Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Lukáš Rosol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lukáš Rosol
Lukáš Rosol ve Wimbledonu 2017
Lukáš Rosol veWimbledonu 2017
StátČeskoČeskoČesko
Datum narození24. července1985 (40 let)
Místo narozeníBrno,Československo
BydlištěPraha,Česko
Výška193 cm
Hmotnost83 kg
Profesionál od2004
Ukončení kariéry22. března 2025[1]
Držení raketypravou rukou,bekhend obouruč
Výdělek4 717 412USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů123–160
Tituly2 ATP, 9 challengerů, 11 ITF
Nejvyšší umístění26. místo (22. září 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013,2015)
French Open3. kolo (2011,2015)
Wimbledon3. kolo (2012)
US Open2. kolo (2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů75–90
Tituly3 ATP, 11 challengerů, 24 ITF
Nejvyšší umístění37. místo (13. říjen 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2012,2013,2014,2015)
French Openčtvrtfinále (2015)
Wimbledon2. kolo (2012,2013,2014)
US Open2. kolo (2014)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2012,2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne20240409a9. dubna 2024
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Lukáš Rosol (*24. července1985Brno) je bývalýčeskýtenista, vítězDavisova poháru 2012 a2013. Na profesionálních okruzích se pohyboval v letech 2004–2024.[2] V rámci okruhuATP Tour vyhrál dva singlové turnaje,Romanian Open 2013 aWinston-Salem Open 2014.[2] K nim přidal tři deblové trofeje, jimiž udržel finálovou neporazitelnost ve čtyřhře. Na challengerech ATP aokruhu ITF získal osmnáct titulů ve dvouhře a dvacet pět ve čtyřhře. Od roku 2023 byl jeho domovským klubem TK Horní Měcholupy. Mezi roky 2014–2022 hrál zaSpartu Praha a předtím za přerovský klub.

Nažebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2014 na26. místě a ve čtyřhře pak v říjnu téhož roku na37. místě. Trénovali hoLukáš Dlouhý, do června 2015Ctislav Doseděl, poté Adrian Sikora a Hynek Frömel.[3][4]

Ve druhém koleWimbledonu 2012 překvapivě zdolal jako 100. hráč žebříčku světovou dvojku a dvojnásobného vítěze turnaje ŠpanělaRafaela Nadala v pěti setech. Jednalo se o jeho druhou výhru nad hráčem elitní dvacítky žebříčku. Televizní staniceEurosport uvedla, že se jednalo o jedno z nejpřekvapivějších vítězství v historii tenisu.[5] Nagrandslamu se ve dvouhře nejdále probojoval do třetích kolFrench Open 2011 aWimbledonu 2012.

V únoru2013 odehrál nejdelší zápas tenisové čtyřhry naokruhu ATP, když se spoluhráčemTomášem Berdychem porazili švýcarské hráčeStanislase Wawrinku aMarca Chiudinelliho v prvním koleSvětové skupiny Davisova poháru po sedmi hodinách a dvou minutách.

Týmové soutěže

[editovat |editovat zdroj]

Davisův pohár

[editovat |editovat zdroj]

Davisově poháru nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 14–10 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.[6]

Včeském daviscupovém týmu debutoval v roce2011 bukurešťskou zářijovousvětovou baráží protiRumunsku. Za rozhodnutého stavu porazil ve čtvrté dvouhřeMaria Copila. Česko zvítězilo 5:0 na zápasy. V roce2012 byl poprvé členem vítězného týmu, který ve finále porazilŠpanělsko. V ročníku nastoupil do úvodního kola a čtvrtfinále.[7]

V únoru2013 odehrál nejdelší zápas tenisové čtyřhry, když v týmu s Tomášem Berdychem porazilšvýcarské hráčeStanislase Wawrinku aMarca Chiudinelliho v úvodním koleSvětové skupiny po 7 hodinách a 2 minutách.[8] Večtvrtfinále nakazašské antuce zvládl poprvé roli týmové jedničky poté, co se omluvilTomáš Berdych aRadek Štěpánek se vracel po zranění. V pátek porazilAndreje Golubjeva a v neděli dovršil český postup do semifinále výhrou nadJevgenijem Koroljovem. Češi ovládli i bělehradskéfinále nadSrbskem, v němž byl členem družstva. Připsal si tak druhý titul v soutěži. V ročníku odehrál úvodní kolo, čtvrtfinále a semifinále.

Spor s Českým tenisovým svazem

[editovat |editovat zdroj]

V roce2021 vybojoval jako člendaviscupového týmu postup zkvalifikačního kola do listopadovéfinálové skupiny v Innsbrucku, kam získal rovněž nominaci. Hráči družstva se mezi sebou dohodli na rozdělení odměn odMezinárodní tenisové federace, která jim za účast na turnaji náležela. Den před odjezdem na turnaj jim zaslal prezidentČeského tenisového svazuIvo Kaderka e-mail, podle kterého dohodu hráčů nerespektuje a nařizuje, kdo má kolik z odměny obdržet. Zároveň uvedl, že kdo nebude toto jeho rozhodnutí respektovat, na turnaj neodjede. Rosol takové jednání považoval za vydírání a podvod, přesto však smlouvu navrženou Kaderkou podepsal. Když se pak v den odjezdu na místo odjezdu dostavil, bylo mu sděleno, že do Innsbrucku neodcestuje, protože jeho smlouvu Kaderka za svaz nepodepsal.[9][10]

Rosol se následně stal terčem neformálního embarga ze strany tenisových klubů podporovaných ČTS, které mu odmítaly i prostý pronájem kurtu ze strachu, aby nepřišly o dotace od svazu. Tenista si musel najít klub, který na dotacích od ČTS závislý není.[9][11] V roce 2023 podal na Český tenisový svaz žalobu, ve které požadoval kompenzaci za neúčast na innsbruckém finále Davis Cupu 2021 ve výši odměny, kterou mu Kaderka navrhoval.[11]Pražský obvodní soud však v říjnu 2023 žalobu proti svazu o náhradu zamítl.[12]

Tenisová kariéra

[editovat |editovat zdroj]

V letech 2007 a 2011 se stal mistrem České republiky ve dvouhře mužů, když zvítězil na Rieter Cupu v Ústí nad Orlicí. V lednu 2010 triumfoval na Halovém mistrovství republiky v Plzni. Ve druhém kole naFrench Open 2011 zdolal v pěti setech osmého hráče světa RakušanaJürgena Melzera z pozice kvalifikanta.

Wimbledon 2012: Výhra nad Rafaelem Nadalem

[editovat |editovat zdroj]

VeWimbledonu poprvé postoupil do hlavní soutěže londýnského turnaje. V úvodním kole si poradil s ChorvatemIvanem Dodigem ve čtyřech setech a ve druhé fázi jej čekal dvojnásobný vítěz a druhý nasazenýRafael Nadal.

V utkání prvního kolaWimbledonu 2012

Utkání se odehrálo 28. června na vyprodaném centrálním dvorci. Před utkáním stý hráč světa Rosol prohlásil:„I Nadal je jen člověk, na trávě ho můžu porazit.“ Úvodní sadu po vyrovnaném průběhu ztratil v tiebreaku 9:11, přestože měl tři setboly. Další dva sety si připsal vždy poměrem 6–4. Ve čtvrtém dějství, kdy Čech snížil úspěšnost podání a dvě z nich prohrál, dominoval Španěl 6–2. Před pátou rozhodující sadou byla pro nastupující tmu zatažena střecha, což si vyžádalo 40minutovou přestávku. Na uměle osvětleném dvorci Nadal prohrál hned svůj první servis a nedokázal jej už zpátky získat. Rosol hrál přesnou a tvrdou nátlakovou hru s rychlostíforhendů až 155 kilometrů za hodinu. Celkově zahrál 65 vítězných míčů a 22 es. Utkání zakončil po třech hodinách a osmnácti minutách esem v čisté hře a konečným poměrem 6–4. Nadal tak vypadl poprvé po sedmi letech již ve druhém kole grandslamu.[13]

Utkání vzbudilo odezvu v celém tenisovém světě.BBC po zápase uvedla:„Rosol neudělal chybu, předvedl šílený výkon. Vůbec nezáleželo na tom, kdo stál na druhé straně kurtu. Je to užasné, vůbec jsme o něm nevěděli, přitom předvádí takový tenis.“ BývalýAgassiho trenér Darren Cahill prohlásil, že Rosol„ukázal neuvěřitelnou tenisovou odvahu, nebojácnost" a indický tenistaRohan Bopanna dodal:„Tohle jsem nikdy neviděl. Z forhendu, bekhendu i ze servisu střílel jako z blesku.“ Český tenista na pozápasové tiskové konferenci sdělil:„Nevím, co mám říci. Jsem plný emocí. Nejsem jenom překvapený, je to jako zázrak.“[13][14] Ve třetím kole nestačil na NěmcePhilippa Kohlschreibera ve třech setech.

2013: První singlový titul ATP Tour v Bukurešti

[editovat |editovat zdroj]

Na úvodním grandslamusezónyAustralian Open porazil v úvodním kole BritaJamieho Bakera. Ve druhém kole skončil na raketě kanadské turnajové třináctkyMilose Raonice.

První singlový titul na okruhu ATP získal 28. dubna, když ve finále antukovéhoBRD Năstase Țiriac Trophy hraného v Bukurešti zdolal ŠpanělaGuillerma Garcíu-Lópeze 6:3 a 6:2. V následné pondělní klasifikaci se posunul o třináct míst na své maximum, když mu patřilo 35. místo (1105 bodů). Ve druhé polovině října přidal titul ze čtyřhry na vídeňskémErste Bank Open, kde po boku rumunského hráčeFlorina Mergey vyhráli finále nad zkušeným rakousko-kanadským párem deblových specialistůJulianem Knowlem aDanielem Nestorem ve dvou setech. Získané body jej posunuly na nejvyšší kariérní postavení na žebříčku ATP ve čtyřhře, když po turnaji figuroval na 73. příčce.

2014: Vítěz dvouhry ve Winston-Salemu a člen Top 30

[editovat |editovat zdroj]
Forhend naRome Masters 2014

Dosezóny vstoupil lednovýmQatar ExxonMobil Open v katarskémDauhá, kde na úvod ve dvou setech nestačil na světovou jedničku a pozdějšího vítězeRafaela Nadala.[15] Před touto prohrou byli Rosol s Nikolajem Davyděnkem jedinými dvěma aktivními tenisty na okruhu, kteří měli s Nadalem kladnou bilanci zápasů. Rosolova porážka znamenala srovnání poměru utkání na 1–1, Davyděnko dále držel bilanci výher a proher 6–5.

Následně odletěl do Austrálie, kde nastoupil naApia International Sydney. V prvním kole přehrál PortugalceJoão Sousu až po ziskutiebreaku závěrečné, třetí sady. Poté však nestačil na ruskou turnajovou čtyřkuDmitrije Tursunova ve třech sadách. Spolu se Sousou si zahráličtyřhru. Ve čtvrtfinále dokázali porazit světové jedničky bratryMika aBoba Bryanovi. V dalším kole však vypadli. Na otevíracím grandslamu rokuAustralian Open skončil v prvním kole se sedmnáctým nasazeným ŠpanělemTommym Robredem po pětisetové bitvě, když nedokázal využít vedení 2:1 na sety a rozhodující dějství prohrál těsně 6–8.

Soukromý život

[editovat |editovat zdroj]

V listopadu 2008 se oženil s atletkouDenisou Ščerbovou, která přijala jeho příjmení. Na jaře 2011 oznámili konec manželství.[16] S televizní moderátorkouMichaelou Ochotskou[17] má syna Andrého Rosola narozeného v lednu 2015.[18] Sňatek páru proběhl 13. července 2015 na farměČapí hnízdoOlbramovicích.[19] V prosinci 2016 manželé oznámili odloučení a v listopadu 2017 bylo manželství rozvedeno. V lednu 2018 se potřetí oženil s Petrou Kubinovou.[20] Do manželství se v dubnu 2023 narodil syn Luka Rosol.[21]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat |editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra, Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–2 D; 3–0 Č)

Dvouhra: 4 (2–2)

[editovat |editovat zdroj]
Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.28. dubna 2013Bukurešť, RumunskoantukaŠpanělskoGuillermo García-López6–3, 6–2
Finalista1.27. dubna 2014Bukurešť, RumunskoantukaBulharskoGrigor Dimitrov6–7(2–7), 1–6
Finalista2.13. červenec 2014Stuttgart, NěmeckoantukaŠpanělskoRoberto Bautista Agut3–6, 6–4, 2–6
Vítěz2.23. srpna 2014Winston-Salem, Spojené státytvrdýPolskoJerzy Janowicz3–6, 7–6(7–3), 7–5

Čtyřhra: 3 (3–0)

[editovat |editovat zdroj]
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.6. ledna 2012Dauhá, KatartvrdýSlovenskoFilip PolášekNěmeckoChristopher Kas
NěmeckoPhilipp Kohlschreiber
6–3, 6–4
Vítěz2.20. října 2013Vídeň, RakouskohalaRumunskoFlorin MergeaRakouskoJulian Knowle
KanadaDaniel Nestor
7–5, 6–4
Vítěz3.27. července 2014Umag, ChorvatskoantukaČeskoFrantišek ČermákSrbskoDušan Lajović
ChorvatskoFranko Škugor
6–4, 7–6(7–5)

Finále na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat |editovat zdroj]
Legenda
Challengery (9–2 D; 11–18 Č)
ITF (11–19 D; 14–6 Č)

Dvouhra: 30 (18–12)

[editovat |editovat zdroj]
Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.20050829a29. srpna 2005Szolnok, MaďarskoantukaMaďarskoKornél Bardóczky6–2, 6–1
Finalista2.20060227a27. února 2006Vratislav, Polskotvrdý (h)MonakoThomas Oger6–3, 2–6, 7–6(7–4)
Vítěz1.20060829a29. srpna 2006Zabrze, Polskotvrdý (h)RuskoAlexandr Krasnoruckij6–3, 6–3
Finalista3.20060710a10. července 2006Trevír, NěmeckoantukaBelgieNiels Desein2–6, 7–6(7–1), 6–4
Finalista4.20060717a17. července 2006Waterloo, BelgieantukaSlovenskoPavol Červenák6–4, 6–4
Finalista5.20060821a21. srpna 2006Poznaň, PolskoantukaČeskoJan Minář6–4, 6–3
Vítěz2.20061016a16. října 2006La Roche-sur-Yon, Francietvrdý (h)FrancieJulien Jeanpierre7–5, 6–3
Vítěz3.20061204a4. prosince 2006Opava, Českokoberec (h)Spojené královstvíJoshua Goodall6–7(5–7), 6–4, 7–6(10–8)
Vítěz4.20070507a7. května 2007Teplice, ČeskoantukaČeskoMartin Vacek6–7(4–7), 6–4, 6–4
Vítěz5.20070514a14. května 2007Namangan, UzbekistántvrdýČínská Tchaj-pejJü-cuo Wang7–6(7–2), 6–4
Vítěz6.20071015a15. října 2007La Roche-sur-Yon, Francietvrdý (h)FrancieAdrian Mannarino6–4, 3–6, 6–4
Finalista6.20071210a10. prosince 2007Opava, Českokoberec (h)SlovenskoKarol Beck2–6, 7–5, 7–5
Vítěz7.20080609a9. června 2008Košice, SlovenskoantukaŠpanělskoMiguel Ángel López Jaén7–5, 6–1
Vítěz8.20090126a26. ledna 2009Mettmann, Německokoberec (h)FrancieStéphane Robert7–6(8–6), 6–4
Vítěz9.20090302a2. března 2009Bergamo, Itálietvrdý (h)NěmeckoBenedikt Dorsch6–1, 4–6, 7–6(7–3)
Vítěz10.20100502a2. května 2010Ostrava, ČeskoantukaChorvatskoIvan Dodig7–5, 4–6, 7–6(7–4)
Finalista7.20110131a31. ledna 2011SingapurtvrdýRuskoDmitrij Tursunov6–4, 6–2
Vítěz11.20110508a8. května 2011Praha, ČeskoantukaUSAAlex Bogomolov7–6(7–1), 5–2skreč
Vítěz12.20110703a3. července 2011Braunschweig, NěmeckoantukaRuskoJevgenij Donskoj7–5, 7–6(7–2)
Vítěz13.20121111a11. listopadu 2012Bratislava, Slovenskotvrdý (h)NěmeckoBjörn Phau6–7(3–7), 7–6(7–5), 7–6(8–6)
Finalista8.20131110a10. listopadu 2013Bratislava, Slovenskotvrdý (h)SlovenskoLukáš Lacko6–4, 3–6, 6–4
Vítěz14.březen 2014Irving,Spojené státytvrdýUSASteve Johnson6–0, 6–3
Vítěz15.červen 2014Praha, ČeskoantukaČeskoJiří Veselý3–6, 6–4, 6–4
Vítěz16.červenec 2018Pardubice, ČeskoantukaNěmeckoPeter Torebko6–4, 6–0
Vítěz17.červenec 2018Praha, ČeskoantukaKazachstánOleksandr Nedověsov4–6, 6–3, 6–4
Finalista9.listopad 2018Bratislava, Slovenskotvrdý (h)KazachstánAlexandr Bublik4–6, 4–6
Finalista10.únor 2021Cherbourg, Francietvrdý (h)BelgieRuben Bemelmans4–6, 4–6
Finalista11.únor 2022Šarm a-Šajch, EgypttvrdýLibanonHady Habib4–6, 4–6
Vítěz18.srpen 2022Muttenz, ŠvýcarskoantukaFrancieMaxime Mora6–3, 6–4
Finalista12.září 2022Istanbul, TureckotvrdýMoldavskoRadu Albot2–6, 0–6

Čtyřhra: 50 (25–25)

[editovat |editovat zdroj]
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.20050124a24. ledna 2005Anif, Rakouskokoberec (h)RakouskoMartin FaflRakouskoMarkus Krenn
RakouskoWolfgang Schranz
6–4, 6–2
Vítěz1.20050801a1. srpna 2005Novi Sad, Srbsko a Černá HoraantukaSlovenskoPeter MiklusicakSrbsko a Černá HoraAleksander Slović
Srbsko a Černá HoraViktor Troicki
6–4, 6–4
Finalista2.20050815a15. srpna 2005Žilina, SlovenskoantukaČeskoDaniel LustigČeskoJaroslav Pospíšil
SlovenskoAdrian Sikora
6–2, 3–6, 6–0
Vítěz2.20050822a22. srpna 2005Kaposvár, MaďarskoantukaItálieAlessandro da ColŠpanělskoJosé-Carlos García-Sánchez
ŠpanělskoMiguel Pérez Puigdomenech
7–5, 4–6, 6–4
Finalista3.20050829a29. srpna 2005Szolnok, SlovenskoantukaItálieAlessandro da ColMaďarskoKornél Bardóczky
MaďarskoGergely Kisgyörgy
6–2, 6–1
Vítěz3.20060306a6. března 2006Zabrze, PolskotvrdýUkrajinaMichail FilimaPolskoMateusz Kowalczyk
PolskoDawid Piatkowski
6–1, 3–6, 6–3
Vítěz4.20060515a15. května 2006Most, ČeskoantukaČeskoRoman VogeliNěmeckoDaniel Brands
ŠvédskoJohan Brunström
6–2, 5–7, 7–6(7–5)
Finalista4.20060626a26. června 2006Szolnok, SlovenskoantukaNěmeckoDavid KlierČeskoJakub Hašek
ČeskoDavid Novak
7–6(7–4), 2–6, 6–3
Vítěz5.20060717a17. července 2006Waterloo, BelgieantukaUSANikita KryvonosFrancieJordane Doble
FrancieJulien Jeanpierre
6–2, 6–3
Vítěz6.20060724a24. července 2006Sint-Katelijne-Waver, BelgieantukaUSANikita KryvonosNizozemskoStephan Fransen
NizozemskoRomano Frantzen
6–2, 6–7(5–7), 7–5
Vítěz7.20061023a23. října 2006Rodez, Francietvrdý (h)UzbekistánDenis IstominBelgieStefan Wauters
BelgieReginald Willems
4–6, 7–6(7–4), 7–6(7–4)
Vítěz8.20061127a27. listopadu 2006Vendryně, Českotvrdý (h)SlovenskoIgor ZelenayČeskoDaniel Lustig
SlovenskoFilip Polášek
6–1, 6–1
Vítěz9.20061204a4. prosince 2006Opava, Českokoberec (h)SlovenskoIgor ZelenayČeskoRoman Vogeli
ČeskoJaroslav Pospíšil
4–6, 6–2, 6–1
Vítěz10.20070205a5. února 2007Vratislav, Polskotvrdý (h)ČeskoJan VacekSlovenskoMichal Mertiňák
ŠvýcarskoJean-Claude Scherrer
7–5, 7–6(7–4)
Vítěz11.20061204a4. prosince 2006Záhřeb,Chorvatskotvrdý (h)ChorvatskoIvan DodigChorvatskoPetar Jelenić
AlžírskoSlimane Saoudi
6–7(1–7), 6–4, 6–4
Finalista5.20070312a12. března 2007Sarajevo, Bosna a Hercegovinatvrdý (h)ČeskoJan MertlLotyšskoErnests Gulbis
LotyšskoDeniss Pavlovs
6–4, 6–3
Vítěz12.20070430a30. dubna 2007Ostrava, ČeskoantukaNěmeckoBastian KnittelRuskoAlexandr Krasnoruckij
RuskoAlexandr Kudrjavcev
2–6, 7–5, [11–9]
Vítěz13.20070514a14. května 2007Namangan, UzbekistántvrdýRakouskoMartin SlanarČínská Tchaj-pejChen Ti
Čínská Tchaj-pejJü-cuo Wang
6–2, 3–6, 6–1
Finalista6.20070521a21. května 2007Fergana, Uzbekistántvrdý (h)RakouskoMartin SlanarNěmeckoDaniel Brands
USAJohn Paul Fruttero
7–6(7–1), 7–5
Vítěz14.20070611a11. června 2007Košice, SlovenskoantukaSlovenskoFilip PolášekItálieLeonardo Azzaro
ItálieFlavio Cipolla
6–1, 7–6(7–5)
Finalista7.20071008a8. října 2007Saint-Dizier, Francietvrdý (h)RumunskoFlorin MergeaRakouskoMartin Slanar
ČeskoPavel Šnobel
6–2, 6–3
Vítěz15.20071015a15. října 2007La Roche-sur-Yon, Francietvrdý (h)AustrálieRaphael DurekSrbskoVladimir Obradović
NizozemskoIgor Sijsling
6–3, 6–1
Vítěz16.20071203a3. prosince 2007Frýdlant nad Ostravicí, Českokoberec (h)SlovenskoIgor ZelenayČeskoJiří Krkoška
SlovenskoJán Stančík
6–4, 6–2
Finalista8.20071210a10. prosince 2007Opava, Českokoberec (h)SlovenskoIgor ZelenayChorvatskoNikola Martinović
ChorvatskoJoško Topić
6–4, 7–5
Vítěz17.20080128a28. ledna 2008Vratislav, Polskotvrdý (h)USAJames CerretaniRakouskoWerner Eschauer
RakouskoJürgen Melzer
6–7(7–9), 6–3, [10–7]
Finalista9.20080901a1. září 2008Düsseldorf, NěmeckoantukaSlovenskoIgor ZelenayČeskoJan Hájek
ČeskoTomáš Zíb
1–6, 6–2, [10–7]
Vítěz18.20090105a5. ledna 2009Schwieberdingen, Německokoberec (h)LotyšskoAndis JuškaNěmeckoDavid Klier
NěmeckoPhilipp Marx
6–1, 6–4
Finalista10.20090330a30. března 2009Neapol, ItálieantukaNěmeckoFrank MoserUruguayPablo Cuevas
ŠpanělskoDavid Marrero
6–4, 6–3
Finalista11.20090921a21. září 2009Trnava, SlovenskoantukaČeskoJan MinářBulharskoGrigor Dimitrov
RuskoTeimuraz Gabašvili
6–4, 2–6, [10–8]
Finalista12.20090928a28. září 2009Neapol, ItálieantukaBrazílieThiago AlvesChorvatskoIvan Dodig
PortugalskoFrederico Gil
6–1, 6–3
Finalista13.20100308a8. března 2010Sarajevo, Bosna a Hercegovinatvrdý (h)ChorvatskoIvan DodigFrancieNicolas Mahut
FrancieÉdouard Roger-Vasselin
7–6(8–6), 6–7(7–9), [10–5]
Vítěz19.20100705a5. července 2010Oberstaufen, NěmeckoantukaNěmeckoFrank MoserChileHans Podlipnik-Castillo
RakouskoMax Raditschnigg
6–0, 7–5
Vítěz20.20100926a26. září 2010Trnava, SlovenskoantukaSlovenskoKarol BeckRakouskoAlexander Peya
RakouskoMartin Slanar
4–6, 7–6(7–3), [10–8]
Finalista14.20111119a19. listopadu 2011Bratislava, SlovenskotvrdýČeskoDavid ŠkochČeskoJan Hájek
SlovenskoLukáš Lacko
7–5, 7–5
Vítěz21.20120507a7. května 2012Praha, ČeskoantukaArgentinaHoracio ZeballosSlovenskoMartin Kližan
SlovenskoIgor Zelenay
7–5, 2–6, [12–10]
Finalista15.20130603a3. června 2013Prostějov, ČeskoantukaPolskoMateusz KowalczykUSANicholas Monroe
NěmeckoSimon Stadler
6–4, 6–4
Vítěz22.20140603a3. června 2014Prostějov, ČeskoantukaNěmeckoAndre BegemannKanadaPeter Polansky
KanadaAdil Shamasdin
6–1, 6–2
Finalista16.20170122a22. ledna 2017Koblenz, Německotvrdý(h)ČeskoRoman JebavýChileHans Podlipnik-Castillo
BěloruskoAndrei Vasilevskij
7–5, 3–6, [16–14]
Finalista17.20170506a6. května 2017Ostrava, ČeskoantukaAustrálieRameez JunaidIndieDžívan Nedunčežijan
ChorvatskoFranko Škugor
6–3, 6–2
Finalista18.20170811a11. srpna 2017Portorož, SlovinskotvrdýChorvatskoFranko ŠkugorChileHans Podlipnik-Castillo
BěloruskoAndrei Vasilevskij
6–3, 7–6(7–4)
Finalista19.20180505a5. května 2018Ostrava, ČeskoantukaUkrajinaSerhij StachovskyjMaďarskoAttila Balázs
PortugalskoGonçalo Oliveira
6–0, 7–5
Vítěz23.20180810a10. srpna 2018Portorož, SlovinskotvrdýŠpanělskoGerard GranollersSrbskoNikola Ćaćić
RakouskoLucas Miedler
7–5, 6–3
Vítěz24.20181005a5. října 2018Almaty, KazachstántvrdýČeskoZdeněk KolářRuskoJevgenij Karlovskij
KazachstánTimur Chabibulin
6–3, 6–1
Finalista20.20190914a14. září 2019Istanbul, TureckotvrdýČeskoMarek GengelKazachstánAndrej Golubjev
KazachstánOleksandr Nedověsov
bez boje
Finalista21.20200822a22. srpna 2020Praha, ČeskoantukaČeskoZdeněk KolářFranciePierre-Hugues Herbert
FrancieArthur Rinderknech
3–6, 4–6
Vítěz25.20200911a11. září 2020Prostějov, ČeskoantukaČeskoZdeněk KolářIndieSriram Baladži
IndieDivij Šaran
6–2, 2–6, [10–6]
Finalista22.20210925a25. září 2021Bukurešť, RumunskoantukaNěmeckoMaximilian MartererFilipínyRuben Gonzales
USAHunter Johnson
6–1, 2–6, [3-10]
Finalista23.20211204a4. prosince 2021Forli, Itálietvrdý (h)UkrajinaVitalij SačkoChorvatskoAntonio Šančić
RakouskoTristan-Samuel Weissborn
6–7(4-7), 6–4, [7-10]
Finalista24.20220730a30. července 2022San Benedetto del Tronto, ItálieantukaMaďarskoFábián MarozsánUkrajinaVladyslav Manafov
UkrajinaOleg Prihodko
6–4, 3–6, [10-12]
Finalista25.20220903a3. září 2022Mallorca, ŠpanělskotvrdýČeskoMarek GengelIndieJuki Bhambri
IndieSaketh Myneni
2–6, 2–6

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuLukáš Rosol na anglické Wikipedii.

  1. Retired Players List [as of 22 March 2025] [online].ITIA [cit. 2025-04-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-04-06. (anglicky) 
  2. ab Tenista Rosol ve 38 letech ukončil kariéru. ‚Je čas přenechat to mladším,‘ zdůvodnil na instagramu.iROZHLAS [online]. 2024-04-05 [cit. 2024-04-09].Dostupné online. 
  3. Rosol: Nejlepší se spoléhají, že se soupeři leknou jména. U mě to neplatí.iDNES.cz [online]. 2016-05-23 [cit. 2016-08-07].Dostupné online. 
  4. Lukáš Rosol na stránkáchATP Tour(anglicky), datum přístupu:20230511a11. května 2023
  5. Rosol by diváky překvapil stejně, kdyby přiletěl z Marsu, tvrdí Eurosport.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2012-06-29 [cit. 2023-05-11].Dostupné online. 
  6. Lukáš Rosol na stránkáchDavis Cupu(anglicky), přístup:20240409a9. dubna 2024
  7. Cesta za daviscupovým snem: z ostravské pohody k pražskému třeštění.iDNES.cz [online]. 2012-11-18 [cit. 2023-05-11].Dostupné online. 
  8. Wawrinka, Chiudinelli - Berdych, Rosol 4:6, 7:5, 4:6, 7:6, 22:24, Češi vydřeli výhru, která vejde do historie. Berdych s Rosolem porazili Švýcary po sedmi hodinách.Sport.cz [online]. 2013-02-02 [cit. 2023-05-11].Dostupné online. 
  9. ab Kam tečou dotace v českém tenise? Stát kontrolu nevyžaduje, upozorňuje reportér.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2023-05-11].Dostupné online. 
  10. Kaderka prý vyhodil Rosola, že chtěl víc peněz. Bylo to jinak, hájí se tenista.iDNES.cz [online]. 2021-11-30 [cit. 2023-05-11].Dostupné online. 
  11. ab Rosol se soudí s tenisovým svazem. Chce milion - Sport.cz.www.sport.cz [online]. [cit. 2023-05-11].Dostupné online. 
  12. Rosol u soudu neuspěl se žalobou na tenisový svaz o více než milion korun.iDNES.cz [online]. 2023-10-05 [cit. 2024-03-05].Dostupné online. 
  13. abSUŠOVSKÝ, Adam. Potlesk ve stoje pro českou senzaci Wimbledonu, Rosol životním výkonem vyřadil Nadala!.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2012-06-29 [cit. 2023-05-11].Dostupné online. 
  14. Rosol nedojde ve Wimbledonu daleko, shodli se Connors a Navrátilová.Sport.cz [online]. 2012-06-29 [cit. 2023-05-11].Dostupné online. 
  15. Nadal evens the ledger against Rosol in Doha.ABC News [online]. 2013-12-31 [cit. 2023-05-11].Dostupné online. (anglicky) 
  16. BEREŇ, Michael. Začínal s hokejem, žil s krásnou atletkou. A teď Rosol září na kurtu.iDNES.cz [online]. 2011-05-25 [cit. 2015-01-19].Dostupné online. 
  17. KŘIVÁNKOVÁ, Markéta. Ochotská o Rosolovi: Jiskra přeskočila, i když jsem byla ještě zadaná.iDNES.cz [online]. 2014-06-16 [cit. 2015-01-19].Dostupné online. 
  18. KNAP, Karel. Rosolova bláznivá jízda: po porodu přes půl světa za vítězstvím.iDNES.cz [online]. 2015-01-19 [cit. 2015-01-19].Dostupné online. 
  19. Michaela Ochotská a Lukáš Rosol se vzali, zpívala jim Absolonová.iDNES.cz [online]. 2015-07-13 [cit. 2015-07-17].Dostupné online. 
  20. zar. Tenista Lukáš Rosol utajil svatbu. Potřetí se oženil už v lednu.iDNES.cz [online]. 2018-02-25 [cit. 2018-12-19].Dostupné online. 
  21. Tenista Lukáš Rosol je dvojnásobným tatínkem, má dalšího syna.iDNES.cz [online]. 2023-04-29 [cit. 2023-05-11].Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Portály:Lidé |Tenis
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lukáš_Rosol&oldid=25412430
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp