Magnezit (Karsten, 1808), chemický vzorecMgCO3 (uhličitan hořečnatý), je klencovýminerál.[1] Název odvozen z chemického složení.
- metamorfní – přeměnouserpentinitů (hadců) působením vody s rozpuštěným CO2. Na takovýchto výskytech nacházíme často společně s opálem;
- hydrotermální – metasomatickým zatlačenímvápenců adolomitů za přínosuMg a odnosuCa;
- sedimentární – vysrážením z mořské vody při vypařování v mělkých zálivech varidních oblastech.
Vzácně klencové krystaly (skalenoedry,romboedry) do velikosti 30 cm. Agregáty běžně hrubě až jemně zrnité, zemité nebo celistvé (porcelánovité).
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 4–4,5, křehký, hustota 3 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {1011}, lom lasturnatý. Předdmuchavkou puká ale netaví se.
- Optické vlastnosti: Barva: Bezbarvý, bílá, šedavě bílá, nažloutlá, narůžovělá, hnědá až černá, bezbarvý v procházejícím světle. Lesk skelný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.Luminiscence někdy žlutobílá, zelenobílá, modrobílá.Triboluminiscence.
- Chemické vlastnosti: Složení:Mg 28,83 %,C 14,25 %,O 56,93 %, příměsiCa,Mn,Fe. Rozpustný v horkých kyselinách.
- breunnerit – (Mg,Fe)CO3 – vyšší obsah Fe
- povrchová těžba – v lomech, pokud ložisko vystupuje na povrch či leží nehluboko pod povrchem. Při tomto způsobu těžby mizí celé kopce nebo vznikají hluboké jámy na straně jedné a vznikají nové kopce z hlušiny na straně druhé.
- podpovrchová (hlubinná) těžba – těžba tzv. "volnou komorou", kdy se v ložisku vyrubají až 30 metrů vysoké dutiny, jejichž strop je podepřen ponechanými pilíři. V tomto případě dochází po čase ke zřícení dutin s následnými projevy: vznik propadlin na povrchu, změny v systému povrchových i podpovrchových vod. Částečně je možné tyto negativní dopady zmírnit zaplněním vyrubaného prostoru hlušinou.
Přidává se do průmyslovýchhnojiv jako složka dodávající rostlinám potřebný hořčík pro růst a zdárný vývoj.V průmyslu se používá jako žáruvzdorný materiál, odolává teplotám až 1800 °C.[3] Dále je vhodný na výrobuSorelova cementu pro obráběcí průmysl (brusné kotouče) a stavitelství (štukatura), vyrábí se z něj kovovýhořčík a Mg-sloučeniny, elektroizolátory, atd.
Hojný minerál.
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 162–166
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš.Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce).ISBN 80-7151-030-0.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMagnezit na Wikimedia Commons
