| Louis Baraguey d'Hilliers | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. srpna1764 Paříž |
| Úmrtí | 6. ledna1813 (ve věku 48 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Berlín |
| Povolání | voják |
| Ocenění | velkokříž Řádu čestné legie Jména vepsaná pod Vítězným obloukem |
| Děti | Achille Baraguey d'Hilliers |
| Příbuzní | Élisabeth Daniels (nevlastní dcera) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Louis Baraguey d'Hilliers (13. srpna1764Paříž –6. ledna1813Berlín) byl francouzskýgenerál z obdobínapoleonských válek.
Baraguey pocházející ze starého rodu nižší šlechty, vstoupil1783 do královské armády a sloužil jakokadet valsaském pěším pluku. Roku1787 byl povýšen do nejnižší důstojnické hodnosti – stal sepodporučíkem. Po vypuknutíFrancouzské revoluce však v žebříčku hodností začal prudce stoupat. Tak se stal roku1791poručíkem, o rok později jižkapitánem, ale tentýž rok byl povýšen do hodnostipodplukovníka. Stal se zástupcem náčelníka štábu armády generálaCustina a pozdějiAlexandra Beauharnaise a v dubnu1793 se stalbrigádním generálem. Bohužel s pádem generála Custina a Beauharnaise byl zatčen i d’Hilliers a každým dnem hrozila mu poprava, která neminula oba jeho představené. Odgilotiny jej zachránil jenpřevrat 9. termidoru (27. července1794) a tím pádRobespierra ahrůzovlády. V roce1795 bojoval protiroyalistickým povstalcům napařížskémpředměstí Saint-Antoine, poté však byl suspendován, zatčen a postaven před válečný soud. Tribunálem byl však zproštěn viny. Po skončení procesu sloužil vCherbourgu u západní armády pod velením generálaHochea a poté byl převelen k italské armádě generálaBonaparta. Zde mu vrchní velitel svěřil dvěpůlbrigády s nimiž obsadilBergamo a v květnu1797Benátky a byl tam jmenovánguvernérem. Za své vynikající výsledky byl v březnu1797 povýšen do hodnostidivizního generála. V dalším roce se účastnilegyptské výpravy, ale po dobytíMalty byl poslán s vítěznými trofejemi a kořistí zpět do Francie. Dne 27. června1798 byla však jehofregata La Sensible napadena britskou přesilou a generál d’Hilliers byl v boji zraněn a padl do zajetí. Dopraven doPortsmouthu byl pro zranění propuštěn na čestné slovo.
Po návratu do Francie byl již 31. července 1798 zatčen a obviněn z paktování se s nepřítelem a opět stanul před válečným soudem a opět byl zproštěn viny. Následujícího roku byl jmenován náčelníkem štáburýnské armády a operoval podMacdonaldem. V roce1801 byl jmenován generálním inspektorem pěchoty a roku1804 obdržel hodnostgenerálplukovníkadragounů. V tažení1805 velel záložní kavalérii a vynikl uElchingenu (14. října 1805) a poté byl jmenován velitelemIngolstadtu. Roku1808 se stal podruhé guvernérem Benátek a v tažení1809 sloužil pod místokrálemEvženem. Vynikl vbitvě u Raabu (14. června 1809). Po uzavřeníSchönbrunnského míru (14. října 1809) byl jmenován vrchním velitelem vTyrolsku, kde významně přispěl k zklidnění situace.
V roce1810 jejNapoleon převelel doŠpanělska aBaraguey tam převzal velení armády vKatalánsku. V roce 1809 byl mu udělen titul hrabě císařství. Běhemruské kampaně 1812 byl nejprve dosazen do funkce guvernéraSmolensku a při ústupu se stal velitelem divize 9. sboru maršálaVictora. V tíživé situaci musel část své divize nechat kapitulovat před Rusy (9. listopadu1812) za což upadl do Napoleonovy nemilosti. Byl zbaven funkce a měl být postaven předválečný soud. V přípravě k procesu, zcela zdeptaný depresemi a vyčerpán prodělanou ruskou kampaní onemocněl„fievre inflamatoire et nerveuse“ („zánětlivá a nervová horečka“), což mohl býttyfus[nepřesný odkaz] a zemřel vBerlíně asi na předávkováníopiem, které bylo v té době standardním lékem průjmových onemocnění.
Baraguey d'Hilliers je jedním z 558 důstojníků a generálů, jejichž jména jsou vyryta naVítězném oblouku vPaříži.Jeho syn Achille se stal v doběNapoleona III.maršálem Francie.
Obrázky, zvuky či videa k tématuLouis Baraguey d'Hilliers na Wikimedia Commons