Malajsie[pozn. 1] je stát vjihovýchodní Asii, který je rozdělenJihočínským mořem na dva geografické celky:Malajský poloostrov a Východní Malajsii na ostrověBorneo. Poloostrovní Malajsie má pozemní a námořní hranici sThajskem a námořní hranici seSingapurem,Vietnamem aIndonésií. Východní Malajsie má pozemní hranici sBrunejí aIndonésií a námořní hranici sFilipínami a Vietnamem. Oba celky mají podobnou krajinu, pobřežní roviny zvedají do kopců a vysokých hor, většinu země pokrývátropický deštný les. Panuje zdetropické rovníkové podnebí, horké a vlhké po celý rok. Malajsie skládá se ze 13 států a tří federálních území, na ploše 331 000 km² žije 35 milionů obyvatel.[1] Hlavním a největším městem jeKuala Lumpur,Putradžája je sídlem federální výkonné a soudní moci,[3] mezi další velká města patříKajang, Seberang Perai,Subang Jaya a Klang. Malajsie je etnicky a jazykově rozmanitá země, hlavní skupiny obyvatel tvoříMalajci (57 %),Číňané (23 %), Indové (7 %), úředním jazykem jemalajština, druhým aktivním jazykem je angličtina Dále se zde vyskytuje 111 živých domorodých jazyků.[4]Oficiálním náboženstvím jeislám, který vyznávají necelé dvě třetiny obyvatel, 19 % obyvatel se hlásí kbuddhismu, 9 % kekřesťanství a 6 % khinduismu.
Země má svůj původ v malajských královstvích, která od 18. století podléhalaBritskému impériu spolu s britskýmprotektorátemPrůlivové osady. Běhemdruhé světové války byloBritské Malajsko spolu s dalšími blízkými britskými a americkými koloniemi okupovánoJaponským císařstvím.[5] Po třech letech okupace byl Malajský poloostrov v roce 1946 krátce sjednocen jako Malajský svaz, a to až do roku 1948, kdy byl restrukturalizován jako Malajská federace. Země získala nezávislost v srpnu 1957. V září 1963 se nezávislé Malajsko spojilo s tehdejšími britskými korunními koloniemi Severní Borneo, Sarawak aSingapur a vznikla Malajsie. V srpnu 1965 byl Singapur z federace vyloučen a stal se samostatnou, nezávislou zemí.[6]
NázevMalajsie vznikl spojením slova „malaio“ ařecko-latinské přípony „-σία/-sia“,[7] což lze přeložit jako „země Malajců“.[8] Malajské slovomelayu lze odvodit ztamilských slovmalai aur, která znamenají ‚hora‘, respektive „město, země“.[9] SlovoMalayadvipa používalistaroindičtí obchodníci pro označeníMalajského poloostrova.[10][11][12][13][14] Kromě těchto hypotéz se slovomelayu (nebomlayu) mohlo ve staré malajštině/javánštině používat pro označení „rychlosti nebo stálého běhu“. Tento výraz vznikl pro označení silného proudu řeky Melayu naSumatře.[15] Název později pravděpodobně převzalo království Melayu, které existovalo v 7. století na Sumatře.[16]
Portugalská pevnost A Famosa z 16. stoletíJaponci dobývajíKuala Lumpur roku 1942
Známky osídlení člověkem moderního typu pocházejí z období před 40 000 lety, nejstaršími obyvateli byliNegritové.[17] Další osadníci a obchodníci přicházeli z Indočíny,Indie a z jižníČíny a postupně vytvořili do konce 1. století prosperující obchodní společnost, která však nevytvořila větší centralizovaný stát.[18] Byla rovněž pod silným vlivem Číny i Indie. Díky indickému vlivu místní obyvatelé přijalibuddhismus ahinduismus. Největší rozmach těchto náboženství lze zaznamenat mezi 7.–13. stoletím, díky námořní velmoci (thalasokracii)Šrívidžaja, která měla hlavní sídlo vPalembangu naSumatře (dnes součástIndonésie) a Malajsie se ocitla pod jejím silným vlivem.[19]Islám se začal šířit ve 14. století. V jeho šíření sehrál klíčovou úlohuMalacký sultanát, který roku 1402 založil sultánParamešvára, jenž byl původně uprchlým posledním králem královstvíSingapura, které neodolalo tlakuAjutthajského království a říšeMadžapahit.[20] Malacký sultanát je prvním významným státem, který měl sídlo na území dnešní Malajsie. Hlavním městem se stalaMalakka. Paramešvára učinil z Malakky centrum obchodu, především s kořením, čínským porcelánem ahedvábím. Zpočátku byl islám jen náboženstvím vládnoucí elity, později však panovníci začali vyžadovat ikonverze obyvatelstva. Nárůst konvertitů je patrný zvláště ve druhé polovině 15. století. Islámskou zemí je Malajsie dodnes. Kolem roku 1500 moc a sláva Malackého státu kulminovaly, tehdy ovládl veškerý námořní obchod v oblasti.
Roku 1511 však byla Malaka dobytaPortugalci, čímž byla zahájena éra evropskéhokolonialismu v jihovýchodní Asii.[21] Roku 1641 dobyli MalakkuNizozemci, kteří v zemi zůstali téměř 200 let. S Nizozemci ovšem obchod s kořením začal upadat.[22] Roku 1795 dočasně získali MalakkuBritové. Vrátili ji sice Nizozemcům v roce 1818, ale rok poté dobyli přístavSingapur. Roku 1824 Britové znovu získali i Malakku a roku 1826 sjednotili Penang, Malakku a Singapur v tzv.Průlivové osady. Od 70. let 19. století začali postupně ovládat i vnitrozemí Malajského poloostrova kvůli kontrole obchodu scínem, čímž postupně vytvořili tzv.Britské Malajsko sestávající z Průlivových osad, Federovaných a Nefederovaných států. Na severu Bornea založil anglický dobrodruhJames Brooke roku 1841 dynastiibílých rádžů ze Sarawaku, jež vládla oblasti 100 let.[23] Britové Malajsii proměnili i etnicky – na práci v dolech dováželi především Číňany a na práci na kaučukovníkových plantážích Indy, předevšímTamily, čímž změnili demografickou mapu země.[24] Číňané se později chopili obchodu ve velkých městech a stali se obchodní elitou. Po odchodu Britů se ukázalo, že malajsko-čínský etnický konflikt je velmi vážný a není dořešen dodnes. Za druhé světové války byla po bitvě o Malajsko celá země okupovánaJaponci.[25] Na okupovaném malajském území se Japonci snažili využít protibritských nálad a cíleně pěstovali malajský nacionalismus. Stejně tak proti sobě stavěli Malajce a Číňany.[26]
Po válce začal malajský boj za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vzniklaMalajská komunistická strana, která pod záštitoukomunistické Číny bojovala s Brity. Hlásili se do ní zejména etničtí Číňané. V reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 si pak vymohla nezávislost na Británii. Prvním premiérem byl zvolenTunku Abdul Rahman, na svém postu vydržel až do roku 1970.[27] Nový stát byl vyhlášen 16. září 1963, když byly připojeny i ostrovní státySarawak a Sabah na Borneu a dočasně také Singapur, čímž se Malajsko stalo Malajsií.Singapur, obývaný především Číňany, byl ovšem roku1965 z malajsijské federace vyloučen a stal se nezávislým státem. I nadále byly však národnostní poměry v Malajsii složité, Malajci tvořili 50 procent obyvatel, Číňané 40 procent. Napětí vygradovalo roku 1969. Číňané se stali obětí lidovýchpogromů.[28] Vláda na jedné straně tvrdě proti pogromům zakročila, na straně druhé se jim do budoucna rozhodla zabránit dalšími protičínskými opatřeními a také utužením režimu, oslabením demokracie a suspendací některých občanských svobod. Ty nebyly již nikdy plně obnoveny.[29]
Roku 1973 vznikla Národní fronta (Barisan Nasional), koalice pravicových stran, která ovládala malajsijský politický systém čtyřicet let. Symbolem této etapy byl především premiérMahathir Mohamad, zastávající svůj úřad 22 let (1981–2003). Je mu připisován velký hospodářský rozvoj, Malajsie se za jeho vlády změnila z agrární země vasijského ekonomického tygra.[30] Roku 2007 čelilaBarisan Nasional prvním masovým protestům žádajícím demokratizaci země. V roce 2009 seNajib Razak stal premiérem Malajsie. Nicméně byl zapleten do několika kontroverzních událostí a obvinění z korupce během svého úřadování.[31] Po svém odchodu z úřadu byl stíhán a souzen kvůli obviněním z finančního podvodu a korupce.[32][33] Roku 2018 se k moci vrátil Mahathir Mohamad, byť v čele nově ustavené koalicePakatan Harapan.[34] V roce 2022 se do čela vlády dostal opoziční vůdceAnwar Ibrahim, který v minulosti strávil mnoho let ve vězení, mj. kvůli obviněním zhomosexuality.[35] Posunul zemi blíže k Číně a Rusku, když začal usilovat o vstup do uskupeníBRICS.[36][37]
Malajsijská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se čtrnácti vodorovnými pruhy, sedmi červenými a sedmi bílými. V modrémkantonu je žlutý půlměsíc a žlutá hvězda se čtrnácti cípy.
Malajsijský státní znak je tvořen mnohonásobně děleným štítem, symbolizující spolkové státy a federální území tvořící Malajsii, a který podpírají dva tygři. Nad štítem je zlatý půlměsíc s cípy směřující vzhůru, mezi nimiž je zlatá hvězda se čtrnácti paprsky. Pod štítem je zlatá, dvakrát přeložená stuha s mottem BERSEKUTU BERTAMBAH MUTU (českyV jednotě je síla).
Rozloha Malajsie je 330 803 kilometrů čtverečních, z toho poloostrovní část zaujímá 132 490 km čtverečních a ostrovní část 198 447 km čtverečních. Je 66. největší zemí světa. Západní Malajsie sdílí pozemní hranice sThajskem, zatímco východní Malajsie s Indonésií a Brunejí. Země také sdílí námořní hranice s Indonésií,Vietnamem aFilipínami. Pozemní hranice jsou z velké části definovány geologickými prvky, jako je řeka Perlis, řeka Golok a Pagalajský kanál, zatímco některé námořní hranice jsou předmětem probíhajících sporů. Malackým průlivem proudí 40 % světového obchodu.[38]
Malajsie je velmi hornatá. Hlavní horské pásmoKorbu se táhne od thajských hranic na severu až kMelace na jihu. Na východě země se tyčí pohoříTahan. Na jihu převládají nížiny, zejména kolem řekyPahang. Povrch Bornea, zvláště jeho severní části, je také značně hornatý. Nachází se zde i nejvyšší hora Malajsie,Kinabalu (4 101 m n. m.).[39] Kinabalu se nachází vNárodním parku Kinabalu, který je zapsán na seznamsvětového přírodního dědictví UNESCO. V Sarawaku se nachází největší jeskynní systém na světě Mulu, a to vNárodním parku Gunung Mulu, který je rovněž na seznamu světového dědictví. Nejdelší řekou Malajsie jeRajang. Největším ostrovem jeBanggi.
Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok.Monzuny (v dubnu až říjnu v jihozápadní části země, v říjnu až únoru v severovýchodní) přinášejí každý rok hojné srážky, průměrně 250 cm za rok. Horské oblasti jsou pokrytytropickým pralesem.
Raflézie z východní Malajsie
Mezi nejvzácnější živočichy patříorangutan,tygr činosorožec. Země má jednu z nejvyšších úrovníbiodiverzity na světě, s velkým počtemendemitů.[40] Odhaduje se, že v Malajsii žije 20% všech světových druhů zvířat. Mnoho endemitů se nachází v lesích hor na Borneu. V Malajsii žije asi 210 druhů savců, 620 druhů ptáků, 250 druhů plazů, z toho 150 druhů hadů, nebo například 150 druhů žab. Plné života jsou také korálová moře u pobřeží, vodstvo kolem ostrovaSipadan je druhově nejpestřejší vodní oblastí na planetě. Některé malajsijské lesy jsou staré 130 milionů let. Pokrývají asi dvě třetiny Malajsie. Lesy východní Malajsie dávají prostor mnoha rostlinným druhůmraflézií, největších květin na světě, s maximálním průměrem květu 1 metr.[41] V Malajsii bylo zaznamenáno 4000 druhů hub a lišejníků a 14 500 druhů kvetoucích rostlin a stromů.
Řada těchto unikátních lesů je ale v ohrožení, zejména kvůli plantážím na výrobu palmového oleje. Více než 80 % deštného pralesa v Sarawaku již bylo vykáceno. Malajská vláda se snaží vyvážit ekonomický růst s ochranou životního prostředí, ale je obviňována, že upřednostňuje velké podniky před životním prostředím.[42] Federální vláda se snaží snížit těžbu dřeva o 10% každý rok. Celkem nechala založit 28 národních parků, 23 ve východní Malajsii a pět na poloostrově. Také omezila cestovní v nejzranitelnějších oblastech, jako je ostrov Sipadan.
Perdana Putra, sídlo premiéraSídlo parlamentuSídlo Federálního soudu
Malajsie jefederativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (z nichž devět jsou dědičnémonarchie) a tří teritorií pod správou federace. Je to jediná federace vjihovýchodní Asii. Hlavou federace je král, který je volen na pětileté období. Malajsie má státní zřízení velice blízké britskémuwestminsterskému parlamentárnímu systému, které bylo běžné vBritském impériu, ze kterého se Malajsie před několika desetiletími emancipovala.Federální parlament máhorní adolní komoru. Federální dolní komora jeDewan Rakyat (Sněmovna reprezentantů) se 222 poslanci volenými na pětileté období. Horní komora,Dewan Negara (senát), má 70senátorů s tříletým funkčním obdobím. 26 z nich reprezentuje 13 států federace, král jmenuje na návrhpremiéra zbylých 44 včetně čtyř zástupců federálních teritorií. Do roku 2019 byla věková hranice volebního práva 21 let, od toho roku je snížena na 18 let.
V parlamentu se uplatňuje pluralitní demokracie, ale od vyhlášení samostatnosti byl ovládán třináctičlennou koalicí známou jakoBarisan Nasional. Její moc byla zlomena až roku 2022. Parlamenty jednotlivých států jsou jednokomorové a volby se ve většině států pořádají společně s volbami do federálního parlamentu.
Předseda vlády musí být členem Sněmovny reprezentantů, zbylí členové kabinetu jsou vybíráni z členů obou komor parlamentu.
Nejvyšším soudem v soudním systému je Federální soud, následovaný Odvolacím soudem a dvěma vrchními soudy, jedním pro poloostrovní Malajsii a jedním pro východní Malajsii. Malajsie má také zvláštní soud, který projednává případy předložené královskou rodinou nebo proti ní.
Důležitým prvkem malajské politiky je rasová otázka. Zákonná opatření nazvaná po roce 1971 Nová ekonomická politika a po roce 1991 Nová rozvojová politika zvýhodňují tzv. bumiputery (etnické Malajce a domorodá etnika) oproti ne-bumipterům, neboli cizorodým etnikům, jimiž jsou především Číňané a Indové. Bumiputerové jsou zvýhodněni v zaměstnání, vzdělávání, při udělování stipendií, v podnikání, mají přístupu k levnějšímu bydlení a výhodnějšímu spoření. Někdy se v této souvislosti hovoří o ekonomickém nacionalismu.[43][44]
Další základní otázkou malajské politiky je role islámu. Několikrát bylo upozorněno na paradox, že čím více Malajsie bohatla, tím zesilovaly antisekulární a islamizační tendence.[45][46][47] Tlak na islamizaci ovšem poněkud povolil po roce 2018.
Malajsijská hlava státu je titulovánaYang di-Pertuan Agong (doslova „Ten kdo byl ustanoven pánem“,[48]Jawi:يڠ دڤرتوان اݢوڠ), v hovorové řečiAgong (král). V prosinci 2016 byl ustanoven králemMuhammad V.,sultán členského státuKelantan. 6. ledna 2019 však bylo oznámeno, že 49letý Muhammad V.abdikoval kvůli rodinnému skandálu a vrátil se do svého sultanátu. Důvodem byl rozvod s jeho druhou manželkou,ruskou královnou krásy Oksanou Vojevodinou, protože jeho první manželka, původem ČeškaSultanah Nur Diana Petra, nedala ke svatbě souhlas.[49]
Malajsie je konstituční monarchií, ve které má král značně omezené pravomoci, má převážně ceremoniální funkci. Jmenuje premiéra, na jeho návrh schvaluje rozpuštění parlamentu, jmenuje soudce Nejvyššího soudu, jmenuje velvyslance a přijímá pověřovací listiny cizích velvyslanců, uděluje státní vyznamenání a milosti.[50]
Krále sice doživotní monarchové členských státu ze svého středu de jure volí, ale de fakto je uplatňován rotační princip mezi členskými monarchiemi federace. Funkční období je pětileté.
Devět z nich jsoumonarchie (vládce Perlisu má titulrádža, vládce Negeri Sembilanu titul„Yang Di-Pertuan Besar“, ostatní jsousultanáty); Sabah, Sarawak, Melaka a Penang jsourepublikami.
Anwar Ibrahim s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Východním ekonomickém fóru roku 2024
V roce 2009 se premiérem stalNajib Razak, jehož politika byla hodnocena jako pročínská a připojil se k projektuPás a stezka.[52] Poté, co se roku 2018 k moci vrátil Mahathir Mohamad, slíbil, že přezkoumá všechny projekty Pásu a stezky v Malajsii, které byly zahájeny předchozí vládou. Charakterizoval je jako "nerovné smlouvy" a řekl, že některé byly spojeny s korupcí. Některé projekty byly skutečně následně zrušeny nebo přepracovány.[53][54] V roce 2022 se do čela vlády dostal opoziční vůdceAnwar Ibrahim. Dne 18. června 2024 Anwar oznámil záměr Malajsie připojit se kBRICS.[36] 1. ledna 2025 Malajsie formálně získala status partnerské země BRICS.[37]
Malajsie se dlouhodobě vyhýbala konfliktům s Čínou, nicméně agresivní čínská politika vJihočínském moři přeci jen nakonec nějaké spory přivodila.[55] Tyto spory jsou přesto menší než mezi Čínou a Filipínami nebo Vietnamem. Drobné hraniční spory měla Malajsie s Brunejí (vyřešeny dohodou z roku 2009), stále přetrvávají s Filipínami, Singapurem a Indonésií.[56][57][58]
Malajsie je dlouhodobě členemASEAN,APEC aCommonwealthu. Zahraniční politika Malajsie je oficiálně založena na principu neutrality a udržování mírových vztahů se všemi zeměmi bez ohledu na jejich politický systém. Silným principem malajsijské politiky je národní suverenita a právo země kontrolovat své vnitřní záležitosti.
Malajské ozbrojené síly mají tři složky: armádu (pozemní vojsko),královské námořnictvo akrálovské letectvo. Nejmodernější bojové letouny ve výzbroji letectva jsou Suchoj Su-30MKM.[59] V Malajsii neexistujebranná povinnost. Armáda je profesionální a lze absolvovat dobrovolnou vojenskou službu (muži po dovršení 18 let). Armáda spotřebovává 1,5 % HDP země a zaměstnává 1,23 % malajsijské pracovní síly. Malajsijské mírové síly MALBATT přispěly k mnoha mírovým misím OSN, například v Kongu, Íránu a Iráku, Namibii, Kambodži, Bosně a Hercegovině, Somálsku, Kosovu, Východním Timoru a Libanonu.
Již téměř 40 let existuje regionální bezpečnostní iniciativa, která zahrnuje společná vojenská cvičení Malajsie, Singapuru, Austrálie, Nového Zélandu a Spojeného království. Společná cvičení a válečné hry uspořádala Malajsie také ve spolupráci s Brunejí, Čínou, Indií, Indonésií, Japonskem a Spojenými státy. Malajsie, Filipíny, Thajsko a Vietnam se dohodly na pořádání společných cvičení s cílem zabezpečit své námořní hranice a řešit problémy, jako je nelegální imigrace, pirátství a pašování.Dříve existovaly obavy, že se extremistické aktivity v muslimských oblastech jižních Filipín a jižního Thajska se rozšíří do Malajsie, z tohoto důvodu se Malajsie soustředila na bezpečnost svých hranic právě v místech sousedících s těmito problémovými oblastmi.
Malajsie si uchovávátrest smrti. Velmi často se užívá u trestných činů spojených sdrogami.[60] 73 % poprav s drogovou kriminalitou souvisí, až polovina popravených jsou přitom cizinci.[61] Dlouho byly tresty smrti za určité trestné činy povinné, to se změnilo v červenci 2023, kdy nový zákon povinné udělení trestu smrti zrušil, což umožnilo soudcům ukládat trest smrti podle vlastního uvážení a případ od případu.[62]
Podle neziskové organizacePrivacy International mají obyvatelé Malajsie světově nejnižší tzv. index soukromí (ukazatel reflektující dodržování osobních práv, zejména práva na soukromí).
Homosexualita je v Malajsii nezákonná a úřady za uvalují tresty jako bití a vězení.[63][64] Mezinárodní organizaceAmnesty International pravidelně kritizuje stav svobody projevu v Malajsii. K umlčování vládě nepohodlných názorů se v roce 2025 užívalo Zákona o pobuřování, Zákona o komunikacích a multimédiích (oddíl 233) a Zákona o tiskařských lisech a publikacích. Posledně jmenovaný dává ministru vnitra absolutní volnost při udělování a odebírání licencí pro všechna tištěná média, což dává vládě obrovskou moc nad novinami a časopisy.[65]
Cenrum Kuala Lumpur sPetronas Towers v roce 2025Křivka vývoje malajského HDP
Od poloviny 20. století prožívá Malajsie rozkvět, který ji umožnil se změnit zezemě třetího světa závislé na vývozukaučuku acínu v převážně průmyslovou zemi. Země držela jeden z ekonomických rekordů, když v době ekonomického růstu v letech 1957 až 2005 dokázala udržovat přibližně 6,5% růst HDP. V 21. století (po asijské finanční krizi v roce 1997) se tempo růstu snížilo, přesto zůstává vysoké ve srovnání s vyspělými státy světa, například v roce 2014 činil růst malajsijské ekonomiky 6 %. PodleMezinárodního měnového fondu byla v roce 2020 malajská ekonomika 29. největší na světě (HDP v paritě kupní síly), což ji staví na úroveňArgentiny čiNizozemska. V přepočtu na hlavu má HDP v paritě kupní síly 51. nejvyšší na světě, tedy se pohybuje zhruba na úrovniRuska,Chorvatska čiKazachstánu. Podle prognózy bankyHSBC by malajská ekonomika měla v roce 2050 patřit zhruba ke dvacítce největších na světě.[66]
Podle Světové organizace cestovního ruchu byla Malajsie v roce 2019 čtrnáctou nejnavštěvovanější zemí na světě a čtvrtou nejnavštěvovanější zemí v Asii s více než 26,1 miliony návštěvníků.Cestovní ruch se tehdy podílel na celkovém HDP přibližně 15,9 %, čisté příjmy činily 19,8 miliard dolarů.[69]
Zvláštností malajské ekonomiky je určitá etnická nerovnováha. Ačkoli Číňané tvoří jen asi čtvrtinu populace, kontrolují okolo 70 procent ekonomiky. I v jiných státech jihovýchodní Asie je to podobné (proslulá "bambusová síť"), Číňané v této oblasti byly tradičně obchodnickou menšinou.[70]
Malajsie má 114 letišť, z nichž největším jeMezinárodní letiště Kuala Lumpur. Leží ve spolkovém státěSelangor a obsluhuje hlavní malajsijské město Kuala Lumpur, od kterého je vzdáleno zhruba 44 kilometrů, i zbytekkonurbace v údolí řekyKlang. Bylo uvedeno do provozu 27. června 1998. Je dvanáctým nejvytíženějším letištěm v Asii. Je domovským letištěm národního dopravceMalaysia Airlines, který byl založen v roce 1947.
Největším přístavem v zemi jeKlang. V roce 2023 byl 12. nejvytíženějším přístavem na světě.[71] Malajské vnitrozemské vodní cesty jsou 22. nejdelší na světě a měří celkem 7200 km.
Železnice je v Malajsii výhradně státní a celková délka železničních tratí je 2783 kilometrů. Silnic má země 238 823 kilometrů, což představuje 26. největší silniční síť na světě. Dálnic je přes 2000 km. Severojižní dálnice (E1 a E2), jež byla dokončena roku 1994, spojuje sever země s jižním pobřežím a měří přes 800 kilometrů.
Podle odhadů měla Malajsie v roce 2024 celkem 34 058 800 obyvatel,[1] což z ní činí43. nejlidnatější zemi. Podle sčítání provedeného Malajským statistickým úřadem žilo v Malajsii v roce 2020 celkem 32 447 385 osob (včetně těch bez občanství).[75]Podle odhadu z roku 2012 se počet obyvatel zvyšuje o 1,5 % ročně. Průměrná hustota zalidnění v Malajsii činí 101 osob na km2, což ji řadí na116. místo na světě v hustotě zalidnění. Lidé ve věkové skupině 15-64 let tvoří 69,4 % celkové populace, věková skupina 0-14 let odpovídá 22,5 %, senioři ve věku 65 let a více tvoří 8,1 %. V roce 1960, kdy bylo v Malajsii zaznamenáno první oficiální sčítání lidu, žilo v zemi 8,11 milionu obyvatel. Celkem 92 % obyvatelstva tvoří malajsijští občané.[76]
Malajsijští občané jsou rozděleni podle místních etnických hranic, přičemž 70 procent je považováno za bumiputery;[77] největší skupinu bumiputerů tvoříMalajci (57 % ze všech obyvatel Malajsie), kteří jsou v ústavě definováni jako muslimové vyznávající malajské zvyky a kulturu. Ti hrají dominantní politickou roli.[78] Status bumiputerů je přiznán také nemalajským domorodým skupinám vSabahu aSarawaku:Dajákům (Iban, Bidayuh, Orang Ulu), Kadazan-Dusun, Melanau, Bajau a dalším. Nemalajští bumiputeři tvoří více než polovinu obyvatel Sarawaku a více než dvě třetiny obyvatel Sabahu.[79][80] Domorodé nebo původní skupiny žijí v mnohem menším počtu také na malajském poloostrově, kde se souhrnně nazývajíOrang Asli.[81] Zákony o tom, kdo získá status bumiputera, se v jednotlivých státech liší.[82]
Existují také dvě další místní etnické skupiny, které nejsou bumiputery. Celkem 22,8 % obyvatelstva tvoří malajštíČíňané a 6,8 % malajštíIndové.[77] Místní Číňané mají historicky dominantnější postavení v obchodní komunitě. Místní Indové jsou většinoutamilského původu.[83][84] Malajské občanství není automaticky udělováno těm, kteří se narodili v Malajsii, ale je udělováno dítěti narozenému dvěma malajským rodičům mimo Malajsii. Dvojí občanství není povoleno.[85] Občanství ve státech Sabah a Sarawak na malajském Borneu se pro imigrační účely liší od občanství na Malajském poloostrově. Každému občanovi je ve věku 12 let vydán biometrický průkaz totožnosti s čipem známý jakoMyKad, který musí nosit neustále u sebe.[86]
Obyvatelstvo je soustředěno naMalajském poloostrově,[87] kde žije přes 70 % obyvatelstva.Celkem 79 % obyvatelstva tvoří městské obyvatelstvo.[1] Vzhledem k nárůstu průmyslu náročného na pracovní sílu[88] se odhaduje, že v zemi žije více než 3 miliony migrujících pracovníků, což je přibližně 10 % obyvatelstva.[89] Nevládní organizace sídlící v Sabahu odhadují, že ze 3 milionů obyvatel Sabahu je 2 miliony nelegálních přistěhovalců.[90] V Malajsii žije přibližně 171 500 uprchlíků a žadatelů oazyl. Z této populace je přibližně 79 000 osob zBarmy, 72 400 osob z Filipín a 17 700 osob z Indonésie.
Hlavním náboženstvím jeislám, který vyznávají přibližně 61,3 % obyvatel, 19,8 % praktikujebuddhismus, 9,2 % křesťanství, 6,3 % hinduismus, 1,3 % praktikují některé z čínských náboženství (konfucianismus,taoismus). 0,7 % nevyznává žádné náboženství. Zbývající 1,4 % vyznávají jiná náboženství včetněsikhismu,animismu a lidových náboženství nebo tito lidé neposkytli údaje.[92]
Muslimové podléhají soudům právašaría ve věcech týkajících se jejich náboženství, které jsou omezené na záležitosti jakomanželství,rozvod,dědictví,nábožsenská konverze,odpadlictví a opatrovnictví mezi muslimy. Ostatní kauzy jsou vyhrazené civilnímu soudnictví. Strukturou se muslimské soudnictví podobá federálnímu civilnímu soudnictví, ale zůstává na úrovni jednotlivých států federace a také právo šaría se v jednotlivých státech poněkud liší. Od soudců se očekává následování šáfi'ovské právní školy. Tresty, které mohou tyto soudy uložit, jsou omezené na tři roky vězení, pokutu do 5000 MYR a šest ran holí. Nicméněislamistická strana PAS (14 ze 222 křesel ve Sněmovně lidu federálního parlamentu) se snaží prosadit trest smrti pro muslimy, kteří se snaží konvertovat.
Pozornost vzbudily případy členů hnutíFa-lun-kung roku 2025 v souvislosti s návštěvou čínských státních představitelů. Policie zatkla v hlavním městě 76 stoupenců Fa-lun-kung a umístila je do vazby. Mezi nimi bylo 47 malajských občanů a 29 etnických Číňanů. Cizinci byli pak drženi ve vazbě až 2 týdny. Svůj zákrok policie odůvodnila tím, že společenství Fa-lun-kung nemá v Malajsii status náboženské organizace, a její působení je tedy ilegální. Dosud ovšem malajské úřady v praktikování fa-lun-kung na veřejnosti a ani v dalších veřejných aktivitách tomuto hnutí nebránily. Mezinárodní pozorovatelé ale upozorňují, že malajsijská vláda postupně omezuje náboženské svobody v zemi, oficiálně pod záminkou zamítnuté registrace náboženských hnutí.[93]
Nejstarší písemnou památkou Malajsie je terengganský kámen, s vyrytými nápisy v písmujawi.[94] Pochází z roku 1303. Roku 2009 byl zařazen do programu UNESCOPaměť světa.[95] Slavným kronikářským dílem z éry Malackého sultanátu jeSejarah Melayu.[96][97] K nejvýznamnějším malajským spisovatelům patříAbdullah bin Abdulkadir Munshi, zakladatel moderní malajské prózy.[98]Jimmy Choo se stal úspěšným londýnským módním návrhářem, zejména bot, které byly k vidění i v mnoha filmech a seriálech jakoCharlieho andílci,Ďábel nosí Pradu neboSex ve městě.[99]P. Ramlee je v Malajsii považován za legendárního herce a zpěváka s výjimečnými úspěchy.[100] HerečkaMichelle Yeohová, vítězka Miss Malajsie, se proslavila vhongkongských produkcích, ale také v bondovceZítřek nikdy neumírá či ve snímkuTygr a drak.[101] V Kuala Lumpur se narodil i britský herecMichael Gough, vKuchingu zase hororový režisérJames Wan, který se prosadil v Austrálii, stejně jako zpěvákGuy Sebastian, rodák z Klangu. ZpěvačkaSiti Nurhaliza je trojnásobnou držitelkou World Music Award. Neslavnějším fiktivním Malajcem všech dob jeSandokan, produkt fantazie italského spisovateleEmilia Salgariho Malajci obratně využívají v turistickém ruchu.[102]
Naseznam světového kulturního dědictví UNESCO byla zapsána dvě malajská městaMalakka aGeorge Town aArcheologické naleziště v údolí Lenggong, jež patří k nejvýznamnějším v celosvětovém měřítku.[103] Patří mezi ně několik jeskyní i nalezišť pod širým nebem. Byly zde nalezeny různé předměty,artefakty a kosterní pozůstatky z obdobípaleolitu,neolitu idoby bronzové. Ruční sekery, které zde byly také nalezeny a jejichž stáří je odhadováno až na 1,83 milionu let, patří mezi nejstarší mimo Afriku a naznačují, že údolí Lenggong bylo mimořádně raným místem přítomnostihominidů vjihovýchodní Asii.[104] V roce 2024 byla na seznam světového dědictví připsána i archeologická naleziště vNárodním parku Niah.[105] Zdejší jeskyně byly poprvé studovány jižAlfredem Russelem Wallacem v roce 1864. Následné vykopávky odhalily důkazy o nepřetržitém lidském osídlení během pozdníhopleistocénu a ranéhoholocénu, stejně jako pozůstatky některých nejstarších anatomicky moderních lidí mimo Afriku, starých 35 000 až 40 000 let, díky čemuž je park jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť na světě.
Národní mešita Malajsie
Z moderních staveb je nejvíce oceňována dvojice věžíPetronas Towers v Kuala Lumpur, jejichž autorem je americký architekt argentinského původuCésar Antonio Pelli.[106] Moderní je i nejvýznamnější mešita v zemi,Národní mešita Malajsie v Kuala Laumpur, postavená roku 1963. Ze starších mešit je architektonicky cennámešita Jamek v Kuala Lumpuru postavená roku 1909, jejím architektem byl Brit Arthur Benison Hubback.[107]
V roce 1971 vláda přijala tzv. Národní kulturní politiku. Ta definuje pravou malajskou kulturu.[108] Musí být založena na kultuře původních obyvatel Malajsie a islám v ní musí hrát ústřední roli. Preferován je také malajský jazyk před ostatními. Tato vládní intervence do kultury vyvolala nevoli mezi etnickými Číňany a Indy.[109]
Nejvýznamnější vědeckou institucí v zemi jeMalajská univerzita. PodleQS World University Rankings 2025 jde o 60. nejkvalitnější vysokou školu na světě a 11. v Asii.[112] Malajsie se tak stala jednou ze šesti asijských zemí, které mají zástupce v první stovce nejlepších světových univerzit (vedle Singapuru, Číny, Japonska, Jižní Koreje a Tchaj-wanu).
Malajská kuchyně je velice rozmanitá a mísí se v ní vlivy z mnoha kuchyní (především zčínské aindické, ale i z kuchyně místních domorodcům,thajské,portugalské,nizozemské,arabské nebobritské kuchyně). Malajská kuchyně je podobná ostatním kuchyním v regionu, předevšímindonéské. Mezi nejpoužívanější suroviny patří rýže, nudle, zelenina kokos (kokosové mléko) a maso. Na ochucování jídel se velmi často používá pikantní kořenící pastasambal, ale ichilli,citronová tráva nebokari. Populární je také čerstvé ovoce, Malajsie je známá svýmiduriany ajackfruity. Za malajské národní jídlo bývá označovánnasi lemak, což je rýže vařená vkokosovém mléce a podávaná se sušenýmiančovičkami,sambalem,arašídy a vejcem.[113] Specialitou ostrova Penang jsou nudlechar koay teow, smažené s krevetami, srdcovkami, vejcem a mungo klíčky. Nejoblíbenějším jídlem s hovězím jerendang, hovězí maso se při jeho přípravě vaří v kokosovém mléce. Kokosové mléko je základem i nejznámější polévky zvanélaksa. Mléko zde doplňuje vývar (obvykle rybí) a polévka je zahuštěna nudlemi nebo rýží. Zajímavé složení má mražený dezertais kacang, který se vyrábí z ledu a fazolí, želé, kondenzovaného mléka nebo cendolu. Místní specialitou je také sladký nápoj jasně růžové barvy ochucený růžovým sirupem zvanýbandung. Ačkoliv je Malajsie muslimská země jsou k dostání alkoholické nápoje, jakopivo,víno nebo rýžový alkoholický nápojlihing (specialitaSabahu).[114]
Malajsie se zúčastňujeolympijských her od roku 1956. Na své první zlato stále čeká. K roku 2024 získala osm stříbrných a sedm bronzových olympijských medailí. Celou třetinu přitom Malajci získali na olympijských hrách vRio de Janeiru roku 2016, které tak naznačily, že sport je v Malajsii na vzestupu. A také je zřejmé, který sport je to především –badminton. Na něj připadá jedenáct z patnácti malajských cenných kovů. Vůbec první pro Malajsii vybojovali badmintonisté naOH 1992 v Barceloně. Zdaleka nejúspěšnějším badmintonistou je pakLee Chong Wei, který má již tři stříbra ze singlové soutěže na třech různých olympiádách (2008,2012,2016).[115] Dosáhl i na post světové badmintonové jedničky, což se předtím povedlo ještě třem Malajcům,Rashidu Sidekovi,Roslinu Hashimovi aWong Choong Hannovi.
Populární je krom badmintonu i dalšíraketový sport,squash.Nicol Davidová byla letech 2006 až 2015, po dobu 112 měsíců, ženskou světovou jedničkou v tomto sportu, což je rekord od zavedení žebříčku v roce 1983.[117]
↑abcdMalaysia [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2025-06-04].Dostupné online. (anglicky)
↑World Economic Outlook Database, October 2024 [online].International Monetary Fund, 22 October 2024 [cit. 2024-10-22].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Putrajaya: Malaysia's new federal administrative capital [online]. July 2010 [cit. 2025-02-10].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Languages of Malaysia [online]. [cit. 2010-10-18].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 October 2010.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Malaya in World War II [online]. [cit. 2023-01-29].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 December 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Baten, Jörg.A History of the Global Economy. From 1500 to the Present.. [s.l.]: Cambridge University Press, 2016.ISBN978-1-107-50718-0. S. 290.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ROOM, Adrian.Placenames of the World: Origins and Meanings of the Names for Over 5000 Natural Features, Countries, Capitals, Territories, Cities and Historic Sites. [s.l.]: McFarland & Company, 2004.ISBN978-0-7864-1814-5. S. 221.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑TIWARY, Shiv Shanker; KUMAR, Rajeev.Encyclopaedia of Southeast Asia and Its Tribes. [s.l.]: Anmol Publications 320 s.Dostupné online.ISBN978-81-261-3837-1. S. 37. (anglicky) Google-Books-ID: YdEjAQAAIAAJ.
↑Pande, Govind Chandra.India's Interaction with Southeast Asia: History of Science, Philosophy and Culture in Indian Civilization, Vol. 1, Part 3. [s.l.]: Munshiram Manoharlal, 2005.ISBN978-81-87586-24-1. S. 266.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Gopal, Lallanji.The economic life of northern India: c. A.D. 700–1200. [s.l.]: Motilal Banarsidass, 2000.ISBN978-81-208-0302-2. S. 139.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ahir, D. C.A Panorama of Indian Buddhism: Selections from the Maha Bodhi journal, 1892–1992. [s.l.]: Sri Satguru Publications, 1995.ISBN978-81-7030-462-3. S. 612.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Mukerjee, Radhakamal.The culture and art of India. [s.l.]: Coronet Books Inc, 1984.ISBN978-81-215-0114-9. S. 212.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Sarkar, Himansu Bhusan.Some contributions of India to the ancient civilisation of Indonesia and Malaysia. [s.l.]: Punthi Pustak, 1970. S. 8.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ABDUL RASHID MELEBEK; AMAT JUHARI BIN MOAIN.Sejarah bahasa Melayu. Cheras, Kuala Lumpur: Utusan Publications & Distributors 116 s. (Siri pengajian dan pendidikan Utusan).ISBN978-967-61-1809-7. S. 9–10.
↑MILNER, Anthony Crothers.The Malays. Pbk. ed., 1. publ. vyd. Chichester: Wiley-Blackwell 293 s.ISBN978-1-4443-3903-1. S. 18–19.
↑FIX, Alan G. Malayan Paleosociology: Implications for Patterns of Genetic Variation among the Orang Asli.American Anthropologist. 1995, roč. 97, čís. 2, s. 313–323.Dostupné online [cit. 2021-02-12].ISSN0002-7294.
↑ Dějiny Malajsie.Cestovní kancelář Chinatours [online]. [cit. 2019-11-12].Dostupné online.
↑VAN STEIN CALLENFELS, P. V. The Founder of Malacca.Journal of the Malayan Branch of the Royal Asiatic Society. 1937, roč. 15, čís. 2 (128), s. 160–166.Dostupné online [cit. 2021-02-12].ISSN2304-7550.
↑DESAI, D. R. Sar. The Portuguese Administration in Malacca, 1511-1641.Journal of Southeast Asian History. 1969, roč. 10, čís. 3, s. 501–512.Dostupné online [cit. 2021-02-12].ISSN0217-7811.
↑ARASARATNAM, S. Some Notes on the Dutch in Malacca and the Indo-Malayan Trade 1641-1670.Journal of Southeast Asian History. 1969, roč. 10, čís. 3, s. 480–490.Dostupné online [cit. 2021-02-12].ISSN0217-7811.
↑DOERING, Otto C. Government In Sarawak Under Charles Brooke.Journal of the Malaysian Branch of the Royal Asiatic Society. 1966, roč. 39, čís. 2 (210), s. 95–107.Dostupné online [cit. 2021-02-12].ISSN0126-7353.
↑ British colonial 'divide and rule' policy in Malaya: echoes of India - ARTICLES | Economic History Malaya.www.ehm.my [online]. [cit. 2021-02-12].Dostupné online.
↑SODHY, Pamela. Review of Malaya and Singapore during the Japanese Occupation, Journal of Southeast Asian Studies Special Publication, No. 3.Crossroads: An Interdisciplinary Journal of Southeast Asian Studies. 1996, roč. 10, čís. 2, s. 168–170.Dostupné online [cit. 2021-02-12].ISSN0741-2037.
↑AKASHI, Yoji. Japanese Policy Towards the Malayan Chinese 1941-1945.Journal of Southeast Asian Studies. 1970, roč. 1, čís. 2, s. 61–89.Dostupné online [cit. 2021-02-12].ISSN0022-4634.
↑ Tunku Abdul Rahman Putra Alhaj | prime minister of Malaysia.Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-12].Dostupné online. (anglicky)
↑BOWIE, Nile. Fifty years on, fateful race riots still haunt Malaysia.Asia Times [online]. 2019-05-29 [cit. 2021-02-12].Dostupné online. (anglicky)
↑PADDOCK, Richard C. Najib Razak, Malaysia’s Former Prime Minister, Found Guilty in Graft Trial.The New York Times. 2020-07-28.Dostupné online.ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ Malajsie bude mít nejstaršího premiéra na světě, je mu 92 let.iDNES.cz [online]. 2018-05-10 [cit. 2019-11-12].Dostupné online.
↑ Malajsijský opoziční vůdce Anwar Ibrahim byl jmenován premiérem.České noviny [online]. ČTK [cit. 2025-08-26].Dostupné online.
↑ab Malaysia wants to join BRICS, China’s Xi an ‘outstanding leader’: Anwar.Al Jazeera [online]. [cit. 2025-08-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ab Malaysia becomes BRICS partner country.Free Malaysia Today [online]. 2024-10-24 [cit. 2025-08-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ How the Strait of Malacca Purged Its Pirate Problem - Time.Web.archive.org [online]. [cit. 2025-08-29].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-23.
↑ Malajsie - Obecné geografické informace.Malajsie.cz [online].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-20.
↑ Biodiversity, Australia State of the Environment Report 2001 (Theme Report): The meaning, significance and implications of biodiversity (Megadiverse countries).web.archive.org [online]. 2008-12-08 [cit. 2018-12-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Raflézie - rekordmanka mezi květy.Dvojka [online]. Český rozhlas, 2017-05-30 [cit. 2025-08-29].Dostupné online.
↑ Malaysia plans to halt all expansion of oil palm plantations, minister says.The Straits Times. 2019-03-04.Dostupné online [cit. 2025-08-29].ISSN0585-3923. (anglicky)
↑WHAH, Chin Yee; GUAN, Benny Teh Cheng. Malaysia's Protracted Affirmative Action Policy and the Evolution of the Bumiputera Commercial and Industrial Community.Sojourn: Journal of Social Issues in Southeast Asia. 2017, roč. 32, čís. 2, s. 336–373.Dostupné online [cit. 2025-08-28].ISSN0217-9520.
↑SIDDIQUE, Sharon; SURYADINATA, Leo. Bumiputra and Pribumi: Economic Nationalism (Indiginism) in Malaysia and Indonesia.Pacific Affairs. 1981, roč. 54, čís. 4, s. 662–687.Dostupné online [cit. 2025-08-28].ISSN0030-851X.doi:10.2307/2757890.
↑ABBOTT, Jason P.; GREGORIOS-PIPPAS, Sophie. Islamization in Malaysia: processes and dynamics.Contemporary Politics. 2010-06-01, roč. 16, čís. 2, s. 135–151.Dostupné online [cit. 2025-08-28].ISSN1356-9775.doi:10.1080/13569771003783851.
↑MARTINEZ, Patricia A. The Islamic State or the State of Islam in Malaysia.Contemporary Southeast Asia. 2001, roč. 23, čís. 3, s. 474–503.Dostupné online [cit. 2025-08-28].ISSN0129-797X.
↑SHAMSUL, A.B. Making Sense of the Plural-Religious Past and the Modern-Secular Present of the Islamic Malay World and Malaysia.Asian Journal of Social Science. 2005, roč. 33, čís. 3, s. 449–472.Dostupné online [cit. 2025-08-28].ISSN1568-4849.
↑Malaysia king: Sultan Muhammad V sworn in [online]. 13 December 2016.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Češka se stala sultánkou. Kvůli druhé manželce ztropila scénu, kontakt s rodnou zemí odmítá.Prima Ženy [online]. 10. září 2023.Dostupné online.
↑NIEWENHUIS, Lucas. How China’s Belt and Road reportedly funded corruption in Malaysia.The China Project [online]. 2019-01-08 [cit. 2025-08-26].Dostupné online.
↑ ‘We Cannot Afford This’: Malaysia Pushes Back Against China’s Vision.The New York Times. 2018-08-20.Dostupné online [cit. 2025-08-26]. (anglicky)
↑ Malaysia slams China's 'provocation' in South China Sea - Channel News Asia.Web.archive.org.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-19. (anglicky)
↑ Brunei drops all claims to Limbang - The Brunei Times.Web.archive.org.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-12. (anglicky)
↑ Border disputes differ for Indonesia, M'sia - Daily Express.Web.archive.org [online]. [cit. 2025-08-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-19.
↑ Malaysia's territorial disputes – two cases at the ICJ: Batu Puteh, Middle Rocks and South Ledge (Malaysia/Singapore), Ligitan and Sipadan [and the Sabah claim] (Malaysia/Indonesia/Philippines) - Institute of Diplomacy and Foreign Relations (IDFR) Ministry of Foreign Affairs, Malaysia..Web.archive.org [online]. [cit. 2025-08-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-16.
↑ RMAF's Sukhoi Su-30MKM fighter jets to roar at Melaka's National Day celebration.The Star [online]. 2025-08-29 [cit. 2025-08-29].Dostupné online. (anglicky)
↑QURAISHI, Muzammil.Case Study 3: The Death Penalty in Malaysia. Příprava vydání Muzammil Quraishi. London: Palgrave Macmillan UK (Palgrave Advances in Criminology and Criminal Justice in Asia).Dostupné online.ISBN978-1-137-49101-5.doi:10.1057/978-1-137-49101-5_7. S. 141–154. (anglicky) DOI: 10.1057/978-1-137-49101-5_7.
↑ABAD, Michelle. How effective is the death penalty in Malaysia, China, and Indonesia?.Rappler [online]. [cit. 2021-02-12].Dostupné online. (anglicky)
↑LATIFF, Rozanna. Malaysia scraps mandatory death penalty, natural-life prison terms.Reuters. 2023-04-03.Dostupné online [cit. 2025-08-27]. (anglicky)
↑ 71 Countries Where Being Gay Is Illegal.Newsweek [online]. 2019-04-04 [cit. 2025-08-27].Dostupné online. (anglicky)
↑ Here are the 10 countries where homosexuality may be punished by death.The Washington Post. 2016-06-16.Dostupné online [cit. 2025-08-27].ISSN0190-8286. (anglicky)
↑ Malaysia: Stop Restricting Freedom of Expression.Amnesty International [online]. [cit. 2025-08-27].Dostupné online.
↑PLATT, Eric. These Economies Will Dominate The World In 2050.Business Insider [online]. [cit. 2021-02-12].Dostupné online.
↑CLOVER, Charles. Malaysia defends palm oil production - Telegraph.Web.archive.org [online]. [cit. 2025-08-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-01. (anglicky)
↑ High-technology exports (current US$) - Singapore, Malaysia, Thailand, Indonesia - Data.worldbank.org.Web.archive.org [online]. [cit. 2025-08-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-28.
↑WEIDENBAUM, Murray L.; HUGHES, Samuel.The Bamboo Network: How Expatriate Chinese Entrepreneurs are Creating a New Economic Superpower in Asia. [s.l.]: Simon and Schuster 280 s.Dostupné online.ISBN978-0-684-82289-1. (anglicky) Google-Books-ID: pcRlgZttsMUC.
↑ Top 50 Ports.World Shipping Council [online]. [cit. 2025-08-27].Dostupné online. (anglicky)
↑Department of Statistics Malaysia [online]. [cit. 2019-05-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 November 2019.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑EStatistik [online]. [cit. 2020-11-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 April 2021.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Demographic Statistics Fourth Quarter 2021, Malaysia [online]. [cit. 2022-09-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 September 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Population and Housing Census of Malaysia 2020 [online]. Department of Statistics, Malaysia [cit. 2022-03-23]. S. 48.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 February 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Population Distribution and Basic Demographic Characteristic Report 2010 (Ethnic composition) [online]. Department of Statistics, Malaysia, 2010 [cit. 2013-10-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 October 2013.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abInfographics [online]. Department of Statistics [cit. 2021-08-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 October 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Brant, Robin. Malaysia's lingering ethnic divide.BBC News. 4 March 2008.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2020.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑2. Socio-Economic and National Context [People] [online]. Miljøstyrelsens Informationscenter [cit. 2020-09-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 September 2004.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LEONG, Trinna.Who are Malaysia's bumiputera? [online]. The Straits Times, 3 August 2017 [cit. 2020-09-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 September 2020.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GOMES, Alberto G.Modernity and Malaysia: settling the Menraq forest nomads. [s.l.]: Taylor & Francis Group, 2007.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 July 2023.ISBN978-0-203-96075-2. S. 10.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ PM asked to clarify mixed-race bumiputra status.The Star. 4 November 2009.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 November 2009.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Kuppusamy, Baradan.Racism alive and well in Malaysia [online]. 24 March 2006 [cit. 2010-10-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 March 2006.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑WEST, Barbara A.Encyclopedia of the Peoples of Asia and Oceania, Volume 1. [s.l.]: Facts on File inc, 2009.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 July 2023.ISBN978-0-8160-7109-8. S. 486.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Malaysia: Citizenship laws, including methods by which a person may obtain citizenship; whether dual citizenship is recognized and if so, how it is acquired; process for renouncing citizenship and related documentation; grounds for revoking citizenship [online]. Immigration and Refugee Board of Canada, 16 November 2007 [cit. 2011-07-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 November 2011.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑May, Leow Yong. More than just a card.The Star. 30 August 2007.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 January 2009.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HASSAN, Asan Ali Golam.Growth, structural change, and regional inequality in Malaysia. [s.l.]: Ashgate Publishing, 2004.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 July 2023.ISBN978-0-7546-4332-6. S. 12.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑PERMATASARI, Soraya. As Malaysia deports illegal workers, employers run short.The New York Times. 13 July 2009.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2022.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KENT, Jonathan. Illegal workers leave Malaysia.BBC News. 29 October 2004.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 December 2010.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑QUEK, Kim. Demographic implosion in Sabah? Really?.Malaysiakini.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 May 2011.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Population.Department of Statistics, Malaysia (2020) [online]. [cit. 2025-08-28].Dostupné online.
↑SHAMSUL, A. B. Making Sense of the Plural-Religious Past and the Modern-Secular Present of the Islamic Malay World and Malaysia.Asian Journal of Social Science. 2005, roč. 33, čís. 3, s. 449–472.Dostupné online [cit. 2021-02-12].ISSN1568-4849.
↑ Batu Bersurat, Terengganu.Wonderful Malaysia [online]. [cit. 2025-08-28].Dostupné online.
↑ Batu Bersurat Terengganu (Inscribed Stone of Terengganu).UNESCO - Memory of the World.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-01. (anglicky)
↑WINSTEDT, R. O. The Malay Annals of Sejarah Melayu.Journal of the Malayan Branch of the Royal Asiatic Society. 1938, roč. 16, čís. 3 (132), s. 1–226.Dostupné online [cit. 2025-08-27].ISSN2304-7550.
↑KHENG, Cheah Boon. The Rise and Fall of the Great Melakan Empire: Moral Judgement in Tun Bambang's "Sejarah Melayu".Journal of the Malaysian Branch of the Royal Asiatic Society. 1998, roč. 71, čís. 2 (275), s. 104–121.Dostupné online [cit. 2025-08-27].ISSN0126-7353.
↑ Abdullah bin Abdul Kadir | Malaysian author.Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-11].Dostupné online. (anglicky)
↑ Magický „botičkář“ Jimmy Choo.www.primadona.estranky.cz [online]. [cit. 2018-12-02].Dostupné online.
↑ INTERACTIVE: The Irreplaceable P. Ramlee - A Tribute.The Star [online]. 2023-03-22.Dostupné online. (anglicky)
↑ Michelle Yeoh: Sexy bondgirl se změnila v barmskou disidentku. Naštěstí jen ve filmu!.Kafe.cz [online]. [cit. 2021-02-12].Dostupné online.
↑ Do Malajsie za Sandokanem, přírodou a dobrodružstvím.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2018-12-02].Dostupné online.
↑ Malaysia.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-02-11].Dostupné online. (anglicky)
↑ Masjid Jamek of Kuala Lumpur.Islamic Architectural Heritage [online]. [cit. 2025-08-27].Dostupné online.
↑MANDAL, Sumit K.Chapter 10. The National Culture Policy and Contestation over Malaysian Identity. Příprava vydání Joan M. Nelson, Jacob Meerman, Abdul Rahman Haji Embong. [s.l.]: ISEAS PublishingDostupné online.ISBN978-981-230-818-4.doi:10.1355/9789812308184-014/html. S. 273–300. (anglicky)
↑CARSTENS, Sharon. DANCING LIONS AND DISAPPEARING HISTORY: The National Culture Debates and Chinese Malaysian Culture.Crossroads: An Interdisciplinary Journal of Southeast Asian Studies. 1999, roč. 13, čís. 1, s. 11–63.Dostupné online [cit. 2025-08-27].ISSN0741-2037.
↑ 2009-037A - RazakSAT.Akademie věd ČR [online]. [cit. 2025-08-27].Dostupné online.
↑ Muslim bude hledat Mekku na oběžné dráze.iDNES.cz [online]. 2007-09-23 [cit. 2018-12-02].Dostupné online.
↑ QS World University Rankings 2025.Top Universities [online]. 2025-03-21 [cit. 2025-03-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ Za jídlem do Malajsie.Prima Fresh [online]. [cit. 2021-02-11].Dostupné online.
↑ 5 Most Popular Malaysian Beverages.www.tasteatlas.com [online]. [cit. 2021-02-11].Dostupné online.
.svg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_Swimming_10M_Platform_Diving%2c_Pamg_Pandelela_Rinong_of_Malaysia_(Gold)%2c_Melissa_Wu_of_Australia_(Silver)_and_Alexandra_Croak_of_Australia_(Bronze)_(cropped).jpg)
.svg)
