| Marie Laforêtová | |
|---|---|
.jpg) Marie Laforêtová v roce 1994 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Maïtena Marie Brigitte Doumenachová |
| Jinak zvaná | „Françoise They“, „Marie Laforêt“ |
| Přezdívky | „fille aux yeux d'or“ |
| Narození | 5. října1939 Soulac-sur-Mer,Gironde,  Francie |
| Úmrtí | 2. listopadu2019 (ve věku 80 let) Genolier,  Švýcarsko |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′44″ s. š.,2°23′37″ v. d.) |
| Žánry | pop music,world music |
| Povolání | zpěvačka,herečka |
| Aktivní roky | 1960–2008 |
| Manžel(ka) | Jean-Gabriel Albicocco Judas Azuelos Alain Kahn-Sriber Pierre Meyer Éric de Lavandeyra |
| Partner(ka) | Judas Azuelos |
| Děti | Lisa Azuelos Jean-Mehdi-Abraham Azuelos Debora Kahn-Sriber |
| Příbuzní | Thaïs Alessandrin (vnučka z dceřiny strany) Thaïs Alessandrin (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Marie Laforêtová, nepřechýleněMarie Laforêt, rodným jménemMaïtena Marie Brigitte Doumenach (5. října1939 –2. listopadu2019) bylafrancouzskázpěvačka aherečka.
Narodila se vSoulac-sur-Mer,Gironde. Během druhé světové války, když byl její otec v německém zajetí, žila s matkou a sestrou Alexandrou vCahors a ve městěLavelanet.Po druhé světové válce se rodina Doumenachových usadila veValenciennes, kde Maïtena navštěvovala katolickou střední školu. Po přestěhování rodiny do Paříže studovala v lyceu Jean-de-La Fontaine.
Byla pětkrát vdaná. Z manželství s Judasem Azuelosem měla dvě děti, dceru Lisu (* 1965) a syna Jeana-Mehdiho-Abrahama (* 1967). DceraLisa Azuelos je filmovou režisérkou a produkční. Z manželství s Alainem Kahn-Sriberem má dceru Éve-Marii-Deborah (* 1974), která vystudovala historii umění a se věnuje zejména literatuře.
V roce 1959 začala navštěvovat divadelní lekceRaymonda Rouleaua. V roce 1960 debutovala ve filmuReného ClémentaV plném slunci (Plein Soleil) po bokuAlaina Delona aMaurice Roneta. V témže roce se provdala za začínajícího režiséraJeana-Gabriela Albicocca, který ji v roce 1961 obsadil do hlavní ženské role svého debutového filmuDívka se zlatýma očima (La fille aux yeux d'or), natočenému podle stejnojmenné novelyHonoré de Balzaca. Tento film získal toho roku Stříbrného lva nafestivalu v Benátkách a Marii přezdívku „Dívka se zlatýma očima“. Tomuto filmu ještě předcházel snímekSaint Tropez Blues režiséraMarcela Moussyho, v němž zpívala titulní píseň.
V šedesátých letech účinkovala v 16 filmech, z nichž nejznámější jsouHonba na muže (La chasse a l'homme) z roku 1964,Prachy a smůla (Cent briques et des tuiles) aVojandy (Des filles pour l'armée) z roku 1965. Po roce 1967 dávala přednost hudební tvorbě. Jen v roce 1972 si zahrála královnu ve filmuPaleček a obr (Le Petit Poucet). K filmování se vrátila po roce 1977, kdy si ve filmechPolicajt nebo rošťák (Flic ou voyou) v roce 1979Veselé Velikonoce (Joyeuses Pâques) aMrchožrouti (Les morfalous) v roce 1984 zahrála po bokuJeana-Paula Belmonda. Mezi lety 1982 a 2008 (poslední filmLes Bureaux de Dieu) si zahrála v jednatřiceti filmech.
Titulní píseň filmuSaint Tropez Blues vyšla již v roce 1960 na singlu a lze ji považovat za začátek její pěvecké kariéry. V roce 1963 vydala čtyřiEP desky, ze kterých je považována za nejúspěšnější píseňLes Vendanges de l'Amour.
V letech 1964 až 1998 vydala 22 alb, 14 studiových a dvě živá alba ve francouzštině, 4 alba ve španělštině a po jednom v italštině a portugalštině. Dále v letech 1963 až 1970 vydala ve Francii 20 EP desek. V letech 1960 až 1988 vydala 13 singlů ve francouzštině, 9 singlů v italštině a dva singly v němčině.
Za její nejúspěšnější písně ze šedesátých let jsou považovány písněMon amour, mon ami aIvan, Boris et moi. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se snažila ve svých písních uplatňovat prvky světového folklóru a stala se tak přední propagátorkouworld music ve Francii, což se u její nahrávací společnosti nesetkalo s pochopením. Své tehdejší texty uváděla pod pseudonymem Françoise They. V sedmdesátých letech byly její nejúspěšnější písněViens, viens v roce 1973, což je coververze písněRain, Rain, Rain, kterou vydal téhož rokuSimon Butterfly, aIl a neigé sur Yesterday v roce 1977.
V roce 1977 se přestěhovala do Švýcarska a přerušila nahrávání, aby se mohla více věnovat spisovatelské činnosti a filmu. K nahrávání se vrátila v roce 1993 albemReconnaissances. V roce 1998 vyšlo její živé albumVoyage au long cours.
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůMarie Laforêt na francouzské Wikipedii aMarie Laforêt na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMarie Laforêt na Wikimedia CommonsOficiální kanál na YouTube –[1]
