| Marcus Daniell | |
|---|---|
_(48199313991).jpg) Marcus Daniell naFrench Open 2019 | |
| Stát | Nový Zéland Nový Zéland |
| Datum narození | 9. listopadu1989 (36 let)[1] |
| Místo narození | Masterton,Nový Zéland[1] |
| Výška | 191 cm[1] |
| Hmotnost | 78 kg[1] |
| Profesionál od | 2008 |
| Držení rakety | pravou rukou,bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 092 297USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 2–1 |
| Tituly | 0 ATP, 2 ITF |
| Nejvyšší umístění | 500. místo (21. července 2014) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 160–150 |
| Tituly | 5 ATP, 8 challengerů, 16 ITF |
| Nejvyšší umístění | 34. místo (29. ledna 2018) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2018,2021) |
| French Open | 3. kolo (2016) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2019) |
| US Open | 3. kolo (2016) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Olympijské hry |  bronz (2020) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2018) |
| Wimbledon | 3. kolo (2019) |
| US Open | 2. kolo (2021) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | 1. světová skupina (2021) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne20220605a5. června 2022 Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Marcus Daniell (* 9. listopadu1989Masterton) jenovozélandský profesionálnítenista,deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhuATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Nachallengerech ATP aokruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře a dvacet čtyři ve čtyřhře.[2]
Nažebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2014 na500. místě a ve čtyřhře v lednu 2018 na34. místě. Trénuje ho David Sammel.[1]
Vnovozélandském daviscupovém týmudebutoval v roce2010 kolombským prvním kolem2. skupiny asijsko-oceánské zóny protiSrí Lance, v němž s Danielem Kingem-Turnerem prohráli čtyřhru. Novozélanďané přesto zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 11–5 ve čtyřhře.[3]
Nový Zéland reprezentoval naLetních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde startoval vmužské čtyřhře s Michaelem Venusem na pozváníITF. Na úvod podlehli pozdějším kanadským semifinalistůmDanielovi Nestorovi aVaskovi Pospisilovi až v těsném tiebreaku rozhodující sady. Zúčastnil se také odloženýchHer XXXII. olympiády v Tokiu. Vdeblové soutěži vybojoval s Venusem bronzovou medaili po rozhodující výhře nad AmeričanyAustinem Krajickem aTennysem Sandgrenem.[4]
Od sezóny 2015 začal doživotně část výdělku věnovat na charitu. V roce 2020 založil charitativní nadaci High Impact Athletes směřující dary věrohodným organizacím, které pomáhají v oblastech extrémní chudoby a se znečištěným životním prostředím. V roce 2021 jej Asociace tenisových profesionálů ocenila jakoHumanitáře roku se ziskem ceny Arthura Ashe. V letech 2021–2022 byl členem Hráčské rady ATP.[5]
| Stav | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři v zápase o medaili | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Bronz | 30. července 2021 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Michael Venus |  Austin KrajicekTennys Sandgren | 7–6(7–3), 6–2 |
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 16. ledna 2010 | Auckland, Austrálie | tvrdý |  Horia Tecău |  Marcelo MeloBruno Soares | 7–5, 6–4 |
| Vítěz | 2. | 8. února 2015 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Artem Sitak |  Dominic InglotFlorin Mergea | 3–6, 6–4, [16–14] |
| Vítěz | 3. | 13. června 2015 | Stuttgart, Německo2 | tráva | Artem Sitak |  Oliver Marach Fabrice Martin | 6–7(4–7), 6–4, [10–8] |
| Finalista | 1. | 17. července 2016 | Bastad, Švédsko | antuka | Marcelo Demoliner |  Marcel GranollersDavid Marrero | 2–6, 3–6 |
| Finalista | 2. | 5. března 2017 | São Paulo, Brazílie | antuka | Marcelo Demoliner | Rogério Dutra da SilvaAndré Sá | 6–7(5–7), 7–5, [7–10] |
| Finalista | 3. | 27. května 2017 | Lyon, Francie | antuka | Marcelo Demoliner |  Andrés Molteni Adil Shamasdin | 3–6, 6–3, [5–10] |
| Finalista | 4. | 1. října 2017 | Čcheng-tu, ČLR | tvrdý | Marcelo Demoliner |  Jonatan Erlich Ajsám Kúreší | 3–6, 6–7(3–7) |
| Finalista | 5. | únor 2018 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Dominic Inglot |  Raven KlaasenMichael Venus | 7–6(7–2), 3–6, [4–10] |
| Finalista | 6. | říjen 2018 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) |  Wesley Koolhof | Luke BambridgeJonny O'Mara | 5–7, 6–7(8–10) |
| Vítěz | 4. | leden 2019 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Wesley Koolhof | Rajeev RamJoe Salisbury | 6–4, 7–6(8–6) |
| Finalista | 7. | duben 2019 | Budapešť, Maďarsko | antuka | Wesley Koolhof | Ken SkupskiNeal Skupski | 3–6, 4–6 |
| Finalista | 8. | květen 2019 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Wesley Koolhof | Dominic InglotAustin Krajicek | 4–6, 6–4, [4–10] |
| Finalista | 9. | leden 2020 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Philipp Oswald | Luke Bambridge Ben McLachlan | 6–7(3–7), 3–6 |
| Vítěz | 5. | říjen 2020 | Sardegna, Itálie | antuka | Philipp Oswald |  Juan Sebastián CabalRobert Farah | 6–3, 6–4 |
| Finalista | 10. | březen 2021 | Dauhá, Katar | tvrdý | Philipp Oswald |  Aslan KaracevAndrej Rubljov | 5–7, 4–6 |
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuMarcus Daniell na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMarcus Daniell na Wikimedia Commons