 | |
 | |
| Vyvíjí | Andrew S. Tanenbaum |
|---|---|
| Rodina OS | Unix-like |
| Aktuální verze | 3.3.0 / 16. září 2014 |
| Podporované platformy | PC,PC/AT,PS/2,Motorola 68000,SPARC,Atari ST,Amiga,Macintosh,SPARCstation,NS32532,ARM,INMOStransputer,i386. 64bitové verze ve vývoji. (ARMv8 (prioritně),x86-64)[1] |
| Typ jádra | Mikrojádro |
| Programovací jazyk | C |
| Výchozíuživatelské rozhraní | Příkazový řádek (ash) |
| Licence | PůvodněProprietární, od roku2000 podlicencí BSD |
| Stav | Aktivní |
| Oficiální web | minix3.org |
MINIX jesvobodnýotevřený,unixovýoperační systém postavený na architektuřemikrojádra. MINIX napsalAndrew S. Tanenbaum, aby ho mohl využít při výuce operačních systémů a také tím inspiroval vývojářelinuxového jádra. Jméno MINIX je odvozeno ze slovminimal aUnix. V roce 2023 již není systém vyvíjen (poslední změna vGitu je z roku 2018 a poslední příspěvek vUsenet skupině je z roku 2020).[2][3]
Andrew S. Tanenbaum vytvořil MINIX na universitě Vrije v Amsterodamu, aby názorně objasnil principy a funkce operačního systému, které v roce 1987 publikoval v knizeOperating Systems: Design and Implementation. Tato kniha obsahuje zdrojový kód MINIXu 1.0 napsaný v jazyceC, který byl zkrácen na 12 000 řádků (jádro,správa paměti asouborový systém MINIX). Vydavatelství Prentice-Hall vydalo zdrojové i binární kódy MINIXu na disketě spolu s knihou. MINIX 1 měl systémová volání kompatibilní se 7. verzí UNIXu.
Tanenbaum nejdříve vyvíjel MINIX pro mikropočítačeIBM PC a IBM PC/AT. MINIX 1.5 vydaný v roce 1991 podporovalMCA v osobních počítačíchIBM PS/2 a byl modifikován pro podporu procesorůMotorola 68000,SPARC a počítačůAtari ST, CommodoreAmiga,Apple Macintosh, SPARCstation. Neoficiálně byl upraven pro podporu procesorůIntel 80386 (v 32bitovém chráněném režimu), NS32532, INMOS transputer. Firma Meiko Scientific použila ranou verzi MINIXu jako základ jejich operačního systému MeikOS vyvíjený prosuperpočítače.
Poptávka po procesorech Motorola 68000 a jeho dalších verzí klesala, a proto byl MINIX 2.0 zveřejněný v roce 1997 k dispozici pouze pro procesory x86 a pro procesory SPARC. S touto verzí MINIXu vyšla druhá verze Tanenbaumovy učebnice, kterou napsal s Albertem Woodhullem. S touto učebnicí byl MINIX 2.0 distribuován na CD-ROM. MINIX 2.0 vyhovuje standardu pro UNIXové systémy POSIX1, podporuje procesory 386 a novější ve 32bitovém režimu.[zdroj?] Síťový protokol Amobea, který byl MINIXu 1.5, nahradil v MINIXu 2.0 protokolTCP/IP. MINIX 2.0.2 byl neoficiálně upraven pro podporu procesorů Hitachi SH3, 68020 aPDA Jornada 680/690.
Minix-vmd je varianta MINIX 2, která je kompatibilní s procesory Intel-IA 32. Byl vytvořen dvěma vědci na univerzitě Vrije. Má virtuální paměť a X Window System.
O MINIXu 3 veřejně hovořil Andrew Tanenbaum24. října2005 na konferenci asociace ACM o principech operačních systémů. Lze ho spouštět na jiných operačních systémech jako virtuální počítač pomocí emulátorů Bochs,QEMU, VMware Workstation/Fusion, Microsoft Virtual PC. Verze 3.3.0 byla uvolněna16. září2014. Obsahuje X11, emacs, vi, cc, gcc, perl, python, ash, bash, zsh, ftp, ssh, telnet, pine a tisíce dalšíchNetBSD balíčků. S přidánímX Window System tato verze pracuje nejenom v textovém režimu, ale také i v grafickém režimu. Jelikož je systém postaven na architektuře mikrojádra, může systém pokračovat v činnosti i při selhání některého z ovladačů zařízení. V mnoha případech se ovladač nahradí aniž by ovlivnil běžící procesy.
Upravený MINIX 3 je využit jako operační systém v rámciIntel Management Engine.[4]
Princip návrhu MINIXu jak ho vymyslel Tanenbaum ovlivnil Linuse Torvaldse při vývoji linuxového jádra. Jeho návrh nového systému se od MINIXu významně lišil, a to především v použití monolitického jádra místo mikrojádra, což bylo předmětem slavného sporu mezi Tanenbaumem a Torvaldsem. První Linuxové jádro bylo vytvořeno na MINIXu, což vedlo ke zdědění různých rysů tohoto systému jako byl systém souborů.
V květnu 2004 Kenneth Brown z Alexis de Tocqueville Institution vznesl obvinění, že hlavní části Linuxového jádra jsou zkopírované z MINIXu. Důvody, jež ho k tomu vedly sepsal a publikoval v dokumentu, který nazval Samizdat. Tato obvinění byla vyvrácena jak veřejností, tak i samotným Tanenbaumem, který toto obvinění na svých www stránkách vyvrátil.
V době jeho původního vývoje, byla licence MINIXu považována za velmi svobodnou. Licenční poplatek byl velmi nízký ($69) ve srovnání s ostatními operačními systémy. Ačkoliv si přál Tanenbaum, aby studenti nemuseli za MINIX platit, jeho vydavatel nebyl připraven nabídnout materiál (jako zdrojový kód), který by byl volně šiřitelný bez poplatku. A tak byl zvolen kompromis a v ceně licence byla i Tanenbaumova kniha. Tato licence znemožnila použití MINIXu jako základ pro volně šiřitelný softwarový systém.
Jakmile se na začátku 90. let objevily volně šiřitelné systémy jakoLinux a386BSD, mnoho softwarových vývojářů opustilo vývoj MINIXu a věnovali se vývoji těchto volně šiřitelných systémů. V dubnu 2000 se stal MINIX volně šiřitelným, ale do té doby již jiné operační systémy překonaly jeho schopnosti, a tak se na vývoji systému podílejí studenti a nadšenci.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMINIX na Wikimedia Commons| Operační systémy | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| BSD | ||||||||||||||||
| Linux (distribuce) |
| |||||||||||||||
| GNU | ||||||||||||||||
| MIT (licence) | ||||||||||||||||
| (Mac) OS X •macOS | ||||||||||||||||
| DOS | ||||||||||||||||
| Windows |
| |||||||||||||||
| Mobilní telefony aPDA | ||||||||||||||||
| další | ||||||||||||||||
| historické | ||||||||||||||||
