Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Mandát (politika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mandát (zlat.manu dare, pověřit, přikázat) v demokraciích znamená oprávnění a pravomoc poslance nebo jiného voleného funkcionáře, kterou mu svěřili voliči. Mandát je obvykle časově omezený.

Mandát poslance a senátora v ČR

[editovat |editovat zdroj]
Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Slib poslance i senátora podle článku 23 odst. 3 Ústavy České republiky

Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.

Článek 26 Ústavy České republiky

Mandátposlance isenátora vzniká zvolením a ověřuje jej mandátový a imunitní výbor příslušné parlamentní komory.

V systémech zastupitelské demokracie je mandát teoretickyvolný, to znamená, že poslanec (senátor) je vázán pouze svýmsvědomím. V systémech s poměrným zastoupením, kde si voliči vybírají mezikandidátkami politických stran, se ovšem tyto strany snaží udržovat jistou disciplínu a zavazovat své poslance (senátory), aby zastávali většinové nebo programové stanovisko své strany. V předválečnéČeskoslovenské republice až do roku 1938 se k tomu zvolení poslanci zavazovali tak zvaným reversem aVolební soud tuto praxi schválil.[1][2] Proto se někdy v takovém případě mluví ovázaném (imperativním) mandátu. PodleÚstavy České republiky je mandát volný, protože poslanci a senátoři jsou vázáni pouze svým svědomím. Přesto se každá politická strana snaží udržovat disciplínu a neposlušným hrozí například tím, že je příště na svoji kandidátní listinu nepostaví. Pokud je politický život dostatečně profesionalizován, je to poměrně účinná hrozba a poslance (senátora) fakticky váže.

Mandát zaniká především uplynutím volebního období či rozpuštěnímPoslanecké sněmovny. Kromě toho také tehdy, pokud poslanec či senátor odepře po zvolení složit slib nebo jej složí s výhradou, pokud pozbude státní občanství, pokud bude zvolenprezidentem či jmenovánsoudcem nebo pokud zemře. Mandátu se lze také výslovně vzdát, a to osobním prohlášením na schůzi příslušné parlamentní komory nebo prohlášením sepsaným ve forměnotářského zápisu, který bude doručen předsedovi parlamentní komory.

Ostatní

[editovat |editovat zdroj]

I u jiných volených funkcionářů se hovoří o mandátu jako o dočasném pověření k určité činnosti, napříkladstarosty, předsedy,rektora a podobně.[chybí zdroj] Lze jím rozumět také rozsah tohoto pověření, takže se může diskutovat o tom, zda příslušný funkcionář „k něčemu má (nebo nemá) mandát“.

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Pavel Molek:Poslanecké reversy vrací úder?!, Jiné právo, 2. ledna 2007
  2. Naléhavá interpelace poslance dra Charváta a soudr. vládě o porušení ústavy volebním soudem, Poslanecká sněmovna NS ČSR, 27. června 1923

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématumandát na Wikimedia Commons
  • TémaMandát ve Wikicitátech
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Politika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mandát_(politika)&oldid=24900911
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp