| Ludvík I. | |
|---|---|
| král Portugalska a Algarve | |
 | |
| Doba vlády | 11. listopad1861 –19. říjen1889 |
| Narození | 31. říjen1838 Cascais,Portugalsko |
| Úmrtí | 19. říjen1889 (50 let) Praça do Comércio,Portugalsko |
| Předchůdce | Petr V. |
| Nástupce | Karel I. |
| Manželka | Marie Pia Savojská |
| Potomci | Karel I. Alfonso |
| Dynastie | Braganza-Sasko-Koburg-Gotha |
| Otec | Ferdinand II. |
| Matka | Marie II. |
| Příbuzní | Petr V. Portugalský, Marie Portugalská,Jan Maria Portugalský,Marie Anna Portugalská,Antonie Marie Portugalská,Ferdinand Maria Ludvík Portugalský aAugust Potrugalský (sourozenci) Luís Filipe, Prince Royal of Portugal,Manuel II. Portugalský,Maria Pia Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy[1] aInfanta Maria Anna of Portugal[1] (vnoučata) |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Ludvík I. Portugalský (31. říjen1838 –19. říjen1889,Lisabon; celým jménemLuís Filipe Maria Fernando Pedro de Alcântara António Miguel Rafael Gabriel Gonzaga Xavier Francisco de Assis João Augusto Júlio Valfando de Saxe-Coburgo-Gotha e Bragança), zvanýDobrý neboPopulární byl v letech1861 až1889 králemPortugalska. Pocházel z dynastieBraganza-Sasko-Koburk-Gotha.
Ludvík se narodil jako druhý syn z jedenácti dětí portugalské královnyMarie II. a jejího manželaFerdinanda II. Podobně jako ostatním dětem královského páru se mu dostalo vynikajícího vzdělání, byl nadaným básníkem a chtěl se věnovat vědě. Neměl žádné politické ambice, což se však změnilo, když jeho starší bratr,portugalský králPetr V. roku 1861 zemřel.
Petr V. v roce 1861 podnikl cestu po Portugalsku, zasaženém epidemií horečnaté nemoci; král a dva jeho mladší bratři,infant Jan a infant Ferdinand, během cesty onemocněli. Nejdříve – 6. listopadu – zemřel Ferdinand, o pět dní později, 11. listopadu, ho následoval sám král ve a šest týdnů po něm, 27. prosince, podlehl nemoci i třetí bratr Jan.
Protože se Pedro V. po smrti své předčasně zesnulé manželky Stefanie znovu neoženil a neměl potomků, na trůn po něm nastoupil jeho následník, mladší bratr Ludvík.
Ludvíkovo panování je charakterizováno sérií změn vlád, tvořených buď liberály nebo konzervativci. Portugalsko v té době ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, především s Británií, zaostávalo po stránce stability, ekonomiky, edukace, technického vývoje aj. Co se týče zahraničních záležitostí, roku 1875 v důsledku belgických aktivit pozbylo Portugalsko území dnešníAngoly aMosambikem.
Ludvík byl ovšem především člověk oddaný vědě. Jeho největším zájmem bylaoceánografie. Velkou část svého majetku věnoval na financování výzkumných lodí určených k poznávání bohatství živočišných druhů světových oceánů. Byl iniciátorem vzniku jednoho z prvních světových akvárií v Lisabonu, jež bylo otevřeno i veřejnosti (byla v něm umístěna i desetimetrovákrakatice). Byl jediným portugalským králem, který velel válečné lodi. Jeho vášeň pro lodě a moře vyústila v založeníMuzea námořnictví v Lisabonu. Svou vášeň pro vědy a nové poznatky přenesl i na své dva syny.
6. října roku 1862 se oženil s italskou princeznouMarií Piou Savojskou (1847–1911), dcerouitalského králeViktora Emanuela II. a jeho manželkyAdelheid Rakouské. Z manželství se narodili dva synové:
| Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
| František Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
| Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
| Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský | ||||||||||||
| Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
| Augusta Reuss z Ebersdorfu | ||||||||||||
| Karolína Ernestýna z Erbach-Schönbergu | ||||||||||||
| Ferdinand II. Portugalský | ||||||||||||
| Ignác Koháry de Csábrág et Szitnya | ||||||||||||
| Ferenc Josef Koháry de Csábrág | ||||||||||||
| Marie Anna von Cavriani | ||||||||||||
| Maria Antonia Koháry de Csábrág | ||||||||||||
| Jiří Kristián Valdštejnsko-Wartenberský | ||||||||||||
| Marie Antonie z Waldstein-Wartenbergu | ||||||||||||
| Alžběta Ulfeldtská | ||||||||||||
| Ludvík I. Portugalský | ||||||||||||
| Petr III. Portugalský | ||||||||||||
| Jan VI. Portugalský | ||||||||||||
| Marie I. Portugalská | ||||||||||||
| Petr I. Brazilský | ||||||||||||
| Karel IV. Španělský | ||||||||||||
| Šarlota Španělská | ||||||||||||
| Marie Luisa Parmská | ||||||||||||
| Marie II. Portugalská | ||||||||||||
| Leopold II. | ||||||||||||
| František I. Rakouský | ||||||||||||
| Marie Ludovika Španělská | ||||||||||||
| Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská | ||||||||||||
| Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský | ||||||||||||
| Marie Tereza Neapolsko-Sicilská | ||||||||||||
| Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská | ||||||||||||
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuLuís I of Portugal na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuLudvík I. Portugalský na Wikimedia Commons| Předchůdce: Petr V. |  | Král Portugalska a Algarve 1861–1889 | | Nástupce: Karel I. |
| Portugalští králové | ||
|---|---|---|
| Burgundská dynastie (1139–1383) | _-_Lesser.png) | |
| Avizové (1385–1580) | ||
| Habsburkové (1581–1640) | ||
| Braganzové (1640–1853) | Jan IV. •Alfons VI. •Petr II. •Jan V. •Josef I. •Marie I. (sPetrem III.) •Jan VI. •Petr IV. •Marie II. •Michal I. •Marie II. (sFerdinandem II.) • | |
| Braganza-Koburg (1853–1910) | ||
| diskutabilní nebo sporní panovníci jsoukurzívou | ||
| Sasko-Kobursko-Gothajští princové | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Praotec | |||||||||||||||||||
| 1. generace | |||||||||||||||||||
| 2. generace |
| ||||||||||||||||||
| 3. generace |
| ||||||||||||||||||
| 4. generace |
| ||||||||||||||||||
| 5. generace |
| ||||||||||||||||||
| 6. generace |
| ||||||||||||||||||
| 7. generace |
| ||||||||||||||||||
| *Před 11. únorem 1826 titulován jako princ sasko-kobursko-saalfeldský | |||||||||||||||||||
| Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha | ||
|---|---|---|
| 1. generace |
|  |
| 2. generace | ||
| 3. generace |
| |
| Rod Sasko-Koburg-Braganza nebyl v bývalémPortugalském království uznáván a panovníci po Marii II. a Ferdinandovi II. byli oficiálně i nadále členy roduBraganza. | ||
