Marsciano je historické město vitalském regionuUmbrie, vprovincii Perugia. Leží asi 25 km jihozápadně odPerugie, v údolí Valnestore (= Valle del Nestore) kolem řeky Nestore, která se vlévá doTibery. Město patří k největším producentům cihel a keramických obkladaček ve střední Itálii, a také k centrům turistiky.
Město se skládá z dvaceti místních částí. Jsou to Badiola, Castello delle Forme, Castiglione della Valle, Cerqueto, Compignano, Mercatello, Migliano, Montelagello, Morcella, Monte Vibiano Vecchio, Olmeto, Papiano, Pieve Caina, San Biagio della Valle, San Valentino della Collina, Sant'Apollinare (s hradem a opatstvím), Sant'Elena, Spina a Villanova. Každá z těchto -původně samostatných- obcí má svůj kostel.
Archeologickými nálezy je doloženo osídlení z doby bronzové a osada Etrusků. Z období římské císařské vlády se kromě keramiky dochovaly fragmenty zděných konstrukcí domů. Pád Západořímské říše proběhl v Umbrii v roce 476 pod nájezdyHerulů. Poté město v roce 493 ovládliOstrogóti pod velenímJustiniána. Město se stalo součástíByzantského koridoru – obchodní a poutní cesty, která vedla zAmerina do oblastiEugubino. Marsciano bylo centrální oblastí pro průchod Byzantinců a v roce568 Langobardů, kteří ovládali Pádskou nížinu,Toskánsko,Spoleto aBenevento. Ve Valnestore se dostali do konfliktu s Byzantinci. Pro Byzantskou říši měl hrad Sant'Apollinare zásadní strážní význam. Město možná bylo v letech 750–800 také táborem Karolínské říše.
První písemná zmínka o obci pochází z roku1004. Název Marsciano pochází od majitele hradu jménem Martianus nebo Marcius. Je spjat s prvními majiteli panství z rodu Bulgarelli, později nazývanými hrabata z Marsciana. O nadvládu vedly spory města Todi a Perugia, po roce 1200 obec přešla pod správu města Perugia.
V následujících stoletích vládli městu Baglionové z Perugie, nejznámějším z nich byl kontroverzní Giampaolo Baglioni, hrabě ze Spella a Bettona. V červenci 1500 při rodinným sporu o svatbě Lavinie Colonny s Astorrem Baglionim unikl pokusu o atentát, většina rodiny byla zavražděna. Giampaolo uprchl do Marsciana, v Římě ho spiklenci dostihli. V lednu 1504 udělila městská rada Perugie občanům Marsciana peruginské občanství s právem rozšířit je na všechny jejich děti a potomky.
Roku1816 byl Marsciano připojeno k papežskému státu. Roku1866 se Marsciano připojilo kesjednocené Itálii. Hrdinství boje bratří Ceciů (Ulisse (*1923), Armando (*1918) a Giuseppe (*1925)) proti fašistům připomíná ve městě pomník.
Půda s jemnou červenou hlínou slouží od 18. století až do současnosti jako surovina pro výrobu cihel, tradičních střešních krytin, obkladaček a další keramiky.
Městské hradby s branami (Porta vecchia) a věžemi (Torre Bolli)
Věž Bolli – součást středověké městské hradby
Věž Boccali – součást věžového paláce rodu Boccaliů
Farní kostel sv. Jana Křtitele, novogotická budova z 19. století, její věž je dominantou města.
Kostel sv. Valentina (v místní částiSan Valentino della Collina)
Castello di Sant'Apollinare, strážní hrad založený na skále v 10. století, písemně připomínaný k roku 1010; patrociniumsvatého Apolináře dalo lokalitě opatství
Palazzo comunale – radnice
Palazzo Pietromarchi, nyní městské muzeum
Divadlo Concordia – novoslohová budova z roku 1873, po požáru byla v roce 1990 rekonstruována, nyní má 323 sedadel.
Muzeum cihlářství a keramiky (Museo dinamico del laterizio e delle terrecotte)
.jpg)
