Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Ludvík I. Pobožný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík I. Pobožný
Portrét
Císař říše římské
Období813–840
PředchůdceKarel Veliký
NástupceLothar I.
Franský král
Období814–840
PředchůdceKarel I.
NástupceLothar I. jako králStředofranské říše
Ludvík II. jako králVýchodofranské říše
Karel II. jako králZápadofranské říše
Akvitánský král
Období781–814
PředchůdceKarel I.
NástupcePipin I.
Narození778
Chasseneuil uPoitiers
Úmrtí20. června840 (asi 61–62 let)
Ingelheim
ManželkyErmengarda z Hesbaye
Judita Bavorská
PotomciLothar I. Franský
Pipin I. Akvitánský
Adéla
Rotruda
Hildegarda
Ludvík II. Němec
Gisela
Karel II. Holý
Arnulf ze Sens
Alpais
DynastieKarlovci
OtecKarel Veliký
MatkaHildegarda
PříbuzníKarel Mladší[1],Pipin Italský[1],Pipin Hrbatý[1], Drogo[1], Hugo[1], Lothar[1], Theodorich[1],Rotruda[1],Theodrada[1],Berta[1], Gisela[1], Alpais[1],Adelaide[1], Hildegarda[1], Chrotais[1], Hiltruda[1], Rothilda[1] a Adaltruda[2] (sourozenci)
Ludvík II. Italský[3],Lothar II. Lotrinský[4],Karel z Provence[5], Rotruda[6], Hiltruda[7], Berta[8], Ermengarda[9], Gisela[10] a Karloman[11] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet zdatové položky.
Císař a král Ludvík Pobožný jakomiles Christi („Kristův voják“) v rukopiseHrabana Maura z roku826

Ludvík I. Pobožný čiZbožný (německy: Ludwig der Fromme; francouzsky: Louis le Pieux;778Chasseneuil uPoitiers –20. června840Ingelheim) byl římskýkrál acísař, synKarla Velikého. Během vlády se potýkal s rebelií synovce Bernarda, později válčil s vlastními syny, v letech833/34 byl dokonce sesazen z trůnu. Za jeho vlády vypukly celkem tři občanské války. Při porovnání s jeho velkým otcem vyznívá Ludvíkovo hodnocení nepříznivě, je ale nutno dodat, že se potýkal se zcela jinými problémy než Karel a že k žádnému výraznějšímu úpadku za jeho vlády nedošlo.


Život

[editovat |editovat zdroj]

Narodil se jako třetí synKarla Velikého a jeho druhé manželkyHildegardy Savojské. Podle dobových zdrojů byl poměrně malého vzrůstu, ale robustní postavy a širokých ramen. Jako jediný ze tří bratří přežil Ludvík svého otce, impérium tedy zůstalo celé v jeho rukou. Franští králové jinak měli ve zvyku říši dělit mezi syny, Ludvík ale žádné přeživší bratry neměl.

Roku801 dobyl Ludvík z pověření svého otce namuslimechBarcelonu.Od roku813 byl spolucísařem akorunován jako králakvitánský ještě za života svého otce. Karel přikázal Ludvíka korunovat bez jakéhokoliv přičinění duchovenstva, aby zdůraznil své chápání vztahu světské a církevní moci: císař je povolán ke své moci od Boha, bez prostřednictvípapeže. Po Karlově smrti byl Ludvík opět korunován, tentokrát papežemŠtěpánem IV.Papežství tak získalo argument pro nadřazenost nad císařstvím, protiváhou Ludvíkovi byla legitimizace hodnosti i v očích církve. Korunovace se odehrála v Remeši, pozdějším korunovačním městě francouzských králů.

Ze svého titulu vypustil slovakrál Franků a Langobardů a tituloval seřízením Boží prozřetelnosti vznešený císař. Ludvík byl odmalička pod silným vlivemduchovenstva a osobně byl velmi zbožný, odtud jeho přízvisko. Pro příchylnost k církvi se později dostal do sporů se svým nejstarším synem, spoluvladařemLotharem I. Ten prosazoval nadřazenost světské moci nad církevní, zatímco Ludvík nechával řízení církevních záležitostí výhradně v rukou papeže abiskupů. Střety Ludvíka a jeho synů nabývaly na krutosti, Lothar nechal dokonce svého otce dvakrát zajmout.

Ludvík a jeho synové se několikrát pokoušeli dohodnout o rozdělení říše,Pipin I. však zemřel ještě před svým otcem. Nakonec nejstarší Lothar získal tzv.Středofranskou říší, mladšíLudvík II. NěmecVýchodofranskou říši, a nejmladší synKarel II. Holý z druhého manželství zdědilZápadofranskou říší.

Za vlády Ludvíka sefranská říše začala rychle drobit. Důvodem byly jednak spory s příbuznými, dále spory s největšímileníky císaře a konečně územní, jazykové a kulturní odlišnosti jednotlivých částí říše. Císař se nakonec roku839 dohodl se svými syny na rozdělení území říše. Svého syna Ludvíka během posledního tažení donutil ustoupit doRakouska a po návratu doWormsu vyhlásil mír a dal armádu rozpustit. Duševně zlomený císař nedlouho poté onemocněl a roku840 skonal. Společnost mu do poslední chvíle dělal nevlastní bratrDrogo,métský biskup. Ve své závěti předal římské korunovační insignie Lotharovi. Ludvíkovy ostatky spočinuly v métskémkostele sv. Arnulfa, hrob byl ale roku1552 zničen.

Potomci

[editovat |editovat zdroj]

První manželství uzavřel Ludvík v roce794 sErmengardou (Irmingardou), dcerou franského hraběteIngrama.

  • Lothar I. (795–855), římský císař a franský král
  • Pipin I. (803–838), akvitánský král
  • Rotrud
  • Hildegarda (asi 802/804 – po 841)
  • Ludvík II.Němec (806–876), východofranský král

Druhou manželkou se v roce819 stalaJudita (795–843), dcera hraběte Welfa.

Další potomci:

  • Alpais (Elpheid) (asi 794 – po 852)
  • Arnulf (asi 794 – po 841)

Hrdina chansons de geste

[editovat |editovat zdroj]

Ludvík I. vystupuje podobně jako jeho otec Karel Veliký v několikaepických skladbáchstarofrancouzské hrdinské epiky, v tzv.chansons de geste, především pak vCyklu Viléma Oranžského. Často je zde charakterizován jako nerozhodný a ne příliš spravedlivý vladař.[12]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑abcdefghijklmnopqChristian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  2. ↑Christian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  3. ↑Christian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  4. ↑Christian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  5. ↑Christian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  6. ↑Christian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  7. ↑Christian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  8. ↑Christian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  9. ↑Christian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  10. ↑Christian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  11. ↑Christian Settipani:La Préhistoire des Capétiens.Villeneuve-d'Ascq. 1993.ISBN978-2-9501509-3-6.
  12. ↑Le Chanson de geste – Les cycles [online]. La Chanson de Geste, 2016 [cit. 2017-08-12].Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-05. (francouzsky) 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • SCHNITH, Karl Rudolf, a kol.Mittelalterliche Herrscher in Lebensbildern : von den Karolingern zu den Staufern. Graz ; Wien ; Köln: Verlag Styria, 1990. 388 s.ISBN 3-222-11973-2. (německy) 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Předchůdce:Římský císařNástupce:
Karel I.Veliký813–833
813–814 sKarlem I. a od r.817 sLotharem I.		Lothar I.
Lothar I.834–840Lothar I.
Předchůdce:
Lothar I.		Znak z doby nástupuBavorský vévoda
817–829		Znak z doby konce vládyNástupce:
Ludvík II. Němec
Předchůdce:
Karel I.Veliký		Znak z doby nástupuFranský král
814–840		Znak z doby konce vládyNástupce:
Lothar I.
Ludvík II.Němec
Karel II.Holý
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Francie |Lidé |Německo |Středověk
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludvík_I._Pobožný&oldid=23163798“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2025 Movatter.jp