| Me'ir Vilner מאיר וילנר | |
|---|---|
Me'ir Vilner v prosinci 1951 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Chadaš (dříveMaki,Rakach) |
| Narození | 23. října1918 Vilnius,Litva |
| Úmrtí | 5. června2003 (ve věku 84 let) Izrael |
| Místo pohřbení | Hřbitov Jarkon |
| Kneset | 1.,2.,3.,4.,5.,6., 7.,8.,9.,10.,11.,12. |
| Choť | Ester Vilenska |
| Alma mater | Hebrejská univerzita |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád přátelství (1988) Řád přátelství mezi národy Řád Říjnové revoluce |
| Commons | Meir Vilner |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Me'ir Vilner (hebrejsky: מאיר וילנר,rodným jménemBer Kovner;23. října1918 –5. června2003) bylizraelskýkomunistický politik, poslanecKnesetu a židovský vůdceKomunistické strany Izraele (Maki), která sestávala převážně z izraelských Arabů. Byl nejmladším a nejdéle žijícím signatářemizraelské deklarace nezávislosti.
Byl jedním ze dvou poslanců Knesetu (druhým bylTaufík Túbí), kteří v roce 1956 odhalilimasakr v Kafr Kasim spáchanýizraelskou hraniční policií.
Narodil se v litevskémVilniusu (v letech 1920/22-39 jako polské město) a jeho politický život začal, když se stal vůdcemsocialisticko-sionistického uskupeníha-Šomer ha-ca'ir. Byl však rozčarován z tendencí sionistické skupiny, jejímž snem bylo, spíše než zlepšení stávající situaceŽidů, vytvoření židovské domoviny v Palestině. Z toho důvodu začal pracovat pro zakázanouKomunistickou stranu Polska (pod pseudonymem Me'ir Vilner), a to až do roku 1938, kdy opustil Polsko a odešel dobritské mandátní Palestiny. Většina jeho rodiny zahynula běhemholocaustu.
Po svém příchodu do Palestiny studovalhistorii naHebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V britském mandátu, který se brzy stalIzraelem, byl Vilner rozčarován z politiky a tvrdil, že nenávist namířená ve Vilniusu proti Židům je teď namířená protiArabům. Vstoupil doPalestinské komunistické strany, která přijímala jak arabské tak židovské členy, ale byl zastáncem jejího rozdělení. Kritizoval britskou i izraelskou vládu, ale svůj podpis pod izraelskou deklarací nezávislosti ospravedlňoval tím, že tak zanikne další britská kolonie.[pozn 1]
V roce 1949 byl v prvních izraelských parlamentních volbách zvolen poslancem Knesetu za stranuMaki. Na svůj mandát rezignoval o deset let později, v prosinci 1959, pouhých šest týdnů poparlamentních volbách, avšak již v následujícíchvolbách v roce 1961 byl opět zvolen poslancem. Nakonec však dva měsíce po těchto volbách opět rezignoval.
V roce 1965 opustil Vilner spolu s několika straníky z Maki tuto stranu a založil novou stranu Rakach. Tento rozkol souvisel s nesouhlasem s neustále rostoucími protiizraelskými postojiSovětského svazu (Vilner byl na straně SSSR). Za nově vzniklou stranu byl zvolen poslancem v následujícíchvolbách v roce 1965.
Krátce pošestidenní válce z roku 1967 (proti které Vilnerova strana protestovala) byl Vilner napaden členem pravicové stranyGachal. Ze svých zranění se však vyléčil. Předvolbami v roce 1977 se Rakach stala součástí stranyChadaš a Vilner zůstal poslancem až do roku 1990, kdy rezignoval na základě dohody o rotaci mandátu. Stal se tak třetí nejdéle sloužícím poslancem, poTaufíku Túbím aŠimonu Peresovi.
Jeho manželkou byla komunistická politička a novinářkaEster Vilenska, se kterou se ale rozvedl. Společně měli dva syny. Vilnerovým bratrancem je známý izraelský básník apartyzánský vůdceAbba Kovner.[1]