Madrid (španělsky také Madrid,IPA: [maˈðɾið]) je hlavní a největší městoŠpanělska. Žije v němpřibližně 3,42 milionu[1] obyvatel. PoBerlíně se jedná odruhé největší město vEvropské unii. Metropolitní oblast obývá kolem 6,6 milionu lidí, čímž je poPaříži druhá největší v Evropské unii.[2] Město zaujímá celkovou rozlohu 604,3 km².
Díky své ekonomické produkci, vysokéživotní úrovni a velikosti trhu je Madrid považován za přední finanční centrumjižní Evropy aPyrenejského poloostrova.[6] Město je sídlem vedení mnoha významných španělských firem, jako jsouTelefónica,Iberia, Repsol, BBVA či FCC.[7] Ve městě probíhá většina bankovních operací v zemi. Ze všech španělsky mluvících měst v něm vzniká nejvícewebových stránek.[7] Podle žebříčku časopisu Monocle z roku 2022 je Madrid patnáctým nejvhodnějším městem pro život.[8]
V Madridu sídlí vrchní vedení mnoha organizací:Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO), která spadá podOSN, Organizace iberoamerických států (OEI), Rada pro dohled nad veřejným zájmem (PIOB) či Iberoamerický generální sekretariát (SEGIB). Město je také centrem propagátorů a regulátorů španělského jazyka: vedeníŠpanělské královské akademie (RAE) čiInstituto Cervantes, nadaci Fundéu. Ve městě se také pořádá mnoho veletrhů Dva světoznámé fotbalové kluby se sídlem ve španělské metropoli jsouReal Madrid aAtlético Madrid.
Území dnešního Madridu je osídleno již odpravěku.[11] Nacházejí se zde archeologické pozůstatkykeltského osídlení s názvem Carpetani, jedné zřímských vil, bazilikyVizigótů poblíž dnešního kostela Santa María de la Almudena a tří vizigótskénekropolí.[12]
První historická zmínka o existenci sídla v Madridu pochází z érycórdobského emirátu.[13] Ve druhé polovině 9. století nechal emír Mohammed I. postavit pevnost naostrohu u řekyManzanares jako jednu z mnoha pevností na hranici muslimy ovládané oblastiAn-Andalus. Ty měly chránitToledo předkřesťanskými útočníky a také sloužit jako výchozí bod pro muslimské ofenzívy. Po rozpadu córdobského chalífátu na počátku 11. století byl Madrid začleněn pod Toledo.
V roce 1079 začal rozsáhlejší útok křesťanů směrem na Toledo. Roku 1083 se Madridu zmocnilAlfonso VI. Kastilský. Ten město dále využíval jako útočnou základnu právě proti Toledu, které bylo dobyto v roce 1085.[14]Křesťané obsadili centrum města amuslimové sžidy byli vysídleni na předměstí. Madrid do roku 1118 zůstal v pohraničním území. Během muslimských výpadů byly roku 1110 zničeny městskéhradby. Za vládyAlfonse VII. Kastilského byla v roce 1123 stanovena první hranice mezi Madridem aSegovií.
Pohled na město v roce 1562, Autor: Anton van den Wyngaerde
Počet obyvatel města vzrostl ze 4 060 v roce 1530 na 37 500 v roce 1594. V červnu 1561 ustanovilFilip II. Španělský svůj dvůr v Madridu, vAlcázaru. Díky tomu se stal Madrid politickým centrem monarchie a hlavním městem Španělska. Skutečnost, že se jedná ohlavní město, byla rozhodující pro vývoj. Populace vzrostla z 18 000 v roce 1561 na 80 000 v roce 1598.[15]
Madrid se na počátku 17. století vzpamatoval z dočasné ztráty statusu hlavního města, které bylo mezi lety 1601 a 1607 přemístěno doValladolidu. Vrátili si významní obyvatelé, ale extrémníchudoba byla všudypřítomná.
Ve snaze využít výhod polohy Madridu v geografickém středuŠpanělska se v průběhu 18. století investovalo do silnic vedoucích radiálně z města do celého Španělska.[16]Karel III. Španělský se snažil přeměnit Madrid ve skutečné hlavní město, a to výstavboukanalizace,pouličního osvětlení a množství památek a kulturních institucí.
Během francouzské okupace v květnu 1808 se uKrálovského paláce začal shromažďovat dav protestující proti francouzskému pokusu vystěhovat zbývající členy bourbonské královské rodiny doBayonne. Tento plán vyvolal povstání proti francouzským jednotkám, které trvalo jen hodiny. Následné represe byly brutální a mnoho Španělů bylo popraveno. Povstání vedlo k vyhlášeníšpanělské války za nezávislost.
Během první poloviny 19. století byli jedinými příslušníkyburžoazie obchodníci. Ve druhé polovině století však došlo k rozvoji. Město se definitivně stalo centremfinancí aslužeb. Objevila se nová průmyslová odvětví.[17] Zavedeníželezniční dopravy taktéž napomohlo ekonomice města. To se stalo distribučním uzlem. Právěželeznice zapříčinila i dostupnost čerstvých ryb namísto nasolených díky rychlejšímu dovozu.[17]
Během první třetiny 20. století se počet obyvatel téměř zdvojnásobil na více než 850 tisíc. Nová předměstí jako Las Ventas, Tetuán či El Carmen se stala domovem nových pracovníků, zatímco Ensanche se stalo čtvrtístřední třídy.[16]
Druhá republika, občanská válka a frankistický režim
Španělská ústava z roku 1931 byla první, která výslovně stanovila Madrid jako španělskéhlavní město. Během třicátých let se Madrid těšil prosperitě, město obývali zejména mladí lidé. Během této doby byly realizovány velké stavební projekty, včetně severního rozšířeníbulváru Paseo de la Castellana, který je dodnes jednou z hlavních dopravních tepen metropole. Velmi rostlsektor služeb, včetně oborůbankovnictví,pojišťovnictví atelekomunikací.[18]Míra gramotnosti vzrostla nad 80%.
Vyhlášení republiky naopak zapříčinilo nedostatek bytů. Výstavba dostupného bydlení nedokázala držet krok, politická nestabilita odrazovala od investic do bydlení. Levicoví aktivisté začali vypalovatkláštery.[18]
Ekonomika poválečného Madridu stála napřídělových kuponech.[20] Masa a ryb byl nedostatek, což zapříčinilo vysokou úmrtnost v důsledkupodvýživy. Vzhledem k levicové minulosti Madridu chtěli někteří frankisté přesunout hlavní město (zejména doSevilly). Tyto plány nebyly nikdy realizovány.Frankův režim totiž zdůrazňoval roli hlavního města během císařského Španělska.[21]
Intenzivní růst počtu obyvatel díkyimigraci z venkovských oblastí, vedl k výstavbě velkého množství bytů v okrajových částech města. Zpočátku přistěhovalci obývali provizorní chatrče, kterých bylo až 50 tisíc.[22]
Madrid se územně rozrostl po připojení sousedních obcí. Tím dosáhl současného rozsahu 607 km2. Nově vybudované čtvrti na severozápadě města se staly domovemstřední třídy, která se významně rozšířila v důsledku ekonomického rozmachu v 60. letech 20. století. Naopak periferie na jihovýchodě se staly dělnickou oblastí.
Po pádufrankistického režimu potvrdila nová ústava z roku 1978 Madrid jako hlavní město Španělska. Komunální volby v roce 1979 vynesly k moci prvního demokraticky zvolenéhostarostu Madridu od obdobídruhé republiky.
Madrid byl dějištěm mnoha nejdůležitějších událostí španělského přechodu k demokracii, jako byly masové demonstrace na podporu demokracie poneúspěšném převratu v roce 1981. První demokratičtí starostové patřili k levicové straněPSOE, později jich většina pocházela z řad pravicovéPP.
Hlavní město Španělska těžilo z prosperity v 80. a 90. letech 20. století a upevnilo svou pozici důležitého centra na evropském kontinentu. Během mandátu starosty města José María Álvarez del Manzano se postavilo několikdopravních tunelů pod městem. Následující administrativy podaly tři neúspěšné nabídky naletní olympijské hry v letech2012,2016 a2020.[23] Madrid byl centrem protestů proti úsporným opatřením, které propukly ve Španělsku v roce 2011.
Madrid leží ve středuPyrenejského poloostrova na jihunáhorní plošinyMeseta. 60 km severně od města se rozprostírá pohoří Guadarrama. Město se rozprostírá v povodí řekJarama aManzanares, které se vlévají doTaja. S průměrnou nadmořskou výškou 650 metrů je Madrid druhým nejvýše položeným hlavním městem Evropy (poAndorra la Vella).[24] Vlastní město je poměrně členité, nadmořská výška se pohybuje od 700 m na severu do 570 m na jihu města. Monte de El Pardo je zalesněná oblast pokrývající více než čtvrtinu území města. V ní lze navštívit i nejvyšší bod Madridu (843 m).
Nejstarší centrum se nachází na kopcích vedle levého břehu řekyManzanares.[25] Město se dále rozrůstalo směrem navýchod, směrem k údolí Abroñigal, jímž dnes prochází dálnice M30. Město se také rozrostlo díky začlenění sousedních sídel včetně těch na jihozápadě na pravém břehu Manzanares.
Zimy jsou chladné hlavně díky vysokénadmořské výšce a vzdálenosti od moře, které zmírňuje teplotní rozdíly. Většinou bývá slunečno, meziprosincem aúnorem se může vyskytnout déšť, ojediněle isněžení. Mrazy a chladnější teploty jsou zejména běhemnoci arána, kdy do města vanou studené větry z okolních hor.
Léta jsou horká a slunečná, v nejteplejším měsíci,červenci, se průměrné denní teploty pohybují okolo 26 °C. Maxima běžně převyšují 35 °C a ojediněle až 40 °C běhemvln veder. Vzhledem k suchému klimatu a nadmořské výšce jevlhkost nízká. Teplotní rozdíly bývají vysoké, zejména během slunečných zimních dnů, kdy teplota odpoledne stoupá a po setmění rychle klesne. Madrid patří mezi nejslunnější hlavní města v Evropě.
14. srpna 2021 padl rekord, teplota dosahovala až 40,7 °C. Nejnižší, -10,1 °C, byla dne 16. ledna 1945.[27] Na letišti ve východní části města činila nejvyšší zaznamenaná teplota 42,2 °C. Tento rekord je ze dne 24. července 1995. Nejnižší zaznamenaná teplota je ze stejného dne jako ve městě, ale na letišti klesla až na −15,3 °C.[28] Od 7. ledna do 9. ledna 2021 během bouře Filomena napadlo v Madridu nejvíce sněhu od roku 1904, kdy se začal tento údaj zaznamenávat. Španělská meteorologická agentura ohlásila, že se ve městě nahromadilo 50 až 60 cm sněhu.[29]
Nejvíce prší napodzim a najaře.Atény a právě Madrid mají nejmenší roční úhrn srážek z evropských hlavních měst. Během léta jsou srážky vzácné, během sezóny dojde asi ke dvěma přeháňkám nebobouřkám. Roční úhrn tedy přesahuje jen 400 mm.
Madrid, park El Retiro 1981-2010, rekordy 1920-dnes – podnebí
V lednu 2020 žilo v Madridu, hlavním městě Španělska, 3 345 894 registrovaných obyvatel.Rozloha města dosahuje 604,3 kilometrů čtverečních,hustota zalidnění tedy činí asi 5 337 obyvatel na kilometr čtverečný. Madrid je nejlidnatějšíšpanělské město a druhé nejlidnatější vEvropské unii.
Počet obyvatel Madridu se od poloviny 16. století, kdy se město stalo metropolíŠpanělska, zvýšil a od 70. let 20. století se obyvatelstvo ustálilo na přibližně 3 milionech.
Od roku 1970 do poloviny 90. let počet obyvatel klesal. Tento jev, který zasáhl i další evropská města, byl částečně způsoben růstemsatelitních předměstí na úkor centra města. K tomu docházelo i v období pomalého ekonomického růstu.
Počet obyvatel začal opět koncem 90. let 20. století a začátkem 0. let 21. století. Hlavní příčinou bylaimigrace díky vysokému hospodářskému růstu. Podle údajů zesčítání lidu vzrostl počet obyvatel města mezi lety 2001 a 2005 o 271 856 lidí.
V roce 2017 bylo ve městě registrováno 29 032porodů, narodilo se 14 916 chlapců a 14 116 dívek. Průměrný věk matek byl 33 let.Matky mezi 35 a 40 lety, ty porodily 34% z celkového počtu dětí. Následující skupinou jsou matky mezi 30 a 35 lety se zastoupením 32% a matky mezi 25 a 30 lety s 13%. Matky nad 40 let tvořily 12 % a matky do 25 let 8 %. 45 % matek nebylo v době porodu vdané.
Madridské společenství je regionem EU s nejvyššíprůměrnou délkou života při narození. Ta v roce 2016 činila 82,2 let u mužů a 87,8 let u žen.[31]
Hlavní město Španělska přilákalo město mnoho přistěhovalců z celého světa. Většina pochází ze zemílatinské Ameriky.[32] V roce 2020 se přibližně 76 % registrovaných obyvatel narodilo veŠpanělsku. Dvě třetiny přistěhovalců se narodily vAmerice, zbylá třetina vevropských,asijských čiafrických zemích.
Od roku 2019 jsou nejrychleji rostoucí skupinou přistěhovalcůVenezuelané.[33]
Podle sčítání lidu z roku 2019 činí celková populace zahraničních přistěhovalců 462 343 obyvatel, což představuje 14,1 % z celkového počtu. Obvody s největším zastoupením imigrantů jsou Centro s 22,84 %, Usera s 22,07 %, Villaverde s 19,59 % a Carabanchel s 19,37 %. Naopak okresy s nejnižším zastoupením imigrantů jsou Retiro s 7,75 %, Fuencarral-El Pardo s 8,50 %, Moratalaz s 9,36 % a Barajas s 9,45 %.[34]
Většina obyvatel Madridu jsou římskokatoličtíkřesťané. Město je také sídlem římskokatolickéarcidiecéze madridské. V průzkumu z roku 2011, který provedla InfoCatólica, se 63,3 % obyvatel Madridu všech věkových kategorií označilo zakatolíky.[35]
V průzkumu Centro de Investigaciones Sociológicas (CIS) z roku 2019 se ve vzorku 469 respondentů označilo 20,7 % jako praktikujícíkatolíci, 45,8 % jako nepraktikující katolíci, 3,8 % jako věřící jiného náboženství, 11,1 % jakoagnostici, 3,6 % jako lhostejní k náboženství a 12,8 % jakoateisté. Zbývajících 2,1 % dotazovaných své náboženské přesvědčení neuvedlo.[36]
Městská rada (Ayuntamiento de Madrid) je orgánem odpovědným za správu obce. Tvoří jej plénum (Pleno), starosta (alcalde) a Vládní rada (Junta de Gobierno de la Ciudad de Madrid).
Plénum slouží jako orgán reprezentace občanů. Jeho 57 členů je voleno na čtyřletéfunkční období. Mezi úkoly pléna patří:fiskální záležitosti, schvalovánírozpočtu, volba starosty, schvalování a upravovánívyhlášek a nařízení, řízení městských služeb, účast v meziobecních organizacích apod.
Plénu předsedástarosta, nejvyšší představitel města. Starosta je pověřen navrhovat vyhlášky, řídit činnost ostatních orgánů a řídit výkonnou obecní správu. Je odpovědný plénu a je také oprávněný jeho jednání předsedat, i když tuto odpovědnost může přenechat jinému zastupiteli. Od roku 2019 je starostou José Luis Martínez-Almeida, členLidové strany.
Vládní rada se skládá ze starosty, místostarostů a řadyradních, kteří přebírají portfolia pro různé správní oblasti. Všechny tyto funkce zastávají obecní zastupitelé.
Jakoradnice slouží od roku 2007 Palacio de Cibeles (Palác komunikací).
Fuencarral – El Pardo: El Pardo (81), Fuentelarreina (82), Peñagrande (83), Barrio del Pilar (84), La Paz (85), Valverde (86), Mirasierra (87), El Goloso (88)
Moncloa – Aravaca: Casa de Campo (91), Argüelles (92), Ciudad Universitaria (93), Valdezarza (94), Valdemarín (95), El Plantío (96), Aravaca (97)
Latina: Los Cármenes (101), Puerta del Ángel (102), Lucero (103), Aluche (104), Campamento (105), Cuatro Vientos (106), Las Águilas (107)
Carabanchel: Comillas (111), Opañel (112), San Isidro (113), Vista Alegre (114), Puerta Bonita (115), Buenavista (116), Abrantes (117)
Ciudad Lineal: Ventas (151), Pueblo Nuevo (152), Quintana (153), La Concepción (154), San Pascual (155), San Juan Bautista (156), Colina (157), Atalaya (158), Costillares, Pinar de Chamartín (159)
Hortaleza: Palomas (161), Piovera (162), Canillas (163), Pinar del Rey (164), Apóstol Santiago (165), Valdefuentes (166)
Villaverde: San Andrés (171), San Cristóbal (172), Butarque (173), Los Rosales (174), Los Ángeles (175)
Villa de Vallecas: Casco Histórico de Vallecas (181), Santa Eugenia (182), Ensanche de Vallecas (183)
Vicálvaro: Casco Histórico de Vicálvaro (191), Ambroz (192), Valderrivas (193), El Cañareval (194)
San Blas – Canillejas: Simancas (201), Hellín (202), Amposta (203), Arcos (204), Rosas (205), Rejas (206), Canillejas (207), Salvador (208)
Barajas: Alameda de Osuna (211),Aeropuerto (212), Casco Histórico de Barajas (213), Timón (214), Corralejos (215)
Madrid je hlavním městemMadridského společenství. To má vlastní legislativu a má širokou škálu kompetencí v oblastech, jako jsou sociální výdaje, zdravotnictví a školství. Sídlo regionálního parlamentu, se nachází v obvodu Puente de Vallecas. Regionální vláda sídlí v Královském domě pošty v samém centru města, na náměstíPuerta del Sol.
Madrid je hlavním městemŠpanělska. Španělský král, hlava státu, má oficiální sídlo vpaláci Zarzuela. Hlavním sídlem je všakKrálovský palác v Madridu, který však nyní slouží jen pro důležité události.V Madridu také sídlí španělská vláda, která se setkává vpaláci Moncloa. Předseda vlády, premiér, má ve městě rovněž svou oficiální rezidenci. V metropolí také sídlí kanceláře ministerstev. Kromě toho zde sídlí dolní a horní komorašpanělského parlamentu,Kongres poslanců sídlí v Palacio de las Cortes aSenát Španělska sídlí v Palacio del Senado.
HDPMadridského společenství, regionu zahrnujícího město a okolní obce, v roce 2017 činilo 220 miliard eur, což odpovídalo 33 800 eur na obyvatele.[38] V roce 2011 bylo HDP na obyvatele v Madridu 74 % nad celostátním průměrem a 70 % nad průměrem členských státůEvropské unie. Navzdory tomu bylo 11 % pod průměrem10 největších měst EU.[39] Přestože zde bydlí jen něco málo přes 50 % obyvatel Madridského společenství, město vytváří 65,9 % HDP této provincie.[39] Porecesi, která začala v letech 2007 a 2008, probíhalo ekonomické oživování do roku 2014, poté se ekonomika opět vrátila k růstu.
Ekonomika Madridu se stále více zaměřuje nasektor služeb. V roce 2011 se služby napřidané hodnotě podílely z 85,9 %,průmysl ze 7,9 % astavebnictví z 6,1 %. Přesto Madrid zaujímá pozici druhého průmyslového centra Španělska poBarceloně. Specializuje se zejména na výrobu špičkových technologií.[39]
V roce 2011 činilamíra nezaměstnanosti 15,8 % , což je nižší než španělský průměr. Mezi mladými lidmi ve věku 16–24 let byla míra nezaměstnanosti 39,6 %.[39] Nezaměstnanost dosáhla vrcholu 19,1 % v roce 2013, ale se začátkem hospodářského oživení v roce 2014 začala míra nezaměstnanosti opět klesat. Ve druhém čtvrtletí roku 2018 dosahovala míra nezaměstnanosti 10,06 %.[40] Stále větší podíl lidí pracuje vsektoru služeb, v roce 2011 činila zaměstnanost v tomto sektoru 86 % oproti 74 % v celémŠpanělsku.[39] 41 % ekonomicky aktivních lidí v Madridu jsouvysokoškoláci oproti 24 % ve Španělsku jako celku.[39]
Poté, co se Madrid v 16. století stalhlavním městem Španělska, byl spíše centremspotřeby nežvýroby a obchodu. Ekonomická činnost z velké části spočívala na zásobování rychle rostoucího města, včetněkrálovské rodiny a vlády. Vznikaly společnosti v oblastechbankovnictví avydavatelství.
Španělská národní banka je jednou z nejstarších evropskýchcentrálních bank. Založena byla v roce 1782 pod názvem Banco National de San Carlos. V roce 1829 byla přejmenována na Banco Español de San Fernando a v roce 1856 na současný název Banco de España.[41] Její sídlo se nachází na ulici Calle de Alcalá. Madridská burza cenných papírů byla slavnostně otevřena 20. října 1831.[42] Jejím srovnávacím indexem je IBEX 35.
Průmyslový sektor se postupně značně rozšířil a diverzifikoval, díky čemuž se Madrid stal druhým průmyslovým centrem ve Španělsku. Ekonomice města však nyní stále více dominujesektor služeb. Akciový trh v Madridu je třetím největším akciovým trhem v Evropě. Index IBEX 35 vyhodnocuje akcie 35 nejcennějších společností právě na madridské burze.
Madrid je důležitým centrem filmové a televizní produkce, která je distribuována po celémšpanělsky mluvícím světě i mimo něj. Madrid je často vnímán jako vstupní bod na evropský mediální trh prolatinskoamerické mediální společnosti a naopak jako vstupní bod na latinskoamerické trhy pro evropské společnosti.[44] V Madridu sídlí společnosti jako Radiotelevisión Española, Atresmedia, Mediaset España Comunicación a Movistar+. Ty produkují četnéfilmy,televizní pořady atelevizní seriály, které jsou celosvětově distribuovány na různých platformách. Od roku 2018 také existuje madridské produkční centrumNetflixu. V roce 2019 zaměstnávalfilmový a televizní průmysl v Madridu 19 000 lidí (44 % lidí ve Španělsku pracujících v tomto odvětví).[45]
RTVE,veřejnoprávní španělská rozhlasová a televizní společnost, sídlí v Madridu. Zde také sídlí vedení jednotlivých stanic (La 1, La 2, Clan, Teledeporte, 24h, TVE Internacional, Radio Nacional de España), Skupina Atresmedia sídlí v nedalekém městěSan Sebastián de los Reyes. Největší společnost zabývající ve Španělsku zabývající se mediální produkcí Mediaset España Comunicación sídlí v obvoduFuencarral-El Pardo. Podíl sledovanosti kanálů těchto největších třech společnosti činí 80 %.[46]
V Madridu také sídlí většina internetových a tištěnýchmédií veŠpanělsku. Redakce mnohých časopisů a publikací také sídlí ve španělskémetropoli.[46] Jako příklad lze uvéstEl País,El Mundo, La Razón, Marca, ¡Hola!, Diario AS, El Confidencial a Cinco Días. Španělská mezinárodnítisková agentura EFE sídlí v Madridu od svého založení v roce 1939. Druhou španělskou tiskovou agenturou je soukromá Europa Press, založená roku 1953.
V roce 2018 město navštívilo 10,21 milionu turistů. 53,3 % z nich pocházelo ze zahraničí. Největší podíl zahraničních turistů pochází zeSpojených států amerických, které jsou následoványItálií,Francií,Spojeným královstvím aNěmeckem. V roce 2018 ve městě fungovalo 793hotelů s kapacitou 85 418 míst ve 43 816 pokojích. K roku 2018 v Madridu působilo také 20 217 turistickýchapartmánů.[47]
Nejnavštěvovanějším muzeem byloMuzeum královny Sofie se 3,8 miliony návštěvníky v roce 2018. Do tohoto čísla jsou započítány všechny tři pobočky.Museo del Prado tentýž rok přivítalo 2,8 milionu návštěvníků aMuzeum Thyssenů-Bornemiszů přes 900 tisíc návštěvníků.[47]
Po roce 2010 vedl nárůst turistických bytů v centru města ke zvýšení cennájemného, což vytlačilo místní obyvatele z centra města.[48] Většina turistických apartmánů v Madridu (50–54 %) se nachází ve obvodu Centro.[49] Ve čtvrti Sol (část obvodu Centro) slouží 3 z 10 domů jakoapartmány a 2 z 10 jsou uvedeny v nabídce naAirbnb.[49] V dubnu 2019 schválilo zastupitelstvo plán, který měl v úmyslu tuto praxi regulovat a výrazně omezit počet turistických apartmánů. Norma prosadila požadavek na samostatný přístup do těchto bytů z ulice.[50] Po změně vládnoucí koalice v červnu 2019 však nová městská správa plánuje nařízení zrušit.[51]
V žebříčku Quality of living city od konzultační společnostiMercer z roku 2019 se Madrid umístil na 46. místě ze světových měst. V samotnémŠpanělsku ho o tři pozice předstihlakatalánskáBarcelona.[52]
Průměrné příjmydomácností jsou 12 % nad španělským průměrem. Podíl osob ohroženýchchudobou v roce 2010 činil 15,6 %, což je více než 13,0 % v roce 2006. Tato čísla jsou však nižší průměr v celém Španělsku, který dosahuje 21,8 %. Podíl obyvatel klasifikovaných jakobohatí byl 43,3 %, což je mnohem více než v celém Španělsku, kde tato míra činila 28,6 %.
Spotřeba obyvatel Madridu byla negativně ovlivněna rušenímpracovních míst a úspornými opatřeními, včetně zvýšenídaně z obratu z 8 % na 21 % v roce 2012.
Přestože ceny rezidenčníchnemovitostí od roku 2007 klesly o 39 %, průměrná cena obytných prostor v roce 2014 činila 2 375,6 eur zametr čtverečný. V seznamu 22 evropských metropolí jsou tedy madridské nemovitosti druhé nejdražší (po těchlondýnských).
V Madridu se křižují nejdůležitější silnice Španělska. Ty vedou radiálně do všech částí země. Tento systém vznikl již v roce 1720 dle nařízení králeFilipa V. Španělského.[53] V současnosti vede z Madridu 7hlavních dálnic:
Kvůli velkému množství dopravy byly paralelně s hlavními dálnicemi vybudovány nové zpoplatněné dálnice. Jedná se o R-2, R-3, R-4 a R-5. Ty měly poskytnout placenou alternativu k často přeplněným bezplatným hlavním dálnicím. S výjimkou R-3 však nekončí na křižovatce s nejvnitřnějším okruhem M-30, protože R-2 a R-5 končí na středním okruhu M-40 a R-4 na vnějším M-50.
Madridská silniční síť zahrnuje také čtyři okružní dálnice v různých vzdálenostech od centra. Vnitřní silniční okruh M-30, je jediný, který celý vede uvnitř madridských městských hranic. Vlastníkem je město. Jedná se o nejrušnější španělskou silnici, je známá svýmidopravními zácpami. Významná část vede pod zemí paralelně s řekouManzanares. Úseky vtunelu jsou delší než 6 km a mají 3 až 6 jízdními pruhy v každém směru.
Druhý silniční okruh, M-40, který vlastní stát, zasahuje i do území okolních obcí. I část tohoto okruhu vede kvůli přírodní rezervaci pod zemí. M-45 spojuje okruhy M-40 a M-50. M-50 je vnějším půlkruhem města. Jeho úplně dokončení se neplánuje.
V centrálnínízkoemisní zóně Madridu jsou od roku 2018 neelektrická (nehybridní) vozidla kromě těch vlastněných rezidenty.[54]Znečištění v oblasti po zákazu kleslo.[54] V roce 2016 bylo oznámeno, že Madrid během příští dekády zastaví používání všech osobních a nákladních automobilů s dieselovým pohonem.[55]
V roce 2018 byly madridské silnice nejbezpečnější v celém Španělsku s pouhými 18 dopravními nehodami na milion obyvatel.[56]
Madrid je vedleTokia aPaříže jedním ze tří největších uzlůvysokorychlostní železnice na světě. Je ústředním bodem španělské vysokorychlostní železniční sítěAlta Velocidad Española (AVE), která byla slavnostně otevřena v roce 1992. Tehdy byl zahájen provoz na úseku z Madridu doSevilly. Nyní existuje asi 2 900 km tratí sítě AVE. Ty spojují Madrid sBarcelonou,Málagou,Sevillou,Valencií,Valladolidem,Zaragozou a 11 dalšími hlavními městyprovincií. Mezi dvěma hlavními nádražími Atocha a Chamartín byl vybudován tunel. Nádraží Atocha bylo navíc ještě rozšířeno.
Paprsčitý charakter sítě zesílil význam španělské metropole jakodopravního uzlu. Napříkladjízdní doba doBarcelony aSevilly jsou pouhé 2 hodiny a 30 minut. Spojení se ještě vylepší po otevření tratí doAsturie,Baskicka aExtremadury.[57] V roce 2011 využilo vlaky AVE asi 23 milionů cestujících. Po otevření linky do Sevilly se podíl cest vlakem mezi těmito dvěma městy zvýšil ze 14 % na 50 %, zatímco podílletecké dopravy klesl z 11 % na 4 % a podílsilniční ze 75 % na 46 %.[57]
V roce 2019, posledním roce předpandemií covidu-19, odbavilo přes 61 milionůcestujících a přes 550 tisíc tunnákladu.[58] V roce 2013 tvořili 70 % pasažérů mezinárodní cestující.[59] Počty cestujících z něj v roce 2019 činily největší a nejrušnější španělskéletiště. Ve stejném roce bylo 29. nejrušnější letiště světa a páté nejrušnější letiště Evropy.[60] Podíl mezinárodní letecké nákladní dopravy přes Madrid-Barajas představuje 83,4 % veškeré nákladní dopravy přes Španělsko.[59]
Nový čtvrtýterminál výrazně snížil zpoždění a zdvojnásobil kapacitu letiště na více než 70 milionů cestujících ročně. Byly také vybudovány dvě dalšívzletové a přistávací dráhy, díky nimž jeMadrid-Barajas čtyřdráhové letiště, které zvládne odbavit 120 letů za hodinu.[59]
Letiště se nachází v rámci území města, 9 km od městské finanční čtvrti a 13 km severovýchodně odPuerta del Sol, historického centra Madridu. Dobré spojení s centrem města zajišťujedálnice ametro. Název letiště přejalo od přilehlé čtvrti Barajas.
Uzavřené letiště Ciudad Real mělo být druhým letištěm pro město. S centrem je s ním spojeno vysokorychlostní železnicí, protože leží dále od města. Dalším drobným téměř nevyužívaným letištěm je letiště Cuatro Vientos (LECU). Nedaleko města se nacházejí ještě vojenské letecké základny Getafe a Torrejón.
Dle průzkumu mobility z roku 2004 vykonali lidé v regionu (Madridském společenství) 14,5 milionů cest denně, k 10 milionům z nich byl využitdopravní prostředek. 48,6 % z nich se konalo výhradně v Madridu, 22,5 % začalo nebo skončilo v Madridu a 28,9 % bylo zcela mimo Madrid.Veřejná doprava byla použita k 69,1 % cest v Madridu a až k 27,3 % cest mimo španělskou metropoli. Podíl cest metrem dosahoval 40 % všech cest veřejnou dopravou, autobusem 30 %, meziměstským autobusem 10 % apříměstskou železnicí Cercanías 10 %.[57] Novější údaje za rok 2013 ukazují, žeautobusy celkově přepraví 404 milionů pasažérů, metro 563 milionů a Cercanías 153 milionů.[61] Madrid je závislý na metru a městské autobusové dopravě, periferie na Cercanías a meziměstských autobusech. Některéstanice metra jsou také mimo Madrid.[57]
Průměrná doba, kterou lidé strávídojížděním veřejnou dopravou v Madridu, například do práce a z práce, vevšední den je 62 minut. 13 % uživatelů veřejné dopravy ji každý den využívá déle než 2 hodiny. Průměrná doba, po kterou lidé čekají nazastávce nebo nastanici veřejné dopravy, je 11 minut. 13 % cestujících čeká každý den v průměru více než 20 minut. Průměrná vzdálenost, kterou lidé obvykle ujedou během jedné cesty veřejnou dopravou, je 9,5 km, ale 25 % ujede více než 12 km najednou.[62]
Mapa metra v MadriduOznačník stanice metraSouprava metra ve stanici Chamartín
Madridské metro je jednou z nejrozsáhlejších a nejrychleji rostoucích sítí metra na světě.[63] Včetně okružní linkyL12 (Metrosur), která obsluhujepředměstí na jihozápad od metropole je madridské metro polondýnském amoskevském třetím nejdelším systémem metra v Evropě. Po mnohých rozšířeních na počátku21. století se v současné době skládá z 293 kilometrů tras, které vedou převážně v podzemí, a celkem 302 stanic.
Metro je zároveň dvanáctým nejdelším na světě navzdory tomu, že je Madrid až padesátá nejlidnatějšímetropolitní oblast na světě.[chybí zdroj] Rychlý růst v posledních 20 letech zařadil madridskou síť mezi nejrychleji rostoucí na světě. Na rozdíl od španělské silniční a železniční dopravy panuje v madridském metru většinoulevostranný provoz, protože ten byl veŠpanělsku až do roku 1924 normou. Netradiční je irozchod, který činí 1445 mm. Tento rozchod byl převzat od madridských tramvají.[64] Liší se inapěťové soustavy. První úsek byl otevřen roku 1919.
Síť metra se skládá z 302 stanic. Má 12 linek, jednu krátkou spojovací a čtyři linkylehkého metra. Linky jsou diametrální kromě L6 a L2, které jsou okružní. Asi 50 % obyvatel žije vevzdálenosti nižší než 600 m od stanice metra.[57] Metro je v současnosti provozováno od 6.00 hodin do 1.30, poslední soupravy končí jízdu okolo druhé hodiny ranní.[65] Celý den jezdilo jen během World Pride 2017 a během sněhové bouře v roce 2021.[66] Zajímavost je, že v metru se nachází 1705eskalátorů a 529výtahů.[67] Celkový počet souprav se pohybuje okolo 2400.[67]
Španělský železniční systém,Red Nacional de los Ferrocarriles Españoles (Renfe) provozuje drtivou většinu španělských železnic. Cercanías je název propříměstskou železnici, která obsluhuje Madrid a jehometropolitní oblast. Provozuje ji Cercanías, odnož společnosti Renfe. Celková délka činí 382 kilometrů. Hlavní železničnínádraží jsou Atocha na jihu a Chamartín na severu. Síť Cercanías se skládá z 9 linek a 98 stanic.[57] Linky C-2, C-7 a C-10 vedou z předměstských oblastí do Madridu; linky C-3, C-4, C-5 a C-8 spojují dvě předměstí a projíždí Madridem a C-1 spojuje centrum s letištěm a C-9 vede dolyžařských středisek, tudíž jezdí jen v zimní sezónu.
Autobusové linky slouží jako svoz kpřestupním stanicím nametro. Celková délka autobusové sítě Madridské městské dopravní společnosti (Empresa Municipal de Transportes de Madrid neboli EMT Madrid) činila na konci roku 2013 3 690 km, což představuje 31% nárůst za posledních osm let. Linky obsluhujevozový park čítající přes 3000vozidel. Jejich počet neustále roste. Síť EMT je velmi hustá, provozuje 217linek a více než 10 000zastávek. Téměř všichni obyvatelé obce žijí ve vzdálenosti do 300 m od autobusové zastávky.[57] Autobusy v Madridu jsou jedinou součástíveřejné dopravy, která je k dispozici nepřetržitě. Síť metra je totiž uzavřena mezi 2.00 a 6.00.Noční autobusy, také známé jakobúhos („sovy“), jezdí od 23.45 do 6.00. Silný provoz adopravní zácpy v Madridu mohou provoz autobusů v některých případech zpomalit. Město Madrid má však více než 90 km speciálních pruhů pro autobusy a vozytaxislužby, které pomáhají vyřešit tento problém.[68] Autobusy obsluhující metropolitní oblast provozuje 33 soukromých společností, které koordinuje Consorcio Regional de Transportes de Madrid. Tato síť je v podstatě radiální.[57]
K roku2020 v Madridu stále převládala energie vyrobená zneobnovitelných zdrojů. Třetina z celkového množství vyrobenéelektrické energie pochází zkogeneračních elektráren. Ty produkují jak elektřinu, takteplo pro civilní využití. Ještě v roce 2006 byl tento podíl vyšší než poloviční. Čtvrtina pochází ztepelných elektráren spalujícíchuhlí bez dalšího tepelného využití vznikléenergie. Tento podíl po roce 2006 klesal, ale od roku 2012 znovu rostl.[69]
V minulosti sehrála významnou roli elektrárna Pacífico, celým názvem Nave de motores de Pacífico, v části městaChamberí. Fungovala do 50. let 20. století. Architektem budovy byl Antonio Palacios. V roce 2013 jiMadridské společenství prohlásilo zakulturní dědictví.[70] Nejznámější je zejména pro tři masivní dieselové generátory. Nyní slouží jako výstavní a společenský prostor. Společně s uzavřenou stanicíChamberí slouží právěmadridskému metru.[71]
V Madridu se nachází mnohonemocnic, některé z nich patří i mezi nejlepší na světě.[72] Jednou z nejvýznamnějších nemocnic je Hospital General Universitario Gregorio Marañón s kapacitou 1671 lůžek (k roku 2017).[73] Spolupracuje sUniversidad Complutense de Madrid. Celkově je péče v této instituci velmi kvalitní, avšak vyniká zejménaonkologická akardiologická. Dalšími nemocnicemi jsou například Hospital Universitario La Paz nebo Hospital Universitario 12 de Octubre. Všechny tři provozuje společnost SERMAS, celým názvem Servicio Madrileño de Salud, která se zajišťováním zdravotnické péče vMadridském společenství zabývá od svého vzniku v roce 2001.
Madrid je sídlem mnoha veřejných a soukromýchuniverzit. Některé z nich patří k nejstarším na světě a mnohé z nich jsou nejprestižnějšími univerzitami veŠpanělsku.
Cílem veřejné Národní univerzity distančního vzdělávání (Universidad Nacional de Educación a Distancia neboli UNED) je zajištění vysokoškolského vzdělávání prostřednictvímdistančního způsobu vzdělávání. S více než 195 000 studenty v roce 2021 byla UNED největší ve Španělsku co do počtu studentů a jednou z největších vEvropě.[75]
V roce 1836, za vládyIsabely II. Španělské, byla univerzita přesunuta do Madridu. Novým názvem se stala Hlavní univerzita. Sídlila na ulici San Bernardo. V roce1927 byl plánován vznik nového univerzitního města (Ciudad Universitaria), které mělo být postaveno v obvoduMoncloa-Aravaca napozemcích, které tomuto účelu věnoval králAlfonso XIII. Španělský.Španělská občanská válka však proměnila univerzitní město v bojiště, což způsobilo zničení několika budov v a také ztrátu části bohatých vědeckých, uměleckých abibliografickýchsbírek.
V roce1970 reformovalafrankistická vládavysokoškolské vzdělávání. Z Hlavní univerzity se opět stalaUniversidad Complutense de Madrid. Tehdy byl také založen nový kampus Somosaguas za účelem vzdělávání v oblastispolečenských věd. Původní kampus Alcalá nyní slouží Univerzitě Alcalá. Univerzita také umožňuje vzdělávání zahraničním studentům. Studenti ze Spojených států mohou například jet do Madridu v rámci projektu API (Academic Programs International). Po studiu na univerzitě se studenti vracejí domů s rozsáhlejší znalostíšpanělštiny ašpanělské kultury.[77]
Technická univerzita v Madridu (Universidad Politécnica de Madrid neboli UPM) je nejlepší technickou univerzitou veŠpanělsku. Vznikla sloučením různých technických škol. Sídlí v kampusu Ciudad Universitaria společně sMadridskou univerzitou. Zároveň vlastní několik areálů roztroušených v centru města, v obvodu Puente de Vallecas a v sousední obci Boadilla del Monte.
Soukromá Papežská univerzita Comillas (Universidad Pontificia Comillas neboli UPC) je provozovánajezuitským řádem. Další soukromou univerzitou je Nebrija, lze na ní studovat širokou škálu oborů. Některé z velkých veřejných univerzit sídlících v okolních obcích mají vedlejší kampusy v samotném Madridu, jedná se například o Univerzitu Karla III. v Madridu a Univerzitu krále Juana Carlose.
Centrum města se vyznačuje širokými třídami s pruhy zeleně, velkými kruhovýmináměstími a velkým počtem pompézních staveb, nejen starého stylu, ale i zcela hypermoderně vypadajícíchmrakodrapů. V Madridu je také zachovánastředověká architektura, většinou v samotném centru, včetněkostelních věží se jmény San Nicolás a San Pedro el Viejo kostela svatého Jeronýma Královského. Do dnešní doby však nepřežilo mnoho renesančních památek, dodnes však existuje napříkladSegovijský most neboklášter Las Descalas Reales.
Filip II. Španělský v roce 1561 přestěhovalkrálovský dvůr do Madridu a z něj se tak stalohlavní město. Během počátkůhabsburského období došlo k rozšíření evropského vlivu. Vznikl takzvaný rakouský styl, který představoval nejen rakouské vlivy, ale také italské a holandské, což odráželo mezinárodní dominanciHabsburků.[79] Během druhé poloviny16. století se zestřední Evropy do Španělska dostalo používání špičatýchbřidlic zakončenívěží (například kostelních).[80] Ty se následně staly základem tehdejší madridské architektury.[81]
Výjimečné budovy aprostranství vznikaly na počátku 17. století. Architektem většiny z nich byl Juan Gómez de Mora. Jedná se například palác vévody z Ucedy (1610), klášter La Encarnación (1611– 1616),Plaza Mayor ( 1617–1619) nebo palác svatého Kříže (1629–1641).[79] V témže století byla také postavena bývalá budovaradnice, Casa de la Villa.
Puerta de Alcalá
Během vládyBourbonů v 18. století znamenala architektura ve městě vstup do nové éry.Filip V. Španělský se pokusil dokončit viziurbanizace Madridu králeFilipa II. Na všech stavbách se podepsal francouzský vliv. Jedná se o stavby jako je papežská bazilika sv. Michaela a kostel sv. Barbory. KrálKarel III. Španělský nechal město zkrášlit a snažil se přeměnit Madrid na jedno z velkých evropských hlavních měst. Prosadil výstavbuMuzea del Prado (původně zamýšleného jako Muzeum přírodních věd),brány Puerta de Alcalá, Královské observatoře, baziliky San Francisco el Grande, Všeobecné nemocnice (nyní sídloMuzea královny Sofie a Královské hudební konzervatoře). BulvárPaseo del Prado, obklopený zahradami a zdobenýmineoklasicistními sochami, je příklademurbanismu té doby.[82]
Na seznamu klíčových osob madridské architektury v průběhu 19. a 20. století jsou autoři jako Narciso Pascual y Colomer, Francisco Jareño y Alarcón, Francisco de Cubas, Juan Bautista Lázaro de Diego, Ricardo Velázquez Bosco, Antonio Palacios, Secundino Zuazo, Luis Soto, Luis Moya Blanco anebo Alejandro de la Sota.[83]
Círculo de Bellas Artes
Od poloviny 19. století až doobčanské války se Madrid rozvíjel. Rostly nové čtvrti a památky. Byl vydán plán lineárního města, dokonce bylo postaveno prvních pár kilometrů hlavní silnice. Budovy na uliciGran Vía jsou postaveny v mnohaarchitektonických stylech, které se postupem času vyvíjely. Jedná se například o francouzský, eklektický neboexpresionistický styl čiart deco. Stejně jako jinde vEvropě se na přelomu století vyvíjela isecese, která je však ve španělské metropoli známa pod názvem Modernismo. Antonio Palacios navrhl řadu budov inspirovanýchvídeňskou secesí, jako je Palác komunikací, Círculo de Bellas Artes či budovuInstitutu Cervantes. Mezi další pozoruhodné budovy patří sídlo Národní banky Španělska,novogotickákatedrála Panny Marie Almudenské či nádraží Atocha.Býčí aréna Las Ventas byla postavena v novomaurijském stylu.
Edifico España
Po převzetí mocifrankisty, které následovalo po koncišpanělské občanské války, zažila architektura posun zpět. Nové budovy se stavěly v konzervativních stylech, aby se zdůraznila idea nesmrtelného Španělska.[84] Mezi ikonické příklady tohoto období patří Edificio España, která byla v době svého otevření představovaná jako nejvyšší budova v Evropě,[85] nebo sídlo Ministerstva vzdušných sil. Mnoho z těchto budov výrazně využívá použitícihel akamene nafasádách.[84] Přelomem v návratu k moderní racionální architektuře se stala výstavba Casa Sindical. Design však napodoboval architekturu fašistické Itálie.[84]
S příchodem ekonomického rozvoje na konci 20. století začaly ve městě růst mrakodrapy jakoTorre Picasso neboPuerta de Europa. Po roce 2000 byly postaveny čtyři nejvyšší mrakodrapy veŠpanělsku. Ty společně tvoří obchodní oblastCuatro Torres.[86]Terminál 4 na letištiMadrid-Barajas byl slavnostně otevřen v roce 2006 a získal několik architektonických ocenění. Má skleněnoukupoli, která umožňuje průchod přirozeného světla.
Na západním okraji historického centra se nachází královský palác Palacio Real. Roku 852 zde nechal arabský emírMuhammad I. postavit tzv. Alcázar – pevnostní palác nazývaný Madžrít. Poreconquistě v 11. století používali křesťanští panovníci palác jako lovecký zámek. Z jeho jména Madžrít se posléze vyvinulo jméno města Madrid. Roku1561 se stal Madrid hlavním městem Španělska a maurský palác sloužil až do roku1734 jako královské sídlo. Po jeho vyhoření byla stavba nahrazena novým zámkemPalacio Real, který je přibližně desetkrát větší než londýnskýBuckinghamský palác. Řada jeho sálů s nástropními freskami, zlacenýmštukováním alustry o hmotnosti téměř 100 kg se zdá být až nekonečná. Ke skvostům paláce patří sály Trůnní, Gaspariniho a Porcelánový.Španělský král používá tuto monumentální stavbu již jen k reprezentačním účelům.Královský palác patří k nejmonumentálnějším a nejhezčím stavbám města. Je obklopen parky, jako je Casa de Campo, Jardin de Sabatini nebo park atrakcí Parque de Atracciones. Naproti paláci stojí jeden z největšíchkostelů města, katedrálaVirgen de la Almudena.
Jedním ze symbolů města se stala socha El oso y el Madroño, která se nachází na náměstíPuerta del Sol. Tato socha, pocházející z druhé poloviny 20. století z dílny sochaře Antonia Navarra Santafé, zobrazuje medvěda pojídajícího plodyplaniky – rostliny podobnéjahodníku. Populární socha tak reflektuje znak města, který tvoří právě obraz medvěda pojídajícího planiku na modrém hvězdnatém pozadí.
Madridské ulice jsou učiněným muzeem venkovního sochařství. Mnoho částíparku Buen Retiro je krásnou sochařskou scenérií, především díky památníku Alfonse XII. a soše Fuente del Ángel Caído
V Madridu roste druhý nejvyšší početstromů ze všech světových metropolí. Počet 300 tisíc překonává pouzeTokio.[87] Obyvatelé Madridu by se mělichůzí dostat k nejbližšímuparku do 15minut. Od roku 1997 vzrostla rozloha zelených ploch o 16 %. V současnostizeleň zaplňuje 8,2 % madridskýchpozemků, což znamená, že na jednoho obyvatele připadá 16metrů čtverečných. Toto číslo zvysoka překračuje 10 metrů čtverečních na obyvatele, což je číslo doporučenéSvětovou zdravotnickou organizací.
Velká část nejdůležitějších parků v Madridu leží v oblastech, které původně patřily královskému dvoru. Jedná se například o Monte de El Pardo, Soto de Viñuelas, Casa de Campo,El Buen Retiro, la Florida ikopec Príncipe Pío).[88] Další zelená prostranství se nachází v areálech patřících obci.
Park El Retiro je nejnavštěvovanějším parkem města.[89] S rozlohou větší než 1,4 kilometru čtverečních je největším parkem v centru ohraničenémokruhem M-30. Vznikl za vládyFilipa IV. Španělského v17. století. V roce 1868 byl předán do správy obci. Leží nedaleko Královské botanické zahrady v Madridu .
Parque del Oeste (Park západu) se nachází severozápadně od centra. Zahrnuje část bývalého královského majetku.Terén je svažitý, neboť leží na březích řekyManzanares. Jeho jižní část zahrnujechrám Debod, egyptský chrám převezený doŠpanělska v průběhu20. století.
Monte de El Pardo je největší zalesněná oblast na území města.Dubový les o rozloze přes 16 000 hektarů je považován za nejlépe zachovalýstředomořský les v Madridu a jeden z nejzachovalejších vEvropě.[90] Dříve totiž sloužil jako lovecký areál. Za vládyFerdinanda VII. Španělského byl v oblastilov zakázán a došlo kvyvlastnění pozemků. Nyní je oblast zvláště chráněná zejména kvůli životuptactva. V oblasti je i nejvyšší bod na území města.
Muzeum Thyssen-Bornemiszů je další umělecké muzeum, které zaplňuje mezery ve sbírkách svých protějšků. V případě Musea del Prada sem patří italská, anglická, nizozemská a německá díla, zatímco v případě Muzea královny Sofie doplňuje moderní umění ze zahraničí. Sbírka Thyssen-Bornemiszů byla kdysi druhá nejrozsáhlejší soukromá sbírka na světě po britské královské sbírce. Zahrnovalaimpresionisty,expresionisty a evropské a americké malby z druhé poloviny 20. století.
Královský palác v Madridu, rozsáhlá budova známá svými luxusními pokoji, ukrývá bohaté sbírky brnění a zbraní a nejrozsáhlejší sbírku hudebních nástrojů odAntonia Stradivariho.[93] Muzeum královských sbírek je budoucí muzeum určené k výstavám nejvýznačnějších kusů královských sbírek.
Muzeum Ameriky je muzeum, které uchovává umělecké, archeologické a etnografické sbírky z Ameriky od paleolitu až po současnost.[94]
Mezi další pozoruhodná muzea patří Národní muzeum přírodních věd, Námořní muzeum či klášter Las Descalzas Reales s mnoha výtvarnými díly z obdobírenesance abaroka a bruselskýmigobelíny inspirovanýmiRubensovými obrazy. Muzeum Lázara Galdiana se specializuje na dekorační předměty, ale zahrnuje i sbírku zbraní včetně mečepapežeInocence VIII. Sorollovo muzeum se zaměřuje na díla valencijskéhoimpresionistického malířeJoaquína Sorolly. Vystaveny jsou i sochyAugusta Rodina, které byly součástí Sorollova majetku. Historické muzeum v Madridu vystavuje předměty související s místní historií. Ve městě existuje i Muzeum voskových figurín a Železniční muzeum, které se nachází v budově bývaléhonádraží Delicias.
Národní posluchárna hudby (Auditorio Nacional de Música) je hlavním místem konání koncertůklasické hudby v Madridu.[95] Sídlí v něm Španělský národníorchestr aChamartínský symfonický orchestr. V budově se také konají koncerty OrchestruMadridského společenství a Madridského symfonického orchestru. Konají se zde i koncerty zahraničních orchestrů.
Teatro de la Zarzuela se věnuje předevšímzarzuele (španělský hudebně-dramatickýžánr). Kromě ní se věnuje takéoperetě arecitálům.[96] V budově sídlí Orchestr Madridského společenství.
Teatro Monumental je místem koncertů Symfonického orchestruveřejnoprávní vysílatel rádia a televizeRTVE.[97]
Další místa koncertů klasické hudby jsou Fundación Joan March a Auditorio 400.
Madrid je mezinárodní centrum vysoce rozmanitého nočního života. Ve městě působí mnohobarů, tanečních a nočními klubů, které zůstávají otevřené i dlouho popůlnoci. O Madridu se říká, že má "pulzující noční život".[98] Mezi nejvýznamnější místa nočního života patří okolí Plaza de Santa Ana, Malasaña a La Latina. Na těchto lokacích lze navštívit napříkladtapas bary,koktejlové bary, kluby,jazzové salonky, podniky s živou hudbou aflamencová divadla. Většina nočních klubů ožívá ve 13.30 popoledni, výjimkou není ani otevírací doba do šesté hodiny ranní.[98]
Oblast Chueca se také stala oblíbeným místem madridského nočního života, zejména prohomosexuální populaci. Chueca je známá jakogay čtvrť, srovnatelná se čtvrtíCastro vSan Franciscu.[100]
Typickým místnímsvátkem je DenIsidora Dělníka,patrona Madridu. Slaví se15. května, je dokonce vyhlášen jakostátní svátek. Podle tradice byl Isidor zemědělský dělník a výrobcestudní, který se narodil v Madridu na konci11. století. Žil zbožným životem, jehomrtvola byla údajně v roce1212 shledána neporušenou. Mezi madridskými občany je velmi populární. Protože se Madrid stal hlavním městemŠpanělského království, vyvinula městská rada úsilí na podporu jehokanonizace, tento proces začal v roce1562.[101] Isidor bylblahořečen roku1619 a svátek byl stanoven na 15. května.[102]
15. května se lidé shromažďují v ermitě sv. Isidora a parku sv. Isidora na pravém břehu řekyManzanares. Často nosí kostkovanéčepice (parpusas) ašátky (safos).[103]
Karneval v Madridu
Přestože je Madrid cizinci často označován jako město beztradic,[104]karneval je v Madridu populární už od16. století. Běhemfrankistické diktatury byl omezován, čímž tento svátek výrazně utrpěl. Od té doby se opět pomalu vzpamatovává.
Nejvýznamnější hudební událostí ve městě je Mad Cool festival založený v roce 2016, dosáhl návštěvnosti 240 000 během ročníku 2018. Akce trvala tři dny.[105]
Madrid Pride se stal událostí, při které se sejde nejvíce lidí místních obyvatel během roku.[106] Je také jednou z nejvýznamnějších oslavgay pride na celém světě.[107]
První demonstrace za práva gayů se konala v roce1977.[108] Od roku1981 se Madrid Pride koná pravidelně. V roce 2017 se ve městě konal průvodEuropride. Na tomto festivalu se konala řada konferencí, seminářů aworkshopů, stejně jako kulturních a sportovních aktivit.
Od roku 2005, kdy Španělsko v červenci 2005 legalizovalosňatky osob stejného pohlaví, se Madrid stal jedním z největších centerLGBT kultury.[109] S přibližně 500 podniky zaměřenými na LGBT komunitu se Madrid stal „bránou rozmanitosti“.
V Madridu stojí největší býčí aréna veŠpanělsku, Las Ventas. Založená byla v roce 1929. Mnohými je považována za světové centrumbýčích zápasů (koridy) a má kapacitu téměř 25 000 míst. Sezóna koridy začíná vbřeznu a končí vříjnu. Během slavností San Isidro (svatého patrona Madridu) od poloviny května do začátku června se konají zápasy každý den. Po zbytek dne se konají každou neděli a státní svátek po zbytek sezóny. Postavena byla v novomaurisjkém stylu. Aréna také hostíhudební koncerty a další akce mimo býčí zápasy. V Madridu však panuje velkákontroverze ohledně býčích zápasů.[110]
Oblast zvaná Barrio de las Letras vděčí za svůj název vysokým počtem zde působících spisovatelů. Ti zde tvořili především v16. a17. století. Žili zde někteří z nejvýznamnějších spisovatelů španělského zlatého věku, napříkladLope de Vega,Francisco de Quevedo aLuis de Góngora y Argote. Působila zde divadla Cruz a Príncipe, jedny z nejvýznamnějších ve Španělsku. V domě č. 87 v ulici Calle de Atocha sídlilatiskárna Juana de la Cuesty, zde bylo v roce1604 vysázeno a vytištěno první vydání slavného dílaDůmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha.
Národní knihovna Španělska je největší veřejnáknihovna veŠpanělsku. Sbírka se skládá z více než 26 milionů předmětů, z čehož je 15 milionůknih a dalšíchtiskovin, 30 tisícrukopisů, 143 tisíc výtiskůnovin a podobných tiskovin, asi 9,5 milionu grafických materiálů, asi 500 tisíc hudebních materiálů, 500 tisícmap, 600 tisíc hudebních nahrávek či 90 tisíc elektronických dokumentů.[112]
Madridská kuchyně je silně ovlivněna jinýmiregiony Španělska. Její vlastní identita ve skutečnosti spočívá ve schopnosti tyto vlivy zpracovávat a začleňovat.[113]
Jedním z nejtypičtějších jídel je cocido madrileño, jedná se odušené maso nacizrně.[114] Callos a la madrileña je tradiční zimní specialitou, obvykle se vyrábí zhovězíchdrštěk.[115] Mezi další madridské pokrmy připravované zvnitřností patří gallinejas, grilovanévepřovéucho.[116] I smaženáchobotnice se v Madridu stala kulinářskou specialitou, často se konzumuje vsendviči s názvem bocata de calamares.[115]
Mezi další jídla považovaná za typicky madridská patří sopa de ajo (česneková polévka), španělskáomeleta, besugo a la madrileña (cejn), caracoles a la madrileña (šneci) nebo patatas bravas (kořeněnébrambory). Posledně jmenovaný pokrm je často podáván vtapas barech. Známé je také jídlo s názvem gallina en pepitoria (slepice nebo kuře vařené s předem uvařenýmžloutkem smandlemi).[117]
Jeden z nejznámějších klubů světa,Real Madrid, založený v roce1902, soutěží vLa Lize, což je nejvyšší španělská fotbalová liga. Své domácí zápasy hraje nastadionu Santiaga Bernabéu s kapacitou 81 044 diváků.[118] Klub je jedním z nejvíce podporovaných týmů na světě a jeho příznivci jsou označováni jako Madridistas nebo Merengues (pusinky). Příznivci Realu jsou většinou občanévyšší třídy akonzervativci. Klub byl označen jako nejlepší klub20. století, v současnosti je pátým nejhodnotnějšímsportovním klubem na světě a nejúspěšnějším španělským fotbalovým klubem s celkem 99 oficiálními tituly (včetně 14 evropských pohárů a 35 La Ligy).
Rayo Vallecano je třetí nejdůležitější fotbalový tým města, sídlí v nedalekém samostatném městě Vallecas. V současné době soutěží vLa Lize, kam si zajistil postup v roce2021. Fanoušci klubu bývají velmilevicoví a jsou známí jako Bucaneers.
CB Estudiantes je basketbalový klub založený v roce1948. Soutěží v druhé nejvyšší basketbalové lizeŠpanělska. Domácí zápasy také hraje vPalacio de Deportes José María Martín Carpena (WiZink Center). Do roku2021 byl CB Estudiantes jedním z pouhých tří týmů, které nikdy nesestoupily znejvyšší španělské ligy. Mezi historické úspěchy klubu patří tři vítězství nejvyšší španělské basketbalové ligy a čtyři umístění na druhé pozici.
Hlavním každoročním mezinárodním cyklistickým závodem jeVuelta a España (La Vuelta). Jedná se o jeden ze tří celosvětově prestižních třítýdenníchGrand Tours. Její závěrečné etapy se konají v září právě v Madridu. Známým tenisovým turnajem jeMadrid Open, který má mužskou i ženskou verzi. Zápasy se odehrávají naantuce. Turnaj je součástí devíti turnajůATP Tour Masters 1000 a devíti turnajůWTA 1000. Koná se během prvního květnového týdne vCaja Mágica. Od roku 2019 Madrid hostí finále velkého turnajeDavis Cup.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuMadrid na anglické Wikipedii.
↑abNárodní statistický institut:Municipal Register of Spain of 2024. 13. prosince 2024.Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie.ec.europa.eu [online]. [cit. 2023-02-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-01.
↑ Madrid | History, Population, Climate, & Facts | Britannica.www.britannica.com [online]. [cit. 2023-02-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ GaWC - The World According to GaWC.www.lboro.ac.uk [online]. [cit. 2023-02-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-01.
↑VARELA, Adrián Francisco. 7 cifras sorprendentes sobre la economía de Madrid: PIB, riqueza per cápita, inversión extranjera o tejido empresarial.Business Insider España [online]. 2019-05-08 [cit. 2023-02-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-13. (španělsky)
↑ Mastercard USA | A Global Payment Technology Solutions Company.www.mastercard.us [online]. [cit. 2023-02-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Copenhagen tops Monocle's ’most liveable cities’ list for the fifth time.Wonderful Copenhagen [online]. [cit. 2023-02-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑Madrid's Palacio de Cibeles Renovated Into Jaw-Dropping CentroCentro Cultural Center [online]. 2011-05-31 [cit. 2023-02-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2021-09-17 [cit. 2023-02-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-17.
↑ALCAIDE, Soledad. Los primeros madrileños llegaron hace 500.000 años.El País. 2006-06-12.Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-24.ISSN1134-6582. (španělsky)
↑ÁLVAREZ, Pilar; SÁNCHEZ, Esther. Hallado un taller paleolítico de más de 200.000 años en Vicálvaro.El País. 2013-06-21.Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-25.ISSN1134-6582. (španělsky)
↑ Madrid, antes de ser Madrid.web.archive.org [online]. 1999-10-02 [cit. 2023-02-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-16.
↑abRUIZ, José Luis García. Madrid en la encrucijada del interior peninsular, c. 1850-2009.Historia Contemporánea. 2011, čís. 42.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-01.ISSN2340-0277.doi:10.1387/hc.4709. (španělsky)
↑abRUIZ, José Luis García. Madrid en la encrucijada del interior peninsular, c. 1850-2009.Historia Contemporánea. 2011, čís. 42.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-01.ISSN2340-0277.doi:10.1387/hc.4709. (španělsky)
↑ab Archivovaná kopie.dialnet.unirioja.es [online]. [cit. 2023-02-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-07.
↑ Madrid.web.archive.org [online]. 2007-12-18 [cit. 2023-02-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-18.
↑ Archivovaná kopie.academica-e.unavarra.es [online]. [cit. 2023-02-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-07.
↑LLAMAS, M. El sueño olímpico costó 2.000 euros a cada contribuyente madrileño.Libre Mercado [online]. 2013-09-09 [cit. 2023-02-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ Archivovaná kopie.www.madrid.es [online]. [cit. 2023-02-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-03.
↑ Archivovaná kopie.www.aemet.es [online]. [cit. 2023-02-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-09.
↑METEOROLOGÍA, Agencia Estatal de. Madrid, Retiro: Madrid, Retiro - Absolute extreme values - Selector - State Meteorological Agency - AEMET - Spanish Government.www.aemet.es [online]. [cit. 2023-02-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑METEOROLOGÍA, Agencia Estatal de. Madrid Aeropuerto: Madrid Aeropuerto - Valores extremos absolutos - Selector - Agencia Estatal de Meteorología - AEMET. Gobierno de España.www.aemet.es [online]. [cit. 2023-02-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ Observatorios de Madrid registraron espesores de nieve de entre 50 y 60 cms.La Vanguardia [online]. 2021-01-10 [cit. 2023-02-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ Archivovaná kopie.www.ine.es [online]. [cit. 2023-02-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-03.
↑ Population statistics at regional level.ec.europa.eu [online]. [cit. 2023-02-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-03. (anglicky)
↑TELEMADRID. Crece un 6% la población extranjera en Madrid hasta llegar al 21,5%.Telemadrid [online]. 2018-08-10 [cit. 2023-02-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ El éxodo venezolano empuja a Madrid a su récord histórico de población extranjera.abc [online]. 2019-04-17 [cit. 2023-02-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ Población extranjera en la ciudad de Madrid (por nacionalidad) - Ayuntamiento de Madrid.www.madrid.es [online]. [cit. 2023-02-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-03. (španělsky)
↑ España experimenta retroceso en catolicismo - El Mundo - Mundo Cristiano - CBN.com.web.archive.org [online]. 2015-07-17 [cit. 2023-02-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-17.
↑ Archivovaná kopie.datos.cis.es [online]. [cit. 2023-02-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-07.
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2012-05-04 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-04.
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2019-09-02 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-02.
↑abcdef Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2019-09-02 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-02.
↑ El paro bajó en Madrid el 10,06% en el segundo trimestre.La Vanguardia [online]. 2018-07-26 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ELECONOMISTA.ES. Fechas clave en la historia de la Bolsa de Madrid - elEconomista.es.www.eleconomista.es [online]. [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ Overview: Economy - Madrid, Spain - Expatriation Expatriate International - Easy Expat.web.archive.org [online]. 2008-08-30 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-08-30.
↑AV451, Redacción.La productora argentina Azteka Films abrirá oficina en Madrid a finales de año [online]. 2019-09-10 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ España, la nueva meca industrial de la televisión.abc [online]. 2019-04-06 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ab Madrid concentra el poder mediático en España.www.lavanguardia.com [online]. [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ab Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2019-07-16 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-16.
↑CLEMENTE, J. A. Aunión, Yolanda. How tourist apartments are hurting Madrid’s neighborhoods.EL PAÍS English Edition [online]. 2018-02-26 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑abMENDOZA, Sofía Pérez. MAPAS | Tres factores que convierten a Lavapiés en un área vulnerable al aumento de pisos turísticos.elDiario.es [online]. 2017-10-24 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑RODRÍGUEZ-PINA, Gloria. El Ayuntamiento de Madrid aprueba la normativa que cerrará más de 10.000 pisos turísticos.El País. 2019-03-27.Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-24.ISSN1134-6582. (španělsky)
↑ Almeida estudia eliminar la exigencia de que los pisos turísticos en Madrid tengan un acceso diferenciado al de los vecinos.ELMUNDO [online]. 2019-08-30 [cit. 2023-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ Quality of Living City Ranking | Mercer.mobilityexchange.mercer.com [online]. [cit. 2023-04-21].Dostupné online.
↑ab In Madrid, a Car Ban Proves Stronger Than Partisan Politics.Bloomberg.com. 2019-07-24.Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-28. (anglicky)
↑ Four major cities move to ban diesel vehicles by 2025.BBC News. 2016-12-02.Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-02. (anglicky)
↑ESPINOSA, Juan Carlos; LEMA, Marcos. La carretera mata más en la España vacía.El País. 2019-09-28.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-04.ISSN1134-6582. (španělsky)
↑ Archivovaná kopie.www.panynj.gov [online]. [cit. 2023-02-05].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-27.
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2015-01-28 [cit. 2023-02-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-28.
↑ Moovit Public Transit Index.moovitapp.com [online]. [cit. 2023-02-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-11. (anglicky)
↑ UrbanRail.Net > Europe > Spain > Madrid Metro.www.urbanrail.net [online]. [cit. 2023-02-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-11.
↑TRENVISTA, Redacción.Ancho ibérico y otros 5 anchos de vía en España [online]. [cit. 2023-02-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-06. (španělsky)
↑ Línea 1.Metro de Madrid [online]. [cit. 2023-02-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-04. (španělsky)
↑ El reto inédito del Metro de Madrid debido al temporal: más de 100 horas de servicio ininterrumpido.ELMUNDO [online]. 2021-01-11 [cit. 2023-02-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-07. (španělsky)
↑ab Metro de Madrid en cifras.Metro de Madrid [online]. [cit. 2023-02-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-16. (španělsky)
↑LETÓN, Alfonso.Aniversario del primer carril bus en Madrid [online]. 2010-11-22 [cit. 2023-02-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-07. (španělsky)
↑ab Archivovaná kopie.www.madrid.es [online]. [cit. 2023-04-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-21.
↑PÉREZ, Aurora Cancela.La ciencia inundará la Nave de Motores de Metro [online]. 2016-05-27 [cit. 2023-04-21].Dostupné online. (španělsky)
↑METROPOLITAN, Madrid.Madrid Tops World´s Best Hospitals Lists In Spain ⋆ Madrid Metropolitan [online]. 2021-03-15 [cit. 2023-04-24].Dostupné online. (anglicky)
↑ Los 15 mejores hospitales públicos de España: de la asistencia a la eficiencia.El Español [online]. 2017-12-20 [cit. 2023-04-24].Dostupné online. (španělsky)
↑TIANA, Alejandro. ¿Cómo piensa un académico que se hace una ley y cómo se hace una ley realmente? Reflexiones a partir de la intrahistoria de la LOE.Historia y Memoria de la Educación. 2016-01-01, roč. 0, čís. 3, s. 71.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-07.ISSN2444-0043.doi:10.5944/hme.3.2016.15380.
↑ Portal de Transparencia.Universidad Nacional de Educacion a Distancia [online]. [cit. 2023-02-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-07. (španělsky)
↑ Universidad Complutense de Madrid.web.archive.org [online]. 2006-07-03 [cit. 2023-02-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-23.
↑ Seven centuries of history :: UCM :: Complutense University of Madrid.web.archive.org [online]. 2011-03-16 [cit. 2023-02-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-16.
↑ Universidad Autónoma de Madrid.web.archive.org [online]. 2004-09-05 [cit. 2023-02-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-09-05.
↑ab Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2021-04-18 [cit. 2023-02-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-18.
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2020-02-04 [cit. 2023-02-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-04.
↑ Arquitectura en el Madrid de los Austrias | Ediciones La Librería.web.archive.org [online]. 2020-02-04 [cit. 2023-02-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-04.
↑ Paseo del Prado y el Buen Retiro de Madrid, paisaje de las artes y las ciencias - Mujeres y Patrimonio.https://mujeresypatrimonio.org/ [online]. [cit. 2023-04-03].Dostupné online. (španělsky)
↑abc La huella del fascismo patrio en la arquitectura de Madrid.www.publico.es [online]. [cit. 2023-02-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Un símbolo en el centro de Madrid.Hoy [online]. 2011-02-23 [cit. 2023-02-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ La altura sí importa | Edición impresa | EL PAÍS.web.archive.org [online]. 2017-04-17 [cit. 2023-02-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-17.
↑JOHN, Alun.Madrid - the Capital with the Second Highest Number of Trees in the World [online]. 2005-08-01 [cit. 2023-02-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-09. (anglicky)
↑abc Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2020-08-03 [cit. 2023-02-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-03.
↑PALACIOS, Ana. El Retiro cumple 150 años en manos del pueblo de Madrid.COPE [online]. 2018-11-06 [cit. 2023-02-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2020-07-02 [cit. 2023-02-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02.
↑ Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía.www.museoreinasofia.es [online]. [cit. 2023-02-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Exposiciones en Madrid | Agenda de exposiciones y actividades en Madrid actuales | CaixaForum Madrid | Nuestros centros | Obra Social "la Caixa".web.archive.org [online]. 2016-04-16 [cit. 2023-02-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-16.
↑ Patrimonio Nacional - Palacio Real de Madrid.web.archive.org [online]. 2013-01-12 [cit. 2023-02-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-12.
↑ Museo de América.web.archive.org [online]. 2011-05-27 [cit. 2023-02-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-27.
↑ Auditorio Nacional de Música, C/Príncipe de Vergara 146, Madrid. Music - Time Out Madrid.web.archive.org [online]. 2009-09-05 [cit. 2023-02-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-05.
↑ History.web.archive.org [online]. 2014-08-21 [cit. 2023-02-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-21.
↑La Orquesta Sinfónica de RTVE - RTVE.es. [s.l.]: [s.n.]Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-20. (španělsky)
↑abCANEPA, Jessica Benavides. Madrid after dark: How to go out like the locals.CNN [online]. 2017-07-12 [cit. 2023-02-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑RICHARDSON, Paul. Madrid: the best nights out.The Guardian. 2012-03-16.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-04.ISSN0261-3077. (anglicky)
↑ZOZAYA, Leonor. Construcciones para una canonización: reflexiones sobre los lugares de memoria y de culto en honor a San Isidro Labrador.Revista electrónica de Historia Moderna. 2011-06-30, roč. 7, čís. 22.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-03.ISSN1699-7778. (španělsky)
↑RÍO BARREDO, María José del. Fiestas públicas en Madrid (1561-1808).repositorio.uam.es. 1993.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-03.
↑CARBAJO, Juan Antonio. 'Parpusas', 'safos' y 'mañosas'.El País. 1989-05-14.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-03.ISSN1134-6582. (španělsky)
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2019-07-16 [cit. 2023-02-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-16.
↑PAÍS, El. El Orgullo 2011 se pone los cascos en Chueca.El País. 2011-06-28.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-03.ISSN1134-6582. (španělsky)
↑LEÓN, Pablo. El Orgullo más envidiado del mundo.El País. 2016-07-07.Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-14.ISSN1134-6582. (španělsky)
↑ About WPM 2017 - Madrid Pride MADO'15.web.archive.org [online]. 2016-11-14 [cit. 2023-02-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-14.
↑MCLEAN, Renwick. Spain gives approval to gay unions.The New York Times. 2005-07-01.Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-19.ISSN0362-4331. (anglicky)
↑FRANCE-PRESSE, Agence. Thousands rally in Madrid to demand an end to bullfighting.The Guardian. 2016-09-11.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-09.ISSN0261-3077. (anglicky)
↑ Noticias Jurídicas.Noticias Jurídicas [online]. [cit. 2023-02-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑ Colecciones | Biblioteca Nacional de España.www.bne.es [online]. [cit. 2023-02-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑CASTILLO, Raquel. Reportaje | La cocina madrileña más castiza.Cinco Días [online]. 2006-05-06 [cit. 2023-02-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑GARCÍA, Teresa Morales. Date un homenaje: los cinco guisos de puchero más calóricos.El País. 2016-11-15.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-05.ISSN1134-6582. (španělsky)
↑abMADRIDIARIO. Descubre la comida típica de Madrid.Madridiario [online]. [cit. 2023-02-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑HERMIDA, Álvaro. Los mejores sitios para comer oreja a la plancha en Madrid.alimente.elconfidencial.com [online]. 2020-12-15 [cit. 2023-02-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky)
↑PARRONDO, Francisco Feo. Jornadas de turismo gastronómico en la Comunidad de Madrid.Cuadernos de Turismo. 2014, čís. 33, s. 31–58.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-22.ISSN1989-4635. (španělsky)
↑ Santiago Bernabéu Stadium, the home of madridismo | Real Madrid C.F..Real Madrid C.F. - Web Oficial [online]. [cit. 2023-02-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-20. (anglicky)