvolen prvnímPrezidentem Sovětského svazu.
S některými vůdci zemí Východního bloku měl Gorbačov napjaté vztahy. Svému poradci Čerňajevovi soukromě řekl, že východoněmecký vůdceErich Honecker je „darebák“.[7] Gorbačov a rumunský prezidentNicolae Ceaușescu se navzájem neměli rádi a hádali se o Gorbačovových reformách, se kterými Ceauşescu nesouhlasil.[8]
V roce 1988 oznámil, žeSovětský svaz opouštíBrežněvovu doktrínu a umožňuje zemímvýchodní Evropy rozhodovat o svých vlastních vnitřních otázkách, což se ukázalo být nejvýznamnějším rozhodnutím jeho reformy zahraniční politiky (mluvčí ministerstva zahraničí Gennadij Ivanovič Gerasimov tento nový postoj žertem nazvalSinatrova doktrína podle populární písnětohoto zpěváka nazvané „My Way“). Konec Brežněvovy doktríny přispěl ksérii politických převratů ve východní Evropě v průběhu roku 1989, v nichž skončily vlády komunistických stran. S výjimkouRumunska proběhly tyto demokratické revoluce pokojně. Ztráta sovětskéhegemonie nad východní Evropou účinně ukončilastudenou válku.
Související informace naleznete také v článku Srpnový puč.
Gorbačov v diskusi mezi čtyřma očima s americkým prezidentemRonaldem Reaganem na summitu v Ženevě 19. listopadu 1985.Gorbačov s americkým prezidentem G. H. W. Bushem podepisují ve Východním pokojiBílého domu mezinárodní smlouvu o ukončení výroby chemických zbraní a likvidaci jejich zásob (1. 1. června 1990).
Přes pokusy o ozdravení sovětského socialismu demokratizace Sovětského svazu a východní Evropy oslabila moc KSSS i Gorbačova samotného. Jím provedené uvolněnícenzury a pokusy o větší politickou otevřenost měly za neočekávaný důsledek znovuprobuzení dlouho potlačovanéhonacionalismu a protiruských nálad v sovětských republikách. Volání po větší nezávislosti na Moskvě se zvětšovalo, zvlášť v pobaltských republikáchLitvě,Lotyšsku aEstonsku, které Sovětský svaz anektoval v roce 1940. Národní cítění se objevilo i v dalších sovětských republikách:Gruzii,Ukrajině,Arménii a Ázerbájdžánu. Nechtěně tak uvolnil síly, které hrozily zánikem Sovětského svazu. Reagoval na to tím, že navrhl novou smlouvu o unii, která by byla dobrovolnou federací demokratizujícího se SSSR. Tato nová smlouva byla podporována hlavněstředoasijskými republikami, které potřebovaly ekonomickou sílu a sovětské trhy k vlastníprosperitě. Nejradikálnější reformisté, jako prezidentRuské republikyBoris Jelcin, byli stále více přesvědčeni, že reformy jsou polovičaté. Naproti tomu konzervativci, stále silní v KSSS a vojenském vedení, byli proti čemukoliv, co by mohlo vést k rozpadu Sovětského svazu. V předvečer podepsání dohody konzervativci zasáhli a v sovětských nejvyšších sférách vyvolaliSrpnový puč, jako pokus o odstranění Gorbačova a zabránění mu v podpisu nové federální smlouvy. Během této doby strávil tři dny (19.–21. srpna) vdomácím vězení na chatě (na dače), než byl osvobozen a vrátil se k moci. Avšak po svém návratu zjistil, že ani unie ani ruské vládní síly nejsou vůči němu loajální a jsou nakloněny spíše Borisi Jelcinovi. Následně vyloučil z politbyra množství osob, někteří z nich byli i uvězněni. Mezi těmito uvězněnými byl i „Gang osmi“, který vedl neúspěšnýpuč.
Snažil se udržet KSSS jako jednotnou stranu, sám své reformy hájil jako čisté pojetíleninismu. Stále však již pokračující opěvováníLenina, obdivováníšvédského sociálního modelu a separatistické tendence baltských států vytvářely velmi obtížné podmínky pro jakoukoliv reformu. Když bylaKSSS po srpnovém puči zakázána, zůstal fakticky bez vlivu na ozbrojené složky. NakonecBoris Jelcin získal převahu také svým příslibem více peněz. Na funkciprezidenta Gorbačov rezignoval dne 25. prosince 1991. Sovětský svaz zanikl oficiálně k 31. prosinci téhož roku.
Gorbačov zůstal relativně dobře zapsán naZápadě. Byl vnímán jako ten, za jehož panování skončila studená válka. V Rusku zůstal jeho kredit velice nízký, protože přivodil rozpad ruského impéria a je obviňován z následné bídy.
V roce 1997 vystupoval v reklamě na Pizza Hut pro USA, aby získal peníze na archivy přestavby. 26. prosince 2001 založilSociálně demokratickou stranu Ruska, která spojila několik ruských sociálnědemokratických stran. Z role funkcionáře strany odešel v květnu 2004, když nesouhlasil se směrem, který nabral předseda strany v prosinci 2003 ve volební kampani. Počátkem roku 2004 se stal značkou známéhoportského vína, po vodce firma uvedla značku na etiketách dalších nápojů, aby využila jeho proslulost. Dnes už tuto značku nepoužívá. V červnu 2004 zastupovalRusko na pohřbuRonalda Reagana.
V září 2004, po čečenských teroristických útocích v Ruské federaci, prezidentVladimir Putin zahájil iniciativu k nahrazení voleb regionálníchguvernérů systémem, kdy by mohli být dosazováni přímo prezidentem a ten by tak mohl ovlivňovat regionální legislativu. Gorbačov a Jelcin ho za to kritizovali, označili to jako krok zpět oddemokracie.
V březnu 2014 obhajovalkrymské referendum, v němž se obyvateléAutonomní republiky Krym vyslovili pro přičleněníKrymu k Ruské federaci. Podle Gorbačova byl Krym v roce 1954 připojen kUkrajinské SSR pouze z vůle komunistického vedení bez souhlasu místních lidí, a v roce 2014 se lidé na Krymu mohli konečně rozhodnout v jakém státě chtějí žít.[15] V roce 2016 muPorošenkova vláda zakázala vstup na území Ukrajiny.[16]
Gorbačov (uprostřed) v roce 2019
V prosinci 2014 po vypuknutí války na východníUkrajině mezi ukrajinskou vládou a proruskými separatisty zDoněcké republiky kritizoval obě válčící strany za porušování příměří a za bezohlednost vůči civilnímu obyvatelstvu.[17]
V roce 2016 kritizovalNATO, které podle Gorbačova eskaluje napětí a snaží se rozpoutat novoustudenou válku proti Rusku, která může vést k vypuknutí skutečné války.[18] Ve stejný rok kritizoval také ruského prezidentaVladimira Putina za autoritářský styl vládnutí.[19] Gorbačov opakovaně vyzýval ke zlepšení špatných vztahů mezi Ruskem a Západem, v červnu 2018 přivítal summit mezi ruským prezidentem Putinem a americkým prezidentemDonaldem Trumpem vHelsinkách.[20] V říjnu 2017 vyzval Spojené státy americké a Rusko k jednání ojaderném odzbrojení.[21] Koncem roku 2018 kritizoval USA za jejich úmysl odstoupit odSmlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF), kterou v roce 1987 podepsal s Reaganem a která významně přispěla k redukci světovéhojaderného arzenálu. Prohlásil, že všechny dohody zaměřené na jaderné odzbrojení a omezení jaderných zbraní musí být zachovány v zájmu zachování života na planetě Zemi.[22]
Ruský novinářAlexej Venediktov, který byl šéfem dnes již uzavřeného rádiaEcho Moskvy, uvedl, že Gorbačov na konci července 2022 prohlásil, že je rozrušen z toho, že jsou jeho reformy postupně likvidovány. Několik týdnů před smrtí Gorbačov projevil zděšení z toho, že Vladimir Putin ničí jeho životní dílo. Postup Ruska směrem k autoritářství a vojenské agresi podle britskéhoDaily Mailu sledoval s velkými obavami.[23]
Michail Gorbačov zemřel večer 30. srpna 2022 po dlouhé těžké nemoci ve věku 91 let, poslední chvíle strávil v moskevské Ústřední nemocnici.[24] Podle zdroje z okruhu blízkých nebyl příčinou smrtikoronavirus.[25] V souladu s poslední vůlí byl pohřben na moskevskémNovoděvičím hřbitově vedle manželky Raisy.[26] Poslední rozloučení, vedené protojerejemAlexejem Uminskim, proběhlo 3. září ve Sloupovém sáleDomu odborů v Moskvě,[27] pohřben byl týž den.
Gorbačov byl tajnýkřesťan.[28] Na západě byl znám pod přezdívkou „Gorbi“ či „Gorby“, snad i proto, že byl méněasketický než jeho předchůdci a tak vypukla „Gorbymánie“, byl oblíbený, protože přinášel mír a uvolnění poměrů v SSSR.
Gorbačov navštěvujeRonalda Reagana na jeho ranči v Kalifornii v květnu 1992Gorbačov, dcera Irina a sestra jeho manželky Ludmila na pohřbu Raisy v Moskvě, 1999
Roku 1987 uznal, že na jeho liberální politiku 'glasnosti' a přestavby měl vlivDubčekův „socialismus s lidskou tváří.“ Když se jej ptali na rozdíl mezipražským jarem a jeho reformami, odpověděl: „Devatenáct let.“ Roku 1989 na oficiální návštěvě Číny, během demonstrací naNáměstí Nebeského klidu a krátce před obnovenímtrestu smrti vPekingu, se ho novináři ptali na jeho názor naVelkou čínskou zeď. „Je to krásné dílo“, odpověděl, „ale je pořád mnoho zdí mezi lidmi“. Novinář se ho zeptal: „Chtěl byste, aby zbořiliBerlínskou zeď?“, odpověděl mu vážně: „Proč ne?“ V roce 2004 spolu sBillem Clintonem aSofií Lorenovou získalcenu Grammy za nejlepší mluvené album pro dětiPetr a vlk.[29]
Jeho nápadným rysem bylo velkémateřské znamení na čele. Zpočátku bylo na oficiálních fotografiích retušováno, později se naopak stalo symbolemglasnosti. Žertovalo se, že „na Slunci také bývají skvrny“, ale také se připomínaloZjevení svatého Jana a slova o šelmě, která má na hlavě vyhojené zranění: „Bůh šelmu poznamenal.“ Ruský záhadologPavel Globa se dokonce vytasil s proroctvím jakéhosi mnicha z 15. století, podle něhož posledním vládcem Ruské říše bude „poznamenaný Miška“; většina expertů však označilarukopis za padělek.[31]
V květnu 1985 byla vyhlášena masivní protialkoholní kampaň.Alkoholické nápoje výrazně podražily a mohly se prodávat až od 14. hodiny, masově byly rušenyvinice,[31] z filmů byly vystřihovány scény s konzumacíalkoholu, propagovaly seabstinentnísvatby a novoroční oslavy. Byl založen Svaz střízlivých, jehož členství bylo podmínkou jakéhokoli kariérního vzestupu, lidé přistižení v opilosti byli veřejně pranýřováni a vylučováni z Komunistické strany. Tato kampaň byla vrcholně nepopulární a vynesla Gorbačovovi přezdívku „Minerální tajemník“. Sice se výrazně snížil počet úrazů a úmrtí v důsledku podnapilosti, ale také došlo ke katastrofálnímu poklesu státních příjmů (podle odhadu jen za rok 1987 to bylo 16 miliard tehdejšíchrublů) a lidé stejně pálili alkohol doma, takže brzo nebyl k dostání cukr. Bouřlivý politický vývoj konce 80. let vedl k tomu, že kampaň postupně vyzněla do ztracena. Lidový vtip to ovšem viděl jinak: „Sotva národ vystřízlivěl, začal se ptát na báťušku cara.“ Sám Gorbačov se později od nejhorších výstřelků protialkoholní kampaně distancoval a svedl je na svého rivalaJegora Ligačova.[32]
Stal se také terčem posměchu pro svoji okázalou oddanostmanželce, jejížemancipované a kosmopolitní vystupování sice okouzlilo západnímédia, ale prosté Rusy spíš popuzovalo. Mezi lidmi kolovalaanekdota: „Gorbačov přijde do sauny a všichni přítomní si zakryjí přirození. – Ale soudruzi, co to děláte, já jsem přece normální chlap jako vy. – No my jsme mysleli, že Raisa Maximovna přišla s vámi.“[33][34]
Jak rostla nespokojenost s chaosem v zemi a snižováním životní úrovně, příjmení Gorbačov se vykládalo jakoakronym věty: „Moc brzo jste se radovali, občané, naBrežněva,Andropova aČerněnka si ještě vzpomenete.“ (V originále:Граждане! Обрадовались? Рано: Брежнева, Андропова, Черненко Еще Вспомните.) Český výklad akronymu zněl: „Generální opravář rozhodnutí Brežněva, Andropova, Černěnka a ostatních veteránů“.
↑ Умер Михаил Горбачев.tass.ru [online]. 2022-08-30 [cit. 2022-08-30].Dostupné online.
↑ Скончался Михаил Горбачев.Interfax.ru [online]. [cit. 2022-08-30].Dostupné online. (rusky)
↑ Zemřel někdejší prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov | ČeskéNoviny.cz.www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-08-30].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-30.
↑abBiography of Mikhail Gorbachev [online]. The Gorbachev Foundation.Dostupné online.
↑GORBACHEV, Mikhail Sergeevich.Manifesto for the Earth : action now for peace, global justice and a sustainable future. [s.l.]: Clairview BooksDostupné online.ISBN1-905570-02-3. S. 10.
↑ Gorbačov: Bez perestrojky by nám hrozila 3. svetová vojna.svet.sme.sk [online]. Petit Press a.s [cit. 2009-11-11].Dostupné online.
↑TAUBMAN, William.Gorbachev: His Life and Times. New York City: Simon and Schuster, 2017.ISBN978-1-47114796-8. S. 484.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑DODER, Dusko; BRANSON, Louise.Gorbachev: Heretic in the Kremlin. London: Futura, 1990.ISBN978-0-70884940-8. S. 230.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Sílu nesmíte použít! Gorbačov v listopadu 1989 vyhrožoval KSČ tanky.iDnes.cz [online]. 16. listopadu 2019.Dostupné online.
↑ČTK. Představitelé států Varšavské smlouvy: Nutno odsoudit vstup vojsk.Rudé právo. 5. prosince 1989, roč. 70, čís. 286, s. 1.Dostupné online.
↑VALENTA, Jiří.Sovětské přehodnocení rozhodnutí z roku 1968 a „něžná revoluce“ [online]. 1992-03-01 [cit. 2020-06-01].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-23.
↑ Jan Šolta: Utajené rozhodnutí, které ukončilo epochu.www.parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2024-11-30].Dostupné online.
↑ Před třiceti lety nastal čas odchodu sovětských vojsk z Československa. Odsun trval více než rok.Česká televize [online]. 26. února 2020.Dostupné online.
↑ Před 30 lety Gorbačov vítal v Moskvě Havla. Sovětští vojáci pak začali opouštět Československo.Česká televize [online]. 23. února 2020.Dostupné online.
↑ Mikhail Gorbachev hails Crimea annexation to Russia.United Press International [online].Dostupné online. (anglicky)
↑ Gorbachev: Russia, US, EU should hold summits to ‘defrost’ relations.RT International [online]. a, 2014-12-14 [cit. 2019-11-17].Dostupné online. (anglicky)
↑ Former Soviet premier says Nato is escalating the Cold War 'into a hot one'.The Independent [online]. Euractiv, 2016-07-09 [cit. 2019-11-17].Dostupné online. (anglicky)
↑GOTEV, Georgi. Gorbachev: ‘I am ashamed by Putin and Medvedev’.www.euractiv.com [online]. 2016-02-04 [cit. 2019-11-17].Dostupné online. (anglicky)
↑ The Latest: Gorbachev has high hopes for Putin-Trump summit.AP NEWS [online]. 2018-06-28 [cit. 2019-11-17].Dostupné online. (anglicky)
↑ Gorbačov vyzývá Rusko a USA k jednání o jaderném odzbrojení.Český rozhlas [online]. 2017-10-13.Dostupné online.
↑ELLYATT, Holly. Gorbachev says Trump's nuclear treaty withdrawal 'not the work of a great mind'.CNBC [online]. 2018-10-22 [cit. 2019-11-17].Dostupné online. (anglicky)
↑KYNČL, Jakub. Gorbačov se krátce před smrtí zděsil z toho, že Putin ničí jeho životní dílo.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-08-31 [cit. 2022-08-31].Dostupné online.
↑ Источник в окружении Горбачева сообщил, что политик умер не от коронавируса.www.interfax.ru [online].Interfax, 2022-08-31 [cit. 2022-08-31].Dostupné online. (rusky)
↑ Горбачева похоронят рядом с супругой на Новодевичьем кладбище.ren.tv [online]. 2022-08-30 [cit. 2022-08-30].Dostupné online. (rusky)
↑ Прощание с Горбачевым пройдет 3 сентября в Колонном зале.rtvi.com [online]. 2022-09-01 [cit. 2022-09-01].Dostupné online. (rusky)
↑ Gorbačov přiznal, že byl dlouhá léta tajným křesťanem.www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2019-11-17].Dostupné online.
↑GOLDBERG, Carey. The Other Gorbachev.The New York Times. 1995-08-27.Dostupné online [cit. 2024-03-28].ISSN0362-4331. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
.jpg)
_02.jpg)
