Jeho rodina pochází zArádánu, vesnice poblíž městaGarmsár, ležícího asi 80 km odTeheránu na okrajipouštěDašt-e Kavír. Otec Ahmad byl kovář a zbožnýšíita, který dokonce vyučoval Korán[1]. Matka nosila titul sejjídy, na který mají nárok pouze potomciMohameda.[1] Údaje o národnosti Ahmadínežáda se rozcházejí, je označován zaÁzerbájdžánce[2][3][4] iTalyše[5][6]. V regionu, charakterizovaném zejménazemědělstvím apastevectvím, neviděl otec perspektivu pro svých sedm potomků (Mahmúd se narodil jako čtvrtý) a rozhodl se proto k přesídlení do hlavního města. Současně si změnil původní příjmení Sabúrdžiján (barvič koberců) na zbožné Ahmadínežád, tedy „ctnostné plemeno Prorokovo“. Důvodem byla snaha zbavit se jména prozrazujícího venkovský původ a nižší sociální status, typická pro přistěhovalce do měst.[7]
Britský deníkThe Daily Telegraph roku 2009 přišel s tvrzením, že je židovského původu, s tím, že (perské) příjmení Sabúrdžiján je údajně typické pro Židy[8][9]. Argumentaci The Daily Telegraphu o několik dní později jednoznačně odmítlThe Guardian.[7]
Ahmadínežádův otec se uchytil v kovozpracujícím průmyslu a brzy se domohl jistého blahobytu. Usadil se v městském obvodu Narmak, obývaném teheránskou střední třídou, a veškeré ušetřené peníze investoval do vzdělání dětí. Mahmúd navštěvoval renomovanou a drahou soukromou školuDanéšmand, učil se anglicky a nakonec se stal jedním z nejlepších žáků svého ročníku.[10]
Nastoupil na univerzitu, avšak cestu za vzděláním mu načas zkomplikovalaislámská revoluce na konci sedmdesátých let, které se jako mnozí jiní aktivně zúčastnil. Působil pak v milicíchBasídž a v roce 1986 začal postgraduálně studovatstavebnictví, obor, který ukončil roku1989 s tituleminženýra.[11] Zároveň byl politicky činný a od počátku devadesátých let zastával různé funkce v regionální správě. V roce 2003 byl jako takřka neznámý politik zvolen starostouTeheránu, v úřadě setrval až do roku 2005 – do doby, než v prezidentských volbách překvapivě porazil bývalého íránského prezidentaAlího Akbara Rafsandžáního. Jeho zvolení znamenalo posílení vlivu konzervativců v zemi, a proto ho bez problémů schválilduchovní vůdceájatolláhAlí Chameneí, nejvyšší představitel republiky. Dne 3. srpna2005 byl Mahmúd Ahmadínežádinaugurován šestým prezidentem Íránu.
Jeho působení v čele vlády charakterizovalo zvyšující se napětí ve vztahu keSpojeným státům, především v souvislosti s íránským jaderným programem. Dnes je prezident Ahmadínežád považován za jednoho z nejkontroverznějších světových politiků. Podle několika rukojmí zadržovaných na americké ambasádě v Teheránu v letech 1979–1980 byl jedním z islámských bojovníků, kteří osazenstvo věznili.[12]
VeSpojených státech amerických prohlásil, že v Íránu nejsouhomosexuálové jako v Americe. Dne 24. září 2010 pronesl[15] na valném shromáždění OSN v New Yorku, „návrh, aby Spojené národy sestavily nezávislou vyšetřovací skupinu pro události z11. září“[16] jednak proto, aby „odlišné názory“ o tomto tématu „nebyly vypovězeny z diskuze“[16], ale jako hlavní důvod uvedl podezření z toho, že Spojené státy realizovaly tzv.operaci pod falešnou vlajkou. Za útoky prý stály „jisté síly uvnitř americké vlády s cílem pomoci upadající ekonomice a zároveň obnovit kontrolu USA nad Blízkým východem v zájmu sionistického režimu“[17]. Podobné výroky na adresu americké vlády pronesl již několikrát předtím[18], na půdě OSN se ale setkal s kritikou.[17]
V roce 2011 při desátém výročí útoků z 11. září 2001 prohlásil, že Spojené státy využily teroristické útoky z 11. září 2001 jako záminku pro zahájení válek v Iráku a Afghánistánu. Washington měl podle jeho názoru takto řešit své hospodářské problémy.
Pořádá charitativní akce pro chudé, například dražbu svého osobního automobilu[19].
Zastává dlouhodobou politiku Íránu odmítající uznatIzrael jako právoplatný stát.[20] Ahmadínežád svými výroky, v nichž útočí naIzrael[21], který označuje jako „sionistický režim“, dlouhodobě podporuje nedůvěru mezi Izraelem a Íránem, který jej podezřívá z jaderného zbrojení[22]. Kritizuje politiku Izraele vůči Palestincům, kterou označuje za „nehumánní“ a „barbarskou“.[23]
Téhož dne se setkal s delegací rabínů zNaturai Karta (ortodoxní skupina Židů odmítající sionizmus). Jeden z jemu předaných předmětů měl na svém povrchu vyryto poděkování za přínos Židovstvu.[27]
Na téma holokaustu byl dotázán v několika rozhovorech. Svou odpověď shrnul do několika otázek:
proč je tendence téma holocaustu uzavírat, proč není holocaust zkoumán jako historická událost, resp. proč jsou ti, kteří jej takto zkoumají, perzekvováni;[28]
proč je holocaust spojován s okupací Palestiny a proč by Palestinci měli platit svou zemí a svými právy za tento zločin, který se odehrál v Evropě;[29][30]
proč je (holocaust obecně a židovské oběti za Třetí říše konkrétně) mytologizován a sakralizován – proč je mu dávána mezi jinými tragickými historickými událostmi (a obětem v řadách Židů v kontextu ostatních obětí 2. světové války) dávána tak speciální role[31] V této souvislosti má holocaust za mýtus, který je uměle vytvořený a lživý.
Na Západě jsou tyto jeho názory odsuzovány[kým?] a považovány[kým?] za neakceptovatelné. Je obviňován z antisemitismu[23][32],ačkoli Ahmadínežád odmítl tato obvinění s tím, žeholokaust hodlá pouze „zkoumat“[33] a že Židy respektuje.[34]Ahmadínežád perzekuci Židů za Hitlera nepopírá[31][35] a v otázce holocaustu se považuje za historickéhorevizionistu a holocaust vnímá jako historickou událost, kterou je třeba – včetně příčin k ní vedoucích – studovat, zkoumat a diskutovat o ní,[29][31] nikoli ji uzavírat jako dogma a perzekvovat lidi, kteří na tuto událost přinesou nový pohled.[36]
V srpnu 2006 Ahmadínežád napsal dopis německé kancléřceAngele Merkelové. V něm bylo mimo jiné:
…Uběhlo 60 let od konce [2. světové] války. Ale, žel, celý svět a některé národy obzvlášť čelí jejím důsledkům. I nyní vidíme orchestraci utiskujících mocností a skupin prahnoucích po moci coby zacházení vítězů s poraženými. Utiskování a vydírání pokračuje a lidé mají zakázáno zpochybňovat jejích zdroj, jinak riskují vězení. … Nehodlám polemizovat o holocaustu. Ale, nedává smysl, že některé vítězné země 2. světové války měly v úmyslu vytvořit alibi, na základě kterého by nadále mohly mít poražené země porobeny? Jejich záměrem doposud bylo zeslabit jejich morálku a povzbuzení a zamezit rozvoji jejich moci. Vedle Němců nesly břímě holocaustu i blízkovýchodní národy. Vlivem růstu nutnosti osidlování přeživšími holocaustu v Palestině bylo na Blízkém východě vytvořena permanentní hrozba. Za účelem oloupit lidi z této oblasti o příležitosti k dosažení růstu. Kolektivní vědomí světa je pobouřeno každodenními zvěrstvy sionistických okupantů, ničením domů a statků, zabíjením dětí, vraždami a bombardováním…
DeníkDeutsche Welle s odkazem naAgence France-Presse o události informoval článkem „Ahmadínežád tvrdí, že holokaust byl vynalezen k uvedení Německa do rozpaků“,[38] britskýMail and Guardian článkem s nadpisem „Ahmadínežád: Holocaust vymyšlen“[39]
Pravděpodobně nejznámější a nejkontroverznější z Ahmadínežádůvých výroků protiIzraeli[21] pochází z podzimu2005.
Dne 26. října vystoupil na konferenci „World without Zionism“ (Svět bez sionismu), kde mluvil o sionistickém režimu v Izraeli, jehož elita podle jeho slov „okupuje“ Jeruzalém; a v němž též často citoval Ajatolláha Chomejního. Část jeho projevu, o které média později psala, má následující volný překlad:
Náš milý Imám (Ajatolláh Chomejní) řekl, že tento režim, okupující Jeruzalém, musí zmizet ze stránek času a to bylo velmi moudré prohlášení. V otázce Palestiny nemůžeme ustoupit. (…) To by byla porážka a kdokoli, kdo přijímá legitimitu tohoto režimu, v podstatě podepsal porážku islámského světa. Náš drahý Imám měl v tomto úsilí za cíl srdce světového utlačovatele – okupující režim. Nemám pochyb, že tato nová vlna, která začala v Palestině – a zažili jsme ji též v islámském světě – odstraní tuto hanebnou skvrnu z islámského světa.
Chomejního věta, kterou Ahmadínežád citoval, byla pronesena v 80. letech 20. století, kdy Chomejní předpovídal konec éry Izraele „uchváceného“ sionistickou ideologií.[41] Fráze „zmizet ze stránek času“ byla médii nesprávně přeložena, že chce „vymazat Izrael z mapy“ (klíčová dvojice slov „Sahne-je rúzgár“ zaměněna za „Safhe-je rúzgár“)[42][43][44] kde slova zmizet ze stránek času (popř. podle jiných překladů: vymazat z knihy historie apod.) jsou obtížně přeložitelným obratem přibližně znamenajícím být překonán či skončit v propadlišti dějin.
Obdobně, zmínku o „hanebné skvrně“ přiřkla média (např.New York Times[45]) nikoli (podle kontextu) „sionistickému režimu, který obsadil Jeruzalém“, ale Izraeli jako takovému, a její odstranění za zničení celého Izraele a jeho lidu (genocidu)[46] a citaci, vyřknutou Chomejním v jiné době a kontextu, zaměnila za současné přání Ahmadínežáda.[41]
Později, na tiskové konferenci 14. ledna 2006, Ahmadínežád řekl, že jeho slova byla přehnána a dezinterpretována[47] Mezi hlasy, říkajícími, že Ahmadínežád obrat vymazání z mapy nepoužil, byl i Dan Meridor, zástupce premiéra Izraele.[48]
V roce 2008 použil podobnou, leč ostřejší rétoriku, kdy řekl: „Měli byste vědět, že tento kriminální a teroristický režim, který má na účtu 60 let plundrování, agrese a zločinů dosáhl konce svého cyklu a brzy zmizí z geografické scény.“ Například agentura Reuters tuto informaci přinesla pod názvemAhmadínežád říká, že Izrael „zmizí“.[49]
V průběhu svého prezidentského úřadu vystupoval Ahmadínežád proti Spojeným státům americkým[50][51] — asi nejpodstatnějším krokem bylo zbavení seamerického dolaru cobyrezervní měny v íránských státem vlastněných bankách[52] a jako zdroje příjmů z ropy – od roku 2007 získal Írán 85 % peněz ze své ropy v jiných měnách než dolarech.[53] Dále, od roku 2003 při vydávání státních dluhopisů přešel z dolaru na euro. Od prosince 2006 podporoval postupné omezení transakcí v amerických dolarech v Íránu na minimum.[54] Mezi lety 2005–2008 dal zelenou přípravěíránské ropné burzy, která obchoduje ropou a ropnými deriváty s vyloučením amerického dolaru.[55] Ve zbylé době Írán za Ahmadínežádovy prezidentské funkce jednal s jednotlivými zeměmi i velkými soukromými odběrateli íránské ropy o podmínkách platby bez účasti amerického dolaru[56] a sám Ahmadínežád v této době promluvil na několika konferencích o porušení dogmatu, že by se v obchodě muselo za ropu platit pouze dolary.[57] Dne 15. ledna 2013 Teherán oznámil, že v zahraničních obchodních transakcích hodlá dolar (stejně jako euro) postupně vypustit úplně.[53] Jeho akce narušily měnovou situaci, ve které měla měna Spojených států amerických dominantní pozici[58] a status světové rezervní měny a dominantní měny v mezinárodním obchodu, a byly některými americkými analytiky vyhodnoceny jako hrozba.[59]
V den výročí konce2. světové války 9. května 2005, napsal Ahmadínežád otevřený 18stránkový dopisGeorgi W. Bushovi, ve kterém rozebíral historii a vzájemné vztahy obou národů, situaci na Blízkém východě, stejně jako některé filozofické a náboženské problémy. Svěřil se v něm, že nechápe dvojakost, kterou jeho americký protějšek prezentuje, spočívající na jedné straně v póze obhájců demokracie a míru a na druhé straně vedení mnoha expanzivních válek a zabíjení lidí.[60]
Ahmadínežád má tři děti – dva syny a dceru – s Ázam as-Sádát Farahiovou, která má stejně jako on inženýrský diplom. Prezidentova sestra Parvín byla v prosinci 2006 zvolena do teheránské městské rady.
↑abMELMAN, Yossi, Meir Javedanfar.The Nuclear Sphinx of Tehran: Mahmoud Ahmadinejad and the State of Iran. [s.l.]: Basic Books, 2007.Dostupné online.ISBN978-0-7867-1887-0. S. 1–3.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑САФАРОВ, Раджаб Саттарович.'Эхо Москвы' – передача «48 минут. Махмуд Ахмадинежад [online]. 2006-0-19 [cit. 2011-11-20].Dostupné online. (rusky)
↑ab Diplomats walk out as Ahmadinejad rails against Israel in UN.www.haaretz.com.Haaretz, 2009-09-24.Dostupné v archivu pořízeném z originálu.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
"He was defeated by the even more hard-line and anti-Semitic Mahmoud Ahmadinejad...".Joel C. Rosenberg.Epicenter: Why the Current Rumblings in the Middle East Will Change Your Future, Tyndale House Publishers, Inc., 2006, p. 109,ISBN978-1-4143-1135-7
↑Ahmadinejad's speech @ Columbia university – a transcript [online]. 25 September 2007 [cit. 2009-02-02].Dostupné online.
↑ Iranian leader 'not anti-Semite'.news.bbc.co.uk. BBC, 21 September 2006.Dostupné online [cit. 2007-04-08].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Text of Ahmadinejad letter to Merkel.www.jihadwatch.org [online]. [cit. 2012-11-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-08.
↑ Ahmadinejad Claims Holocaust Invented to Embarrass Germany.Deutsche Welle. 2006-08-28.Dostupné online [cit. 2008-10-23].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑EQBALI, ARESU. Ahmadinejad: Holocaust was made up.Mail and Guardian Online. 2006-08-28.Dostupné online [cit. 2008-10-21].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
