Magdeburg (českyMagdeburk[2],staročeskyDěvín) je zemské hlavní městoněmecké spolkové zeměSasko-Anhaltsko a zároveň bývalé správní středisko jednoho z jejích tří zrušených vládních obvodů. Město leží na Labi a je druhým největším městem Saska-Anhaltska. Žije zdepřibližně 240 tisíc[1] obyvatel. Magdeburg je sídlemkatolického biskupství i biskupstvíevangelické luterské provincie, dále jsou zde dvě vysoké školy,Univerzita Otta von Guericke aHochschule Magdeburg-Stendal (FH). V roce 2005 slavilo město své 1200. výročí založení.
Jméno města pocházíetymologicky ze základu „Machte“ (česky: síla, moc).[zdroj?] To označovalo „Mächtige Burg“ (mocný, pevný hrad). Z toho důvodu je také v současném názvu hláska „a“ vyslovována krátce.
Nejstarší nálezypěstního klínu se datují do staršísálské doby ledové cca před 150 000 lety. Stopy po souvislém osídlení magdeburského okolí byl zdokumentovány od pozdní doby ledové (cca 15 000 př. n. l.). V obdobíneolitickékultury s lineární keramikou okolo 5400 př. n. l. bylo území osídleno kmeny podunajských kultur. Úrodné nížiny v blízkosti lesů a vod skýtaly dobré podmínky a západní břeh Labe zase dobrou ochranu před povodněmi.
Roku 929 vystrojil Jindřich I. svatbu svého syna Oty I. Velikého s Editou (téžEditha, Eadgyth), dcerou anglického králeEduarda Staršího. Při svatbě Ota a Edity dostali novomanželé město Magdeburg jakověno.
V roce 937 se konalŘíšský sněm za účasti dvou arcibiskupů, osmi biskupů a nejvyšších sekulárních hodnostářů. Ve stejné době byl založenMauritiuskloster (Moritzkloster) – klášter na počestsv. Mořice.
Roku 946 královna Editha zemřela a byla pohřbena v klášterním kostele, pozdějšímmagdeburském dómu. Ota se potom znovu oženil a vzal siAdelheid Burgundskou, jejíž činnost silně ovlivnila magdeburskou architekturu.
V roce 962 byl Ota Veliký a jeho druhá manželka Adelheid korunováni císařskou korunouSvaté říše římské.
V roce 973 zemřel císař Ota Veliký a byl pohřben vedle své první ženy Edity. Patentem z roku 995 císařOta III. připojilSlezsko pod biskupství míšeňské a to pak podřídil arcibiskupství v Magdeburgu.
V roce1035 Magdeburg získal tržní právo, v roce 1178 arcibiskup Wichmann ze Seeburgu uvedl zásadymagdeburského práva, jež později převzala mnohá města v německu i v českých zemích. V roce 1295 se město stalo členem hanzy. Patřilo k hlavním obchodním střediskům Německa. Dokládá to například nálezmagdeburského stříbrňáku z 11. stol. z depotu mincí vSanduru naFaerských ostrovech.V roce1126 se magdeburským arcibiskupem stalNorbert z Xantenu, jenž byl později prohlášen za svatého.Ve12. století se město vymanilo z vlády městského pána (Arcibiskupství magdeburského), ovšem nikdy nedosáhlo úplné svobody. Kolem roku 1430 došlo k vojenským střetům mezi městem a arcibiskupem, jež se mimo jiné pokusil ukončit samotnýBasilejský koncil. Roku1500 připadloarcibiskupství pod správudolnosaského říšského okresu. Roku 1503 přeložilarcibiskup své sídlo doHalle a zavedenímreformace v roce 1524 ještě více prohloubil rozpory mezi městem a arcibiskupským úřadem.
Zatřicetileté války po půlročním obléhání byl10. května/20. května1631 Magdeburg dobyt císařskými oddíly pod vedením vojevůdcekatolické ligyTillyho. Následovně bylo město vypleněno a vypáleno při tzv. „Magdeburské svatbě“. Tato událost se také smutně proslavila pod názvemMagdeburgizace. Při ní byla pobita či uhořela většina obyvatel. Město bylo zcela zničeno. S 20 000 (podle některých údajů až 30 000) mrtvých patří tyto hrůzy k největším samostatným masakrům 30leté války.
Roku1680 po smrti Augusta přešloVévodství Magdeburg jako sekularizované arcibiskupství spolu s městem pod správu Braniborska.
Již po roce 1666 přidělil Kurfiřt braniborský městu 15 000 mužů a nechal znovuvybudovat opevnění zničené za 30leté války. V 18. století byla znovu vybudována pevnost. Za vládyBedřicha II. zaujímala pevnost plochu 200 hektarů (ha), naproti tomu rozloha města činila jen 120 ha.
V roce 1807 připadlo město dočasně kVestfálskému království a stalo se sídlem Polabského départementu. Ponapoleonských válkách připadl Magdeburg roku 1814 znovu Prusku a stal se v roce 1816 hlavním městemProvincie Sasko a zároveň sídlemVládního okresu Magdeburg aokresu Magdeburg. Roku 1828 vznikl městský obvod Magdeburg a v roce 1887 byl zrušen okres Magdeburg. Magdeburské okolí poté patřilo do okresu Jerichov I (později Burg), Calbe, Wanzleben a Wolmirstedt, jež byly při pozdějšíokresové reformě roku 1993 zrušeny resp. sloučeny se sousedními okresy do větších správních jednotek.
Za2. svět. války byla průmyslová výroba zachována jen díky práci nuceně nasazených pracovníků. Společnost Braunkohle-Benzin-AG (Brabag) jako největší dodavatel pohonných látekWehrmachtu zřídil v roce 1944 šestvedlejších koncentračních táborů. Jeden z nich, „Koncentrační tábor Magda“, se nacházel v Magdeburgu-Rothensee. Ostatních pět se nacházelo na jiných místech vSasku (Lužici) a dnešnímSasku-Anhaltsku. Mezi červnem 1944 a únorem 1945 tam pracovalo 2 172 Židů, z nichž asi 65 procent zemřelo.
Magdeburg po náletech z let 1942–1945
Od roku 1943 do roku 1945 se nacházelvedlejší tábor při koncentračním táboru Buchenwald pro provoz ve firmě „Polte“ na magdeburské Liebknechtstraße. Přes 3 000, hlavně židů, z KTRiga-Kaiserwald,Osvětim, Stutthof a Ravensbrück, a ruští a polští zajatci, kteří zde museli vykonávat těžké práce, žili v barákovém táboře.
Od r. 1943 byl Magdeburg bombardován společnými nálety spojeneckých vojsk. Hlavními cíli byly průmyslové závody, jež patřily k vojenské zbrojní výrobě. Staré město bylo při náletech16. ledna1945 z cca 90 procent zničeno. Mimo jiné bylo zničeno 15 kostelů a čtvrť zgrunderského období – stejně jako v Berlíně, Kamenici a Drážďanech – utrpělo obrovské škody. Tzv. „severní fronta“ byla téměř zcela zničena.
Po válce byly z Innenstadtu a postižených čtvrtí odklizeny trosky (viz „Trümmerfrauen“). Znedostatku peněz však byly z poškozených staveb zachráněny pouze nejcennější předměty, respektive byly zachráněny jen ty budovy, které byly nejméně poškozeny jako (Magdeburská katedrála,Klášter Naší Paní, radnice). Z „ruin“ mělo povstat nové město.
Tak tvář dnešního středu města formují, místobarokních domů na magdeburskémBreiter Weg z grunderských dob či množstvísecesních budov, množstvípaneláků a novodobých sídlišť, rozšířené o jednotlivé stavby v duchunárodní tradice poválečné doby, jimž za vzor sloužila sovětská architektura stalinistického SSSR.
Od roku 1945 do roku 1953 přispívaly magdeburské velkozávody jakoSAG-Betrieb k naplňování závazků vyplývajících z reparační povinnosti poraženého Německa.
Za časůNDR zůstal Magdeburg sídlem výroby těžkých strojů (např.SKET) a v roce1952 se stal městským okresem, který byl opět v roce 1990 zrušen.
Magdeburg v letech 1990–2005 opustilo okolo 60 000 obyvatel, sklouzl z téměř 290 000 na 228 000. Zejména v panelových domech zůstala spousta uvolněných bytů. Urbanistické a architektonické projekty včetně rekonstrukce památkových objektů a ulic v prvním desetiletí 21. století výrazně pozvedly hodnotu města.
Magdeburská "Zelená citadela"
Patřily k nim výstavba tunelu, mostu Sternbrücke, fotbalového stadionu, nové architektonické uspořádání Dómského a Univerzitního náměstí, sanace ulic Breite Weg (před druhou světovou válkou jedna z nejdelších nákupních tříd Evropy) a ulice Otto von Guericka, rekonstrukce divadla Freie Kammerspiele, nyní Schauspielhaus Magdeburg, novostavbaZelené citadely. Magdeburg má největší podíl čtverečních metrů maloobchodních nákupních ploch na obyvatele v Německu.
V letech 2001–2003 na Dómském náměstí archeologové odkryli základy otonské stavby prvního dómu z 10. století.V roce 2002 obdrželo město zlatou medaili, a v letech 2003–2005 stříbrnou medaili v celoněmecké spolkové soutěži městNaše město vzkvétá.
Město leží na řeceLabi a na východním břehu krajeMagdeburger Börde (RegionElbe-Börde-Heide) na středním toku Labe asi 50 metrů nad hladinou moře na zemědělsky intenzivně obdělávaném území. Město se rozprostírá především na příkrém západním břehu toku na terénním schodu, který je tvořen skalami Domfelsenu. Tím je také jedním z mála městSeveroněmecké nížiny, které bylo založeno na skále. Částečně leží území města na do dálky roztaženém ostrově mezi „Proudem Labe“ a „Starým Labem“ stejně jako na rovinatémpravém břehu řeky. Vedlejší větší města jsouWolfsburg cca 64 km severozápadně, partnerské městoBrunšvik asi 75 km západně,Halle nad Sálou) asi 75 km na jih aPostupim asi 105 km na východ.Berlín leží 130 km východně.
Magdeburg se skládá ze 40městských čtvrtí. Některé čtvrtě zahrnují menší podcelky, které k nim byly připojené během průběhu dějin. Nejčastěji se jedná o nově vystavěná sídliště či obytné útvary, jejichž hranice jsou taktéž zcela nespecifikované. O těch se v následujícím přehledu za říká, že byly vsunuty za město.
Znak města Magdeburgu zobrazuje červený dvouvěžatý pocínovaný hrad ve stříbrném poli s otevřenou zlatou branou, mezi věžemi vyrůstá zeleně oděná panna (něm. Magd), jež ve zdvižené pravici drží zelený věnec. Městské barvy je zeleno-červená. Jde o tzv. „mluvicí znak“, jeho heraldické figury panna a hrad (něm. Magd a Burg = Magdeburg), jež daly městu názevPanenský hrad (původně znělMagadeburg). Oba symboly se objevily již na městských pečetidlech ze13. století, přičemž věnec, coby symbol nevinnosti, přibyl až později.
Kostel sv. ŠebestiánaKlášterní kostel Panny MarieHradby starého města, FürstenwallRadnice, Starý trh a kopie Magdeburského jezdceParlamentPalais am Fürstenwall, sídlo vlády Saska Anhaltska
Magdeburský dóm – katedrála sv. Mořice a Kateřiny, při základech otonského chrámu z 10. století vybudována převážně gotická trojlodní chórová bazilika; nyní biskupský chrám saské evangelické církve
Magdeburský jezdec, nejstarší jezdecký pomník severně od Alp, sousoší tvoří zakladatel města Oto I. na koni, mezi dvěma pěšími pannami, které symbolizují jeho lid; dílo anonymního sochaře rané gotiky z doby kolem 1240; originál v muzeu, 1. kopie v dómu, 2.novodobá pozlacená kopie ve věži u radnice
Radnice – rokoková fasáda rekonstruovaná po roce 2000, stejně jako celé náměstí
Kostel sv. Šebestiána, katolická katedrála románského založení
Johanniskirche – kostel sv. Jana, založený v 11. století, gotická stavba po 2. světové válce zrekonstruována, slouží jako koncertní síň
Unser Frauenkloster, Klášter Panny Marie s kostelem premonstrátek, románské stavby založené r. 1063
Univerzitní kostel sv. Petra
Kostel sv. Ambrože
Městské hradby, Fürstenwall
Palais am Fürstenwall, sídlo vlády Saska Anhaltska; novorenesanční palác z let 1889–1893, původně rezidence generálů, bydlel zde např.Paul von Hindenburg
Parlament Saska-Anhaltska, rokoková budova, z valné části rekonstruovaná po roce 2000
Grüne Zitadelle (Zelená citadela), postmoderní obytná budova z let 2003–2005, navrhlFriedensreich Hundertwasser
Kulturhistorisches Museum – sbírka archeologických, uměleckých a historických památek zemského významu, mj. originály gotických soch z dómu
Nejznámějším náměstí v Magdeburgu je Hasselbachplatz, které spolu s Damaschkeplatz představuje centrální spojení pro místní dopravu. Zelenou oblastí v centru města je Ulrichplatz a je známé svou pozoruhodnou kašnou.
Za nejznámější magdeburskou ulici je považována Breite Weg, která byla kdysi jednou z nejdelších a nejkrásnějších barokních ulic v Evropě. Ulice spojuje náměstí Universitätsplatz i Hasselbachplatz a je pěší zónou v její severní části.
Leiterstrasse je nejmenší pěší zóna v Magdeburgu a kdysi důležitá obchodní ulice a byla jednou z nejstarších ve městě.
Magdeburg je součástí několika turistických tras. Městem prochází 1200 km dlouháLabská cyklotrasa (D10). Na románské cestě lze navštívit středověké stavby.
Město se také nachází na vodní turistické trase Modrá stuha, která vede podél Labe a je součástí historických parků zahradní kultury.
Je zde botanická zahrada (skleníky Gruson) a zoologická zahrada o rozloze 16 hektarů s domovem cca 1400 zvířat.
Mezi místní kulinářské speciality patříBötel, což je vepřové koleno s kysaným zelím, hráškovým pyré a vařeným bramborem. DáleHacktesstippe, omáčka tmavé barvy s míchaný mletým masem, které se konzumuje s brambory aPottsuse, pomazánka z vepřového masa a sádla neboBollenwurst což je cibulově-játrová klobása.
↑BERÁNEK, Tomáš, et al.Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha:Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR).ISBN978-80-86918-64-8. S. 50, 108. Standardizované jméno: Magdeburk.
↑Otto von Guericke - Biography, Facts and Pictures [online]. [cit. 2023-04-04].Dostupné online. (anglicky)
↑ Georg Philipp Telemann: a detailed biography.www.baroquemusic.org [online]. [cit. 2023-04-04].Dostupné online.
↑ German Lieutenant-General Lothar von Trotha lands in Swakopmund, South West Africa | South African History Online.www.sahistory.org.za [online]. [cit. 2023-04-04].Dostupné online.
↑ Georg Kaiser (1878-1945).www.imagi-nation.com [online]. [cit. 2023-04-04].Dostupné online.
.Ansicht_Neue_Strombr%25C3%25BCcke.ajb.jpg)
.3.ajb.jpg)
