Železný meteoritSichote-Aliň spadl v roce1947 dostejnojmenného pohoří v jihovýchodní částiRuska.
Přestože byli lidé svědky pádu velkého železného meteoritu již dříve, nikdy v zaznamenané historii nebyl pozorován dopad tohoto rozsahu.[1] Šlo o odhadem asi 70 tun vážící meteorit, který přežil ohnivý průlet atmosférou a dopadl na Zemi.[2]
Kolem 10:30 12. února 1947 pozorovali očití svědkové v pohoříSichote-Aliň vRuské částiSovětského svazu velkýbolid jasnější nežSlunce, který přilétl ze severu a sestupoval pod úhlem asi 41 stupňů. Jasný záblesk a ohlušující zvuk pádu byly pozorovány 300 km daleko od bodu nárazu nedalekoLučegorsku a přibližně 440 km severovýchodně uVladivostoku. Kouřová stopa dlouhá asi 32 km zůstala na obloze po dobu několika hodin.
Objekt vstoupil do atmosféry jako meteor rychlostí asi 14 km za sekundu, začal se rozpadat a fragmenty společně klesaly. V nadmořské výšce asi 5 a půl kilometru došlo podle všeho k výbuchu největších fragmentů.
20. listopadu1957[3] vydal Sovětský svaz poštovní známku k 10. výročí pádu meteoritu Sichote-Aliň. Ten reprodukuje obraz odPjotra Ivanoviče Medveděva, sovětského umělce, který byl svědkem pádu. Seděl u okna a zkoušel namalovat skicu, když se objevila ohnivá koule, takže okamžitě začal kreslit to, co viděl.[4]
Protožemeteorit spadl během dne, byl pozorován mnoha svědky. Hodnocení těchto observačních dat provedl nejprveVasilij Grigorjevič Fesenkov, poté předseda meteorického výboruSovětské akademie věd, což vedlo k odhaduoběžné dráhy meteoroidu před tím, než narazil do Země. Tato dráha jeelipsa, s bodem největší vzdálenosti odSlunce nacházejícím se vpásu asteroidů, podobně jako mnoho jiných malých těles křižujících oběžnou dráhu Země. Taková dráha byla pravděpodobně vytvořena kolizí v pásu asteroidů.
Sichote-Aliň byl masivní dopad s celkovou velikostímeteoroidu odhadovanou na přibližně 90 000 kilogramů. Novější odhad Cvetkova předpokládá hmotnost kolem 100 000 kilogramů.[5]
Krinov odhadl postatmosférickou hmotnost meteoroidu někde kolem 23 000 kilogramů.
Rozptýlené pole pro tento meteorit tvořilo eliptickou oblast o velikosti 1,3 kilometrů čtverečních. Některé z fragmentů vytvořilykrátery, z nichž největší měl 26 metrů v průměru a 6 metrů do hloubky.
Sikhote-Aliň je klasifikován jakoželezný meteorit patřící do chemické skupiny IIAB s hrubou oktaedritovou strukturou. Skládá se z přibližně 93 %železa, 5,9 %niklu, 0,42 %kobaltu, 0,46 %fosforu, 0,28 %síry a stopového množstvígermania airidia. Minerály, které jsou přítomny, zahrnují taenit, plessit, troilit,chromit, kamacit, a schreibersit.[6]
Vzorky meteoritu Sikhote-Aliň jsou v podstatě dvou typů:
První typ byl pravděpodobně oddělen z hlavního tělesa v rané fázi sestupu. Tyto kousky se vyznačují regmaglypty (dutinami připomínajícími otisky palce) na povrchu každého vzorku. Druhým typem jsou fragmenty, které byly buď roztrhány v průběhu atmosférických výbuchů nebo roztříštěné na kusy po nárazu na zmrzlou zemi. Nejvíce jich zřejmě vzniklo důsledkem exploze ve výšce 5,5 km.
Velké exempláře jsou vystaveny vMoskvě. Mnoho dalších úlomků je ve vlastnictvíruské akademie věd a velký počet menších vzorků je k dispozici mezi sběrateli.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuSikhote-Alin meteorite na anglické Wikipedii.
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Archivovaná kopie.meteoritemag.uark.edu [online]. [cit. 2017-06-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-12. {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMeteorit Sichote-Aliň na Wikimedia Commons