| Luna 14 | |
|---|---|
| COSPAR | 1968-027A |
| Katalogové číslo | 3178 |
| Start | 7. dubna1968, 10:09:32 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Molnija-M |
| Stav objektu | naselenocentrické dráze, již nesledován |
| Zánik | Zánik |
| Zánik | ne |
| Provozovatel |  SSSR |
| Výrobce | OKB-1 nyníRKK Energija[1] |
| Druh | Program Luna |
| Hmotnost | 1700 kg |
| Parametry dráhy | |
| Apoapsida | 270 km |
| Periapsida | 160 km |
| Sklon dráhy | 42° |
| Doba oběhu | 240 min |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Luna 14 (ruskyЛуна 14) byla automatickou meziplanetární sondou zeSovětskéhoprogramu Luna. V roce1968 se stala čtvrtou sovětskou umělou družicíMěsíce. V kataloguCOSPAR byla později označena jako 1968-027A.[2]
Před tímto letem, po úspěšné misiLuny 13, Sověti vypustili další z družic, která se po haváriinosné rakety nedostala ani na orbitu Země, proto nezískala označení. V době letu Luny 14 nebyl závod meziSSSR aUSA o prvenství v dosažení Měsíce lidmi ještě rozhodnutý.
Typ E-6LS byl vyroben jako všechny Luny v konstrukčním střediskuOKB-1, což je dnešníRKK Eněrgija vKoroljovu.
Hmotnost sondy byla 1700 kg, výrobní číslo 113.
Start nosné raketyMolnija-M se sondou proběhl dopoledne7. dubna1968 zkosmodromuBajkonur. Nejprve byla vynesena nanízkou oběžnou dráhu 189-242 km nad Zemí (též uváděna jakoparkovací). Večer téhož dne byla provedena první úprava (korekce) dráhy, která se změnila na více výstřednou 160-270 km a z ní pokračovala dál k Měsíci rychlostí 2,1 km/sec.
K Měsíci se dostala po třech dnech letu večer, brzdící motor se zapnul automaticky a sonda zmenšila svou rychlost na 1,2 km/sec. Tím se z ní stala oběžnice Měsíce a začala plnit své úkoly z výšky 160-870 km. Do 30. dubna provedla 176 oběhů a na Zem odeslala 97 radiových relací obsahující naměřené hodnoty, které se týkaly mj. gravitačních změn dráhy, měření proudů slunečního akosmického záření. Po vyčerpání baterií sonda přestala vysílat.[2]