Lyndon Baines Johnson (27. srpna1908Stonewall,Texas –22. ledna1973Stonewall,Texas) byl demokratický politik a 36.prezident Spojených států amerických.
Lyndon Johnson se narodil 27. srpna 1908 jako první z pěti dětí. Jeho otec podnikal a byl členem texaské Sněmovny reprezentantů. Navzdory tomu měla rodina finanční problémy.[1] Po absolvování střední školy v roce 1924 střídal různá zaměstnání, až se v roce 1926 zapsalSouthwest Texas State Teachers College. Mezi lety 1928 až 1929 vyučoval na mexicko-americké škole, hluboce se jej dotkla chudoba studentů.[2] V roce 1934 se seznámil sLady Bird Johnsonovou, téhož roku se vzali. Narodily se jim dvě dcery.[3]
V roce 1930 podporoval kampaňRicharda Kleberga. Po Klebergově zvolení doKongresu pracoval jako jeho legislativní asistent a přestěhoval se doWashingtonu, D. C. Navazoval zde kontakty a v roce 1937 úspěšně kandidoval doSněmovny reprezentantů. Profiloval se jako stoupenecFranklina Roosevelta.[3] Mezi lety 1941-1942 sloužil šest měsíců unámořnictva.[3] V roce 1941 rovněž kandidoval doSenátu, ale těsně prohrál.[2] V roce 1948 kandidoval znovu a velmi těsně vyhrál. Ve funkci vydržel 12 let. V roce 1955 se stal nejmladším vůdcem většiny. I přesinfarkt, jenž jej postihl v roce 1955, byl poměrně úspěšný.[2]
V roce 1960 se snažil získat demokratickou nominaci naprezidenta, ale prohrál sJohnem F. Kennedym.[3] Ten si jej ale vybral jako svého viceprezidenta. Johnsonovi však funkce nevyhovovala, cítil se méněcenný a měl pocit, že jej prezident ignoruje. K tomuto pocitu přispívalo i opovržení ze strany členů Kennedyho administrativy, především pakjeho bratra.[2]
Dne 22. listopadu 1963 byl spáchánatentát na Johna F. Kennedyho. Ještě toho dne složil Johnson na paluběAir Force One přísahu a stal se 36. prezidentem Spojených států amerických.[2] Ve své funkci se zasadil o přijetí zákona o občanských právech, jenž zakazoval diskriminaci na základě pohlaví a rasy, rovněž zakázal rasovou segregaci.[2][3] Vprezidentský volbách v roce 1964 proti Johnsonovi kandidovalBarry Goldwater. Johnson se prezentoval jako klidný a vyrovnaný, Goldwatera naopak označoval za extremistu, jenž chce zavléci zemi do jaderné války. Johnson ve volbách výrazně uspěl.[2] Poincidentu v Tonkinském zálivu Lyndon Johnson nařídil odvetné nálety, stále však prohlašoval, že válku většího rozsahu nechce.[2] Přes tyto sliby stále zvyšoval počet amerických vojáků ve Vietnamu, až na 550 000 v roce 1968.[2] Po útoku partyzánůVietkongu na americkou vojenskou základnu nařídil operaciRolling Thunder, jenž měla zhoršit zásobování severovietnamských jednotek, avšak jejím výsledkem bylo i 182 000 mrtvých civilistů.[4] Protože válka nevycházela dle předpokladů a Amerika měla velké ztráty a válka jen do roku 1967 stála 25 miliard dolarů, začala upadat Johnsonova popularita. Čím dál více se pořádaly, především studentské, demonstrace protiválce ve Vietnamu. Zároveň s tím se začala zhoršovat i domácí situace. Sociální problémy chudých občanů, především Afroameričanů, vedly k rozsáhlým protestům.[2][5]Ofenzíva Tet velmi výrazně narušila veřejné mínění a snížila Johnsonovu popularitu. Souběžně s tím oznámili kandidaturu na demokratickou prezidentskou nominaciEugene McCarthy aRobert Kennedy. 31. března 1968 Johnsonv televizním projevu oznámil, že se nebude ucházet o demokratickou nominaci do prezidentských voleb.[2]
Po skončení mandátu se odstěhoval na svůj ranč do Texasu. Otevřel svou knihovnu a sepsal paměti. Trápilo jej zhoršující se zdraví. Prodělal několik infarktů. Zemřel 22. ledna 1973 ve věku 64 let.[2]
Vláda Lyndona Johnsona| Úřad | Osoba | Období |
|
| Prezident | Lyndon B. Johnson | 1963–1969 |
| Viceprezident | Nejmenován | 1963–1965 |
| | Hubert Humphrey | 1965–1969 |
|
| Ministr zahraničí | Dean Rusk | 1963–1969 |
| Ministr financí | C. Douglas Dillon | 1963–1965 |
| | Henry H. Fowler | 1965–1968 |
| | Joseph W. Barr | 1968–1969 |
| Ministr obrany | Robert McNamara | 1963–1968 |
| | Clark M. Clifford | 1968–1969 |
| Ministr spravedlnosti | Robert F. Kennedy | 1963–1964 |
| | Nicholas de B. Katzenbach | 1964–1966 |
| | Ramsey Clark | 1966–1969 |
| Ministr pošt | John A. Gronouski | 1963–1965 |
| | Larry O'Brien | 1965–1968 |
| | W. Marvin Watson | 1968–1969 |
| Ministr vnitra | Stewart Lee Udall | 1963–1969 |
| Ministr zemědělství | Orville Lothrop Freeman | 1963–1969 |
| Ministr obchodu | Luther Hartwell Hodges | 1963–1965 |
| | John Thomas Connor | 1965–1967 |
| | Alexander Buel Trowbridge | 1967–1968 |
| | Cyrus Rowlett Smith | 1968–1969 |
| Ministr práce | W. Willard Wirtz | 1963–1969 |
Ministr zdravotnictví,
školství a sociálních
věcí | Anthony Celebrezze | 1963–1965 |
| | John William Gardner | 1965–1968 |
| | Wilbur Joseph Cohen | 1968–1969 |
Ministr bytové výstavby
a rozvoje měst | Robert Clifton Weaver | 1966–1968 |
| | Robert Coldwell Wood | 1969 |
| Ministr dopravy | Alan Stephenson Boyd | 1967–1969 |
- ↑BRAVER, Rita. LBJ and his monumental presidency - CBS News.www.cbsnews.com [online]. 2023-01-22 [cit. 2024-07-29].Dostupné online. (anglicky)
- ↑abcdefghijkl Lyndon B. Johnson | Biography, Presidency, Civil Rights, Vietnam War, & Facts | Britannica.www.britannica.com [online]. 2024-07-28 [cit. 2024-07-29].Dostupné online. (anglicky)
- ↑abcde Lyndon B. Johnson - Presidency, Facts & Vietnam War.Biography [online]. 2021-03-26 [cit. 2024-07-29].Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Battlefield:Vietnam | Timeline.www.pbs.org [online]. [cit. 2024-07-29].Dostupné online.
- ↑ČT24. Před 50 lety v Detroitu propukly největší rasové nepokoje v dějinách USA.ČT24 [online].Česká televize [cit. 2024-07-29].Dostupné online.
