| Mehmed Paša Sokolović | |
|---|---|
.png) | |
| Rodné jméno | Бајица Ненадић |
| Narození | 1505 Sokolovići, Sokolac |
| Úmrtí | 11. října1579 (ve věku 73–74 let) Konstantinopol |
| Příčina úmrtí | bodná rána |
| Místo pohřbení | Sokollu Mehmed Pasha Mosque |
| Bydliště | Edirne Konstantinopol Sokolovići, Sokolac |
| Alma mater | Enderûn |
| Povolání | politik adůstojník |
| Nábož. vyznání | Srbská pravoslavná církev sunnitský islám |
| Choť | Ismihan Sultan |
| Děti | Sokulluzade Hasan Pasha |
| Funkce | kapudan paša (1546–1550) velký vezír Osmanské říše (1565–1579) rumelský bejlerbej |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Mehmed Paša Sokolović (tureckySokollu Mehmet PaşasrbskyМехмед-паша Соколовић, Mehmed-paša Sokolović, kolem roku1505,Sokolovići —11. října1579,Konstantinopol), rodným jménem Bajica Nedanić, bylvelký vezír ajaničář vOsmanské říši, a to za vlády celkem třísultánů.
Mehmed Paša Sokolović se narodil ve vesniciSokolovići vBosně, nedaleko od městaRudo. Jako jeden z mnoha bylodebrán tehdejšísrbsképravoslavné rodině, když mu bylo 15 let. Následujících 13 let strávil na škole vEdirne, nedaleko od Istanbulu.
Později se účastnil mnohých bitevOsmanské říše, jakbitvy u Moháče, tak iprvního obléhání Vídně. V následujícím desetiletí se pak účastnil bojů meziTurky aPersií, účastnil seobléhání Bagdádu.
Roku 1546 se staladmirálem osmanskéflotily, o pět let později pak získal postrumelijského správce (bejlerbeje).
Roku 1565 se stalvelkovezírem (v moderní terminologii předsedou vlády), do tohoto úřadu nastoupil po zemřelémSemiz Ali Pašovi. Koncem roku 1565 a začátkem roku 1566 rostlo napětí mezi císařem Svaté říše římskéMaxmiliánem II. a sultánem Sulejmanem. Maxmilián chtěl, aby mu byla vrácena města, která předtím obsadilTelli Hasan Paša. Když jednání selhala, Maxmilián vyhlásil válku a velkovezír Sokollu Mehmed Paša nařídil svému synovciSokollu Mustafu Bejovi Bosenskému, aby postoupil proti Maxmiliánovi. Sokollu Mustafovi se podařilo dobýt městaKrupa aDvor na Uni.
Nedlouho poté vedl Sokolović výpad osmanských vojsk doUher, dne5. listopadu1566 obsadil opevněnýSiget, v téže době však shodou okolností zemřelsultánSulejman I. Velkovezír Sokolović však jeho smrt zatajil až do okamžiku kapitulace pevnosti.[1] Nová hlava státu, kterou se stalSelim II., se ukázal rychle jako nepříliš silný a zkušený vůdce, díky čemuž moc Sokoloviće ještě vzrostla. Na jeho příkaz byl veVišegradu v jihovýchodníBosně vybudovánmost, který dodnes nese Sokolovićovo jméno, a který se stal dějištěm děl moderního spisovateleIva Andriće. Kromě toho vzniklo za Sokolovićovy vlády nesčetné množstvíarchitektonicky hodnotných i (ve své době) velmi užitečných staveb.
Kolem roku 1573 byl Sokolović na vrcholu své moci, jeho bohatství i vliv byly veliké. Obnovil takéSrbský patriarchát vPeći a na místopatriarchy postavil svého bratra,Makarije Sokoloviće – zřejmě proto, aby posílil loajalitu srbského obyvatelstva vůči Osmanské říši a z patriarchátu učinil jednu z jejích opor. Obnovení patriarchátu bylo však jednou z nejdůležitějších událostí pro Srby v době osmanské nadvlády.[1]
SultánSelim II. zemřel12. prosince1574 a na jeho místo následně usedl jeho synMurad III. Ten se sice méně zajímal o státní záležitosti, ve schopnosti velkovezíra však neměl na rozdíl od svého otce velkou důvěru. To vedlo k pádu Sokolovićovy moci, byť nadále zůstal ve funkci velkého vezíra.
Velký vezír Mehmed Paša Sokolović zemřel11. října1579, poté, co se stal obětí útoku nožem ze strany duševně narušenéhoderviše, který ho navštívil v jeho domě. V jiných pramenech je uvedeno datum jeho násilné smrti 30. září 1579, která byla osobní mstou jednoho bosenského feudála.[1] Mehmed Paša byl pohřben vIstanbulu.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuMehmed-paša Sokolović na srbské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMehmed Paša Sokolović na Wikimedia Commons
