Malthusiánství nebolimalthusianismus (psáno téžmalthuziánství, malthuzianismus, malthuzianizmus) je směr vdemografii,ekonomii asociologii iniciovaný anglickým ekonomem apastorem,reverendemThomasem Robertem Malthusem. Původ má vMalthusově populační teorii z 18. století.[1] V té Malthus analyzuje, jaké faktory mají v přírodě vliv na početnost populace a následně aplikuje svou teorii i na budoucnostlidské evoluce.
Malthus ve své teorii stanovuje, že pokud se zlepšují možnosti využívání zdrojů prostředí a jiné faktory přitom populaci nelimitují (vizSoubojová kompetice), populační hustota i populace bude stoupat. Nicméně Malthus předpokládal, že exponenciální nárůst obyvatelstva bude v každé populaci neúnosný, takže druh samotný bude strádat.[2]
V duchubiologismu vychází malthusiánství z předpokladu, že základními faktory společenského života jsoubiologická potřeba jíst apohlavní vášeň, které jsou silnější než schopnost lidí opatřovat si potravu. Z toho vyplývá zaostávání výroby potravin zapopulačnímpřírůstkem, které Malthus chápal jako univerzální zákon podpořený četnýmistatistickými údaji. Působení tohoto jevu dle Malthuse znemožňuje podstatné zdokonalení společnosti. K absolutnímupřelidnění a hromadné smrtihladem nedochází jen díky překážkám zvyšujícímúmrtnost nebo snižujícímporodnost, jako jsounemoci,války a ostatní pohromy, které Malthus považuje za v zásadě pozitivní.
Malthus sám již vycházel ze soudobého pozorování, kdy po průmyslové revoluci docházelo v rozvinutých zemích k prudkému nárůstu populace. Malthusovy predikce se do dneška vyplnily do té míry, že populace stále stoupá, přestože v Západním světě je nebiologickými faktory jako individualizace regulována. Je známým faktem, že ve vzájemně propojeném (globalizovaném) světě se snáze šíříviry (zejména rostlin a zvířat) a nemoci a tento efekt stál za epidemiemi mezipůvodními Američany v Novém světě a je to patrně jeden z důvodů, proč se ve středověku začal šířitmor nebotyfus[nepřesný odkaz].[3]
Malthus se stal velice kontroverzní postavou už ve své době. Sám Charles Darwin ho hodnotil jako „velkého filozofa“. Lenin a Engels Malthusovu teorii odmítli, Lenin tvrdil například, že jde o snahu buržoazních ideologů obhájit kapitalismus.[2] Později se stal malthusianismus jedním z impulsů pro prvníeugenické myslitele. Mnoho kritiků Malthusovy teorie se domnívá, že malthusiánství lze dnes považovat v podstatě za zdiskreditované, protože v moderní době došlo k výraznému zvýšení zemědělských výnosů a zároveň k postupnému snižování porodnosti.[4]
Ještě v 60. letech 20. století (v době, kdy populační přírůstek vrcholil) na malthusiánství navázal Paul R. Ehrlich svou populární knihouPopulační bomba. Jeho katastrofické vize však nedošly naplnění.
Malthusiánství ovlivnilo myšlení např.H. Spencera,M. Webera,A. Webera,P. Sorokina čiCh. Darwina.
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.