 Maserati 4CLT/48 | |
| Kategorie | Formule 1 |
|---|---|
| Konstruktér | Ernesto Maserati |
| Technická specifikace | |
| Motor | Maserati čtyřválcový |
| Závodní historie | |
| První start | 1948 |
| Poslední start | 1950 |
Maserati 4CLT byl jednosedadlový závodní vůz vyráběný firmouMaserati v letech1948-1950. Jeho konstruktéřiErnesto Maserati aAlberto Massimini vyšli z vozuMaserati 4CL. Každý rok po dobu jeho výroby docházelo k určitým změnám, proto se za označení 4CLT vkládá ještě /rok výroby (pouze poslední dvě číslice).
Model vozu Maserati 4CLT vychází koncepčně ze svého předchůdceMaserati 4CL.Ernesto Maserati značně zeštíhlil trubkovitou příď vozu a zcela přepracovalmotor, který vybavil demontovatelnouklikovou hřídelí na válečkových ložiscích. Motor také disponoval dvěmakompresory což vozu umožňovalo dosahovat rychlosti okolo 260 km/h. Poprvé tento vůz představilLuigi Villoresi v závoděTemporada Argentine v roce1947. Pro následující rok se koncepce celého vozu modifikovala, listové pružiny nahradil hydraulickýtlumič a rychlost vozu vzrostla na 270 km/h. Vůz označený jako 4CLT/48, poprvé debutoval vGrand Prix San Rema 1948.
StájMaserati přicházela každý rok s určitým technickým vylepšení, tato vylepšení však nebyla příliš velká a v rozdíly mezi jednotlivými typy jsou poměrně malé. Jednotlivé typy jsou označovány základním označením 4CLT a za něj se pak přidávají /poslední dvě číslice z letopočtu, kdy byl typ uveden do provozu (respektive v kterém roce byla jeho hlavní závodní činnost).
První varianta tohoto vozu získalapřezdívku podle svého debutu naGrand Prix San Rema 1948, kde dokázala zvítězit[1]. Jezdci Villoresi aReg Parnell dokázali ještě zvítězit v pěti závodech této sezóny. Automobily Maserati 4CLT/48 se pak objevovaly na závodech celkem pravidelně, v roce1950 s tímto vozemLouis Chiron získal třetí místo naGrand Prix Monaka. Poslední závodem pro 4CLT/48 bylaGrand Prix Itálie 1955, kam se nedokázaly kvalifikovat.
U tohoto typu došlo k relativně malým úpravám v kabině pilota, dále byly upraveny brzdové bubny a přepínání na chlazení. Trio jezdcůAlberto Ascari,Luigie Villoresi aReg Parnell se spojili sJuanem Manuelem Fangio aToulo de Graffenriedem a dokázali získat devět z prvních patnácti závodů roku1949, včetněGrand Prix Velké Británie. Druhá polovina závodů však byla výrazně méně úspěšná a Maserati dokázalo vyhrát jen tři závody.
V roce1950 zavedlaFIA mistrovství světaFormule 1. V tomto roce došlo ke zlepšení vozůFerrari,Talbot aAlfy 158, což donutilo Maserati vylepšitmotor a pokusit se snížit celkovou váhu vozu[2]. Tyto úkoly se sice podařilo splnit a celková váha vozu klesla o desetkilogramů, což spolu s vylepšením motoru vedlo k tomu, že vůz byl konkurenceschopný. Jeho slabinou však byla vysoká poruchovost motoru a tak přes některé úspěchy mimo formuli 1 se největším úspěchem stalo třetí místo veVelké ceně Monaka. JezdciPrinc Bira aLouis Chiron se umístili na osmém a devátém místě se čtyřmi a pěti body, což Maserati považovalo za neúspěch.
Za vznikem tohoto typu stojíEnrico Platé, který pochopil, že Maserati 4CLT není vhodné (resp. je zastaralé) pro seriálFormule 1 a rozhodl se ho přestavět proFormuli 2.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuMaserati 4CL and 4CLT na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMaserati 4CLT na Wikimedia Commons