.jpg)
Městský čiurbánníblok (nebo jenblok) je souborpozemků, který představuje základní jednotku městské struktury a je ohraničenveřejným prostorem –ulicemi. Více bloků dohromady tvoříčtvrti nebookrsky, které jsou zásadní prourbanismus většiny světovýchměst iobcí. Tvar bloku je dán uspořádáním městských komunikací i přírodními podmínkami jako koryto řeky nebo hornatost. Historická města a čtvrti mají bloky často nepravidelné, u moderních měst bývají urbánní bloky pravidelnější až pravoúhlé.
V případě bloků složených z městských vícepatrových domů uvnitř vznikávnitroblok.
Bloky tvoří blokovou zástavbu. Proporce veřejného prostoru blokové zástavby staršího typu se pohybuje kolem 25–30 %, u novějšího typu bloků kolem 30–40 %.
Urbánní bloky se začaly vytvářet ve středověkých vesnicích, kdy došlo k zahuštění domů kolem komunikací. Ty vytvořily uzavřenou strukturu a vznikl tak blok. Při nárůstu obyvatel a zahušťování došlo k výstavbě větších domů, které vytvořily plnohodnotný městský blok. Parcely v bloku byly užší, což je dáno jeho hloubkou i rozpětím dřevěných trámů, který se pohybuje kolem sedmi metrů.
V 18. až 19. století došlo k spojení a tedy rozšíření parcel a zvyšování domův blocích. Vznikaly také úplně nové plánované blokové čtvrti.
V 20. století se v důsledku rozhodnutíAthénské charty a z důvodů hygienických přestala tradiční souvislá bloková zástavba u nových objektů a čtvrtí realizovat. Nahradila je například řádková zástavba a solitérní zástavba sídlišť ve volné krajině. To přineslo více veřejného prostoru, ale i problémy s automobilovou dopravou, oddělení funkcí a ztrátu tradičního městského prostoru.
V postmoderně a v 21. století v některých případech opět začíná vznikat tradiční bloková zástavba.[1] Sídla tak opět získávají lidské měřítko, ulice, parky a polosoukromévnitrobloky. Nová výstavba se díky regulacím, moderním technologiím i novým praktikám vyvarovává neduhů, kvůli kterým modernisté 20. století od městské blokové zástavby upustili. Přiměřená hustota bloků vytváří dobré podmínky pro vznikmaloobchodních prostor,veřejné dopravy, parků a další občanské infrastruktury, která v řídkých sídlištích chyběla. Služby i práce se tak může pomalu vracet do bližší vzdálenosti a snižuje se potřeba dopravy.[2] Městské bloky tak zapadají do konceptuměsta krátkých vzdáleností činového urbanismu.
Obrázky, zvuky či videa k tématuměstský blok na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
