Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Múzy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šeptání múzy –Julia Margaret Cameronová

Múzy (řec.músai,lat.Musae) jsou v řecké mytologii dcery nejvyššího bohaDia a bohyně pamětiMnémosyné. Jsou to bohyně všech (múzických) umění, ale i bohyně a ochránkyně věštění a veštců.

Význam

[editovat |editovat zdroj]

Řeckémúza je odvozeno od slovesamaomai, usilovat, toužit.[1] Pro staré Řeky nebylyumělecké výkonybásníků,tanečníků ahudebníků jejichdílem, nýbrž pocházely z božské inspirace. Tu básníkovi poskytují múzy, proto se na začátku básně už odHoméra vzývá Múza.[2]

Hésiodos asi v 7. století př. n. l. uvádí devět múz s výmluvnými jmény,[3] teprvePausaniás o sedmstoletí později jim připisuje jednotlivé umělecké obory:

jménouměníatributy
1.Kalliopé („s krásným hlasem“)epické básnictvívoskové tabulky a rydlo
2.Euterpé („obveselující“)hudba a lyrické básnictvízobrazována jakodívka sflétnou
3.Erató („láskyplná“)milostná poeziezobrazována slyrou v levé ruce a sErótem
4.Thaleia („sváteční, kvetoucí“)veselébásnictví akomediedivadelníškraboška a pastýřská hůl
5.Melpomené („zpívající“)tragédietragická maska a hlavu zdobenoubřečťanem, někdy také kyj a věnec z listů révy
6.Terpsichoré („tančící v kruhu“)taneczobrazována v taneční póze slyrou
7.Kleió („oslavující“)dějepisectvísvitekpapyru a rydlo
8.Úrania („nebeská“)astronomieglóbus
9.Polyhymnia („mnohozpěvná“)hymnický asborový zpěvžádné symboly, zobrazována zahalená a zamyšlená

Pozn.Metaforicky je za desátou múzu někdy označovánfilm.[4]

Pro současníka jsoudějepisectví aastronomie rozhodně víc vědy nežumění, ale jinak to viděli staříŘekové, kteří naopakvýtvarná umění chápali jakořemesla, protože pracovala s hmotným materiálem. Zajímavé jsou také počty Múz, někdy jich bylo uvedeno pouze sedm, jindy dokonce jenom čtyři nebo tři. Někdy se také, poněkudsynekdochicky mluví jenom o Múze, jako by se jednalo o jedinou postavu. V nejstarších textech jsou uváděny tři zcela odlišné Múzy jménemMeleté – „Pečlivost“,Mnémé – „Paměť“ aAoidé – „Zpěv“.

Hésiodos se o múzách zmiňuje ve svém díleO Původu Bohů, kde je nazývá „HELIKÓNSKÉ“ a v dílePráce a Dny, kde je zase nazývá „PIÉRSKÉ“. K Piérským se modlila také řecká básnířkaSapfó.

Mytologie

[editovat |editovat zdroj]
Múzy na sarkofágu (Řím, kolem 220)

Vystupují většinou ve sboru. Je jim zasvěcenvavřín,včela acikáda, symbol věčného zpěvu. Jsou ušlechtilé a krásné jako bohyně, žijí s bohy naOlympu, ale také pobývaly u pramenů v Bojótii či naParnasu. Je samozřejmé, že milují tanec a zpěv, který obveseluje bohy i Múzy samotné. Z bohů jim je nejbližšíApollón, ale ochraňují je všichni, s výjimkou boha válkyArea, který se k nim chová velice nerudně.

Působí vždy blahodárně, přináší harmonii, pomáhají novým osadníkům najít klid a domov. K lidem jsou laskavé a příjemné, zejména k básníkům, hercům, pěvcům i dramatikům; ti všichni jsou jejich oblíbenci. Propůjčují jim posvěcení básnické a umění věštecké. Ovšem jenom do té doby, kdy je někdo neurazí nebo se nad ně někdo nechce povyšovat. Taky se vypráví, že vzaly hlas, sluch i zrak pěvciThamyrovi, který se chlubil, že je v jakési soutěži porazil. Nejvyšší bůhZeus zase zahubil thráckého králePyrénea, který se chtěl Múz zmocnit.

Odraz v umění

[editovat |editovat zdroj]
Apollón s múzami (kolem 500 př. n. l., Louvre

Byla jim zasvěcena řada chrámů, nejznámější jeMúseionAlexandrii – „Chrám Múz“, který založil roku308 př. n. l. egyptský králPtolemaios I. V něm byly soustředěny všechny poklady řeckého písemnictví, více než 700 tisíc svitků. Později se stal největším uměleckým a vědeckým pracovištěm celého antického světa.

Antičtí umělci Múzy obvykle nezobrazovali celé, zpravidla jenom jejich atributy. Jejich podoby jsou zachovány především na vázových malbách, reliéfech a sochách. Z nejpovedenějších lze uvést:[zdroj?]

  • sochaPolyhymnie v berlínských státních muzeích
  • sochaMelpomené v pařížskémLouvru
  • sochaTerpsichoré v neapolském Národním muzeu
  • v Síni Múz veVatikánském muzeu jsou sochy všech Múz

Odvozené pojmy

[editovat |editovat zdroj]

Od slova múza se odvozuje jak moderní slovo „muzeum“, jako středisko věd a umění, tak označení prohudbu v mnoha jazycích i české hovorové „muzika“.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. František Lepař.Nehomérovský slovník řeckočeský. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1892, str. 676.
  2. Například Homéros,Odysseia I.1 aj.
  3. Hésiodos,Zrození bohů (Theogonia), verše 76–80.
  4. MELOUNEK, Pavel.Biják: intimní osvětlení českého filmu. Praha: Pragma, 1994.ISBN 80-85213-70-2. Kapitola V., str. 43.

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • Václav Bahník.Slovník antické kultury. Praha: Svoboda,1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda). 
  • Vojtěch Zamarovský.Bohové a hrdinové antických bájí
  • GRAVES, Robert.Řecké mýty, 2004,ISBN 80-7309-153-4
  • HOUTZGER, Guus.Encyklopedie řecké mytologie,ISBN 80-7234-287-8
  • LÖWE, Gerhard; STOLL, Heindrich Alexander.ABC Antiky
  • Ottův slovník naučný, heslo Musy. Sv. 17, str. 910
  • Hésiodos.Zpěvy železného věku, Svoboda, Praha, 1990

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuMúzy na Wikimedia Commons
  • TémaMúza ve Wikicitátech
Řecká mytologie
Prvotní tvořitelská božstva
Pontos + Gaia:
Forkidy
Úranos + Gaia:
Titáni
12
2. generace,
také Olympané
3. generace,Iapetovi synové
Kyklópové

Brontés (hrom) •Steropés (blesk) •Argés (jas)

Hekatoncheirové
přikastraci
Giganti, z krve
Kronos + Rheia:
6olympských bohů
adalší Olympané
bozi 2. generace
Múzy
bozi 3. generace
polobozi na Olympu
rasy a bytosti
polobozi na zemi: hrdinové a oběti
události a příběhy
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Múzy&oldid=24065298
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp