Prodejny luxusního zboží si zakládají na designu.Nákupní centrumLimbecker Platz v Německu.Kita-Minemachi, TokioMozartovy koule-shop, Salzburg
Maloobchod je způsob prodeje zpravidla menšího objemu zboží konečnému spotřebiteli – tedy obchod v malém měřítku. Protikladem maloobchodu jevelkoobchod, který představuje prodej a distribucizboží ve velkém měřítku, často právě do maloobchodní prodejní sítě.
Za počátek maloobchodu lze považovat distribucizboží prostřednictvím ranýchtrhů, na kterýchobchodníci odbývali své zboží řádově již před několika tisíci lety.
Prostředí maloobchodu se vyznačuje vysokým stupněmhospodářské konkurence (závislé na sortimentu) a významným tlakem na snižování spotřebitelských cen. Právě spotřebitelské ceny jsou v maloobchodu klíčovým nástrojem. Významnou roli však hrají i ostatní faktory, jako je:
a mnoho dalších. Ty tvoří jakousi „přidanou hodnotu“, podle které se koneční zákazníci rozhodují, u koho budou nakupovat. V závislosti na daném oboru a sortimentu se nemusejí rozhodovat čistě podle ceny, ale i podle ostatních faktorů (luxusu, prestiže,značce, aktuální módy, různých bonusů, soutěží, předchozí pozitivní zkušenosti, atd.).
Maloobchod se od velkoobchodu liší i v osobě kupujícího, kterým je koncový zákazník s typickým „spotřebním chováním“, tj. rozhodováním dle různých kritérií, který výrobek si koupí. U většiny zboží neexistují smlouvy, ve kterých by se zákazník předem zavazoval odebírat stanovený počet zboží po určitou dobu, nebo na pravidelné bázi (jak to je běžné u velkoobchodu).
Stejně tak na rozdíl od velkoobchodu neexistuje žádný „dominantní zákazník“, podle kterého by dodavatel (výrobce) mohl odhadovat objem výroby pro pokrytí poptávky, potažmo optimalizaci zisku.
V roce 2021 bylo 15 největších maloobchodních firem v Česku ovládáno subjekty z Nizozemí (podíl tržeb 42 %), Německa (19 %), Rakouska (17 %) a Česka (13 %).[1]
