Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Miami Masters

Souřadnice:25°42′29″ s. š.,80°9′32″ z. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miami Masters
Miami Open presented by Itaú
Hard Rock Stadium v Miami Gardens na Floridě
Založeno1985
OdehránoMiami Open 2025
MístoDelray Beach(1985)
Boca Raton(1986)
Key Biscayne(1987–2018)
Miami Gardens(od 2019)
Florida,Spojené státy americkéSpojené státy americkéSpojené státy americké
DějištěLaverovo mezinárodní centrum(1985)
Boca West Resort and Club(1986)
Tennis Center at Crandon Park(1987–2018)
Hard Rock Stadium(od 2019)
Souřadnice25°42′29″ s. š.,80°9′32″ z. d.
Povrchtvrdý –Laykold / venku
Soutěže96 dvouhra (48 kval.) / 32 čtyřhra
Obdobíbřezen
ŘeditelJames Blake[1]
ATP Tour
1985World Series (Grand Prix)
1986–1989Championship Series (Grand Prix)
1990–1992Series Single Week
1993–1999Super 9
2000–2008Masters Series
2009–ATP Tour Masters 1000
Dotace11 255 360 USDUSD
WTA Tour
1985–1987VS World Championship Series
1988Category 6
1989Category 5
1990–2008Tier I
2009–2020Premier Mandatory
2021–WTA 1000
Dotace8 963 700USD
www.miamiopen.com
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Miami Masters, oficiálněMiami Open presented by Itaú, jetenisový turnaj hraný na profesionálních okruzích mužůATP Tour a ženWTA Tour vefloridskémMiami Gardens. Založen byl roku 1985 v Delray Beach, druhý ročník proběhl v palmbeachskémBoca Raton a mezi sezónami 1987–2018 se konal v ostrovním městěKey Biscayne. V roce 2019 se přestěhoval na kurty miamského víceúčelového komplexuHard Rock Stadium doMiami Gardens. Centrální dvorec má kapacitu 13 800 diváků a Grandstand do svých ochozů pojme 5 000 návštěvníků.[2]

Miami Masters se stal prvním turnajem mimo grandslam, který mužům i ženám nabídl stejné finanční odměny, poprvé roku 1989 a po opuštění tohoto klíče se k vyrovnaným výdělkům natrvalo vrátil v roce 2006. Dalším primátem na okruzích ATP Tour a WTA Tour bylo první použitíjestřábího oka pro elektronickou kontrolu dopadu míčů v sezóně 2006.[3][4] V roce 1999 získala vlastnictví turnaje společnostIMG, která odkoupila práva od zakladateleButche Buchholze.

Do roku 2018 probíhal na otevřených dvorcích s tvrdým povrchemTenisového centra v Crandon Parku. PoloženýLaykold byl kritizován jako nejpomalejší tvrdý povrch na okruhu, znamenající dlouhé vyčerpávající výměny za vysokých teplot a vlhkosti vzduchu.[5][6]

Miami Masters je svázán s druhou velkou březnovou událostíIndian Wells Masters, která mu předchází. Vyjmagrandslamu se spolu s turnaji vŘímě,Madridu aŠanghaji tyto události hrají jako jediné déle než týden. Do dvouher nastupuje 96 singlistů a čtyřher se účastní 32 párů.[7][8] Kalifornský turnaj rozšířil startovní pole na 96 singlistů v roce 2004. Vítězství v Indian Wells a Miami během jedné sezóny získalo označení „Sunshine Double“ (Sluneční double), jež se podařilo ve dvouhře získat jedenácti tenistům.[9] Mezi lety 1985–1989 se konala také smíšená soutěž.

Mužská část je součástí devítidílné kategorieATP Tour Masters 1000. Ženská polovina náleží do kategorieWTA 1000. V letech 1985–1989 hráli muži v rámci okruhuNabisco Grand Prix, a po založeníATP Tour v roce 1990 se událost stala součástí této túry. Ženská část se od počátku konala na okruhuWTA Tour, nejdříve mezi sezónami 1985–1987 jako díl kategorieVirginia Slims World Championship Series.

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Vznik a 80. léta

[editovat |editovat zdroj]
Dějiště turnaje v letech 1987–2018,Tenisové centrum v Crandon Parku na ploše Miami-Dade County Parku u ostrovního městaKey Biscayne. Zakladatel turnaje Butch Buchholz místo charakterizoval jako „tropický ráj“.[4]

Myšlenka na uspořádání mezinárodního tenisového turnaje vMiami vznikla v 60. letech dvacátého století, kdy tenisté, jakými byliJack Kramer,Pancho Gonzales,Frank Sedgman čiButch Buchholz, hráli nejen nafloridských stadionech v nevyhovujících podmínkách nedostatečně osvětlených hal výstavišť. Buchholz, člen tzv. „handsome eight“ (osmi statných), skupiny spojené se vznikem okruhuWorld Championship Tennis, ukončil kariéru pro tenisový loket v roce 1970.[4] Následně se zaměřil na prosazování myšlenky velkého miamského turnaje, který by se stal prvním majorem sezóny (Australian Open v té době probíhal až v prosinci) a zamýšlený turnaj prezentoval jako „ZimníWimbledon“.[10][4]

V roce 1980, kdy byl Buchholz výkonným ředitelem hráčské asociaceATP, se dohodl s viceprezidentem společnosti Thomas J. Lipton Company na sponzoringu připravovaného dvoutýdenního turnaje, s pětiletým kontraktem a každoroční dotací 1,5 milionu dolarů.[4] Buchholz učinil dohody s ATP a ženskou tenisovou asociacíWITA, od nichž získal práva na 15 let za poskytnutí části výnosů z prodeje vstupenek, reklamy a vysílacích práv. Záměr vzniku turnaje veřejně oznámil běhemFrench Open 1983.[4]

3. koloMiami Masters 2008:Nicolas Kiefer vs. Rafael Nadal, 2–6, 4–6

Buchholz pro turnaj získal vrchního rozhodčího z WimbledonuAlana Millse a módního návrhářeTeda Tinlinga do funkce ředitele protokolu.[10] Vyšším rozpočtem, než miamská akce s 1,8 milionem dolarů, disponovaly pouze Wimbledon a US Open. Debutový ročník se uskutečnil během února 1985 v Laverově mezinárodním tenisovém centru v Delray Beach,[3] ležícím 50 mil severně od Miami za účasti 84 mužů z elitní světové stovkyžebříčku ATP a 97 žen z první stovkyžebříčku WTA. Premiérový zápas byl odehrán 4. února 1985 a první míček v něm získala BulharkaManuela Malejevová, která vyřadila ŘekyniAngeliki Kanellopoulouvou.[4][11] Televizní přenos všech semifinále odvysílalaESPN a finále pak staniceABC. Návštěvnost dosáhla výše 125 817 diváků.Miami Masters 1985 vyhráli AmeričanéTim Mayotte aMartina Navrátilová. Mayotte se stal prvním nenasazeným šampionem a do triumfu Clijsterové v roce 2005 jediným.[11] Turnaj kopíroval formátgrandslamu, když do dvouher nastupovalo 128 singlistů a čtyřher se účastnilo 64 párů. Na programu byla do roku 1989 i smíšená soutěž.[4]

Pro finanční problémy Laverova centra byl v roce 1986 turnaj přemístěn do klubu Boca West Resort ve floridskémBoca Raton,[3] oddílu vlastněném společností Arvida.[4] VítěziMiami Masters 1986 se stali ČechoslovákIvan Lendl a AmeričankaChris Evertová. Arvida však areál odprodala a s nalezením nového dějiště Buchholzovi pomohl prezident WTAMerrett Stierheim, který zároveň působil jako manažer floridského okresuMiami-Dade County. Nejdříve byly zvažovány lokace ve Flamingo Parku, Tropical Parku a Amelia Earhart Parku, než padla volba na Miami-Dade County Park v ostrovním městěKey Biscayne,[3] spojeném s miamským pobřežím mostemRickenbacker Causeway.[4][12] Třetí ročníkMiami Masters 1987 se tak uskutečnil na dvorcích Crandon Parku, kde v průběhu dalších let vzniklo plnohodnotnéTenisové centrum. Trofej si odvezl další československý hráčMiloslav Mečíř po finálovém vítězství nad obhájcem titulu a krajanem Lendlem. Jednalo se o jedinou Mečířovu výhru nad Lendlem ze šesti odehraných utkání během kariéry.[13] Také ženská obhájkyně Evertová v závěrečném duelu nestačila na německou tenistkuSteffi Grafovou. Televizní přenos byl vysílán do třiceti jedna zemí.[4]

90. léta

[editovat |editovat zdroj]
BekhendDominiky Cibulkové naMiami Masters 2012

Miami Masters 1990 zaznamenal změnu formátu snížením počtu singlistů na 96 hráčů. Jednalo se o jediný turnaj s tímto počtem startujících v profesionálním tenisu. Ročník ovládli teenageři, 19letý AmeričanAndre Agassi a 16letá jugoslávská hráčkaMonika Selešová. Oba se stali nejmladšími vítězi v historii turnaje.[4] NaMiami Masters 1991 se Selešová stala druhou dvojnásobnou šampionkou. Celkové vítězství pro AmeričanaJima Couriera znamenalo premiérový posun do elitní světové desítky žebříčku ATP.Miami Masters 1993 postihlo nejméně příznivé počasí v historii turnaje, když přečkalo tzv. vichřici století. Čtyři dny se nehrálo. Vítězný americký tenistaPete Sampras se dva týdny po zisku titulu stal poprvé světovou jedničkou. BěhemMiami Masters 1994 došlo 11. března k otevření dostavěného nového areálu s centrálním dvorcem „Stadium Court“ pro 14 tisíc diváků. První zápas na centru vyhrálaKarin Kschwendtová nadKathy Rinaldiovou.[11] V utkání třetího kola mezi Agassim a Borisem Beckerem vyvolal Němec rozruch, když předal raketu sběračce míčů Stephanii Flaghertyové. Dívka s Agassim výměnu vyhrála, ovšem Američan postoupil do další fáze po dvousetové výhře nad Beckerem.[14][4]

NaMiami Masters 1995 se stala prvním čtyřnásobným šampionem turnaje Steffi Grafová a rekord posunula pátou trofejí o rok později. V září 1995 prohlášení oznamovalo, že jeden ročník bude nadále trvat 11 dní a v prosinci téhož roku bylo uvedeno, že se mužské finále vrátí k formátu natři vítězné sady. ŠvýcarkaMartina Hingisová přehrála v závarečném dueluMiami Masters 1997 bývalou světovou jedničku Selešovou za pouhých 43 minut a bodový zisk ji premiérově v kariéře katapultoval dočela světové klasifikace. V 16 letech se stala nejmladší světovou jedničkou v historii tenisu.[15] Mezi muži triumfoval RakušanThomas Muster, který tak využil šanci osm let od okamžiku, kdy musel před finále 1989 proti Lendlovi odstoupit. Dvě hodiny po tehdejší semifinálové výhře utrpěl vážné zranění kolenních vazů, když do automobilu naboural řidič druhého vozidla, s následným téměř půlročním výpadkem.[16][17][4]

BěhemMiami Masters 1998 zorganizoval Buchholz k 30letému výročíopen éry znovuspojení členů „osmi statných“ z doby okruhu WCT. V mužské dvouhře seSteve Campbell stal prvním kvalifikantem, jemuž se podařilo postoupit do čtvrtfinále. Dvacátá třetí nasazená RuskaAnna Kurnikovová pak jako vůbec první tenistka naokruhu WTA vyřadila čtyři hráčky elitní světové desítky na jediném turnaji,[4] a to světovou pětku Selešovou, devítkuMartínezovou, dvojkuDavenportovou a konečně osmičkuSánchezovou Vicariovou,[18] než v třísetovém finále podlehla jedenácté v pořadíVenus Williamsové. Trofej pro ChilanaMarcela Ríose po výhře nad Agassim znamenala, že se stal první singlovou světovou jedničkou zLatinské Ameriky.[19] V srpnu 1998 majitel práv turnaje Buchholz oznámil, že se generálním sponzorem od sezóny 2000 stane společnostEricsson.[4] NaMiami Masters 1999 zavítalo nejsilnější startovní pole, když se dvouher zúčastnilo 47 mužů z první padesátky žebříčku ATP a 48 žen z elitní padesátky žebříčku WTA.Venus aSerena Williamsovy postoupily do prvního sesterského finále dvouhry od premiérového ročníku žen veWimbledonu 1884, v němž se střetlyLillian aMaud Watsonovy.[20] Starší ze sourozenkyň Venus Williamsová zvítězila. V červnu 1999 pak Buchholz sdělil, že jeho rodina prodala pořadatelská práva společnostiIMG.[4]

První desetiletí 21. století

[editovat |editovat zdroj]

Miami Masters 2000 byl poprvé hrán pod názvem Ericsson Open. První vítězný zápas na okruhu ATP Tour vybojoval 24. března 2000 sedmnáctiletý americký juniorAndy Roddick, jenž vyřadilFernanda Verdasca.[4] Na třetí miamský triumf dosáhl Pete Sampras, který ve zbývající kariéře vyhrál ještě dva grandslamy. OdMiami Masters 2001 činila délka turnaje dvanáct dní a rekordní čtvrtou trofej si mezi muži připsal Andre Agassi. NaMiami Masters 2002, probíhajícím premiérově jako NASDAQ-100 Open, zakončil osmnáctileté období ve funkci ředitele turnaje Buchholz. Jako předseda organizačního výboru však pokračoval až do roku 2010,[3] kdy byly trofeje pro vítěze pojmenovány na jeho počest „Butch Buchholz Championship Trophy“.[4] Agassi pátým titulem vyrovnal maximum Grafové. Mezi ženami poprvé zvítězilaSerena Williamsová.[4]

Prvním polským vítězem turnaje se stalaAgnieszka Radwańská, která v roce2011 vyhrála čtyřhru a po finálovém triumfu ve dvouhře2012 nadŠarapovovou získala druhou trofej

V roli nového ředitele vstoupil doMiami Masters 2003 dosavadní viceprezident turnaje Adam Barrett, jenž funkci vykonával do roku 2018.[3] Nový rekordní zápis ustavil šestým titulem Agassi, když dobyl hattrick. Finále bylo přenášeno také na newyorskémTimes Square.[4] Naopak potřetí v řadě odešla z finále poraženaJennifer Capriatiová, když v repríze závěrečného duelu nestačila na Serenu Williamsovou.Miami Masters 2005 poznalo první nenasazenou šampionku, jíž se stala BelgičankaKim Clijstersová.[11] V sedmi zápasech ztratila jen 27 gamů. V pětisetovém finálovém dramatu mužů vrátilRoger Federer rok starou porážku z osmifináleRafaelu Nadalovi a za 3.42 hodin získal první miamský titul. Oba se tak na túře ATP vůbec poprvé střetli ve finále.[21] Utkání bylo turnajem následně označeno za nejlepší finále v jeho historii.[4]

NaMiami Masters 2006 došlo k vyrovnání finančních odměn mužů a žen,[3] poprvé od roku 1989, s částkou 533 500 dolarů pro vítěze dvouher.[4] Premiéru na okruzích ATP Tour a WTA Tour zaznamenalojestřábí oko instalované na centrkurtu,[22] které se následně rozšířilo na turnajeUS Open Series[22] a v Evropě bylo poprvé použito téhož roku během moskevskéhoKremlin Cupu. První zápas s elektronickým zařízením pro snímání dopadu míčů v historii profesionálního tenisu odehrálaJamea Jacksonová protiAshley Harkleroadové, když zvítězila po více než třech hodinách.[4] Jacksonová se stala první tenistkou, která si po 57 minutách hry vyžádala „challenge“, ovšem kontrola potvrdila verdikt rozhodčí. Během ročníku 2006 došlo celkem k 161 výzvám, z nichž 53 vedlo ke změně původního rozhodnutí. Šampiony se stali Federer a RuskaSvětlana Kuzněcovová.[4]

Pozice generálního sponzora se naMiami Masters 2007 poprvé ujala firmaSony Ericsson Mobile Communications, při poloviční držbě práv jejích odloučených divizíSony Corporation aEricssonu. Poté, co Serena Williamsová v úvodní sadě finále neuhrála žádný game, předvedla největší obrat turnaje a duel se světovou jedničkouJustine Heninovou dovedla k zisku čtvrté trofeje. Debutový triumf dosáhl 19letý srbský teenagerNovak Djoković, jenž se jako desátý nasazený stal nejníže takto postaveným vítězem od roku 1991 a Jima Couriera, který vyhrál z pozice turnajové třináctky. Poražený finalistaGuillermo Cañas se jako první kvalifikant v Miami[4] probojoval až do závěrečného boje o titul.[11]

Druhé a třetí desetiletí 21. století

[editovat |editovat zdroj]
ForhendSereny Williamsové běhemMiami Masters 2015, na kterém získala osmý singlový titul. Dosáhla tím absolutního rekordu turnaje v počtu trofejí, když se odpoutala od sedmi deblových triumfůJany Novotné

Miami Masters 2015 se uskutečnilo poprvé pod názvem Miami Open presented by Itaú, když japonskou firmu Sony v roli hlavního partnera vystřídala největší latinskoamerická soukromá bankaItaú, se čtyřletým kontraktem 2015–2019. SkotAndy Murray během ročníku vyhrál 500. zápas na okruhu ATP a ve finále podlehl Djokovićovi, jenž si odvezl pátou trofej.Serena Williamsová na cestě za rekordním osmým titulem[11] dosáhla již 700. vítězného utkání na okruhu WTA Tour.[4] NaMiami Masters 2016 se Djoković stal druhým mužským šampionem tří ročníků v řadě poAgassim a zároveň vyrovnal jeho rekord šesti trofejí.[23][4] Ženskou dvouhru potřetí ovládla BěloruskaViktoria Azarenková.Miami Masters 2017 pak potřetí opanovalRoger Federer, který v závěrečném duelu zdolal Nadala. Dvojice se tak na americké půděstřetla v prvním finále od Miami Masters 2005.[24][25] Mezi ženami si premiérovou trofej zajistilaJohanna Kontaová, jakožto první britská vítězka turnaje.[26][4]

NaMiami Masters 2018 se ředitelem stal bývalý hráč první světové pětkyJames Blake, který funkci převzal od Adama Barretta. Ten i nadále zůstal výkonným viceprezidentem turnaje.[27] Poprvé od roku 2004 zvítězili v obou singlových soutěžích Američané, 32letýJohn Isner jako vůbec nejstarší šampion prvního kariérního mastersu ve dvouhře a mezi ženamiSloane Stephensová.[28]

Centrkurt naHard Rock Stadium během ročníku2024.Druhý gentleman Spojených státůDouglas Emhoff (vlevo).

V roce2019 se dějiště turnaje přesunulo zCrandon Parku do areáluHard Rock Stadium v Miami Gardens. Čtvrtou trofej si odvezl Roger Federer. Ženskou dvouhru ovládla AustralankaAshleigh Bartyová, která trofej obhájila naMiami Masters 2021 již v pozici světové jedničky.[29] Mezi muži ročník 2021 vyhrálHubert Hurkacz, čímž se stal vůbec prvním polským šampionem ve dvouhřesérie masters.[30] V sezóně 2020 byl turnaj zrušen kvůlikoronavirové pandemii. Prvním mužským šampionem ze Španělska se v roce 2022 stalCarlos Alcaraz, jenž v 18 letech, 10 měsících a 29 dnech představoval třetího nejmladšího vítěze celé série Masters od roku 1990. Překonal tak turnajový věkový rekord 19letého Djokoviće, jenž v Miami triumfoval v sezóně 2007.[31]Iga Świąteková ovládla ročník 2022, čímž jako čtvrtá a nejmladší žena zkompletovalaSunshine double. Ve 20 letech se jako první Polka premiérově posunula do čelasvětového žebříčku.[32][33] Poražená finalistkaNaomi Ósakaová se z pozice 77. hráčky žebříčku stala vůbec nejníže postavenou finalistkou turnaje v historii.[34] První českou a druhou nejstarší šampionkou ve dvouhře se v roce 2023 stala 33letáPetra Kvitová.[35] Ročník2024 ovládla floridská rodačkaDanielle Collinsová, která se z pozice 53. hráčky žebříčku stala nejníže postavenou i druhou nenasazenou šampionkou. Ve 30 letech představovala druhou nejstarší držitelku prvního titulu v úrovni WTA 1000 a třetí debutovou vítězku starší 30 let v Miami.[36][37]

Vývoj názvu turnaje

[editovat |editovat zdroj]
  • 1985–1992:Lipton International Players Championship
  • 1993–1999:Lipton Championship
  • 2000–2001:Ericsson Open
  • 2002–2005:NASDAQ-100 Open
  • 2006–2012:Sony Ericsson Open
  • 2013–2014:Sony Open Tennis
  • od 2015:Miami Open presented by Itaú

Přehled finále

[editovat |editovat zdroj]

Mužská dvouhra

[editovat |editovat zdroj]
Rokvítězfinalistavýsledek
1985USATim MayotteUSAScott Davis4–6, 4–6, 6–3, 6–2, 6–4
1986ČeskoslovenskoIvan LendlŠvédskoMats Wilander3–6, 6–1, 7–6(7–5), 6–4
1987ČeskoslovenskoMiloslav MečířČeskoslovenskoIvan Lendl7–5, 6–2, 7–5
1988ŠvédskoMats WilanderUSAJimmy Connors6–4, 4–6, 6–4, 6–4
1989Československo Ivan Lendl(2)RakouskoThomas Musterbez boje
1990USAAndre AgassiŠvédskoStefan Edberg6–1, 6–4, 0–6, 6–2
1991USAJim CourierUSADavid Wheaton4–6, 6–3, 6–4
1992USAMichael ChangArgentinaAlberto Mancini7–5, 7–5
1993USAPete SamprasUSAMaliVai Washington6–3, 6–2
1994USA Pete Sampras(2)USAAndre Agassi5–7, 6–3, 6–3
1995USA Andre Agassi(2)USAPete Sampras3–6, 6–2, 7–6(7–3)
1996USA Andre Agassi(3)ChorvatskoGoran Ivanišević3–0skreč
1997RakouskoThomas MusterŠpanělskoSergi Bruguera7–6(8–6), 6–3, 6–1
1998ChileMarcelo RíosUSAAndre Agassi7–5, 6–3, 6–4
1999NizozemskoRichard KrajicekFrancieSébastien Grosjean4–6, 6–1, 6–2, 7–5
2000USA Pete Sampras(3)BrazílieGustavo Kuerten6–1, 6–7(2–7), 7–6(7–5), 7–6(10–8)
2001USA Andre Agassi(4)USAJan-Michael Gambill7–6(7–4), 6–1, 6–0
2002USA Andre Agassi(5)ŠvýcarskoRoger Federer6–3, 6–3, 3–6, 6–4
2003USA Andre Agassi(6)ŠpanělskoCarlos Moyà6–3, 6–3
2004USAAndy RoddickArgentinaGuillermo Coria6–7(2–7), 6–3, 6–1skreč
2005ŠvýcarskoRoger FedererŠpanělskoRafael Nadal2–6, 6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3, 6–1
2006Švýcarsko Roger Federer(2)ChorvatskoIvan Ljubičić7–6(7–5), 7–6(7–4), 7–6(8–6)
2007SrbskoNovak DjokovićArgentinaGuillermo Cañas6–3, 6–2, 6–4
2008RuskoNikolaj DavyděnkoŠpanělsko Rafael Nadal6–4, 6–2
2009Spojené královstvíAndy MurraySrbsko Novak Djoković6–2, 7–5
2010USA Andy Roddick(2)ČeskoTomáš Berdych7–5, 6–4
2011Srbsko Novak Djoković(2)Španělsko Rafael Nadal4–6, 6–3, 7–6(7–4)
2012Srbsko Novak Djoković(3)Spojené královstvíAndy Murray6–1, 7–6(7–4)
2013Spojené království Andy Murray(2)ŠpanělskoDavid Ferrer2–6, 6–4, 7–6(7–1)
2014Srbsko Novak Djoković(4)Španělsko Rafael Nadal6–3, 6–3
2015Srbsko Novak Djoković(5)Spojené království Andy Murray7–6(7–3), 4–6, 6–0
2016Srbsko Novak Djoković(6)JaponskoKei Nišikori6–3, 6–3
2017Švýcarsko Roger Federer(3)Španělsko Rafael Nadal6–3, 6–4
2018USAJohn IsnerNěmeckoAlexander Zverev6–7(4–7), 6–4, 6–4
2019Švýcarsko Roger Federer(4)USA John Isner6–1, 6–4
2020zrušeno kvůliepidemii koronaviru
2021PolskoHubert HurkaczItálieJannik Sinner7–6(7–4), 6–4
2022ŠpanělskoCarlos AlcarazNorskoCasper Ruud7–5, 6–4
2023 Daniil MedveděvItálieJannik Sinner7–5, 6–3
2024ItálieJannik SinnerBulharskoGrigor Dimitrov6–3, 6–1
2025ČeskoJakub MenšíkSrbsko Novak Djoković7–6(7–4), 7–6(7–4)

Ženská dvouhra

[editovat |editovat zdroj]
Rokvítězkafinalistkavýsledek
1985USAMartina NavrátilováUSAChris Evertová6–2, 6–4
1986USA Chris EvertováZápadní NěmeckoSteffi Grafová6–4, 6–2
1987Západní Německo Steffi GrafováUSA Chris Evertová6–1, 6–2
1988Západní Německo Steffi Grafová (2)USA Chris Evertová6–4, 6–4
1989ArgentinaGabriela SabatiniUSA Chris Evertová6–1, 4–6, 6–2
1990JugoslávieMonika SelešováRakouskoJudith Wiesnerová6–1, 6–2
1991Jugoslávie Monika Selešová (2)Argentina Gabriela Sabatini6–3, 7–5
1992ŠpanělskoArantxa Sánchez VicariováArgentina Gabriela Sabatini6–1, 6–4
1993Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová (2)Německo Steffi Grafová6–4, 3–6, 6–3
1994Německo Steffi Grafová (3)BěloruskoNataša Zverevová4–6, 6–1, 6–2
1995Německo Steffi Grafová (4)JaponskoKimiko Dateová6–1, 6–4
1996Německo Steffi Grafová (5)USAChanda Rubinová6–1, 6–3
1997ŠvýcarskoMartina HingisováUSA Monika Selešová6–2, 6–1
1998USAVenus WilliamsováRuskoAnna Kurnikovová2–6, 6–4, 6–1
1999USA Venus Williamsová (2)USASerena Williamsová6–1, 4–6, 6–4
2000Švýcarsko Martina Hingisová (2)USALindsay Davenportová6–3, 6–2
2001USA Venus Williamsová (3)USAJennifer Capriatiová4–6, 6–1, 7–6(7–4)
2002USA Serena WilliamsováUSA Jennifer Capriatiová7–5, 7–6(7–4)
2003USA Serena Williamsová (2)USA Jennifer Capriatiová4–6, 6–4, 6–1
2004USA Serena Williamsová (3)RuskoJelena Dementěvová6–1, 6–1
2005BelgieKim ClijstersováRuskoMaria Šarapovová6–3, 7–5
2006RuskoSvětlana KuzněcovováRusko Maria Šarapovová6–4, 6–3
2007USA Serena Williamsová (4)BelgieJustine Heninová0–6, 7–5, 6–3
2008USA Serena Williamsová (5)SrbskoJelena Jankovićová6–1, 5–7, 6–3
2009BěloruskoViktoria AzarenkováUSA Serena Williamsová6–3, 6–1
2010Belgie Kim Clijstersová (2)USAVenus Williamsová6–2, 6–1
2011Bělorusko Viktoria Azarenková (2)RuskoMaria Šarapovová6–1, 6–4
2012PolskoAgnieszka RadwańskáRusko Maria Šarapovová7–5, 6–4
2013USA Serena Williamsová(6)Rusko Maria Šarapovová4–6, 6–3, 6–0
2014USA Serena Williamsová(7)ČínaLi Na7–5, 6–1
2015USA Serena Williamsová(8)ŠpanělskoCarla Suárez Navarrová6–2, 6–0
2016Bělorusko Viktoria Azarenková(3)RuskoSvětlana Kuzněcovová6–3, 6–2
2017Spojené královstvíJohanna KontaováDánskoCaroline Wozniacká6–4, 6–3
2018USASloane StephensováLotyšskoJeļena Ostapenková7–6(7–5), 6–1
2019AustrálieAshleigh BartyováČeskoKarolína Plíšková7–6(7–1), 6–3
2020zrušeno kvůlipandemii koronaviru
2021Austrálie Ashleigh Bartyová (2)KanadaBianca Andreescuová6–3, 4–0skreč
2022PolskoIga ŚwiątekováJaponskoNaomi Ósakaová6–4, 6–0
2023ČeskoPetra KvitováKazachstánJelena Rybakinová7–6(16–14), 6–2
2024USADanielle CollinsováKazachstán Jelena Rybakinová7–5, 6–3
2025 Aryna SabalenkováUSAJessica Pegulaová7–5, 6–2

Mužská čtyřhra

[editovat |editovat zdroj]
Rokvítězovéfinalistévýsledek
1985USAPaul Annacone
Jižní AfrikaChristo van Rensburg		USASherwood Stewart
AustrálieKim Warwick		7–5, 7–5, 6–4
1986USABrad Gilbert
USAVince Van Patten		ŠvédskoStefan Edberg
ŠvédskoAnders Järryd		bez boje
1987USA Paul Annacone (2)
Jižní Afrika Christo van Rensburg (2)		USAKen Flach
USARobert Seguso		6–2, 6–4, 6–4
1988AustrálieJohn Fitzgerald
ŠvédskoAnders Järryd		USAKen Flach
USARobert Seguso		7–6, 6–1, 7–5
1989ŠvýcarskoJakob Hlasek
Švédsko Anders Järryd (2)		USAJim Grabb
USAPatrick McEnroe		6–3skreč
1990USARick Leach
USAJim Pugh		Západní NěmeckoBoris Becker
BrazílieCássio Motta		6–3, 6–4
1991Jižní AfrikaWayne Ferreira
Jižní AfrikaPiet Norval		USAKen Flach
USARobert Seguso		5–7, 7–6, 6–2
1992USA Ken Flach
USATodd Witsken		USAKent Kinnear
USASven Salumaa		6–4, 6–3
1993NizozemskoRichard Krajicek
NizozemskoJan Siemerink		USAPatrick McEnroe
USAJonathan Stark		6–7, 6–4, 7–6
1994NizozemskoJacco Eltingh
NizozemskoPaul Haarhuis		BahamyMark Knowles
USAJared Palmer		7–6, 7–6
1995AustrálieTodd Woodbridge
AustrálieMark Woodforde		USAJim Grabb
USAPatrick McEnroe		6–3, 7–6
1996Austrálie Todd Woodbridge (2)
Austrálie Mark Woodforde (2)		Jižní AfrikaEllis Ferreira
USAPatrick Galbraith		6–1, 6–3
1997Austrálie Todd Woodbridge (3)
Austrálie Mark Woodforde (3)		BahamyMark Knowles
KanadaDaniel Nestor		7–6, 7–6
1998Jižní AfrikaEllis Ferreira (2)
USARick Leach (2)		USAAlex O'Brien
USAJJonathan Stark		6–2, 6–4
1999ZimbabweWayne Black
AustrálieSandon Stolle		NěmeckoBoris Becker
USAJan-Michael Gambill		6–1, 6–1
2000Austrálie Todd Woodbridge (4)
Austrálie Mark Woodforde (4)		ČeskoMartin Damm
SlovenskoDominik Hrbatý		6–3, 6–4
2001ČeskoJiří Novák
ČeskoDavid Rikl		ŠvédskoJonas Björkman
Austrálie Todd Woodbridge		7–5, 7–6(7–3)
2002BahamyMark Knowles
KanadaDaniel Nestor		USADonald Johnson
USAJared Palmer		6–3, 3–6, 6–1
2003ŠvýcarskoRoger Federer
BěloruskoMax Mirnyj		IndieLeander Paes
ČeskoDavid Rikl		7–5, 6–3
2004Zimbabwe Wayne Black (2)
ZimbabweKevin Ullyett		ŠvédskoJonas Björkman
AustrálieTodd Woodbridge		6–2, 7–6(14–12)
2005ŠvédskoJonas Björkman
Bělorusko Max Mirnyj (2)		ZimbabweWayne Black
ZimbabweKevin Ullyett		6–1, 6–2
2006Švédsko Jonas Björkman (2)
Bělorusko Max Mirnyj (3)		USABob Bryan
USAMike Bryan		6–4, 6–4
2007USABob Bryan
USAMike Bryan		ČeskoMartin Damm
IndieLeander Paes		6–7(7–9), 6–3, [10–7]
2008USA Bob Bryan (2)
USA Mike Bryan (2)		IndieMaheš Bhúpatí
BahamyMark Knowles		6–2, 6–2
2009BěloruskoMax Mirnyj (4)
IzraelAndy Ram		AustrálieAshley Fisher
AustrálieStephen Huss		6–7(4–7), 6–2, [10–7]
2010ČeskoLukáš Dlouhý
IndieLeander Paes		Indie Maheš Bhúpatí
BěloruskoMax Mirnyj		6–2, 7–5
2011Indie Maheš Bhúpatí
Indie Leander Paes (2)		Bělorusko Max Mirnyj
KanadaDaniel Nestor		6–7(5–7), 6–2, [10–5]
2012Indie Leander Paes (3)
ČeskoRadek Štěpánek		Bělorusko Max Mirnyj
Kanada Daniel Nestor		3–6, 6–1, [10–8]
2013PákistánAjsám Kúreší
NizozemskoJean-Julien Rojer		PolskoMariusz Fyrstenberg
PolskoMarcin Matkowski		6–4, 6–1
2014USA Bob Bryan (3)
USA Mike Bryan (3)		KolumbieJuan Sebastián Cabal
KolumbieRobert Farah		7–6(10–8), 6–4
2015USA Bob Bryan (4)
USA Mike Bryan (4)		KanadaVasek Pospisil
USAJack Sock		6–3, 1–6, [10–8]
2016FranciePierre-Hugues Herbert
FrancieNicolas Mahut		Jižní AfrikaRaven Klaasen
USARajeev Ram		5–7, 6–1, [10–7]
2017PolskoŁukasz Kubot
BrazílieMarcelo Melo		USANicholas Monroe
USAJack Sock		7–5, 6–3
2018USABob Bryan(5)
USAMike Bryan(5)		RuskoKaren Chačanov
RuskoAndrej Rubljov		4–6, 7–6(7–5), [10–4]
2019USABob Bryan(6)
USAMike Bryan(6)		NizozemskoWesley Koolhof
ŘeckoStefanos Tsitsipas		7–5, 7–6(10–8)
2020zrušeno kvůliepidemii koronaviru
2021ChorvatskoNikola Mektić
ChorvatskoMate Pavić		Spojené královstvíDaniel Evans
Spojené královstvíNeal Skupski		6–4, 6–4
2022PolskoHubert Hurkacz
USAJohn Isner		NizozemskoWesley Koolhof
Spojené královstvíNeal Skupski		7–6(7–5), 6–4
2023MexikoSantiago González
FrancieÉdouard Roger-Vasselin		USAAustin Krajicek
FrancieNicolas Mahut		7–6(7–4), 7–5
2024IndieRohan Bopanna
AustrálieMatthew Ebden		ChorvatskoIvan Dodig
USAAustin Krajicek		6–7(3–7), 6–3, [10–6]
2025SalvadorMarcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić(2)		Spojené královstvíJulian Cash
Spojené královstvíLloyd Glasspool		7–6(7–3), 6–3

Ženská čtyřhra

[editovat |editovat zdroj]
Rokvítězkyfinalistkyvýsledek
1985USAGigi Fernándezová
USAMartina Navrátilová		USABarbara Jordanová
ČeskoslovenskoHana Mandlíková		7–6(7–4), 6–2
1986USAPam Shriverová
ČeskoslovenskoHelena Suková		USAChris Evertová
AustrálieWendy Turnbullová		6–2, 6–3
1987USAMartina Navrátilová (2)
USAPam Shriverová (2)		Západní NěmeckoClaudia Kohdeová-Kilschová
ČeskoslovenskoHelena Suková		6–3, 7–6(8–6)
1988Západní NěmeckoSteffi Grafová
ArgentinaGabriela Sabatini		USAGigi Fernándezová
USAZina Garrisonová		7–6(8–6), 6–3
1989ČeskoslovenskoJana Novotná
ČeskoslovenskoHelena Suková (2)		USAGigi Fernándezová
USALori McNeilová		7–6(7–5), 6–4
1990ČeskoslovenskoJana Novotná (2)
ČeskoslovenskoHelena Suková (3)		USABetsy Nagelsenová
USARobin Whiteová		6–4, 6–3
1991USAMary Joe Fernandezová
USAZina Garrisonová		USAGigi Fernándezová
ČeskoslovenskoJana Novotná		7–5, 6–2
1992ŠpanělskoArantxa Sánchez Vicariová
LotyšskoLarisa Savčenko Neilandová		KanadaJill Hetheringtonová
USAKathy Rinaldiová		7–5, 5–7, 6–3
1993ČeskoJana Novotná (3)
LotyšskoLarisa Savčenko Neilandová (2)		KanadaJill Hetheringtonová
USAKathy Rinaldiová		6–2, 7–5
1994USAGigi Fernándezová (2)
BěloruskoNataša Zverevová		USAPatty Fendicková
USAMeredith McGrathová		6–3, 6–1
1995ČeskoJana Novotná (4)
ŠpanělskoArantxa Sánchez Vicariová (2)		USAGigi Fernándezová
BěloruskoNataša Zverevová		7–5, 2–6, 6–3
1996ČeskoJana Novotná (5)
ŠpanělskoArantxa Sánchez Vicariová (3)		USAMeredith McGrathová
LotyšskoLarisa Savčenko Neilandová		6–4, 6–4
1997ŠpanělskoArantxa Sánchez Vicariová (4)
BěloruskoNataša Zverevová (2)		BelgieSabine Appelmansová
NizozemskoMiriam Oremansová		6–4, 6–2
1998ŠvýcarskoMartina Hingisová
ČeskoJana Novotná (6)		ŠpanělskoArantxa Sánchez Vicariová
BěloruskoNataša Zverevová		6–2, 3–6, 6–3
1999ŠvýcarskoMartina Hingisová (2)
ČeskoJana Novotná (7)		USAMary Joe Fernandezová
USAMonika Selešová		0–6, 6–4, 7–6(7–1)
2000FrancieJulie Halard-Decugisová
JaponskoAi Sugijamová		USANicole Arendtová
NizozemskoManon Bollegrafová		4–6, 7–5, 6–4
2001ŠpanělskoArantxa Sánchez Vicariová (5)
FrancieNathalie Tauziatová		USALisa Raymondová
AustrálieRennae Stubbsová		6–0, 6–4
2002USALisa Raymondová
AustrálieRennae Stubbsová		ŠpanělskoVirginia Ruano Pascualová
ArgentinaPaola Suárezová		7–6(7–4), 6–7(4–7), 6–3
2003Jižní AfrikaLiezel Huberová
BulharskoMagdalena Malejevová		JaponskoŠinobu Asagoeová
JaponskoNana Mijagiová		6–4, 3–6, 7–5
2004RuskoNaděžda Petrovová
USAMeghann Shaughnessyová		RuskoSvětlana Kuzněcovová
RuskoJelena Lichovcevová		6–2, 6–3
2005RuskoSvětlana Kuzněcovová
AustrálieAlicia Moliková		USALisa Raymondová
AustrálieRennae Stubbsová		7–5, 6–7(5–7), 6–2
2006USALisa Raymondová (2)
AustrálieSamantha Stosurová		Jižní AfrikaLiezel Huberová
USAMartina Navrátilová		6–4, 7–5
2007USALisa Raymondová (3)
AustrálieSamantha Stosurová (2)		ZimbabweCara Blacková
Jižní AfrikaLiezel Huberová		6–4, 3–6, [10–2]
2008SlovinskoKatarina Srebotniková
JaponskoAi Sugijamová (2)		ZimbabweCara Blacková
USALiezel Huberová		7–5, 4–6, [10–3]
2009RuskoSvětlana Kuzněcovová (2)
FrancieAmélie Mauresmová		ČeskoKvěta Peschkeová
USALisa Raymondová		4–6, 6–3, [10–3]
2010ArgentinaGisela Dulková
ItálieFlavia Pennettaová		RuskoNaděžda Petrovová
AustrálieSamantha Stosurová		6–3, 4–6, [10–7]
2011SlovenskoDaniela Hantuchová
PolskoAgnieszka Radwańská		USALiezel Huberová
RuskoNaděžda Petrovová		7–6(7–5), 2–6, [10–8]
2012RuskoMaria Kirilenková
RuskoNaděžda Petrovová (2)		ItálieSara Erraniová
ItálieRoberta Vinciová		7–6(7–0), 4–6, [10–4]
2013RuskoNaděžda Petrovová (3)
SlovinskoKatarina Srebotniková (2)		USALisa Raymondová
Spojené královstvíLaura Robsonová		6–1, 7–6(7–2)
2014ŠvýcarskoMartina Hingisová (3)
NěmeckoSabine Lisická		RuskoJekatěrina Makarovová
RuskoJelena Vesninová		4–6, 6–4, [10–5]
2015ŠvýcarskoMartina Hingisová (4)
IndieSania Mirzaová		RuskoJekatěrina Makarovová
RuskoJelena Vesninová		7–5, 6–1
2016USABethanie Mattek-Sandsová
ČeskoLucie Šafářová		MaďarskoTímea Babosová
KazachstánJaroslava Švedovová		6–3, 6–4
2017KanadaGabriela Dabrowská
ČínaSü I-fan		IndieSania Mirzaová
ČeskoBarbora Strýcová		6–4, 6–3
2018AustrálieAshleigh Bartyová
USACoco Vandewegheová		ČeskoBarbora Krejčíková
ČeskoKateřina Siniaková		6–2, 6–1
2019BelgieElise Mertensová
BěloruskoAryna Sabalenková		AustrálieSamantha Stosurová
ČínaČang Šuaj		7–6(7–5), 6–2
2020zrušeno kvůliepidemii koronaviru
2021JaponskoŠúko Aojamová
JaponskoEna Šibaharaová		USAHayley Carterová
BrazílieLuisa Stefaniová		6–2, 7–5
2022NěmeckoLaura Siegemundová
 Věra Zvonarevová		 Veronika Kuděrmetovová
BelgieElise Mertensová		7–6(7–3), 7–5
2023USACoco Gauffová
USAJessica Pegulaová		KanadaLeylah Fernandezová
USATaylor Townsendová		7–6(8–6), 6–2
2024USASofia Keninová
USABethanie Matteková-Sandsová		KanadaGabriela Dabrowská
Nový ZélandErin Routliffeová		4–6, 7–6(7–5), [11–9]
2025 Mirra Andrejevová
 Diana Šnajderová		ŠpanělskoCristina Bucșová
JaponskoMiju Katová		6–3, 6–7(5–7), [10–2]

Smíšená čtyřhra

[editovat |editovat zdroj]
Rokvítězovéfinalistévýsledek
1985ŠvýcarskoHeinz Günthardt
USAMartina Navrátilová		PolskoWojciech Fibak
KanadaCarling Bassettová		6–3, 6–4
1986AustrálieJohn Fitzgerald
AustrálieElizabeth Smylieová		ŠpanělskoEmilio Sánchez
Západní NěmeckoSteffi Grafová		6–4, 7–5
1987ČeskoslovenskoMiloslav Mečíř
ČeskoslovenskoJana Novotná		Jižní AfrikaChristo van Rensburg
Jižní AfrikaElna Reinachová		6–3, 3–6, 6–3
1988NizozemskoMichiel Schapers
USAAnn Henrickssonová		USAJim Pugh
ČeskoslovenskoJana Novotná		6–4, 6–4
1989USAKen Flach
KanadaJill Hetheringtonová		USASherwood Stewart
USAZina Garrisonová		6–2, 7–6(7–3)
Američan Andy Roddick podává proti Rogeru Federerovi v nočním čtvrtfinále Miami Masters 2009, z něhož odešel poražen ve třech setech
AmeričanAndy Roddick podává protiRogeru Federerovi v nočním čtvrtfináleMiami Masters 2009, z něhož odešel poražen ve třech setech

Rekordy

[editovat |editovat zdroj]
Soutěž[11][38][39][37]tenista[11]rekord[11]rok[11]
Nejvíce titulů ve dvouhře
Mužská dvouhraUSA Andre Agassi (USA)
Srbsko Novak Djoković (SRB)
6
1990, 1995, 1996, 2001, 2002, 2003
2007, 2011, 2012, 2014, 2015, 2016
Ženská dvouhraUSA Serena Williamsová (USA)
8
2002, 2003, 2004, 2007, 2008, 2013,
2014, 2015
Nejvíce titulů v řadě
Mužská dvouhraUSA Andre Agassi (USA)
Srbsko Novak Djoković (SRB)
3
2001, 2002, 2003
2014, 2015, 2016
Ženská dvouhraNěmecko Steffi Grafová (GER)
USA Serena Williamsová (USA)
3
1994, 1995, 1996
2002, 2003, 2004 a 2013, 2014, 2015
Nejvíce vyhraných zápasů v řadě
Mužská dvouhraUSA Andre Agassi (USA)
20
2001, 2002, 2003, 2004
Ženská dvouhraNěmecko Steffi Grafová (GER)
USA Venus Williamsová (USA)
22
1994, 1995, 1996, 1999
1998, 1999, 2001, 2002
Nejvícekrát nasazení jako č. 1
Mužská dvouhraŠvýcarsko Roger Federer (SUI)
7
2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2018
Ženská dvouhraUSA Serena Williamsová (USA)
7
2003, 2004, 2009, 2013, 2014, 2015, 2016
Nenasazení finalisté
Mužská dvouhraFrancie Sébastien Grosjean (FRA)
USA David Wheaton (USA)
USA Tim Mayotte (USA) (vítěz)
USA Scott Davis (USA)
Česko Jakub Menšík (CZE) (vítěz)
5
1999
1991
1985
1985
2025
Ženská dvouhraBelgie Kim Clijstersová (BEL) (vítězka)
Japonsko Naomi Ósakaová (JPN)
USA Danielle Collinsová (USA) (vítězka)
3
2005
2022
2024
Nejmladší vítězové
Mužská dvouhraŠpanělsko Carlos Alcaraz (ESP)18 let a 332 dní2022
Ženská dvouhraJugoslávie Monika Selešová (YUG)16 let a 113 dní1990
Nejstarší vítězové
Mužská dvouhraŠvýcarsko Roger Federer (SUI)37 let a 234 dní2019
Ženská dvouhraUSA Serena Williamsová (USA)33 let a 190 dní2015
Nejvíce účastí ve finále
Mužská dvouhraUSA Andre Agassi (USA)
Srbsko Novak Djoković (SRB)
8
1990, 1994, 1995, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003
2007, 2009, 2011, 2012, 2014, 2015, 2016, 2025
Ženská dvouhraUSA Serena Williamsová (USA)
10
1999, 2002, 2003, 2004, 2007,
2008, 2009, 2013, 2014, 2015
Nejníže postavení vítězové
Mužská dvouhraČesko Jakub Menšík (CZE)
54.ATP
2025
Ženská dvouhraUSA Danielle Collinsová (USA)
53.WTA
2024
Nejmladší startující
Mužská dvouhraUSA Darwin Blanch (USA)16 let a 174 dní2024
Nejméně ztracených gamů za titulem
Ženská dvouhraNěmecko Steffi Grafová (GER)
Švýcarsko Martina Hingisová (SUI)
21
1987
2000
Nejvíce odehraných zápasů
Ženská dvouhraUSA Serena Williamsová (USA)
USA Venus Williamsová (USA)
85
1998–2019
1997–2024 (22 rekordních účastí)
Nejvíce párových titulů ve čtyřhře
Mužská čtyřhraUSA Bryan (USA) /USA Bryan (USA)
6
2007, 2008, 2014, 2015, 2018, 2019
Ženská čtyřhraČesko Novotná (CZE) /Česko Suková (CZE)
Česko Novotná (CZE) /Španělsko Sánchezová (ESP)
Česko Novotná (CZE) /Švýcarsko Hingisová (SUI)
USA Raymondová (USA) /Austrálie Stosurová (AUS)
2
1989, 1990
1995, 1996
1998, 1999
2006, 2007
Nejvíce individuálních titulů ve čtyřhře
Mužská čtyřhraUSA Bob Bryan (USA)
USA Mike Bryan (USA)
6
2007, 2008, 2014, 2015, 2018, 2019
2007, 2008, 2014, 2015, 2018, 2019
Ženská čtyřhraČesko Jana Novotná (CZE)
7
1989, 1990, 1993, 1995, 1996, 1998, 1999

Sunshine Double

[editovat |editovat zdroj]

Sunshine Double (Sluneční double) představuje zisk titulů z konkrétní soutěžeIndian Wells Masters a Miami Masters v jedné sezóně.[9] Ve dvouhře jej vyhrálo 11 singlistů a ve čtyřhře 25 deblistů. Nejmladšími singlovými vítězi se stali Michael Chang (20 let a 1 měsíc, 1992), Jim Courier (20 let a 7 měsíců, 1991) a Iga Świąteková (20 let a 10 měsíců, 2022).[40]

Mužská dvouhra

[editovat |editovat zdroj]
BelgičankaKim Clijstersová se v roce 2005 stala první nenasazenou vítězkou Miami Masters a poSteffi Grafové druhou šampionkou „sunshine double“
Poř.tenista[40]početroky
1.USA Jim Courier (USA)11991
2.USA Michael Chang (USA)11992
3.USA Pete Sampras (USA)11994
4.Chile Marcelo Ríos (CHI)11998
5.USA Andre Agassi (USA)12001
6.Švýcarsko Roger Federer (SUI)32005, 2006, 2017
7.Srbsko Novak Djoković (SRB)42011, 2014, 2015, 2016

Ženská dvouhra

[editovat |editovat zdroj]
Poř.tenistka[40]početroky
1.Německo Steffi Grafová (GER)21994, 1996
2.Belgie Kim Clijstersová (BEL)12005
3.Bělorusko Viktoria Azarenková (BLR)12016
4.Polsko Iga Świąteková (POL)12022

Mužská čtyřhra

[editovat |editovat zdroj]
Vítězné páry
Poř.pár[41]početroky
1.Austrálie Todd Woodbridge (AUS)
Austrálie Mark Woodforde (AUS)		11996
2.Zimbabwe Wayne Black (ZIM)
Austrálie Sandon Stolle (AUS)		11999
3.Bahamy Mark Knowles (BAH)
Kanada Daniel Nestor (CAN)		12002
4.USA Bob Bryan (USA)
USA Mike Bryan (USA)		12014
5.Francie Pierre-Hugues Herbert (FRA)
Francie Nicolas Mahut (FRA)		12016
6.Salvador Marcelo Arévalo (ESA)
Chorvatsko Mate Pavić (CRO)		12025
Další individuální vítězové
Poř.deblistapočetroky
1.Švýcarsko Jakob Hlasek (SUI)11989
2.USA John Isner (USA)12022

Ženská čtyřhra

[editovat |editovat zdroj]
Vítězné páry
Poř.pár[42][43]početroky
1.Československo Helena Suková (TCH)
Československo Jana Novotná (TCH)		11990
2.USA Lisa Raymondová (USA)
Austrálie Rennae Stubbsová (AUS)		12002
3.USA Lisa Raymondová (USA)
Austrálie Samantha Stosurová (AUS)		22006, 2007
4.Belgie Aryna Sabalenková (BEL)
Bělorusko Elise Mertensová (BLR)		12019
Další individuální vítězky
Poř.deblistkapočetroky
1.Bělorusko Nataša Zverevová (BLR)11997
2.Švýcarsko Martina Hingisová (SUI)11999
3.USA Bethanie Mattek-Sandsová (USA)12016

Návštěvnost

[editovat |editovat zdroj]
Centrální dvorec v Crandon Parku, dějišti v letech 1987–2018
Rok[11]návštěvnost[11]roknávštěvnostroknávštěvnostroknávštěvnost
1985125 8171997228 3212009293 2282021covidová omezení
1986193 0451998255 2722010312 3862022385 314
1987194 6751999259 9462011316 2672023386 000
1988213 1712000259 8302012326 1312024395 683
1989226 6532001270 1432013307 8092025405 448
1990180 5432002265 4072014306 866
1991194 7302003248 1262015308 486
1992204 6432004254 0222016300 952
1993167 1622005263 1182017304 643
1994214 0252006272 0332018303 339
1995215 9122007288 0252019388 374
1996234 7552008297 0112020nehráno
Panoráma centrálního dvorce areálu Tenisového centra v Crandon Parku pro 13 800  diváků. Do rekonstrukce v roce 2006, kdy sedadla získala opěradla, činila kapacita 14 tisíc návštěvníků.
Panoráma centrálního dvorce areáluTenisového centra v Crandon Parku pro 13 800  diváků. Do rekonstrukce v roce 2006, kdy sedadla získala opěradla, činila kapacita 14 tisíc návštěvníků.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑ Miami Open presented by Itau 2025: Draws, dates, history & all you need to know.ATP Tour, Inc. [online]. 2025-03-17 [cit. 2025-03-18].Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑Goodbye, Crandon Park. Hello, Hard Rock. [online]. ROSSETTI, 2018-03-19 [cit. 2018-03-30].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-30. (anglicky) 
  3. ↑abcdefgAssociated Press. Buchholz out as Key Biscayne chairman.ESPN [online]. KEY BISCAYNE, Fla.: 2010-03-22 [cit. 2018-03-28].Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑abcdefghijklmnopqrstuvwxyzaaabacTournament History [online]. Miami Open [cit. 2018-03-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-23. (anglicky) 
  5. ↑RUSEDSKI, Greg.Miami courts too slow [online]. [cit. 2018-03-29].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-05. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑NEMEROFF, Nick.On Purple Clay: Miami and the Homogenization of Tennis [online]. The MH Magazine Theme.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ ATP Announces Record $37.5 Million Prize Money Increase For 2023.ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-17 [cit. 2022-12-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-17. (anglicky) 
  8. ↑JIRÁSEK, Ondřej. Mužský tenisový okruh slibuje rekordní nárůst odměn, projeví se zejména na challengerech.TenisPortal.cz [online]. 2022-11-17 [cit. 2022-12-24].Dostupné online. 
  9. ↑abNeelabhra Roy.10 tennis players who have completed the Sunshine Double [online]. Sports Keeda, 2017-03-28 [cit. 2018-03-29].Dostupné online. 
  10. ↑abRichard Biebrich. A Winter Wimbledon.Miami New Times [online]. 2010-03-11 [cit. 2018-0-].Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑abcdefghijklRecords & Stats [online]. Miami Open [cit. 2022-04-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-03. (anglicky) 
  12. ↑Sony Ericsson Open [online]. Prolebrity [cit. 2011-02-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 16-03-2014. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. ↑Viktor Kiššimon. Mal ma rád. Raz mi požičal aj tenisky na trávu, spomína Mečíř na Lendla.Pravda [online]. 2010-03-08 [cit. 2018-0-].Dostupné online. (slovensky) 
  14. ↑ROBIN FINN. TENNIS; Who's That In Agassi's Hip Pocket? It's Becker.The New York Times [online]. 1994-03-15 [cit. 2018-03-28].Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑Associated Press. It’s Finally Official: Hingis Youngest To Be No. 1 Lopsided Win Over Seles In Lipton Final Solidifies 16-Year-Old’s Status As Top Women’s Tennis Player.www.spokesman.com [online]. 1997-04-01 [cit. 2018-03-28].Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ TENNIS; Muster Injured in Accident Shortly After Gaining Final.The New York Times [online]. 1989-04-01 [cit. 2018-03-28].Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑Associated Press. Thomas Muster to retire a second time.ESPN [online]. 2011-09-21 [cit. 2018-03-28].Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑WTA Tour Match Notes Lipton Championships at Key Biscayne, Florida March 28th, 1998 [online]. groups.google.com, 1998-03-28 [cit. 2018-03-28].Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Así fue cómo Marcelo Ríos alcanzó el número 1 del mundo.T13 [online]. 2015-03-30 [cit. 2018-03-28].Dostupné online. (španělsky) 
  20. ↑John Roberts. Tennis: Williams collision on cards.The Independent [online]. Key Biscayne, Florida: 1999-03-26 [cit. 2018-03-26].Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑Aaron Kumar. Federer Battles Back To Beat Nadal and Win In Miami 2005.Beacher Report [online]. 2010-02-09 [cit. 2018-03-28].Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑abTim Newcomb.The history of tennis umpiring: How Hawk-Eye changed the game [online].Sports Illustrated, 2015-11-11 [cit. 2018-03-28].Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ZABLOUDIL, Luboš.Djokovič v Miami získal rekordní 28. titul z turnajů Masters [online]. Tenisportal.cz, 2016-03-03 [cit. 2016-04-04].Dostupné online. 
  24. ↑Josh Meiseles.Swiss captures 26th ATP World Tour Masters 1000 crown [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-04-02 [cit. 2017-04-03].Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ZABLOUDIL, Luboš.Federer válí dál. Nadala porazil i v Miami a slaví už třetí velký triumf v sezoně! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-02 [cit. 2017-04-03].Dostupné online. 
  26. ↑ZABLOUDIL, Luboš.Kontaová porazila i Wozniackou a v Miami slaví svůj nejcennější titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-01 [cit. 2017-04-02].Dostupné online. 
  27. ↑ESPN News Services, Associated Press.Former player James Blake hired as Miami Open tournament director [online]. Miami: ESPN, 2018-01-11 [cit. 2018-03-29].Dostupné online. 
  28. ↑Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz.Isner v Miami zdolal Zvereva a jako nejstarší získal první titul z turnaje Masters 1000 [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-01 [cit. 2018-04-03].Dostupné online. 
  29. ↑ZABLOUDIL, Luboš. Miami dobyla opět Bartyová. Na úvod čelila mečbolu, ve finále jí Andreescuová vzdala.TenisPortal.cz [online]. 2021-04-03 [cit. 2021-04-03].Dostupné online. 
  30. ↑Pole Position: Hubert Hurkacz Claims First Masters 1000 Title In Miami [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-04 [cit. 2021-04-05].Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Carlos Alcaraz Wins First ATP Masters 1000 Title In Miami.ATP Tour [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-04].Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Swiatek bests Osaka, completes Sunshine Double with Miami title.Women's Tennis Association [online]. 2022-04-02 [cit. 2022-04-02].Dostupné online. 
  33. ↑ WTA World No.1 Ashleigh Barty announces retirement from professional tennis.Women's Tennis Association [online]. 2022-03-23 [cit. 2022-03-23].Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Osaka fires 18 aces, overcomes Bencic to reach first Miami Open final.Women's Tennis Association [online]. 2022-03-31 [cit. 2022-04-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-01. (anglicky) 
  35. ↑ZABLOUDIL, Luboš. Kvitová jako druhá nejstarší ovládla Miami! Turnaj WTA 1000 vyhrála po pěti letech.TenisPortal.cz [online]. 2023-04-01 [cit. 2023-04-01].Dostupné online. 
  36. ↑ Collins takes down Rybakina in Miami to win first WTA 1000 title.Women's Tennis Association [online]. 2024-03-31 [cit. 2024-03-31].Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑abMATCH NOTES – DAY 12 – SATURDAY, MARCH 30, 2024 [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-03-30 [cit. 2024-03-31].Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑MIAMI OPEN PRESENTED BY ITAU - ATP MEDIA NOTES | PREVIEW & DAY 1 – WEDNESDAY 19 MARCH 2025 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2025-03-19 [cit. 2025-03-31].Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑PREVIEW NOTES | MIAMI OPEN PRESENTED BY ITAÚ [PDF].WTA Tour, Inc.Dostupné online. (anglicky)  [cit. 2025-03-31]
  40. ↑abcBERKOK, John. The Sunshine Double: All the players who’ve won Indian Wells and Miami in the same year.Tennis.com [online]. 2023-03-26 [cit. 2025-03-05].Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Marcelo Arevalo & Mate Pavic win Miami, complete 'Sunshine Double' - Cash/Glasspool capture first ATP Masters 1000 title in Miami.ATP Tour, Inc. [online]. 2025-03-29 [cit. 2025-03-30].Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz.Sunshine Double pro Mertensovou a Sabalenkovou. Po Indian Wells ovládly i Miami [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-01 [cit. 2025-03-06].Dostupné online. 
  43. ↑ Walking on Sunshine: Doubles 'Double' winners in Indian Wells & Miami.Women's Tennis Association [online]. 2020-04-02 [cit. 2025-03-05].Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
PředchůdceMiami MastersNástupce

žádný
San Diego		WTA – turnaj roku kategorií Tier I a II
1995
2004
Indian Wells
Moskva

Indianapolis		ATP – turnaj roku Championship Series a Masters Series
1998–2000
žádný

Monte-Carlo
Monte-Carlo		ATP – turnaj roku Masters Series
2002–2006
2008
Monte-Carlo
Šanghaj
ATP Tour Masters 1000‎
Kalendář 2023
Seznam vítězů turnajů Masters
WTA 1000
Kalendář 2025
Vyřazené

Guadalajara (2022–2023)

Seznam vítězek

2021 •2022 •2023 •2024 •2025

Předcházející kategorie:Premier 5 a Mandatory
WTA Premier (2009–2020)
Premier Mandatory

Indian Wells(2009–2020) •Miami(2009–2020) •Madrid(2009–2020) •Peking(2009–2020)

Premier 5

Dauhá(2012–2014, 2016, 2018, 2020) •Dubaj(2009–2011, 2015, 2017, 2019) •Řím(2009–2020) •Toronto / Montréal(2009–2020) •Cincinnati(2009–2020) •Tokio(2009–2013) •Wu-chan(2014–2020)

Premier 700

Brisbane(2012–2020) •Sydney(2009–2019) •Adelaide(2020) •Paříž(2009–2014) •Antverpy(2015) •Petrohrad(2016–2020) •Dauhá(2011, 2015, 2017, 2019) •Dubaj(2012–2014, 2016, 2018, 2020) •Charleston(2009–2020) •Stuttgart(2009–2020) •Varšava(2009–2010) •Brusel(2011–2013) •Birmingham(2014–2019) •Berlín(2020) •Eastbourne(2009–2020) •San José / Stanford(2009–2020) •Los Angeles(2009) •San Diego / Carlsbad(2010–2013) •New Haven(2009–2018) •Čeng-čou(2019–2020) •Tokio(2014–2020) •Moskva(2009–2020) •Ostrava(2020)

Seznam vítězek
Navazující kategorie:WTA 500 aWTA 1000
Portály:Tenis |Sport
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miami_Masters&oldid=24889923“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2026 Movatter.jp