 Makak jávský | |
|---|---|
 Makak jávský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
| Rod | makak (Macaca) |
| Binomické jméno | |
| Macaca fascicularis Raffles,1821 | |
 | |
| Synonyma | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Makak jávský (Macaca fascicularis), takémakak obecný neboopice jávská jeúzkonosý primát z čeledikočkodanovití (Cercopithecidae) a rodumakak (Macaca). Druh popsalThomas Stamford Raffles roku1821. Jeho anglický názevcrab-eating macaque poukazuje na to, že se tento druh občas přiživí i kraby neboměkkýši, větší část potravy však tvoří různá semena a jiná rostlinná potrava. Samci se od samic liší velikostí a „knírem“. Ve skupině se projevujematrilineární hierarchie,[3] samci tlupu opouštějí po dosažení puberty.
Na ostrověBali byl makak jávský uctíván jako božstvo[4] a lidé pro něj stavěli chrámy. Dnes je široce rozšířen v jihovýchodní Asii, kde se rozčlenil do několikapoddruhů. Ve volné přírodě se vyskytuje především v různých typech lesů. Nebojí se vody, dovede výtečně plavat a hledá v ní i část své potravy.[5] Je používán jako laboratorní zvíře, na kterém se testují léky proti různým chorobám.[6]
Rodové jménoMacaca pochází z portugalského názvuMakako odvozeného z afrického jazykaFiot. Druhový názevfascicularis, znamenající „s pruhem” udělil zvířetiThomas Stamford Raffles, nevysvětlil však, proč zvolil zrovna tento název.[7]
V Indonésii a Malajsii je pro všechny druhy makaků používán názevkera, patrně kvůli pronikavému křiku,[8] anglická synonyma jsoucrab-eating macaque (poukazuje na to, že se občas živí i kraby) along-tailed macac (poukazuje na dlouhý ocas). Známý je též názevcynomolgus monkey.
Je uznáno celkem deset poddruhů makaka jávského. Nejrozšířenějším poddruhem jeM. f. fascicularis, vyskytující se v Indočíně aMalajském souostroví (Sumatra,Borneo a jiné). PoddruhM. f. aureus lze nalézt opět v Indočíně, poddruhM. f. umbrosus naNikobarách a ostatní jsou rozšířeny hlavně na různých ostrovech v Malajském souostroví mimoSulawesi.[9] Jednotlivé poddruhy se odlišují podle fyzických vlastností, klíčovou roli zde hraje délka ocasu, tvar vousů a barva srsti.[10]
Makak jávský se může křížit s jinými druhy makaků.[9]
Areál rozšíření tohoto primáta je rozsáhlý. Vyskytuje se především v různých typech lesů včetněmangrovů až do 2 000 metrů nad mořem.[5][11] Schopnost adaptovat se na různá prostředí mu umožnila, aby se rozšířil po téměř celé jihovýchodní Asii.[12] Do výčtu území, kde jej lze najít, patříSumatra,Borneo,Jáva,Filipíny a další ostrovyMalajského souostroví,Indočína (Kambodža,Thajsko) a oblasti, kam byl introdukován (je tamnepůvodním druhem), např.Mauricius neboPalau.
Nebezpečný je pro původní druhy ptáků kvůli pojídání jejich vajec a soupeření o potravu.[13]Mezinárodní svaz ochrany přírody jej zařadil na seznam „100 nejhorších invazních druhů“.[6]
Makakové jávští mohou, v závislosti na poddruhu, dosahovat délky až 55 cm bez ocasu, samci jsou větší než samice. Hmotnost u samců se odhaduje na 4,8–7 kg, samice jsou lehčí a váží 3–4 kg (makak jávský patří mezi 3 nejmenší druhy makaků[3]).[14] Srst má po celém těle červeno-hnědé až šedo-hnědé zbarvení,[11][15] na hlavě se táhne až do čela a vytváří typickou chocholku.[16] Na obličeji samcům roste, pro ně typický, šedo-bílý knír a na rozdíl od samic mají také vyvinutějšíšpičáky.[11] Obě pohlaví se tedy od sebe výrazně odlišují, je zde zřetelnýpohlavní dimorfismus. Řezáky jsou lopatkovitého tvaru (zubní vzorec trvalého chrupu jeI 2/2C 1/1,P 2/2M 3/3).[14] Oči míří dopředu (u makaka jávského je tedy, podobně jako u všech primátů, vyvinutobinokulární vidění)[14] a jsou lemovány bílou srstí,[17] oční víčka mají bílé zbarvení.[18] Tváře jsou růžovo-hnědé, nos plochý a nosní dírky umístěny blízko sebe; jde o typický znak úzkonosých primátů.[14] V tlamě má opice lícní torby, do kterých si může uschovávat potravu a sežrat ji později.[11][19][pozn. 1] Makak jávský vlastní na rozdíl od mnoha jiných makakůocas.[21] Ten je delší než tělo,[22] měří kolem 40–65 cm[16] a slouží především k udržování rovnováhy při skocích, jež mohou dosáhnout až 5 m,[11] ale pomáhá i udržovat rovnováhu při chůzi.[23] Makakové se dožívají až 30 let,[11][15] pohlavní dospělosti dosahují u samců po 50. měsíci, u samic po 51. měsíci.[24] Samice makaků jávských definitivně přestanou růst po šesti letech, samci až po deseti letech.[25]
Makakové jávští jsou náchylní k infekčním chorobám,[26] zároveň také slouží jako přenašeči pro lidi smrtelných virů, jako jeHerpes virus typu B.[27] Na člověka mohou poměrně snadno přenést i parazitaPlasmodium knowlesi, který způsobuje malárii jak u těchto primátů, tak případně i u lidí.[28]
Tyto opice patří mezi denní živočichy a zdržují se především na stromech.[18] Pohybují se zdepomocí všech čtyř končetin a málokdy slézají dolů, aby je neohrožovaly šelmy, zvláště tygři. Útočiště ve stromoví nacházejí i v noci, jednotlivé skupiny opic mají své vlastní stromy.[11] Ráno vstávají kolem 5.30 až 6.00 hodin.[11] Denně se mohou přemístit až o dva kilometry, když pátrají po potravě, uražená vzdálenost při tom závisí na velikosti skupiny.[29] Makak jávský se nebojí vody a na rozdíl od mnoha jiných druhů primátů dovede plavat. Už mláďata si ve vodě hrají a hledají potravu na dně (makak jávský se dovede potopit až na půl minuty).[5][30]
Makak jávský jevšežravec. Hlavní složkou potravy jsou semena a plody (až více než 2/3), konzumuje však i listy, květy, kořínky a kůru.[14] Do jeho jídelníčku patří imaso a živočišná potrava – příležitostně se živí drobnými obratlovci (hnízdící ptáci, ještěrky, žáby), z ptačích hnízd vybírá ptáčata a vejce. V Indonésii, kde se často zdržuje v mangrovových porostech, se naučil lovit v mělké voděkraby a jiné korýše, díky čemuž dostal v angličtině názevCrab-eating macaque.[31] Kromě toho se živí iměkkýši.[32] Lov probíhá tak, že sedí na větvích a čeká na správnou příležitost, kdy ustoupí na pláži voda. Poté sleze ze stromů dolů, pochytá korýše a rozbije jejich tvrdou schránku kamenem.[33] Někdy vniká i do plantáží cukrové třtiny, čímž ničí úrodu.[13]
Makakové jávští žijí v tlupách, v nichž může být 6 až 58 jedinců,[11] z nichž jsou nejpočetnější samice. Ty jsou takzvaněfilopatrické, vyskytují se pouze v domovské lokalitě, kterou téměř nikdy neopouštějí. Po dosažení pohlavní dospělosti mláďat ze skupiny odejdou samci, aby se ujali vedení jiné tlupy, a samice v ní zůstávají. Pokud se samec pokusí převzít místo alfa samce, nastává boj mezi těmito opicemi, při kterém se makakové mohou zranit.[14] Každý samec má kolem sebe skupinku asi 3 samic.[3] Jedna skupina makaků si může přivlastnit teritorium až o rozloze 200 ha.[34] Pokud se dvě skupiny setkají, obvykle dochází k bitce,[35] která začíná vrčením a ceněním zubů a pokud to nepřítele nezastraší, dojde k opravdovému boji.[36] V regionu jižního Bornea žijí v kompetičních vztazích s kahauy nosatými (Nasalis larvatus).[3]
Konflikty mezi členy tlupy zažehnává mimo jiné společné pití vody.[37]
Největší šanci na spáření má alfa samec, jenž se může pářit i se samicemi jiných samců.[14] Samice je březí 162–193 dní. Po skončenígravidity se jí narodí jediné mládě,[38] vážící zhruba 320 g, o které se stará pouze ona.[6][38] Jestli jde o samce nebo samici, lze poznat až po delší době,[39] mláďata nejprve vypadají stejně a mají černé zbarvení, které se časem změní na barvu dospělých jedinců.[11] Jsou kojena mateřským mlékem po dobu asi 420 dní.[14] Někteří jedinci mohou být nesnášenliví vůči dalším členům skupiny, objevují se krádeže mláďat výše postavenými samicemi těm, které jsou v hierarchickém žebříčku níže, i zabíjení mláďat.[11] Mladí jedinci obojího pohlaví si zpočátku hrají dohromady, kolem jednoho až dvou let věku se však začnou věnovat navzájem pouze jedinci stejného pohlaví.[40]
Některé skupiny těchto primátů používají kameny k rozbíjení ořechů nebo mlžů, kterými se živí, aby se dostaly k jedlému vnitřku, dovedou si oloupat takébatáty amaniok.[41][42] Byli pozorováni rovněž jedinci, kteří si před požitím plodů umyli písek z nich v řece.[14] Dovedou si také čistit zuby aučí to i mláďata.[43]
Makak jávský je často odchytáván pro výzkumné účely a společně s makakem rhesus (Macaca mulatta) jde o nejčastěji používanou opici k laboratorním pokusům.[31] Tuto oblíbenost způsobuje především malá velikost tohoto primáta vzhledem k ostatnímúzkonosým opicím. Pokusy zahrnují především testování léků proti různým chorobám. Makak jávský se také využívá při výzkumudiabetu (cukrovka je u tohoto druhu poměrně rozšířenou chorobou).[26] Jelikož je citlivý nastres, probíhají i výzkumy vlivu stresu na vznik kardiovaskulárních onemocnění i na reprodukční funkci.[26] Rovněž psychiatři a psychologové využívají makaky jávské na testy jejich chování po požití alkoholu nebo drog, případně na výzkum deprese.[26]
Makak jávský byl podleMezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) dlouhodobě veden jakomálo dotčený druh, od roku 2022 je však považován za druhohrožený, především v důsledku nadměrného lovu. IUCN poukazuje na fakt, že makakové jsou často až bezuzdně zabíjeni, protože jsou považováni za přemnožené škůdce, kteří nezasluhují a nepotřebují ochranu. Například jenom v Malajsii bylo během let 2011 až 2018 vybito přes 400 000 jedinců, přičemž podobné akce často podporují i orgány veřejné správy, či dokonce někteří ochránci přírody. Vyjma konfliktů s lidmi je velké množství makaků rovněž odchytáváno pro lékařský výzkum; úroveň obchodu prudce vzrostla zejména v důsledkupandemie covidu-19. Vyjma lovu nelze opomenout ani na pokračující ztrátu přirozeného prostředí; ta jde navíc ruku v ruce s dalším průnikem makaků do synantropních stanovišť a následným konfliktům s lidmi.[44] Například roce2017 došlo vindonéské oblastiBoyolali ke zvyšujícímu se počtu útoků ze strany makaků vůči tamějším obyvatelům, a to právě z důvodu ústupu jejich přirozeného prostředí a nedostatku potravy.[45]
IUCN považuje zařazení makaka jávského za pomyslnou „ruční brzdu“ a přirovnává jej kholubovi stěhovavému, jednomu z nejpočetnějších ptáků Severní Ameriky, který byl vyhuben v důsledku nadměrného lovu. Ačkoli jsou makakové vystaveni silnému loveckému tlaku, jejich populační ekologie je pouze málo prostudována, a vliv podobných hrozeb na jejich populace tedy prakticky není doceněn. IUCN k roku 2022 předvídá, že populace poklesly o nejméně 40 % během posledních 40 let.[44]
Mezi přirozené nepřátele patříšelmy,krokodýli,hadi adravci.[21][46]
Makaka jávského chová v České republice např.ZOO Tábor.[49]
.jpg)
_female_with_baby_(14150273732).jpg)
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůCrab-eating macaque na anglické Wikipedii,Macaca fascicularis na španělské Wikipedii,Javaneraffe na německé Wikipedii aMonos en el espacio na španělské Wikipedii.
Galeriemakak jávský na Wikimedia CommonsObrázky, zvuky či videa k tématumakak jávský na Wikimedia Commons
TaxonMacaca fascicularis ve Wikidruzích
