| Mario Scelba | |
|---|---|
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Křesťanská demokracie |
| Rodné jméno | Mario Scelba |
| Narození | 5. září1901 Caltagirone |
| Úmrtí | 29. října1991 (ve věku 90 let) Řím |
| Příčina úmrtí | trombóza |
| Alma mater | Univerzita La Sapienza |
| Profese | politik aadvokát |
| Commons | Mario Scelba |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Mario Scelba (5. září1901,Caltagirone,Catania –29. října1991,Řím) bylitalskýkřesťanskodemokratický akonzervativnípolitik. V letech1954–1955 byl premiérem Itálie. V letech1945–1947 ministrem pošt a komunikací, v letech1947–1953,1954–1955 a1960–1962 ministrem vnitra. Od roku 1969–1971 působil jakopředseda Evropského parlamentu.
Vystudovalpráva na Univerzitě vŘímě. Již předdruhou světovou válkou působil v Lidové straně (Partito Popolare Italiano), po válce se zapojil do vytváření nové strany Křesťanská demokracie (Democrazia Cristiana).
Narodil se naSicílii, odtud jeho pozdější politická přezdívka "Železný Sicilián", kterou si vysloužil především za tvrdé policejní zásahy proti levicovým demonstrantům a dělnickým protestům v době, kdy byl ministrem vnitra. Vytvořil zvláštní jednotku čítající 200 000 mužů pro zásahy na demonstracích známou jakoReparto Celere, jejímž symbolem se stalyjeepy, které používala. Známý je též jeho zákon, tzv.Lex Scelba, který potíral aktivitykomunistické strany aodborů. Během generální stávky roku1950 nechal Scelba pozatýkat 7000 lidí. Patřil rovněž k organizaciGladio, která plánovala partyzánskou válku po očekávané invaziVaršavské smlouvy na západě.
Zvláštní odpor vyvolal masakr na oslavách1. máje v sicilském městěPortella della Ginestra, při němž bylo zavražděno 11 lidí. Scelba událost vysvětloval jako nepolitický kriminální činmafie, posléze se však objevila obvinění, že policie na akci spolupracovala společně skrajní pravicí. Soud však zbavil Scelbu jakékoli odpovědnosti, přestože jeden z vrahů Gaspare Pisciotta svědčil o kontaktech přímo s ním. Když byl později Pisciotta nalezen mrtvý ve své cele (pitva ukázala otravustrychninem), vynořila se nová série pochybností akonspiračních teorií.
Scelba byl též proslulý svými extrémně konzervativními názory, například brojil proti líbání na veřejnosti, příliš odhalujícím plavkám či dokonce nahým sochám. Paradoxně však v mnoha oblastech patřil k levicovému křídlu své strany, věřil, že velkorysé sociální reformy (například pozemková) by mohly vzít komunistům půdu pod nohama.
Jeho metody často kritizovali i demokratičtí politici, ba i spolustraníci. K jeho oponentům uvnitř Křesťansko-demokratické strany patřili zejménaGiuseppe Pella aAmintore Fanfani, kteří se podepsali i na jeho pádu roku 1955. Po něm Scelba vedl pravicové křídlo strany a protestoval proti každé spolupráci s levicí, k níž se ovšem řada budoucích premiérů za Křesťansko-demokratickou stranu odhodlala.
Roku1958 Scelba nakonec založil vlastní konzervativní stranuCentrismo popolare.
| Předsedové Evropského parlamentu | ||
|---|---|---|
| Společné shromáždění, Parlamentní shromáždění | ||
| Parlament (jmenovaný) | ||
| Parlament (přímo volený) | ||