Původ slova „Malta“ je nejistý. Nejčastěji je zmiňován řecký původ názvu, konkrétně ze slova μέλι („meli“, v překladu „med“). Řekové ostrov nazývali Μελίτη („Melite“, v překladu „med“ nebo „sladký jako med“), pravděpodobně kvůli jedinečnému Maltskému medu – žije zde totiž endemický druh včely.[18] Že by se mohlo jednat o řecký vliv doplňuje i fakt, že Řecko mělo na ostrov vliv už od roku 700 př. Kr.[19] a že v letech 395 až 870 Maltě vládla Byzantská říše.[19]
Další možný etymologický původ je fénický. Fénické jméno pro Maltu (Maleth) v překladu znamená „útočiště“[20] nebo „přístav“[21], což je možné interpretovat jako odkaz na množství zálivů a zátok, které se na ostrově nacházejí. Jméno městaMdina (hlavního města Malty v obdobístarověku) pochází od Římanů.
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Malty.
Chrám Ġgantija
Malta se může chlubit dějinami v trvání téměř 7 200 let. Keramika nalezená archeology například ve slavné jeskyniGħar Dalam (nedaleko dnešního městaBirżebbuġa) naznačuje, že maltské ostrovy byly poprvé osídleny okolo roku 5200 př. n. l. neolitickými lovci nebo farmáři, kteří připluli z ostrovaSicílie. Patrně šlo oSikany. Tito první obyvatelé vyhubili trpasličí hrochy (Hippopotamus melitensis), obří labutě (Cygnus falconeri) a trpasličí slony (Palaeoloxodon falconeri), unikátní pravěkou faunu, jejíž pozůstatky jsou nacházeny jen na Maltě a Sicílii. I fosílie těchto vyhynulých druhů byly nalezeny v Għar Dalam.[22][23]
Obyvatelstvo žilo vmatriarchální společnosti (jak dokazují idoly plodnosti). Buď tito první obyvatelé, nebo příslušníci kultury neznámého původu, jež je vytlačila (na tom mezi odborníky neexistuje shoda) vytvořili v období 4000-3500 př. n. l. záhadnou civilizaci zvanoumegalitická kultura na Maltě.[24] Vyznačovala se stavbou monumentálníchmegalitických chrámů. Je známo asi 45 těchto staveb, ale jen pět jich je dobře zachovalých:Tarxien,Ħaġar Qim,Mnajdra,Ġgantija (na ostrověGozo), a takéhypogeum (podzemní posvátný prostor) vHal Saflieni.[25] Nalezené nože naznačují, že v chrámech byly prováděny oběti zvířat, patrně bohyni plodnosti, jejíž sochy jsou dochovány v Národním muzeu archeologie ve Vallettě. K nejslavnějším patříSleeping Lady z hypogea či Maltská Venuše z Hagar Qim.[26][27][28] Civilizace z neznámých důvodů zanikla a předpokládá se, že pět set let poté (asi 2500 až 2000 př. n. l.) byl ostrov zcela neobydlen.
Ve 2. tisíciletí př. n. l. došlo k novému osídlení Malty, zřejmě opět ze Sicílie. Nové obyvatelstvo spalovalo své mrtvé a stavělodolmeny.[29] Zanechalo po sobě také záhadné „kolejnice“, anglickycart ruts.[30][31][32] Nejznámější z nich jsou takzvanéClapham Junction (Claphamské křižovatky) na jihu ostrova. Jedná se o paralelně probíhající stopy, vyryté do tvrdévápencové skály, až 70 cm hluboké s rozestupem mezi 110 a 140 cm.[33] Nejobvyklejší teorií o funkci těchto kolejnic je, že šlo o zavlažovací či naopak odvodňovací systém.
Mozaika v Domvs Romana
Kolem roku 1100 př. n. l. obsadili MaltuFéničané.[34] Dali jí i současné jméno (Malet znamená v překladu útočiště či útulek) a patrně i etnický základ – genetická studieAmerické univerzity v Bejrútu tvrdí, že starověké fénické geny má asi třetina Malťanů.[35][36] Zajímavostí je, že již s Féničany přišli i prvníŽidé, kteří tak mají na Maltě třítisíciletou historii.[37] Po roce 800 př. n. l. převzala bývalá fénická kolonieKartágo nadvládu nad západním Středomořím, a tím i nad Maltou.[38][39] Malta se stala její výspou v boji protihelénistické kolonizaci a nebyla tudížstarořeckou kulturou ovlivněna, byť existuje tradice tvrdící opak – která je založena už na ztotožněníHomérem zmíněného ostrovaOgygia sGozem.[40][41]Antickému vlivu se ale nakonec Malta neubránila, neboť vdruhé punské válce byla roku 218 př. n. l. obsazenaŘímem, pod vedením konzulaTiberia Sempronia Longa.[42] Římané ostrov přičlenili ke svéprovincii Sicílie. Díky Římanům máme nejstarší písemné zmínky o Maltě, psal o níCicero,Plinius starší a zvláštěDiodóros Sicilský, který chválil její přístavy, bohatě zdobené domy a kvalitu textilních výrobků.[43] Nejdůležitější památkou na římskou éru jsou ruiny starořímského městaMelite, zejména pak tzv.Domvs Romana, objevený roku 1881, s velmi dobře zachovalými podlahovými mozaikami.[44]
Majmúnahův kámen, jedna ze stop arabské nadvlády
Křesťanství na ostrov dle tradice proniklo již sPavlem z Tarsu při jeho ztroskotání v roce 60 (veSkutcích apoštolů se o ostrově mluví jako oMelitene), ale skutečně doložený je průnik až z 2. století.[45] Po rozdělení Římské říše spadala Malta podzápadní říši. Po pádu Říma přišlo mezivládíVandalů (454-464) aOstrogótů (464-533), poté připadla MaltaByzanci, především díky byzantskému generáloviFlaviovi Belisarovi, který Ostrogóty roku 533 porazil.[46] Obyvatelstvo si ale nedalo plně vnutitvýchodní ritus.
V roce 870 Maltu obsadiliArabové, konkrétnětuniská dynastieAghlabovců.[47] Jejich vyplenění ostrova bylo tak absolutní, že muselo dojít k jeho znovuosídlení kolonisty ze Sicílie, která byla v té době již pod arabskou nadvládou. Došlo pak ke značnéislamizaci obyvatelstva.[48] Malta v arabských rukou hrála význačnou roli v obchodu, zvláště sotroky. Arabové vybudovali rovněž známé hradbyMdiny.[49] Stopu zanechali také na jazykové úrovni, dnešnímaltština má arabský základ a je počítána ksemitským jazykům.[50][51]
Kolem roku 1090 Maltu dobylinormanští vládciSicílie (Roger I. Sicilský,Roger II. Sicilský) a připojili ji ke svémusicilskému království. Tradiční výklad říká, že to byl Roger I., kdo Malťanům daroval svůj červeno-bílý prapor, z vděčnosti za pomoc při boji s Araby, a že ten je základem i dnešní maltské vlajky. Roku 1192 se Malta stala hrabstvím, prvními hrabaty bylijanovštíkorzáři, vybraní i proto, aby místní obyvatelstvo militarizovali a připravili na obranu.[52] Brzy hraběcí stolec převzaliŠtaufové, drželi ho do roku 1266. Roku 1224 došlo k vyhnání Arabů a celá křesťanská mužská populace z italskéhoCelana byla naopak přemístěna na Maltu. V roce 1249 bylo zbývající muslimské obyvatelstvo donuceno přestoupit na křesťanství. Po krátkém francouzském mezivládí připadla Malta roku1282aragonské koruně (později španělské). Jejíbarcelonská dynastie ostrov kontrolovala do roku 1409. V roce 1429 Maltu krátce okupovaliMaurové.
V roce1530 ostrov konečně získal křesťanský vojenský (Maltézský) řádJohanitů, pod vedením jeho tehdejšího velmistraPhilippa Villierse de L'Isle-Adam. Johanité měli chránit Evropu před vpádemOsmanů.[53] Potřebovali nový azyl, když byli v roce 1522 vyhnáni zRhodu osmanskou armádou. CísařiSvaté říše římské pak rytíři platili symbolický ročnítribut v podobě jednoho maltézského sokola. Roku 1565 se po čtyřměsíčnímvelkém obležení za cenu obrovských ztrát podařilo odrazit vojska Osmanského sultánaSulejmana I.[54][55] Nečekané vítězství nad pětinásobnou přesilou je dodnes zdrojem maltské národní hrdosti.
Ostrov byl po této válce téměř zničen, a tak velmistrJean Parisot de La Valette nechal vystavět nové městoValletta.[56] Po porážce Osmanů se stát ocitl ve zvláštní situaci národnostní a jazykové pestrosti. Johanitský řád se podle jazykové hranice rozdělil na francouzskou, italskou, anglickou, německou, aragonskou, kastilskou a portugalskou část, přičemž každý z těchto podřádů si postavil vlastní sídlo (tzv.auberge).[57] Johanité dali roku 1574 zřídit ve Vallettě i proslulou nemocniciSacra Infermeria, jednu z největších a nejslavnějších ve středověké Evropě (roku 1979 proměněnou v kongresové centrum).[58][59] Zlatý věk ostrova skončil v 18. století, kdy byl oslaben vliv Osmanské říše, v důsledku čehož evropské mocnosti přestaly vidět smysl v tom platit Johanitskému řádu „za ochranu“.
V roce1798 obsadil MaltuNapoleon, při svévýpravě do Egypta.[60] Malťané, nespokojení s úpadkovou érou pod johanitskou vládou, ho přivítali jako osvoboditele. 12.–18. června 1798 bydlel Napoleon v Palazzo Parisio ve Vallettě. Zrušil všechnyfeudální výsady inevolnictví a dal občanská právaTurkům aŽidům. Ustavilzákoník a reformoval veřejné školství.[61] Poté odjel do Egypta, stále vnímán jako hrdina. Malá posádka, kterou na ostrově zanechal, si však místní svými excesy a krutostmi, zejména drancováním kostelů, znepřátelila.[62] Obyvatelstvo odpovědělo osmiměsíčním povstáním. O pomoc povstalci požádaliSicilské království, které zase požádalo o pomoc Brity. Britský kapitán Alexander Ball Francouze z Malty roku 1800 úspěšně vypudil, čímž začala britská éra Malty.[63] Formálního začlenění Malty do své říše dosáhli Britové vPařížské mírové smlouvě roku1814.
Památník událostí z roku 1919
Britové vzápětí zrušili samosprávný orgánUniversitá, což se nelíbilo především místní elitě, která začala revoltovat zvláštním „kulturním“ způsobem – odmítala mluvitanglicky a hovořila striktněitalsky. Toto jazykové rozštěpení existuje na Maltě dosud. Jinak ale Britové ostrov postupně modernizovali, industrializovali a nechali mu i určitou samostatnost – roku 1849 dostali Malťané například první ústavu.[64] Po otevřeníSuezského průplavu v roce 1869 se cena Malty ležící na půli cesty meziGibraltarským průlivem a Egyptem zvýšila, stala se pro britské obchodní lodě důležitou zastávkou na cestě doIndie. V první světové válce se pro Brity Malta stala neocenitelnou základnou ve Středozemním moři. Malťané ovšem za války značně trpěli a reakcí bylo povstání v roce 1919, které bylo britskou armádou krvavě potlačeno (tzv.Sette Giugno).[65] Situaci se Britové pokusili uklidnit svoláním prvního parlamentu a prvními demokratickými volbami v roce 1921. Prvním maltským premiérem se stalJoseph Howard. Jenže ve 30. letech začaly ve volbách vítězit proitalské síly, takže Britové několikrát výsledek voleb zrušili, suspendovali ústavu a vrátili Maltu de facto do pozice klasickékolonie.
Rozbombardovaná Valletta roku 1942
V průběhudruhé světové války byla Malta pro Brity opět důležitým bodem, jelikož ležela na strategickém místě, které umožňovalobritskému letectvu napadat zásobovací konvojeAfrikakorpsu.[66] Německo-italské letectvo se snažilo Maltu jako leteckou základnu zničit během soustředěných náletů, které poškodily velkou část budov na ostrově (bylo jich přes tři tisíce a patřila k nim i slavná opera, nikdy již nepostavená znovu[67]). Tato událost vešla do historie jakobitva o Maltu.[68] Malta odolala i díky tajnému podzemnímu velitelství, takzvaným Lascarisovým válečným místnostem vyhloubeným ve vápencové skále asi 40 metrů pod povrchem.[69] Spojenci odtud řídili nejen obranu ostrova, ale i všechny operace ve Středomoří. GenerálEisenhower odtud řídilinvazi na Sicílii. Dnes jde o turistickou atrakci. V dubnu1942 byl maltskému lidu za zásluhy udělenJiřího kříž, který dodnes zdobí vlajku a státní znak Malty. Kolektivní udělení tohoto řádu bylo unikum až do roku 1999.
Po válce vděční Britové obnovili samosprávu aparlamentarismus. Nejsilnější politickou silou byla, jako i jinde v poválečné Evropě, místnílabouristická strana. Ta byla v zásadě probritskou.[70] Jenže labouristy ochromily vnitřní rozpory, což učinilo rozhodující silouNacionalistickou stranu (Partit Nazzjonalista), jež vznikla na bázi předválečné proitalské strany. Ta měla jasný cíl: samostatnost. 20. srpna 1962 vůdce Nacionalistické stranyGeorge Borg Olivier oficiálně požádal Spojené království o nezávislost. Britové souhlasili za podmínky, že se pro nezávislost Malťané vysloví vreferendu. To se konalo roku 1964 a jasná většina hlasujících zvolila samostatnost. Když došlo k dohodě, že britská námořní vojska budou moci užívat nadále maltské přístavy, byl 21. září 1964 vyhlášen nezávislý maltský stát.[71] Prvním premiérem nezávislého státu byl Olivier, druhým pak labouristaDom Mintoff, který řídil maltský kabinet třináct let.
Hlavou státu zůstal britský panovník, zastupovaný guvernérem, avšak13. prosince1974 se Malta prohlásilarepublikou s voleným prezidentem jako hlavou státu. Prvním prezidentem se stalAnthony Mamo. Malta zůstala jen členem britskéhoSpolečenství národů (Commonwealth of Nations).[72] Později museli britští vojáci z Malty odejít a Malta vyhlásilaneutralitu.
Podrobnější informace naleznete v článku Maltská vlajka.
Maltská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma svislými pruhy, bílým a červeným. V horním rohu je umístěno šedé (stříbrné), červeně lemované britské vyznamenáníJiřího kříž s nápisem FOR GALLANTRY (českyZa statečnost).[78][79]
Maltský státní znak je tvořen stříbrně a červeně polcenýmštítem. V (heraldicky) pravém, stříbrném poli je v horním rohu britské vyznamenáníJiřího kříž s nápisem FOR GALLANTRY. Na štítu je položena zlatá hradební koruna s výpadovou brankou a pěti věžemi. Štít obepínají (heraldicky) vpravo větévkaolivovníku s plody a vlevo větévkapalmová. Obě ratolesti jsou dole pod štítem svázány bílou, vespod červenou, stuhou nesoucí černý nápis REPUBBLIKA TA’ MALTA (českyMaltská republika).[79]
Maltské souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři 95 km jižně odSicílie a 290 km východně odTuniska. Malta je rozlohou nejmenší státEvropské unie. Skládá se z následujících obydlených ostrovů:
Převážná většina pobřeží všech ostrovů je skalnatá. Povrch se skládá z různých druhů propustnéhovápence, který se extenzivně používá jako stavební materiál. Nejvyšším bodem jeTa' Dmejrek (253 m). Geograficky i geologicky náleží Malta k Evropě, byť v minulosti byla obvykle řazena k Africe. V roce 2017 se do moře zřítil skalní útvarAzurové okno, který patřil mezi největší geologické atrakce Malty.[81]
Na ostrově nejsou žádné trvale existující řeky a jezera, ty se vytvoří jen v nejintenzivnějším období dešťů. Malta má proto silně omezené zásobysladké vody – podle údajů OSN je na vodu nejchudší zemí na světě. Zásobování obyvatelstva vodou je uskutečňováno dnes celkem čtyřmi stanicemi na úpravu mořské vody, parky a zemědělství užívají dešťovou vodu a částečně vodu zestudní; ještě v osmdesátých letech byla velká část spotřeby vody kryta jejím dovozem z Itálie.[82]
Klimatické prostředí je podleKöppenovy klasifikace určeno jakohorké středomořské podnebí.[83] Vyznačuje se mírným, vlhkým zimním obdobím a horkým létem s prakticky žádnými vodními srážkami. Průměrná roční teplota je 23 °C během dne a 15,5 °C v noci. Nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším srpen. Valletta má nejteplejší zimy ze všech hlavních měst Evropy, s průměrnou teplotou 15 °C.Sníh je velmi neobvyklý a když napadne, jde o velkou atrakci, jako například v roce 2014.[84] Průměrná roční teplota moře je 20 °C. Pod tuto průměrnou úroveň neklesne teplota pobřežního moře od června až do listopadu.[85] To je obrovská devíza pro turistický ruch a zakládá to pověst maltských pláží.
Skalní chrpa, národní rostlina Malty
Jak je pro ostrovy typické, je Malta domovem řadyendemických (jinde se nevyskytujících) druhů rostlin.[86] Maltskou národní rostlinou je od roku 1973skalní chrpa (Cheirolophus crassifolius). Vyskytuje se jen na Maltě a roste především na západních útesech, které zdobí svými výraznými růžovofialovými květy.[87] Endemitem byla takéfiala šedivá, byť se díky pěstování v okrasných zahradách v 19. století rozšířila do volné přírody i jinde po Evropě. Podobně byl zavlečen na kontinentstarček stříbrný (Jacobaea maritima), který se stal oblíbenou okrasnou rostlinou zejména v Británii. Z dřevin jsou pro Maltu typickéolivovník evropský,rohovník obecný ("karob"),fíkovník smokvoň,dub cesmínovitý aborovice halepská. To jsou původní druhy. Z nepůvodních se rozšířilyblahovičník ("eukalyptus"),akácie aopuncie mexická. Vzhledem k velké hustotě zalidnění je ovšem maltskábiodiverzita značně ohrožená.[88]
Bývalá britská kolonie Malta získala nezávislost21. září1964 a 13. prosince 1974 se prohlásila nezávislou republikou, zůstala však i nadále členemBritského společenství národů (Commonwealth of Nations). Od 1. května 2004 je Malta členemEvropské unie.
Malta jeparlamentní republikou. Její politický systém je, vzhledem k britskému vlivu v minulosti, silně ovlivněnwestminsterským systémem. V čele státu stojí nominálněprezident republiky, volený prostou většinoujednokomorovým parlamentem na pětileté období. Prezident jmenujepředsedu vlády a podílí se na složení vlády. V minulosti se však ukázalo, že vůdce jedné z obou hlavních stran, který se zpravidla stává i předsedou vlády, určuje, kdo bude zvolen prezidentem, a tudíž zajišťuje i své jmenování předsedou vlády. Parlament má 65 členů. Volby doparlamentu (Kamra tar-Rapprezentanti) se podle ústavy konají nejméně každých pět let. Volí se ve třinácti volebních obvodech nazývanýchdistretti elettoral. Pokud strana získá absolutní většinu hlasů, ale nemá většinu křesel, dostane tato strana přidělena další křesla, aby byla zajištěna parlamentní většina. Všechny parlamentní volby mají na Maltě tradičně velice těsné výsledky a obě hlavní strany se u vlády pravidelně střídají. Volební účast je tradičně vysoká, Malta drží rekord ve volební účasti mezi státy bez povinného hlasování (z let 1960 a 1995).
Prezidentkou republiky byla od 4. května 2014Marie-Louise Coleiro Preca.[89] Její mandát skončil v roce 2019 a novým prezidentem se stalGeorge Vella. Předsedou vlády je pak od ledna 2020Robert Abela, který po rezignaci nahradilJosepha Muscata. Poslední parlamentní volby proběhly 26. března 2022 a již potřetí za sebou vyhrála Strana práce se ziskem 55,1 % hlasů.
Malta je rozdělena na pětregionů:Centrální region,Region Gozo,Severní region,Jihovýchodní region aJižní region (regiony vznikly roku 1993, původně byly tři, roku 2009 byly dva regiony rozděleny a počet se tak ustálil na pěti). Každý region má regionální výbor (maltskyKumitat Reġjonali), který se skládá z předsedy, místopředsedy, výkonného tajemníka a 10 až 14 členů. Od roku 1993 se Malta dále administrativně dělí do 68 takzvanýchlokálních výborů (local council), které jsou voleny jednou za tři roky.
Již před získáním nezávislosti byla maltská politika dominována dvěmapolitickými stranami: socialistickou a neutralisticky zaměřenouStranu práce (Partit Laburista,MPL jako zkratka proMaltese Labour Party) a konzervativníNárodní stranu (Partit Nazzjonalista, odtud zkratkaPN). Ostatní strany nemají větší politický význam.[90] Třetí nejsilnější stranou je Demokratická alternativa (Alternattiva Demokratika,AD), obdoba evropských „Zelených“.
S politickými stranami se v minulosti střídalo i zaměření maltské zahraniční politiky. Zatímco se konzervativní PN orientovala jednoznačně na Západ, tedy na Evropskou unii, udržovala Labour Party tradičně dobré styky nejen seSovětským svazem, ostatními zeměmiRVHP aČínou, ale i se svými arabskými sousedy, mimo jiné s Libyí, a zasazovala se za neutralitu Malty a proti členství v Evropské unii. Od roku 1987 je Malta podle své ústavy neutrální.
Postoj Malty k členství v Evropské unii byl odvislý od postoje dvou velkých politických stran. Maltská konzervativní stranaNationalist Party byla pro členství,Labour Party (a některé odbory) zase zásadně proti. Každá změna vlády tedy s sebou přinesla i zvrat v otázce vstupu. První žádost o členství podala Malta roku 1990. Po vítězstvíLabour Party ve volbách roku 1996 Malta žádost o členství stáhla. Po předčasných volbách roku 1998, kdy opět zvítězila Nationalist Party, byla žádost obnovena.
O vstupu Malty do Evropské unie bylo rozhodnuto na konferenci v Kodani 13. prosince 2002. V referendu o členství 8. března 2003 se 53,65 % voličů vyslovilo pro členství. V rámci rozšíření Evropské unie o deset států se tak 1. května 2004 Malta stala členem Evropské unie a vystřídala Lucembursko na místě nejmenšího členského státu. Malta přijala 1. ledna 2008 místo původnímaltské liry za novou měnu euro.
Hospodářství Malty je ovlivněno skutečností, že souostroví nemá žádné přírodní zdroje, mimo to pak v důsledku mizivé vegetace trpí i nedostatkem spodní vody (lesní porost byl vymýcen již za dob Féničanů).
Zemědělská půda na MaltěMalta Freeport
Zemědělství, především rostlinná výroba, se soustřeďuje hlavně na poněkud zelenější ostrov Gozo, přesto se musí zelenina dovážet, hlavně v letní suché sezóně. Tradičnírybolov se provádí stále ještě zastaralým způsobem hlavně jako pobřežní lov; roli zde hraje i skutečnost, že vody v okolí Malty jsou již delší dobu vyloveny. Nejen část rybího masa, ale i mnoho ostatních masných výrobků se proto dováží.
Průmyslová výroba, která vyrábí z velké části i pro vývoz, se soustřeďuje především na strojírenské výrobky, elektroniku, stavbu a opravu lodí, textil; jistých úspěchů bylo v devadesátých letech dosaženo i v oblasti zásobování vodou a elektrickým proudem.
V oblastislužeb stojí na prvním místě turistický ruch. V současné době navštěvuje Maltu přes milion turistů ročně – tedy daleko více, než činí vlastní obyvatelstvo; turistika se na HDP podílí zhruba 35 procenty. Předpandemií covidu Malta dosáhla v oblasti turismu svého vrcholu – v prvních devíti měsících roku 2019 ji navštívilo rekordních 2,1 milionu turistů.[91] To je zhruba čtyřnásobek počtu usedlých obyvatel. Turisty však lákají nejen památky a pláže, stále více rozvíjejícím odvětvím je také tzv. zdravotnický turismus.[92] Zejména pro Brity se stala Malta destinací tohoto druhu.[93] Oblíbenou turistickou atrakcí je takéPepkova vesnice, původně filmová kulisa posléze přeměněná v zábavní park zaměřený na pop-kulturní postavičkuPepka námořníka.[94]
V zahraničním obchodu připadá 60 až 70 procent vývozu a dovozu naNěmecko,Francii,Itálii,USA aVelkou Británii. V dovozu činí značnou položku potraviny a fosilní zdroje na výrobu elektřiny.
Malta Freeport vMarsaxlokku je jedním z největších přístavů kontejnerové námořní dopravy v Evropě.[95] Jediným mezinárodním letištěm v zemi jeLetiště Malta. Leží asi 5 km jihozápadně od Valletty, v místě bývalé základnyRAF Luqa. Slouží jako uzel pro společnostiKM Malta Airlines a takéRyanair (respektive její diviziMalta Air). KM Malta Airlines je národní dopravce. Na silnicích se, vzhledem k britskému vlivu v minulosti, jezdí na Maltě vlevo. Navzdory nevelké rozloze ostrova je vlastnictví automobilu velmi obvyklé – hustota provozu je čtvrtá nejvyšší v EU.[96]
Většina obyvatel Malty žije na hlavním ostrově Malta, zde převážně v městských aglomeracích. Vzhledem k malé rozloze činí hustota zalidnění téměř 1 321 obyvatel na km² (největší v Evropské unii a osmá největší na světě). Přes 90 procent obyvatel žije v městech. Přibližně 3 procenta obyvatel jsou cizinci. Téměř stejný počet obyvatel žije nastálo v zahraničí (v Kanadě, Austrálii a také USA). Na rozdíl od hlavního ostrova má Gozo více zeleně a spíše zemědělský ráz s příslušnou strukturou obyvatelstva, zároveň i menší hustotu obyvatel. Comino je obydleno jen v turistické sezóně (hosté jednoho hotelu, jinak mimo sezónu zde žijí plus minus čtyři obyvatelé).
přirozený růst obyvatelstva: 1,2 procent
průměrný věk obyvatelstva: celkový 38 let, muži 36,6 a ženy 39,5 roků
porodnost: 10,09 na 1 000 obyvatel
úmrtnost: 7,91 na 1 000 obyvatel
dětská úmrtnost: 5,69 na 1 000 živě narozených
průměrný věk dožití: 76,39 let u mužů, 80,43 let u žen
(číselné údaje: stav koncem roku 2003)
Interrupce na Maltě je nezákonná. Je to jediný členský stát Evropské unie s úplným zákazem úmyslnýchpotratů. Neexistují žádné výjimky, včetně případůznásilnění neboincestu.[97][98] Do manželství mohou Malťané vstoupit od 16 let. Možnost uzavřít manželství před osmnáctým rokem využívají tradičně zejména maltské dívky.
Památník veFlorianě upomínající na migrační vlnu z Malty po druhé světové válce
O původním obyvatelstvu z megalitické doby existují jen domněnky. Osídlení dnešním obyvatelstvem začíná kolem roku 2000 př. n. l., poté, co byla Malta zhruba 500 let neobydlena. Podle jedné stále neověřené teorie byla Malta osídlena ze Sicílie, přičemž v průběhu dalšího vývoje došlo částečně ke smíšení obyvatelstva s jinými národy.
Od počátku 21. století zaznamenala Malta významný nárůst migrace. Populace narozená v cizině vzrostla mezi lety 2005 a 2020 téměř osminásobně. Největší část představují Britové, na Maltě tráví závěr života hodně britských důchodců, zejména veSliemě. Dále nejvíce do země migrujíItalové, Libyjci aSrbové. Růst migrace rychle vytlačil ceny nemovitostí a nájemného, čímž se zhoršila dostupnost bydlení. Zajímavostí je, že poměrně nedávno Malta čelila úplně opačnému problému, v letech 1948 až 1967 z ní emigrovalo 30 procent populace – 57,6 % do Austrálie, 22 % do Spojeného království, 13 % do Kanady a 7 % do Spojených států.[99] Maltské úřady dokonce pomáhaly emigrantům s náklady na cestu.
V lednu 2014 začala Malta udělovat občanství za příspěvek ve výši 650 000 eur plus investice. Tato praktika tzv. zlatého pasu vedla ke kritice, že Malta takto umožňuje získat přístup do Evropské unie pochybným podnikatelům z různých koutů světa.[100]
Od konce 20. století se Malta stala tranzitní zemí pro migrační trasy z Afriky do Evropy. Situace se stala dramatickou a Malta přijala několik opatření, které posléze kritizovaly lidskoprávní organizace. IEvropský soud pro lidská práva nakonec shledal, že zadržování migrantů ze strany Malty bylo svévolné a porušovaloEvropskou úmluvu o lidských právech.[101]
Úřední řečí na Maltě jemaltština (Malti) aangličtina.[102] Článek 74 Ústavy však uvádí, že „... pokud dojde k jakémukoli rozporu mezi maltským a anglickým zněním jakéhokoli zákona, má přednost maltský text.“ V roce 2012Eurobarometr zjistil, že 97 procent maltské populace považuje maltštinu za mateřský jazyk. 89 procent populace mluví rovněž anglicky, 66 procentitalsky a 17 procentfrancouzsky.[103] Tato rozšířená znalost několika jazyků činí Maltu jednou z nejvíce mnohojazyčných zemí v Evropské unii. Znalost italštiny posilují oblíbené italské televizní sítěRAI aMediaset.
Maltština je semitskou řečí, která se vyvinula z arabštiny. V průběhu vývoje však byla silně ovlivněna také románskými jazyky (hlavně italštinou) a angličtinou. Maltština je jedinou semitskou řečí, která používá latinskou abecedu, obohacenou o několik vlastních písmen. Je také jedinou semitskou řečí, která má status oficiálního jazyka Evropské unie. I název Malta se vyvinul z původně fénických a později arabských jmen, která se pro ostrov používala:Malet,Melita,Maltacheum a další, což znamenalo pravděpodobně bezpečný přístav.
Nejstarším doloženým textem v maltštině je báseňIl-Kantilena, připisovanáPietru Caxarovi a pocházející z 15. století.[104]
Většina obyvatel Malty jsoukřesťané. Druhý článek ústavy Malty určujekatolicismus jakostátní náboženství, což se odráží v různých prvcích maltské kultury. V ústavě se také píše, že výuka katolického náboženství na maltských školách je povinná. Zároveň jsou tam ale pasáže garantující náboženskou svobodu.
Na Maltě existuje 364 kostelů, což odpovídá poměru jeden kostel na tisíc obyvatel. Vzhledem k počtu obyvatel má Malta rovněž víc kněží, mnichů a jeptišek než jakýkoliv jiný stát na světě s výjimkou Vatikánu. Prvním maltským světcem a údajně i prvním biskupem bylSvatý Publius, jehož měl dle legendy léčit sv. Pavel. Sídlit měl v jeskyni v Rabatu, nyní známé jako „jeskyně sv. Pavla“ (v jejím okolí byly nalezeny archeologické důkazy o křesťanských pohřbech a rituálech ze 3. století). Jeskyně patří k nejstarším známým místům křesťanského uctívání na ostrově. Svatý Publius je patronem Malty spolu s Pavlem aSvatou Agátou (dříve v češtině označovanou jako Háta). Významnou náboženskou osobností bylGeorge Preca. PapežBenedikt XVI. hosvatořečil 3. června 2007.[105] Dalšího významného knězeNazju FalzonablahořečilJan Pavel II. dne9. května2001.[106]
Židovská populace na Maltě dosáhla svého vrcholu ve středověku za vlády Normanů. V roce 1479 se však Malta a Sicílie dostaly pod aragonskou vládu aDekret z Alhambry z roku 1492 přinutil všechny Židy opustit zemi a zanechat na ostrově téměř všechen majetek. Jen několik desítek maltských Židů tehdy konvertovalo ke křesťanství, aby mohli zůstat v zemi. Dnes existuje na ostrově jeden židovský sbor.[107]
Na Maltě též existuje jedna muslimská mešita: Mariam Al-Batool. Z odhadovaných 3 000 muslimů na Maltě je přibližně 2250 cizinců, 600 občanů je naturalizovaných a asi 150 je maltských rodáků.
V průzkumu, který provedl deníkMalta Today, se 4,5% populace prohlásilo zaateistu neboagnostika, což je jedno z nejnižších čísel v Evropě. Podle průzkumuEurobarometru provedeného v roce 2019 se však počet ateistů od roku 2014 do roku 2018 zdvojnásobil. Lidé bez vyznání jsou ovšem údajně objektem diskriminace. Výroční zpráva organizaceHumanists International o svobodě myšlení za rok 2015 kvůli tomu zařadila Maltu do kategorie „závažná diskriminace". Významným pokrokem bylo, když byl v roce 2016 zrušen zákon orouhání.[108]
Z ptačí perspektivy se zdá, že celý severovýchod hlavního ostrova Malty pozůstává z jednoho jediného velkého města. Tento dojem klame, především v důsledku velmi rychlé výstavby za posledních přibližně třicet let. Hranice jednotlivých měst této aglomerace jsou rozeznatelné pouze z místních popisných tabulek. K největším a nejznámějším městům patří:
Valletta (často nesprávně nazývané La Valletta), hlavní město; pozůstává především z historické pevnosti
Birkirkara, největší město (2002: 22 334 obyvatel)
Mdina, bývalé hlavní město s historickým centrem, dnes také zvané „tiché město“ (je přístupné jen pro pěší), s živým předměstím Rabat
Victoria (dříve také a dnes částečně:Rabat), hlavní město ostrova Gozo
takzvaná „Tři města“ (The Three Cities), jak se nazývají městaVittoriosa (takéBirgu),Senglea aCospicua, ležící oproti Vallettě na východní straně zálivuGrand Harbour
Marsaxlokk, rybářský přístav, známý velkým počtem tradičních člunůluzzu
Světové proslulosti dosáhl spisovatelFrans Sammut či komiksový tvůrceJoe Sacco, který se proslavil seriály o historických událostech.[109] Ke známým spisovatelům patří rovněž "maltský bard"Dun Karm[110] čiMark A. Sammut. Představitelem současné maltské literatury je napříkladImmanuel Mifsud.[111] Je čtyřnásobným držitelem maltské národní literární ceny a v roce 2011 mu byla za autobiografickou knihuVe jménu Otce (i Syna) udělenaCena Evropské unie za literaturu.[112] Novinářskou legendou se stalaDaphne Caruana Galiziaová. Poté, co odhalila a kritizovalakorupci ve vládě,nepotismus,praní špinavých peněz, vazby mezi maltským onlinehazardním průmyslem aorganizovaným zločinem nebo popsalaázerbájdžánský vliv na Maltě, se 16. října 2017 stala obětíatentátu, když byla v jejím vozidle odpálena bomba.[113] To vzbudilo mezinárodní pozornost a vlnu kritiky, otřáslo to i maltským politickým životem. Šestnáctého každého měsíce se na Maltě scházejí občané, aby si vraždu novinářky připomněli.[114] Největším a nejvlivnějším deníkem na ostrově jsouTimes of Malta.Maltská národní knihovna byla založena již roku 1776.
Nejznámějšími hudebními skladateli jsouNicolas Isouard aGirolamo Abos. Jistého věhlasu dosáhl i operní pěvecJoseph Calleja. Nejznámější styl maltské lidové hudby se nazývágħana. V roce 2021 byl zapsán na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.[115]Divadlo Manoel založené roku 1731 je třetím nejstarším stále činným divadlem v Evropě. Je mj. domovskou scénou Maltské filharmonie.
Vývoj malířství na Maltě silně ovlivnilCaravaggio, který tam 15 měsíců pobýval.[116] Dva z nejznámějších jeho obrazů,Stětí Jana Křtitele aSvatý Jeroným, jsou k vidění dodnes právě na Maltě, v konkatedrále sv. Jana. Caravagiem byl silně ovlivněn napříkladMattia Preti, nejvýznamnějšíbarokní malíř působící na ostrově.[117] Poté, co se stal rytířem Řádu sv. Jana, odcestoval v roce 1659 na Maltu a většinu zbytku svého života strávil tam. Přeměnil interiér katedrály sv. Jana v obrovskou sérii obrazů o životě a mučednictvísv. Jana Křtitele (1661-1666). Na Maltě najdeme také mnoho obrazů Pretiho v soukromých sbírkách a ve farních kostelech. Namaloval na Maltě i svůj známý obrazDaňový peníz. Významnými sochaři byliMelchiorre Cafà aLorenzo Gafà. V oblasti lidového umění má velkou tradicimaltézská krajka (bizzilla).[118][119]
Ve světě nejznámějším maltským vědcem je psychologEdward de Bono.
Hlavní vzdělávací a vědeckou institucí jeMaltská univerzita, studenty často zvaná jen Melit. Založena byla roku 1769 velmistremManuelem Pintem da Fonseca, avšak navazuje na starší jezuitskou kolej (Collegium Melitense) z roku 1592 (jezuité byli z Malty vypuzeni roku 1768). Studuje na ní okolo 11 tisíc studentů[123], což je vzhledem k počtu obyvatel velmi vysoké číslo. Zahraniční studenti tvoří asi desetinu. PodleQS World University Rankings z roku 2023 je Maltská univerzita 800-1000. nejkvalitnější na světě (tedy zhruba na úrovniČeské zemědělské univerzity v Praze,Mendelovy univerzity v Brně,Technické univerzity v Liberci neboUniverzity v Hradci Králové).[124][125] Hlavní sídlo univerzity není ve Vallettě, ale veMsidě. Univerzita má ale několik kampusů po celé Maltě (též v Marsaxlokku, vXewkiji nebo ve Vallettě).
Hned vedle kampusu ve Msidě sídlí také Mezinárodní ústav námořního práva, založený v roce 1988Mezinárodní námořní organizací.
Maltská mužská reprezentace vodních pólistů se od roku 2016 pravidelně účastní závěrečného turnaje mistrovství Evropy.Stevie Camilleri se stal dokonce nejlepším střelcem šampionátu v roce 2016.[137] Před druhou světovou válkou se pólisté dvakrát zúčastnili i olympijského turnaje.
Mužský i ženský basketbalový národní tým si vede velmi dobře v mistrovství malých států, muži ho vyhráli v roce 2018[138], ženy ho vyhrály dokonce třikrát (2008, 2010, 2016).[139] Ragbistická reprezentace (rugby league) byla v roce 2022 desátá v žebříčku světové federace.
Z individuálních sportovců vynikl hráčkulečníkuTony Drago, finalistaScottish Open z roku 1997 a desátý hráč světového snookerového žebříčku v sezóně 1998/99. Později přesedlal napool, kde si připsal dvě vítězství vMosconi Cupu s výběrem Evropy.[140]
Velkou, již více než dvousetletou, tradici má veslařský závod Maltská národní regata, který se každý druhý rok koná v Grand Harbour ve Vallettě. Termín závodu je 31. březen, nebo 8. září. V obou případech jde o maltské státní svátky, jeden připomíná nezávislost a odchod Britů, druhý vítězství nad Osmany roku 1565. Jde o velký lidový svátek, závod sedmi místních družstev na speciálních lodích sledují tisíce lidí.[141][142]
Maltská kuchyně je velice rozmanitá, neboť byla ovlivněna mnoha kuchyněmi, předevšímitalskou abritskou kuchyní, v menší míře téžarabskou,španělskou,francouzskou aprovensálskou kuchyní. Převažuje tu typická středomořská strava. Připravují se pokrmy z ryb (okoun, mečoun, tuňák) a mořských plodů (chobotnice). Italská pizza a těstoviny jsou nabízeny všude. Maltským národním jídlem jeStuffat tal-fenek,[143] dušený králík na víně s brambory nebo těstovinami a zeleninou. Nejoblíbenější rybou je lampuki (také nazývaná mahi-mahi nebo dorado). Je to menší ryba, která se konzumuje především na podzim, kdy migruje kolem Maltských ostrovů. Tradiční je využití listového těsta plněného mnoha surovinami, čerstvým sýrem ricottou, hráškem, špenátem nebo čokoládou. Oblíbený je křupavý a nadýchaný maltský chlébftira. Bulky chleba se rozřezávají a plní se rajčatovou pastou nebo olivovým olejem, rajčaty, olivami, tuňákem, česnekem nebo kapary. Vliv italské kuchyně se projevuje využitím těstovin a konzumací pizzy. Oblíbeným dezertem jeimqaret, sladké těsto plněné datlemi, nebo maltský nugát, obvykle s mandlemi nebo lískovými oříšky. Oblíbený je i sycený nealkoholický nápoj z hořkých pomerančů apelyňku zvanýkinnie.
↑Malta and Sicily: Miscellaneous research projects. Redakce Bonanno, Anthony. [s.l.]: Officina di Studi Medievali, 2008.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 May 2012.ISBN978-88-88615-83-7.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CREATIVEMALTA.GOV.MT.Draft National Strategy for the Cultural and Creative Industries – Creative Malta. [s.l.]: [s.n.]Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 July 2013.Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Flags, Symbols and their uses. [s.l.]: Department of Information of MaltaDostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 June 2015.Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ First inhabitants arrived 700 years earlier than thought.Times of Malta [online]. 2018-03-19 [cit. 2024-04-08].Dostupné online. (anglicky)
↑Profil země [online]. BBC [cit. 2011-07-24].Dostupné online. (anglicky)
↑ Should the George Cross still be on Malta’s flag?.Times of Malta [online]. 2012-04-29 [cit. 2024-04-08].Dostupné online. (anglicky)
↑CENTRE, UNESCO World Heritage. Ħal Saflieni Hypogeum.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2024-04-08].Dostupné online. (anglicky)
↑CENTRE, UNESCO World Heritage. City of Valletta.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2024-04-08].Dostupné online. (anglicky)
↑Malta before history: the world's oldest free-standing stone architecture. Příprava vydání Daniel Cilia. Sliema (Malta): Miranda 440 s.ISBN978-99909-85-08-5. (anglicky)
↑CENTRE, UNESCO World Heritage. Megalithic Temples of Malta.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2024-04-08].Dostupné online. (anglicky)
↑Jedinečná včelí populace na Maltě [online]. [cit. 2011-07-24].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-19. (anglicky) – neplatný odkaz !
↑abDepartment of Information [online]. [cit. 2011-07-24].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-25. – neplatný odkaz !
↑Malta 1565: last battle of the Crusades. Příprava vydání Tim Pickles, Christa Hook. London: Osprey Military 96 s. (Osprey military campaign series).ISBN978-1-85532-603-3. (anglicky)
↑ Renaming Malta the Republic of Phoenicia.Times of Malta [online]. 2011-10-01 [cit. 2024-04-09].Dostupné online. (anglicky)
↑DESPOTT, G. Excavations at Ghar Dalam (Dalam Cave), Malta..The Journal of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 1923, roč. 53, s. 18–35.Dostupné online [cit. 2023-04-13].ISSN0307-3114.doi:10.2307/2843749.
↑SINCLAIR, George. Ghar Dalam and the Eurafrican Land Bridge..The Journal of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 1924, roč. 54, s. 261–275.Dostupné online [cit. 2023-04-13].ISSN0307-3114.doi:10.2307/2843721.
↑ŠTĚPÁNEK, Vít. Megality na Maltě: starší než egyptské pyramidy.TÝDEN.cz [online]. 2009-07-20 [cit. 2021-02-08].Dostupné online.
↑ASTLEY, H. J. Dukinfield. Notes on the Hypogeum at Hal-Saflieni, Malta..The Journal of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 1914, roč. 44, s. 394–396.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN0307-3114.doi:10.2307/2843362.
↑CRABBEN, Jan van der. The Sleeping Lady.World History Encyclopedia [online]. [cit. 2023-04-12].Dostupné online. (anglicky)
↑CASSAR, Paul. Medical Votive Offerings in the Maltese Islands.The Journal of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 1964, roč. 94, čís. 1, s. 23–29.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN0307-3114.doi:10.2307/2844444.
↑ROUNTREE, Kathryn. The Case of the Missing Goddess: Plurality, Power, and Prejudice in Reconstructions of Malta's Neolithic Past.Journal of Feminist Studies in Religion. 2003, roč. 19, čís. 2, s. 25–43.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN8755-4178.
↑EVANS, John D. The ‘Dolmens’ of Malta and the Origins of the Tarxien Cemetery Culture.Proceedings of the Prehistoric Society. 1957-03, roč. 22, s. 85–101.Dostupné online [cit. 2023-04-14].ISSN2050-2729.doi:10.1017/S0079497X00017187. (anglicky)
↑HUGHES, Karel J. Persistent Features from a Palaeo-Landscape: The Ancient Tracks of the Maltese Islands.The Geographical Journal. 1999, roč. 165, čís. 1, s. 62–78.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN0016-7398.doi:10.2307/3060511.
↑GROUCUTT, Huw S. The morphological variability of Maltese ‘cart ruts’ and its implications.Journal of Archaeological Science: Reports. 2022-02-01, roč. 41, s. 103287.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN2352-409X.doi:10.1016/j.jasrep.2021.103287. (anglicky)
↑MOTTERSHEAD, Derek; PEARSON, Alastair; SCHAEFER, Martin. The cart ruts of Malta: an applied geomorphology approach.Antiquity. 2008-12, roč. 82, čís. 318, s. 1065–1079.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN0003-598X.doi:10.1017/S0003598X00097787. (anglicky)
↑MRZENA, Tomáš. Tajemství zkamenělých kolejí: Kdo a proč vytvořil na Maltě podivné rýhy?.Deník.cz. 2014-10-13.Dostupné online [cit. 2021-02-08].
↑NEGBI, Ora. Early Phoenician Presence in the Mediterranean Islands: A Reappraisal.American Journal of Archaeology. 1992, roč. 96, čís. 4, s. 599–615.Dostupné online [cit. 2021-02-08].ISSN0002-9114.doi:10.2307/505187.
↑ One-third Of Maltese found to have ancient Phoenician DNA.The Malta Independent [online]. 2007-09-11 [cit. 2023-04-14].Dostupné online.
↑WILFORD, John Noble. Researchers examine genetic links to ancient Phoenicians.The New York Times. 2008-10-30.Dostupné online [cit. 2023-04-14].ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ Malta Virtual Jewish History Tour.www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2023-04-14].Dostupné online.
↑ An overview of Punic Malta.Times of Malta [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑SAGONA, Claudia; GREGORY, Isabelle Vella; BUGEJA, Anton.Punic Antiquities of Malta and Other Ancient Artefacts Held in Ecclesiastic and Private Collections. [s.l.]: Peeters Publishers 312 s.Dostupné online.ISBN978-90-429-1703-3. (anglicky) Google-Books-ID: VIW26McQf4sC.
↑BONANNO, Anthony. The tradition of an ancient Greek colony in Malta.www.academia.edu. 1983-01-01.Dostupné online [cit. 2023-04-12].
↑VELLA, John. Homer’s Ogygia: An Imaginary or a Historiography?.Athens Journal of History - Volume 3, Issue 1 – Pages 49-70 [online]. [cit. 2023-04-12].Dostupné online.
↑VELLA, Horatio Caesar Roger. The Islands of Malta and Gozo in Greek and Roman History and Literature.Literatūra. 2021, roč. 63, čís. 3, s. 58–73.Dostupné online [cit. 2023-04-12]. (anglicky)
↑LOWE, Benedict. A Most Notable Dwelling: The Domus Romana and the Urban Topography of Roman Melite.Open Archaeology. 2021-01-01, roč. 7, čís. 1, s. 37–50.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN2300-6560.doi:10.1515/opar-2020-0121. (anglicky)
↑BUHAGIAR, Mario. St. Paul's Shipwreck and Early Christianity in Malta.The Catholic Historical Review. 2007, roč. 93, čís. 1, s. 1–16.Dostupné online [cit. 2021-02-08].ISSN0008-8080.
↑Byzantine Malta [online]. CultureMalta.org, 2018-03-15 [cit. 2021-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑GRIMA, Joseph F. It happened this month: The Arab conquest of Malta in 870.Times of Malta [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑GRIMA, Noel. Did Malta remain Christian under Muslim rule? - A controversy reignited.The Malta Independent [online]. 2015-06-06 [cit. 2023-04-12].Dostupné online.
↑KYNČL, Jakub. Tiché město už asi nikdy nebude tišší.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-02-08].Dostupné online.
↑AGIUS, Dionisius A. Maltese: A Semitic and Romance Language.al-'Arabiyya. 1980, roč. 13, čís. 1/2, s. 14–27.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN0889-8731.
↑AGIUS, Dionisius A. A Semitic Maltese Inventory with a Possible Siculo-Arabic Intervention.Zeitschrift für Arabische Linguistik. 1981, čís. 6, s. 7–15.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN0170-026X.
↑CASTILLO, Dennis Angelo.The Maltese Cross: A Strategic History of Malta. [s.l.]: Greenwood Publishing Group 288 s.Dostupné online.ISBN978-0-313-32329-4. (anglicky) Google-Books-ID: i5ns5LNtoiUC.
↑SOMMER, Jiří. Spása poutníků aneb Maltézští rytíři na cestě dějinami.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-02-22 [cit. 2021-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑HAINALL, David. Za velkým obléháním Malty nestál Hitler, ale Mustafa Paša a maltézští rytíři.Zoom magazin [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné online.
↑BALBI, Francesco; CORREGGIO, Francisco Balbi di.The Siege of Malta, 1565. [s.l.]: Boydell Press 226 s.Dostupné online.ISBN978-1-84383-140-2. (anglicky) Google-Books-ID: l8luF8lm3DgC.
↑ZAMMIT, Andre. Valletta and the system of human settlements in the Maltese Islands.Ekistics. 1986, roč. 53, čís. 316/317, s. 89–95.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN0013-2942.
↑FRELLER, Thomas. „The very Glory of Malta”: Das Ordenshospital „La Sacra Infermeria” auf Malta als Denkmal frühneuzeitlicher Karitas und Medizingeschichte.Medizinhistorisches Journal. 1995, roč. 30, čís. 1, s. 51–59.Dostupné online [cit. 2023-04-14].ISSN0025-8431.
↑PALMER, Russell.Captives, Colonists and Craftspeople: Material Culture and Institutional Power in Malta, 1600–1900. [s.l.]: Berghahn Books 286 s.Dostupné online.ISBN978-1-78920-778-1. (anglicky) Google-Books-ID: fYlDzQEACAAJ.
↑GRIMA, Joseph F. Malta's invasion by the French in 1798.Times of Malta [online]. 2022-06-12 [cit. 2023-04-12].Dostupné online. (anglicky)
↑XUEREB, Charles. Bonaparte wrote Malta’s first political and social constitution in Valletta.Times of Malta [online]. 2021-05-02 [cit. 2023-04-12].Dostupné online. (anglicky)
↑CASTILLO, Dennis. "... The Knights Cannot Be Admitted": Maltese Nationalism, the Knights of St. John, and the French Occupation of 1798-1800.The Catholic Historical Review. 1993, roč. 79, čís. 3, s. 434–453.Dostupné online [cit. 2021-02-08].ISSN0008-8080.
↑GREGORY, Desmond.Malta, Britain, and the European Powers, 1793-1815. [s.l.]: Fairleigh Dickinson Univ Press 380 s.Dostupné online.ISBN978-0-8386-3590-2. (anglicky) Google-Books-ID: zSWuCsxS1QcC.
↑MARSH, Norman S. Review of The Maltese Constitution and Constitutional History since 1813.The International and Comparative Law Quarterly. 1995, roč. 44, čís. 3, s. 718–725.Dostupné online [cit. 2021-02-08].ISSN0020-5893.
↑VELLA, Matthew; AZZOPARDI, Karl. Why 1919 is important: ‘It was the first time the Maltese bit the hand that fed them’.MaltaToday.com.mt [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑AUSTIN, Douglas.Malta and British Strategic Policy, 1925-43. [s.l.]: Psychology Press 286 s.Dostupné online.ISBN978-0-7146-5545-1. (anglicky) Google-Books-ID: gVCnO3dwh_wC.
↑GRYGERA, Filip. Zničené katedrály, opery i mešity. Památky, které podlehly válkám.Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-03-09 [cit. 2023-04-13].Dostupné online.
↑GROVE, Eric. World Wars: The Siege of Malta in World War Two.www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑NERAD, Filip. Maltu, rozlohou menší než Praha, nedobyli za druhé světové války Němci, ani Italové. Na obraně ostrova se hojně podílely i Češky.Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2022-07-20 [cit. 2023-04-13].Dostupné online.
↑DOWDALL, J. Mintoff's Malta: Problems of Independence.The World Today. 1972, roč. 28, čís. 5, s. 189–195.Dostupné online [cit. 2021-02-08].ISSN0043-9134.
↑MANN, Andrea. September 20, 1964: Malta declares its independence from the UK.BT.com [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-14. (anglicky)
↑DOBIE, Edith. Malta and Her Place in the Commonwealth.The Western Political Quarterly. 1956, roč. 9, čís. 4, s. 873–883.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN0043-4078.doi:10.2307/444503.
↑ Studenou válku ukončili až Bush s Gorbačovem.ČT24 [online]. Česká televize, 2009-12-02 [cit. 2023-04-12].Dostupné online.
↑ Malta summit ends Cold War, 1989.BBC Archive [online]. [cit. 2023-04-12].Dostupné online. (anglicky)
↑ABELA, Anthony M. Shaping a National Identity: Malta in the European Union.International Journal of Sociology. 2005, roč. 35, čís. 4, s. 10–27.Dostupné online [cit. 2021-02-08].ISSN0020-7659.
↑ Ostrovní státy Malta a Kypr přijaly euro.Lidovky.cz [online]. 2008-01-02 [cit. 2023-04-12].Dostupné online.
↑ab Maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová se stala novou předsedkyní Evropského parlamentu.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-03-07].Dostupné online.
↑DINERSTEIN, Eric; OLSON, David; JOSHI, Anup. An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm.Bioscience. 2017-06-01, roč. 67, čís. 6, s. 534–545. PMID: 28608869PMCID: PMC5451287.Dostupné online [cit. 2023-04-13].ISSN0006-3568.doi:10.1093/biosci/bix014.PMID28608869.
↑ Azurové okno se zřítilo do moře, ikona Malty je definitivně pryč.iDNES.cz [online]. 2017-03-08 [cit. 2023-04-12].Dostupné online.
↑ Malta: water scarcity is a fact of life.European Environment Agency.Dostupné online [cit. 2023-04-13]. (anglicky)
↑Malta. [s.l.]: Central Intelligence AgencyDostupné online. (anglicky)
↑ Readers report snowflakes in many localities around Malta.The Malta Independent [online]. 2014-12-31 [cit. 2023-04-13].Dostupné online.
↑ Malta’s Climate | MaltaWeather.com.web.archive.org [online]. 2015-10-16 [cit. 2023-04-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-16.
↑THAKE, M. A. The Biogeography of the Maltese Islands, Illustrated by the Clausiliidae.Journal of Biogeography. 1985, roč. 12, čís. 3, s. 269–287.Dostupné online [cit. 2023-04-13].ISSN0305-0270.doi:10.2307/2844999.
↑ Maltese Biodiversity under threat.The Malta Independent [online]. 2011-02-13 [cit. 2023-04-13].Dostupné online.
↑Presidents of Malta [online]. [cit. 2015-10-26].Dostupné online.
↑CINI, Michelle. A Divided Nation: Polarization and the Two-Party System in Malta.South European Society and Politics. 2002-06-01, roč. 7, čís. 1, s. 6–23.Dostupné online [cit. 2023-04-13].ISSN1360-8746.doi:10.1080/714004966.
↑Malta braced for record number of tourists in 2019 [online]. 2019-11-07 [cit. 2023-04-13].Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-03. (anglicky)
↑ATTARD, Lorraine. The future contribution of medical tourism in the Maltese islands : evaluation of key challenges and opportunities.www.um.edu.mt. 2016.Dostupné online [cit. 2023-04-13]. (anglicky)
↑ Malta popular with UK medical tourists.web.archive.org [online]. 2009-12-16 [cit. 2023-04-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-16.
↑LHOŤAN, Lukáš. Malta jinak: Po stopách ithackého krále Odyssea, ale i Pepka námořníka.Reflex.cz [online]. 2020-01-17 [cit. 2023-04-14].Dostupné online.
↑ Malta Freeport embraces the future.Times of Malta [online]. 2022-07-10 [cit. 2023-04-13].Dostupné online. (anglicky)
↑SAMMUT, M.; SAVONA-VENTURA, C. Petrol lead in a small island environment.The International Journal of Risk & Safety in Medicine. 1996, roč. 9, čís. 1, s. 33–40. PMID: 23512022.Dostupné online [cit. 2023-04-12].ISSN0924-6479.doi:10.3233/JRS-1996-9104.PMID23512022.
↑ Malta: The only EU country where abortion is illegal leaves women scared.BBC News. 2022-08-11.Dostupné online [cit. 2023-04-13]. (anglicky)
↑ Mladé Malťanky jsou zoufalé. Kvůli potratům jsou z nich ‚zločinci‘, země interrupci legálně neumožňuje.Lidovky.cz [online]. 2020-06-13 [cit. 2023-04-13].Dostupné online.
↑JONES, Huw R. Modern Emigration from Malta.Transactions of the Institute of British Geographers. 1973, čís. 60, s. 101–119.Dostupné online [cit. 2023-04-13].ISSN0020-2754.doi:10.2307/621508.
↑ EU to warn about crime risks from passport selling schemes in Malta and Cyprus.The Malta Independent [online]. 2019-01-22 [cit. 2023-04-13].Dostupné online.
↑PAGGIO, Patrizia; GATT, Albert.The languages of Malta. Berlin: Language Science PressDostupné online.ISBN978-3-96110-070-5. DOI: 10.5281/zenodo.1181783.
↑ Europeans and their languages.Europeansources.info [online]. [cit. 2023-04-13].Dostupné online.
↑ Talk on Caxaro’s poem Kantilena.Times of Malta [online]. 2016-09-27 [cit. 2023-04-13].Dostupné online. (anglicky)
↑ 3 June 2007: Canonization of the Blesseds: Giorgio Preca, Szymon di Lipnica, Karel van Sint Andries Houben and Marie Eugénie de Jésus Milleret | BENEDICT XVI.www.vatican.va [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné online.
↑ Jubilee Pilgrimage to Greece, Syria and Malta: Mass with Beatifications - "Granaries" of Floriana, Malta (9 May 2001) | John Paul II.www.vatican.va [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné online.
↑VASSALLO, Harry. A map of faith in Malta.archive.maltatoday.com.mt [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné online.
↑ Malta still discriminating against the non-religious - report - timesofmalta.com.web.archive.org [online]. 2016-12-10 [cit. 2021-02-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-10.
↑THIELMAN, Sam. So you'd like to get into highbrow comics. Here's where to start.the Guardian [online]. 2015-12-17 [cit. 2021-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑GROMBÍŘ, Jakub. Historie splněného slibu.KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-24.
↑ Immanuel Mifsud receives European literature prize.Times of Malta [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑ Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI.iDNES.cz [online]. 2017-10-17 [cit. 2021-02-08].Dostupné online.
↑JIŘÍ PASZ. Je šestnáctého – Malťané si jako každý měsíc připomínají zavražděnou novinářku. Vrazi dosud nebyli odhaleni.Deník N.Dostupné online [cit. 2021-02-08].
↑JONES, Jonathan. Caravaggio's dark heart in Malta.the Guardian [online]. 2012-04-06 [cit. 2021-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑CALLEJA, Claudia. How a Mattia Preti painting returned to Malta 200 years after it disappeared.Times of Malta [online]. [cit. 2021-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑AZZOPARDI, Consiglia.Maltese Lace: History & Mystery : Four Centuries of Bizzilla. [s.l.]: Kite 574 s.Dostupné online.ISBN978-99957-50-84-8. (anglicky) Google-Books-ID: b4pWzQEACAAJ.
↑ Malta.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-02-09].Dostupné online. (anglicky)
↑ Maltese Catacomb Complexes.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-02-09].Dostupné online. (anglicky)
↑KILLGROVE, Kristina. Ancient Catacombs On Malta Reveal Christians, Jews, And Pagans Were Buried Together.Forbes [online]. 2018-09-28 [cit. 2023-04-14].Dostupné online. (anglicky)
↑ Student Statistics by F/I/C/S, Course & Route - 2019/0.web.archive.org [online]. 2020-08-16 [cit. 2023-04-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-16.
↑ University of Malta.Top Universities [online]. [cit. 2023-04-13].Dostupné online. (anglicky)
↑ QS World University Rankings 2023: Top Global Universities.Top Universities [online]. [cit. 2023-04-13].Dostupné online. (anglicky)
↑ Aj Malta má svojho Messiho. Je malý, rýchly a vie bodať.sportnet.sme.sk [online]. [cit. 2021-02-09].Dostupné online. (slovensky)
↑ Malta - Record International Players.www.rsssf.com [online]. [cit. 2021-02-09].Dostupné online.
↑ UEFA Awards | The UEFA Jubilee 52 Golden Players.www.rsssf.com [online]. [cit. 2021-02-09].Dostupné online.
↑ Soccer-Hungary savaged in media after Malta humiliation.ESPN.com [online]. 2006-10-12 [cit. 2023-04-14].Dostupné online. (anglicky)
↑ Defeat away to Malta condemns Hungary to new low.www.thetimes.co.uk.Dostupné online [cit. 2023-04-14].ISSN0140-0460. (anglicky)
↑ Malta senzačně vyhrála, Slováci jen remizovali.Lidovky.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2023-04-14].Dostupné online.
↑ Malta national football team: record v Belgium.11v11.com [online]. [cit. 2023-04-14].Dostupné online.
↑ Malta si vyšlápla v přípravě na Ukrajinu, Německo remizovalo v Dánsku.ČT sport [online]. Česká televize, 2017-06-06 [cit. 2023-04-14].Dostupné online.
↑JŮZEK, Martin. Malta, zimní říše českého fotbalu. Hrubý i Frýdek by tu mohli dělat průvodce.Karlovarský deník. 2023-01-11.Dostupné online [cit. 2023-04-14].
↑ Sliema set to sign Czech Svoboda.Times of Malta [online]. 2006-06-01 [cit. 2023-04-14].Dostupné online. (anglicky)
↑ Za krále jsem byl na Maltě před rokem, přiznává trenér Fitzel.Sport.cz [online]. 2009-06-04 [cit. 2023-04-14].Dostupné online.
↑ Steven Camilleri top-scorer at European Waterpolo Championships, triumph for Serbia.The Malta Independent [online]. 2016-01-23 [cit. 2023-04-14].Dostupné online.[nedostupný zdroj]
↑ Malta claim maiden title.FIBA.basketball [online]. 2018-07-01 [cit. 2023-04-14].Dostupné online. (anglicky)
↑ Women's national basketball team wins gold at Small Countries European Championship.Times of Malta [online]. 2016-07-03 [cit. 2023-04-14].Dostupné online. (anglicky)
↑MIFSUD, Terrence. The Legendary Life of Tony Drago Now Turned Stage Play.Oh My Malta [online]. 2022-03-03 [cit. 2023-04-14].Dostupné online. (anglicky)
↑ Here's why you'll love the spectacular regatta, Malta's national boat racing event.www.guidememalta.com [online]. [cit. 2023-04-14].Dostupné online. (anglicky)
↑BORG, Chris.The Maltese Rowing Regatta - A 200 year tradition [online]. 2022-03-16 [cit. 2023-04-14].Dostupné online. (anglicky)
↑ Malta food and drink guide.World Travel Guide [online]. [cit. 2020-02-29].Dostupné online. (anglicky)
.jpg)
.jpeg)
_01_ies.jpg)
.svg)
