Makedonština jejihoslovanský jazyk zapisovaný upravenoucyrilicí. Nejblíže má k bulharštině[pozn. 1] a podle mínění některých[zdroj?] bulharských a řeckých lingvistů je makedonština pouze nářečím bulharštiny. Otázka jazykového sebeurčení Makedonců je velmi kontroverzní politické téma. Pro rozlišení odantické (helénské) makedonštiny je zejména řeckými autory označovánslavomakedonština.
Řecko[kdo?] považuje jméno tohoto jazyka za neoprávněně užívané, protože jedinou pravoumakedonštinou je podle nich řecký dialekt, kterým mluvil starověký vládceAlexandr Veliký, třebaže „řeckost“ tohoto jazyka nebyla přesvědčivě prokázána.[zdroj?] Podle nich přišli Slované na toto území až dávno po pádu Makedonské říše, a je tudíž historicky nesprávné říkat slovanskému jazyku makedonština. Nicméně zbytek světa včetně mezinárodních tiskových agentur a lingvistů názevmakedonština uznává a používá. Bilaterální vztahy Řecka a Severní Makedonie jsou tímto tématem dlouhodobě velice poznamenané.
Za otce myšlenky, že Makedonci jsou samostatný národ nezávislý naBulharech a že makedonština je svébytný jazyk, je považován spisovatelĎordi Pulevski. Z etnografického hlediska tuto myšlenku rozvinul a prokázalKrste Misirkov. Makedonská národní identita má epicentrum v protiturecké vzpouře vedené revolucionářiGoce Delčevem,Janem Sandanskim,Dame Gruevem,Pitu Gulim čiDimitarem Vlahovem, o nichž se také zpívá vseveromakedonské hymně a kteří jsou považováni za zakladatele národa, ač Bulhaři je považují za Bulhary. Někteří přední zastánci makedonské národní identity, napříkladKrste Misirkov neboVenko Markovski, se ovšem později sami přiklonili k bulharské identitě a byli pak makedonskými vlastenci považováni za zrádce.
V obdobíkrálovské Jugoslávie (1918–1941) byla makedonština považována za srbský dialekt, podobně jako nebyla uznávána celá makedonská národní identita. Ke změně došlo až po vytvoření socialistické Jugoslávie a obnově podruhé světové válce. Makedonština byla zdokumentována a kodifikována a v republice začala vznikat divadla, hrající hry v makedonském jazyce, podobně jako začaly vycházet knihy v této řeči.
Kromě státuSeverní Makedonie, kde je úředním jazykem, je makedonština státem uznaným menšinovým jazykem v albánském okresuKorçë. Rodilí mluvčí také žijí roztroušeně v sousednímSrbsku aČerné Hoře,Řecku aAlbánii.
Makedonština se píšecyrilicí. Od známějšíruské cyrilice (tj.azbuky) se liší následovně:
- Navíc písmenaЃ,Ѕ,Ј,Ќ,Љ,Њ,Џ.
- Chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я.
- Е se nečte [je], ale [e].
Makedonská abeceda (azbuka - азбука) tedy vypadá následovně:
| velké: | А | Б | В | Г | Ѓ | Д | Е | Ж | Ѕ | З | И | Ј | К | Ќ | Л | Љ | М | Н | Њ | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Џ | Ш |
| malé: | а | б | в | г | ѓ | д | е | ж | ѕ | з | и | ј | к | ќ | л | љ | м | н | њ | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | џ | ш |
| přepis: | a | b | v | g | đ | d | e | ž | dz | z | i | j | k | ć/ḱ | l | lj | m | n | nj | o | p | r | s | t | u | f | h | c | č | dž | š |
Přepis více méně přibližuje i českou výslovnost. Љ je měkké [ľ], Њ se čte jako [ň], Ѓ a Ќ jsou blízká českým [ď] resp. [ť].
Podobně jakobulharština, ale na rozdíl od ostatníchslovanských jazyků, nemá makedonština pády usubstantiv, ale má zase tři různé určitéčleny, které připojuje jako přípony za jména.
Vlastnictví se vyjadřuje předložkouна, např.домот на пријателот (dům přítele), což se vyvinulo pod vlivem vlaštiny zдомот пријателутому (přívlastek má tvar dativu, neboť v makedonštině před zánikem nominální deklinace splynul dativ s genitivem). V některých jihozápadních dialektech se ještě dativ zachoval jako živá gramatická forma.
| Makedonsky | Česky |
| еден | jeden |
| двe | dva |
| три | tři |
| чeтири | čtyři |
| пeт | pět |
| шeст | šest |
| сeдум | sedm |
| oсум | osm |
| дeвeт | devět |
| дeceт | deset |
Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání bulharštiny s makedonštinou je text uveden v obou jazycích.
makedonsky | Сите човечки суштества се раѓаат слободни и еднакви по достоинство и права. Тие се обдарени со разум и совест и треба да се однесуваат еден кон друг во духот на општо човечката припадност. |
přepis | Site čovečki suštestva se ragjaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na opšto čovečkata pripadnost. |
bulharsky | Всички човешки същества се раждат свободни и равни по достойнство и права. Те са надарени с разум и съвест и следва да се отнасят помежду си в дух на братство. |
přepis | Vsički čoveški săštestva se raždat svobodni i ravni po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i sledva da se otnasjat pomeždu si v duch na bratstvo. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
- ↑viz Gramelová, L.: Navýchod
- Kubeš, Branka.Učebnice makedonštiny. 1. díl. Praha, FF UK. 1988. 301 S.
- Mareš, František Václav.Makedonská gramatika. Skopje, 1994. 86 S.
- Ribarová, Zdeňka.Cvičebnice makedonštiny. 1. vyd. Brno, FF MU. 1998. 166 S.
- Hora, Karel.Makedonsko-český slovník s makedonskou gramatikou (Václava Františka Mareše). 1. vyd. Praha, Euroslavica. 1999. 638 S.
- Stefania, Dragi; Dorovský, Ivan.Česko-makedonský a makedonsko-český slovník. Brno, MU. 1994, 1995, 2002. 312-317 S.
