Běhemruské invaze na Ukrajinu bylo město těžce bombardováno a zdevastováno – byla zničena nebo poškozena naprostá většina obytných budov, škol, univerzit nebo nemocnic.[1] Ve městě během invaze podle odhadů zahynulo až 100.000 lidí.[2] V roce 2022 získalo čestný titulMěsto-hrdina Ukrajiny.
Během prvních dní invaze zde ukrajinský fotograf a kameramanMstyslav Černov s kolegy natáčel záběry, ze kterých vznikl dokument20 dní v Mariupolu. V roce 2024 film získalOscara.[3]
Běhemkrymské války bylo město značně poškozeno. Anglo-francouzská blokáda zastavila námořní obchod a 24. května 1855 se ve městě vylodily anglo-francouzské jednotky, které vypálily několik domů a zničily přístavní skladiště.
Velký rozvoj nastal po roce 1870 s příchodem železnice; tehdy vznikly velké železárny a další průmyslové podniky během industrializaceNovoruska.
Běhemdruhé světové války bylo město od 8. října 1941 do 10. září 1943 okupovánoněmeckou armádou. Během dvou let okupace bylo ve městě zastřeleno asi 10 tisíc lidí a 50 tisíc mladých lidí bylo odvezeno na nucené práce doNěmecka.
V letech 1948–1989 neslo město název Ždanov na počest sovětského politikaAndreje Ždanova, který se zde v roce 1896 narodil. Na konci 20. století přišla do města ekonomická recese, která přinesla znatelný pokles obyvatelstva. Od června do října 2014 byl Mariupol správním centremDoněcké oblasti namísto Doněcku ovládanéhoseparatisty.[7][8]
Dne 24. ledna 2015 zahájili proruštípovstalci ofenzívu raketovým útokem, který si podle ukrajinských úřadů vyžádal nejméně 30 mrtvých a 97 zraněných.[9] V reakci na to byla zahájena protiofenzíva, která měla zabránit nebo alespoň ztížit obnovení útoků na civilní cíle. Tato protiofenzíva byla z velké části vedena polovojenskýmAzovským plukem a skončila obsazením taktických pozic severovýchodně od Mariupolu a v lokalitěŠyrokyne.
Prvního ledna roku 2017 ruská tisková agenturaTASS mylně tvrdila, že ukrajinské vojenské síly zahájily dělostřeleckou palbu naDoněckou lidovou republiku při cestě ukrajinského prezidentaPetra Porošenka a amerického senátoraJohna McCaina do Mariupolu. Když byl v květnu 2018 otevřen tzv.Krymský most, spojující vKerčském průlivu Rusko s jímanektovaným Krymem, byla tak překlenuta námořní cesta k ukrajinským přístavům na pobřežíAzovského moře, včetně Mariupolu. Nákladní lodi do nich směřující se ocitly pod kontrolou ruských úřadů, což vedlo k dlouhým zpožděním, která se někdy protáhla až na týden. 26. října 2018 oznámilThe Globe and Mail omezení ukrajinské lodní dopravy z takto postižených přístavů v Azovském moři (včetně Mariupolu) asi o 25 %.
Na konci září 2018 odpluly dvě lodi ukrajinského námořnictva zčernomořského přístavuOděsa, minulyKrymský most a dorazily do Mariupolu. Ale 25. listopadu 2018 byla tři plavidla ukrajinského námořnictva zajata ruskou bezpečnostní službouFSB běhemincidentu v Kerčském průlivu.
Poruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se Mariupol stal strategickým cílem pro ruské a proruské síly. Od 24. února bylo město v obležení a ostřelování. PodleHuman Rights Watch neměli obyvatelé Mariupolu od 2. března 2022 přístup k elektřině a vodě. Město oznámilo, že byly v bojích zabity stovky civilistů.[10] Podle ukrajinských zdrojů zemřela 8. března v troskách svého domu šestiletá dívka nadehydrataci. Její matka zemřela již dříve v důsledku ostřelování.[11] Dne 9. března 2022 bylabombardována dětská a porodnická klinika ve městě a útok byl mezinárodně odsouzen.[12][13] Podle odhadů šéfa doněcké oblastní vojenské správy zemřelo v Mariupolu během blokády až 22 tisíc lidí.[14]
V pátek 14. října 2022 se poklonil památce obránců Mariupolu u památníku obětí v Kyjevě ukrajinský prezidentVolodymyr Zelenskyj.
Podle YouTube kanálu Videos from Mariupol (etnický Rus podporující ruskou agresi) prochází město rozsáhlou obnovou, pravděpodobně s cílem zakrýt těžké boje a ukrajinský odpor z jara 2022. Větší vzdálenost od fronty také přispívá k jistotě investic oproti například Doněcku nebo Lysyčansku.
Součástí investic je nová čtvrť pro lidi, kteří ztratili svůj domov při obléhání, oprava méně poškozených budov, výstavba námořní školy nebo obnovazničeného divadla. SlévárnyAzovstal mají být zdemolovány a nahrazeny technoparkem a volnočasovou zónou, ještě větší slévárny Illič a strojírny Azovmaš mají obnovit provoz. Ve městě jsou všudypřítomné prvky ruské propagandy, ačkoliv byl obnoven i památník Tarasa Ševčenka.[15][16]
Na rekonstrukci města a výstavbě nových budov se podílí rovněž některé společnosti zNěmecka. V nových domech se nicméně podle výpovědí místních obyvatelů objevily praskliny či nedovírající dveře.[17]
Od konce 20. století, kdy obyvatelstvo Mariupolu přesáhlo půlmilionovou hranici, počet obyvatel mírně klesá. Následující tabulka podává přehled vývoje počtu obyvatel od roku 1778:
Rok
1778
1850
1897
1913
1939
1943
1959
1987
2010
2014
2017
2022
Počet obyvatel
168
4 579
31 800
58 000
221 500
85 000
283 600
529 000
490 063
458 533
449 498
425 681
Podle údajů z května 2023 v Mariupolu zůstalo asi 120.000 z původních obyvatel. Do města se přistěhovalo asi 50.000 Rusů z Moskvy, Petrohradu i dalších ruských měst.[18]
Nejrozšířenějším jazykem jeruština, kterou hovoří 89,6 % obyvatel; následujeukrajinština (9,9 %; většinou však jde o tzv.suržyk). Většina místníchŘeků ovládápontickou řečtinu, ovšem v běžném styku hovoří zpravidla rusky. Ve městě a okolí žije přes 31 000 (60 %) ukrajinských Řeků a tvoří zde největší řeckou komunitu v zemi.
Chorální synagoga z roku 1864, největší v Doněcké oblasti – ve 30. letech 20. století proměněna v tělocvičnu, v letech 1941–1943 německý lazaret, v roce 1944 vypálena, ruina budovy v roce 2019 stála
Věž vodárny – jeden ze symbolů města (foto v infoboxu)
Mariupol leží namezinárodní silnici E58 vedoucí ze střední Evropy přesOděsu,Berďansk, Mariupol aTaganrog doRostova na Donu. Tato města obsluhuje převážně silniční doprava. Mariupol je konečnou stanicí železniční tratě ze staniceVolnovacha. Většina osobních vlaků pokračuje dále naDoněck a odtud například doKyjeva či přesCharkov doMoskvy. Městskou dopravu zajišťují kroměautobusů amaršrutek takétramvaje (od roku 1933; 12 linek) atrolejbusy (od 1970; 14 linek). Mezinárodní letiště 5 km od města v roce 2007 odbavilo přes 20 000 cestujících.
V Mariupolu je důležitý námořní přístav, který v roce 2023 procházel rozsáhlou opravou, aby byly zakryty následky dobytí města. V roce 2023 bylo v přístavu odbaveno 65 nákladních lodí a objem překládky nákladu v přístavišti činil více než 142 tis. tun.[20]
↑ И все-таки сколько же лет нашему городу? - Вечерний Мариуполь.web.archive.org [online]. 2014-09-20 [cit. 2020-01-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-20.
↑ Mariupol | Ukraine.Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-01-25].Dostupné online. (anglicky)
↑DW.DE.Тарута переїхав до Маріуполя [online]. Deutsche Welle, 2014 [cit. 2014-09-12].Dostupné online. (ukrajinsky)
↑REUTERS. Ukraine says child died alone from dehydration in besieged Mariupol.Reuters. 2022-03-08.Dostupné online [cit. 2022-03-10]. (anglicky)
↑SAUL, Philipp; SCHNEIDER, Jens; AUEL, Juri. Krieg in der Ukraine: Lawrow erhebt schwere Vorwürfe.Süddeutsche.de [online]. [cit. 2022-03-10].Dostupné online. (německy)
↑NEWS, Team. Kinder- und Geburtsklinik in Mariupol durch russischen Angriff zerstört.Berliner Zeitung [online]. [cit. 2022-03-10].Dostupné online. (německy)
↑SANGAL, Aditi. Preliminary estimates suggest up to 22,000 have died in Mariupol, Donetsk military governor says.CNN [online]. 2022-04-12 [cit. 2022-04-20].Dostupné online. (anglicky)
↑ Bez příkras Putinovy propagandy. Takhle ve skutečnosti vypadá okupovaný Mariupol.Aktuálně.cz [online]. 2023-03-20 [cit. 2024-04-13].Dostupné online.
↑ Italské město ruší akci oslavující „obnovu Mariupolu“. Nejde ale o výjimku - Seznam Zprávy.www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-04-13].Dostupné online.
↑KEJLOVÁ, Tamara. Německé firmy pomáhají stavět „nový Mariupol“. Rekonstrukcí žije ruská propaganda.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-13].Dostupné online.
↑HARDING, Luke. ‘It’s like the USSR’: residents on life in Mariupol a year since Russian occupation.The Guardian [online]. 2023-05-18.Dostupné online.
_1.jpg)
